14 C 27/2021

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr Kateřinou Starou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa, obec a číslo - část obce zastoupené titul titul. jméno příjmení, Ph.D., advokátem sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa, obec o zaplacení 11 106,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 106,60 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 946,83 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 549,17 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 6 606,44 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 6 606,44 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 27. 11. 2020 domáhá zaplacení částky 11 106,60 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 946,83 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 549,17 Kč, smluvního úroku ve výši 29,00 % ročně z částky 6 606,44 Kč ode dne 21. 1. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 606,44 Kč ode dne 21. 1. 2020 do zaplacení. V žalobě tvrdí následující: Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřeli dne 4. 8. 2017 smlouvu o zápůjčce číslo na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli celkem částku ve výši 26 283 Kč (14 000 Kč a 12 283 Kč) v 60 pravidelných týdenních splátkách po 439 Kč, s tím, že poslední splátka byla stanovena na 28. 9. 2018. příjmení 12 283 Kč představuje součet kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 504 Kč, odměnu za zpracování a doručení ve výši 3 888 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 5 891 Kč. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 16. 5. 2018. Žalovanou částku 11 106,60 Kč tvoří jistina zápůjčky 6 606,44 Kč a dlužný poplatek 4 500,16 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, uzavřené mezi původní věřitelkou právnická osoba a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020.

2. Žalovaný je státním občanem Polské republiky, avšak má trvalé bydliště v ČR, ve věci se jedná o závazek ze smlouvy o zápůjčce, je tedy dána mezinárodní příslušnost soudů ČR rozhodnout o žalobě podle čl. 4 a 18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I. bis). Použitelnost českého práva podle bydliště vyplývá z čl. 6 Nařízení EP a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím I).

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena fikcí na adresu pobytu.

4. K výzvě soudu, nechť uvede, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s uvedeným postupem vyjádřila souhlas již v žalobě. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

5. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo. V řízení byl prokázán následující skutkový stav: 6. právnická osoba a žalovaný podepsali dne 4. 8. 2017 smlouvu o zápůjčce, na základě které společnost právnická osoba žalovanému poskytla částku ve výši 14 000 Kč. Žalovaný hotovost v uvedené výši převzal, což potvrdil podpisem smlouvy. Ve smlouvě je uvedeno, že zákazník se zavazuje vrátit věřitelce jistinu 14 000 Kč a dále poplatek 12 283 Kč, který se skládá z úroku 2 504 Kč, z odměny za zpracování a doručení 3 888 Kč a z poplatku za administrativní činnost ve výši 5 891 Kč, tj. zavazuje se vrátit celkovou dlužnou částku 26 283 Kč. Ve smlouvě o zápůjčce je dále uvedeno, že její součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, uvedené na zadní straně (prokázáno smlouvou o zápůjčce ze dne 4. 8. 2017). V čl. 10 smluvních podmínek je uvedeno, že pokud zákazník neuhradí včas splátku, má společnost právnická osoba právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. V čl. 4 smluvních podmínek je uvedeno, že výše výpůjční úrokové sazby činí 29 % ročně, a že výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy ve smyslu článku 18 smluvních podmínek (prokázáno smluvními podmínkami). Dopisem ze dne 20. 1. 2020 společnost právnická osoba žalovanému oznámila, že pohledávka za ním byla postoupena na žalobkyni (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 a podacím lístkem ze dne 14. 2. 2020). Žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno výzvou k plnění ze dne 23. 4. 2020 a podacím lístkem ze dne 24. 4. 2020), neuhradil však nic (žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by na dluh hradil).

7. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Ustanovení § 2390 o. z. stanoví, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

8. Podle § 1881 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

9. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce ve výši 14 000 Kč. Účastníci si dále platně sjednali smluvní úroky, poplatek za administrativní činnost a poplatek za zpracování a doručení (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2016, č. j. 28 Co 562/2016-36).

10. Žalobkyně je oprávněna domáhat se dlužné částky po žalovaném, neboť žalovanému bylo ze strany původní věřitelky, společnosti právnická osoba, oznámeno, že pohledávka za ním byla postoupena na žalobkyni (srov. § 1881 a § 1882 odst. 1 o. z.).

11. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě vyhověl.

12. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též požadované příslušenství ve formě zákonných úroků z prodlení (§ 1970 odst. 2 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), a to od uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky ze strany žalovaného. Za období od 24. 5. 2018 do 20. 1. 2020 je úrok z prodlení kapitalizován (vypočítán na částku 946,83 Kč).

13. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

14. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 2 252 Kč spočívají v soudním poplatku celkem 800 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 900 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 300 Kč, -) odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 13 odst. 3 ve znění § 14b odst. 5 AT) -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč.

15. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat splnění povinnosti exekučním návrhem.