14 C 214/2023

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Křivským ve věci žalobkyně: COFIDIS a.s., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení částky 137 761 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , spolu s- kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, ,- zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,- náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši , částka, ,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky , částka, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyni se vrací přeplatek soudního poplatku ve výši , částka, .

V. Soud vyzývá žalobkyni, aby ve lhůtě 15 dnů soudu sdělila číslo účtu, na který má být vrácen přeplatek soudního poplatku dle bodu IV. výroku tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, a doplněnou podáním ze dne , datum, se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši , částka, , skládající se z dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, , dlužných běžných úroků vyčíslených ke dni odstoupení od smlouvy ve výši , částka, a nákladů za upomínky ve výši , částka, , spolu se zákonným úrokem z prodlení a přiznání náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru „Cofipartner“ č. , hodnota, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr na koupi automobilu ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr splatit celkem v 60ti pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, splatných vždy k 13. dni v měsíci. Úrok byl sjednán ve výši 14,22 % ročně, RPSN činilo 15,2 %. Celkem se žalovaný při řádném splácení uhradit žalobkyni částku , částka, . Nedílnou součástí smlouvy byl sazebník poplatků. K uzavření smlouvy došlo v provozovně obchodníka – zprostředkovatele úvěru (dále jen „obchodník“). Obchodník v provozovně osobě ověřil totožnost žalovaného. Poté v aplikaci „Cofipartner“ společně vyplnili smlouvu o úvěru. Smlouva byla podepsána elektronicky. Po doplnění všech požadovaných voleb a údajů byl žalovanému v aplikaci prezentován návrh úvěrové smlouvy, včetně aktuálního sazebníku. Na konci byl vyzván k podpisu pomocí SMS kódu, pokud s textem souhlasí. SMS podpis klienta zajišťuje pro žalobkyni třetí strana, a sice , právnická osoba, ., která zaslala na mobilní telefon žalovaného jedinečný SMS kód a tak mu umožní připojit podpis za použití kvalifikovaného certifikátu žalobkyně a připojení časového razítka. Zadáním jedinečného kódu na konci smlouvy ze strany žalovaného byla smlouva podepsána a zároveň opatřena časovým razítkem zabezpečeným certifikátem PostSignum (, právnická osoba, ). Automaticky došlo k uložení takto žalovaným podepsané smlouvy v digitálním archivu DDA , právnická osoba, (nezávislá certifikovaná autorita pro práci s elektronickým podpisem, datově napojená na , právnická osoba, ). Pokud dojde ke schválení smlouvy, je smlouva podepsána ze strany žalobkyně připojením naskenovaného podpisu jednatele. Smlouva je automaticky trvale archivována elektronicky v digitálním archivu DDA. Smlouva je žalovanému k dispozici během trvání smluvního vztahu ve formátu pdf. Předkládaná smlouva o úvěru je identickou kopií smlouvy stále v elektronickém originále uložené v DDA. K textu smlouvy je připojen podpis žalovaného, certifikát podpisu žalovaného a časové razítko a je z ní zřejmé, že obsah, který žalovaný opatřil svým SMS podpisem se od okamžiku jeho odeslání nijak nezměnil. Žalobkyně svůj závazek splnila a zaslala dne , datum, částku , částka, na účet obchodníka. Žalovaný na předmětný úvěr neuhradil ničeho. Jelikož byl žalovaný v prodlení se splácením úvěru, žalobkyně od smlouvy dne , datum, odstoupila. Odstoupení od smlouvy bylo odesláno dne , datum, . Žalobkyně následně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem ze dne , datum, . Žalovaný přes tuto výzvu ničeho neuhradil. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že žalovaný ve smlouvě o úvěru uvedl, jaké jsou jeho měsíční příjmy. Dále uvedl, kolik činí měsíční náklady na bydlení, srážky ze mzdy a exekuce – závazky po splatnosti, náklady na splátky půjček, leasingů. Žalovaný dále uvedl svůj rodinný stav a počet vyživovaných osob. Žalobkyně výdaje žalovaného prověřila a vyhodnotila na základě telefonického prověřování, zaslaného výpisu z účtu, vlastního statistického modelu a přihlédla též v souladu s judikaturou i ke státem publikovaným údajům o životním a existenčním minimu, o průměrných výdajích obyvatelstva včetně průměrného nájemného (databáze ČSÚ). Na tomto základě žalobkyně stanovila existenční výdaje žalovaného a dále žalobkyně zohlednila výdaje na jiné splátky úvěrů (leasingů, půjček) – informace uvedené ve smlouvě byly ověřeny dle CRIF, výdaje na hypotéku/nájemné, náklady na splátku nového úvěru od žalobkyně. Na základě těchto údajů žalobkyně dospěla k závěru, že příjem žalovaného byl dostatečný pro pokrytí existenčních výdajů i splátek.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř.

4. Žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky, proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu. Soud na daný vztah – podle ust. § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, v platném znění (dále jen „ZMPS“) – aplikoval co do určení příslušnosti úpravu obsaženou v nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, a dospěl k závěru, že dle tohoto ustanovení je dána pravomoc i příslušnost zdejšího soudu k rozhodnutí věci, neboť osoba, která má bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost, může být žalována u soudu tohoto členského státu (článek 4 nařízení č. 1215/2012), přičemž žalovaný má trvalé bydliště na území České republiky, a to na adrese uvedené v záhlaví tohoto rozsudku.

5. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že žalobkyně se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru Cofipartner č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí je Sazebník pro smlouvy o spotřebitelském úvěru Cofiparner, a na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, na pořízení automobilu Peugeot 308. Žalovaný se zavázal úvěr splácet 60ti pravidelnými měsíčními splátkami po , částka, se splatností každého 13. dne v měsíci. Úrok byl sjednán ve výši 14,22 % ročně, RPSN činila 15,2 %. Zároveň bylo sjednáno pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr. Smlouva o úvěru byla uzavřena v provozovně obchodníka – společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, (prokázáno citovanou smlouvou o spotřebitelském úvěru COFIPARTNER č. , hodnota, , sazebníkem pro smlouvy o spotřebitelském úvěru COFIPARTNER, kopií průkazu totožnosti, dokladem o elektronickém podpisu žalovaného, Všeobecnými pojistnými podmínkami č. , hodnota, – 05/2018 vztahující se k právnímu jednání Přistoupení pojištěného ke Skupinové pojistné smlouvě č. , hodnota, , uzavřené mezi ACM VIE SA a ACM IARD S.A. jako pojistitelem a COFIDIS s.r.o. jako pojistníkem dne 20/5/2018). Z žalobních tvrzení žalobkyně, z přehledu transakcí a obratů vyplývá, že žalobkyně poskytla dne , datum, na účet zprostředkovatele úvěru, společnosti , právnická osoba, č. , č. účtu, částku , částka, (prokázáno obraty na účtu ze dne , datum, a přehledem transakcí). Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho (prokázáno přehledem splátek). Tuto skutečnost žalovaný nerozporoval, soud má proto za prokázané, že žalovaný ničeho neuhradil. Žalovaný byl ze strany žalobkyně opakovaně vyzván k úhradě dluhu (prokázáno upomínkami ze dne , datum, a ze dne , datum, ). Z důvodu prodlení žalovaného v souladu se smlouvou žalobkyně od smlouvy odstoupila a o této skutečnosti žalovaného informovala a současně jej vyzvala k úhradě dlužné částky (prokázáno dopisy ze dne , datum, a ze dne , datum, včetně podacího archu ze dne , datum, ). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě těchto výzev. Právní zástupce žalobkyně proto žalovanému zaslal předžalobní upomínku a vyzval jej k úhradě dlužné částky (prokázáno citovanou výzvou ze dne , datum, a podacím archem ze dne , datum, ). Žalobkyně za zaslání upomínek požaduje po žalovaném zaplacení částky , částka, .

6. Z předmětné smlouvy o úvěru, zprávy o posouzení úvěruschopnosti, výsledku posouzení úvěruschopnosti klienta, potvrzení o výši příjmu soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, a jeho průměrný čistý měsíční příjem činí , částka, , další příjem má ve výši , částka, měsíčně. Dále žalovaný uvedl, že je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, splácí jiné úvěry částkou , částka, měsíčně, dále splácí hypotéku/leasing částkou , částka, měsíčně, a že nemá žádné srážky ze mzdy ani exekuce (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru, zprávou o posouzení úvěruschopnosti, výsledkem posouzení úvěruschopnosti klienta).

7. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav, tedy že dne , datum, uzavřel žalovaný s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru „Cofipartner“, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši , částka, na koupi osobního automobilu. Žalobkyně uvedenou částku převedla dne , datum, na účet zprostředkovatele úvěru, společnosti , právnická osoba, , žalovaný ničeho nesplácel, čímž porušil své smluvní povinnosti a žalobkyně prohlásila celou nesplacenou částku za splatnou a požadovala úhradu jistiny ve výši , částka, , dlužných kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , nákladů za upomínky ve výši , částka, a zákonného úroku z prodlení specifikovaného ve výroku tohoto rozhodnutí.

8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.

11. Podle § 1813 o.z. ve znění účinném do , datum, se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 o.z. ve znění účinném do , datum, se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

12. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že strany uzavřely závazkový právní vztah dle § 2395 o.z., a to konkrétně smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně (úvěrující) zavázala žalovanému (úvěrovaný) poskytnout na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně v řízení prokázala uzavření úvěrové smlouvy, na základě níž dlužnou částku jistiny a jejího příslušenství požadovala, přičemž její výše nebyla v řízení nijak sporována. Vzhledem k uvedenému soud uzavřel, že nárok žalobkyně vůči žalovanému na zaplacení jistiny dluhu spolu s příslušenstvím, který tvoří jak kapitalizovaný smluvní úrok, tak i zákonný úrok z prodlení je po právu, a proto soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku uvedenou ve výroku I., která se skládá z částky jistiny ve výši , částka, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, . Současně soud přiznal žalobkyni nárok na úrok z prodlení a stejně tak kapitalizovaný úrok smluvní, jelikož žalobkyní požadovaná výše odpovídá době prodlení žalovaného s úhradou jistiny dluhu, resp. přirostlého kapitalizovaného smluvního úroku. Výše úroku z prodlení byla pak stanovena dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni počátku prodlení žalovaného.

13. Pokud se ovšem týče žalobkyní uplatněného nároku na zaplacení poplatků účtovaných žalobkyní v částce , částka, , je situace odlišná. Uvedená částka totiž představuje částku, kterou žalobkyně účtovala žalovanému za zaslání upomínek, resp. prohlášení úvěru za splatný, a jako takovou je nutné posoudit ji z hlediska účelnosti nákladů na uplatnění předmětné pohledávky. Za částku odpovídající účelně vynaloženým nákladům pak soud v daném případě považuje právě částku , částka, . Ve zbylé části, tedy co do částky , částka, soud tento nárok na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky zamítl.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), částky , částka, za zaslání jednoduché předžalobní upomínky včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, podle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem (§ 149 odst.1 o.s.ř.).15. , adresa, ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

16. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek ve výši , částka, (počítáno z předmětu řízení ve výši , částka, ). Z přiznané částky jistiny ve výši , částka, činí poplatková povinnost částku , částka, , jelikož kapitalizované úroky smluvní jsou příslušenstvím předmětu řízení a tedy nejsou podle § 6 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích základem poplatku. Stejně tak netvoří základ poplatku náklady spojené s uplatněním pohledávky. Jelikož žalobkyně zaplatila na soudním poplatku částku , částka, , soud rozhodl dle § 10 odst. 1 zákona o soudních poplatcích o vrácení přeplatku ve výši , částka, .