14 C 222/2023

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Křivským ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 13 432,13 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 432,13 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 432,13 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne datum domáhala zaplacení částky 13 432,13 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně v žalobě uvedla, že kontrolou provedenou dne datum na odběrném místě Čsl. ulice a číslo, PSČ obec bylo zjištěno, že je prováděn neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. Na odběrném místě byla smlouva ukončena ke dni datum a byl vystaven příkaz na demontáž elektroměru číslo který však nebyl z důvodu nepřístupnosti místa proveden. Celková doba neoprávněného odběru byla stanovena na 67 dní, množství neoprávněně odebrané elektřiny bylo 288 kWh. Za elektřinu neoprávněně odebranou žalovanou vypočetla žalobkyně škodu tímto odběrem způsobenou ve výši 1 869,14 Kč, žalobkyně dále požaduje náhradu nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 11 418,77 Kč, kdy tato částka představuje souhrn služeb poskytnuté externí společností. Neoprávněným odběrem vznikla žalobkyni škoda ve výši 13 342,13 Kč, která se skládá ze škody za neoprávněný odběr ve výši 1 869,14 Kč, z platby za příkon ve výši 144,22 Kč a náhradu nákladů spojených se zjištěním a přerušením neoprávněného odběru ve výši 11 418,77 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek výzvou ze dne datum a datum, upomínkou ze dne datum žalovaná na výzvy nijak nereagovala. Žalobkyně následně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne datum.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o. s. ř.). Účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo. V řízení byl prokázán následující skutkový stav.

5. Pracovníci společnosti právnická osoba, zplnomocněné žalobkyní ke kontrole odběrných míst za účelem řešení neoprávněných odběrů (plná moc udělená žalobkyní společnosti právnická osoba ze dne datum), dne datum zjistili na odběrném místě na adrese adresa. Po ukončení kontroly bylo odběrné místo řádně zajištěno prostředky proti neoprávněné manipulaci (prokázáno Protokolem o kontrole odběrného místa ze dne datum). Smlouva na dodávku elektrické energie byla ukončena dne datum bez demontáže měřícího zařízení, elektroměru výrobního čísla číslo, z důvodu nepřístupnosti odběrného místa se stavem na elektroměru 18 907 kWh. Do dne datum, kdy pracovníci společnosti právnická osoba měřící zařízení, elektroměr výrobního čísla číslo demontovali, probíhal v odběrném místě neoprávněný odběr elektřiny. Předmětný elektroměr ke dni demontáže vykazoval stav 19 195 kWh (prokázáno Oznámením o výsledku kontroly odběrného místa ze dne datum). Neoprávněný odběr v tomto případě probíhal po dobu 67 dnů, a to od datum do datum a celková spotřeba elektřiny žalovaného za dobu neoprávněného odběru činila 288 kWh. Náhrada za neoprávněný odběr elektřiny byla žalobkyní vyčíslena částkou ve výši 1 869,14 Kč, platba za příkon činila částku ve výši 144,22 Kč a náhrada nákladů za neoprávněný odběr byla vyčíslena částkou ve výši 11 418,77 Kč (výpočet náhrady za neoprávněný odběr elektřiny). Žalované byla vystavena faktura číslo na dlužnou částku 13 432,13 Kč, s datem splatnosti do datum, účtovány byla náhrada škody za neoprávněný odběr, z platby za příkon, daň z elektřiny a náhradu nákladů spojených se zjištěním a přerušením neoprávněného odběru (prokázáno fakturou číslo). Žalovaná žalobkyni nic neuhradila, proto byla žalobkyní upomínána a to upomínkou ze dne datum a předžalobní výzvou dne datum, odeslanou dne datum (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne datum a potvrzením o odeslání ze dne datum). Ani poté žalovaná dlužnou částku neuhradila.

6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

7. Dle § 49 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, jsou výrobci elektřiny, provozovatelé jiných distribučních soustav či zákazníci povinni umožnit provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy přístup k měřícímu zařízení a neměřeným částem odběrného elektrického zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či demontáže odběrného zařízení. Podle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

8. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

9. Podle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny. Podle odst. 2 v případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady výpočtem podle odstavců 3 až 6 a § 17 odst. 1 a 2.

10. Podle § 17 odst. 3 vyhlášky č. 359/2020 Sb. výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž je složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou za dodávku kladné regulační energie podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu; pokud není pevná cena Energetickým regulačním úřadem stanovena, ocení se 1. pro neoprávněné odběry zjištěné nejpozději poslední kalendářní den měsíce dubna běžného roku váženým průměrem ceny pořízené kladné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu a uveřejněné operátorem trhu za předposlední kalendářní rok před zjištěným neoprávněného odběru elektřiny, a 2. pro neoprávněné odběry zjištěné nejdříve první kalendářní den měsíce května běžného roku váženým průměrem ceny pořízené kladné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu a uveřejněné operátorem trhu za poslední kalendářní rok před zjištěným neoprávněného odběru elektřiny. b) ceny za službu distribuční soustavy, kde 1. v síti nízkého napětí se použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, 2. v sítích velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí se použije cena za měsíční rezervovanou kapacitu vztažená ke zjištěné hodnotě maximálně odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu za dobu trvání neoprávněného odběru a cena použití sítě za odebranou elektřinu; není-li možné hodnotu maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu zjistit, pak se použije jednosložková cena za službu sítí příslušného provozovatele distribuční soustavy, 3. a za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh. c) daně z přidané hodnoty a daně podle jiného právního předpisu.

11. Podle § 17 odst. 5 vyhlášky č. 359/2020 Sb. provozovatel distribuční soustavy zohlední ve výši náhrady stanovené podle odstavce 3 platby, které zákazník uhradil za dodávku elektřiny a služby distribuční soustavy za období stanovení neoprávněného odběru. Součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů.

12. Na základě provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaná bez právního důvodu v období od datum do datum odebírala elektřinu z elektrizační soustavy.

13. Odpovědnost za škodu způsobenou neoprávněným odběrem elektrické energie je dle § 51 energetického zákona konstruována jako odpovědnost objektivní a nezáleží tedy na případném zavinění škůdce, tedy žalované (blíže např. příjmení, příjmení a další: Energitický zákon. Komentář, obec, 2016). Vzhledem ke skutečnosti, že v řízení byl prokázán neoprávněný odběr elektrické energie prostřednictvím odběrného místa užívaného žalovanou, tato také odpovídá za škodu tímto odběrem způsobenou. Jednáním žalované vznikla škoda představující neoprávněný odběr elektřiny za částku 1 869,14 Kč vypočtené dle vyhl. č. 359/2020 Sb., platby za příkon ve výši 144,22 Kč a náhradu nákladů vynaložených žalobkyní na zjištění a zamezení neoprávněného odběru ve výši 11 418,77 Kč. Vzniklou škodu žalobkyně žalované řádně vyčíslila fakturou číslo splatnou dne datum. Žalovaná ani přes upomínky žalobkyni neuhradil ničeho. Žalobkyně prokázala právní důvod i výši žalované částky, soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl. S ohledem na prodlení žalované s peněžitým plněním soud přiznal žalobkyni též příslušenství v podobě úroků z prodlení dle § 1970 o. z. v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení žalované.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a náhrady paušálních výdajů za dva úkony (předžalobní výzva, podání ve věci samé) po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., celkem 600 Kč.

15. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o.s.ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.