14 C 321/2023

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Křivským ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Mgr. Petrem Němcem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 167 214,08 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 44 360,- Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 17.6.2023 do zaplacení, a to ve splátkách ve výši 2 000 Kč měsíčně splatných do 15 dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky 122 854,08 Kč spolu s- kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 10 682,45 Kč,- kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 10557,42 Kč,- úrokem z úvěru ve výši 24,36 % ročně z částky 25 537,76 Kč od 15.12.2022 do zaplacení,- úrokem z úvěru ve výši 25,26 % ročně z částky 61 285,09 Kč od 15.12.2022 do zaplacení,- zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 86 822,85 Kč od 15.12.2022 do 16.6.2023 a dále ve výši 8,5 % ročně z částky 42 462,85 Kč od 17.6.2023 do zaplacenízamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 18 350,40 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 29.6.2023 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 47 726,08 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný dne 18.8.2020 uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně spol. , právnická osoba, , IČO , IČO, , smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 28 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit dále částku ve výši 31 893 Kč představující součet kapitalizovaných úroku ve výši 24 314 Kč (s úrokovou sazbou 24,36 % ročně), poplatek za zpracování smlouvy ve výši 1500 Kč a poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 6 079 Kč, a to ve 24 měsíčních splátkách po 2 496 Kč, přičemž celkovou částku se zavázal uhradit nejpozději do 18.8.2022. Žalovaný však své povinnosti ze smlouvy řádně nehradil, zaplatil celkem pouze částku 10 170 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla následně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze den 14. 12. 2022 s účinností od 16.12.2022, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Celkem se žalobkyně domáhá zaplacení částky 47 726,08 Kč (sestávající z jistiny ve výši 25 537,76 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 22 188,32 Kč, kapitalizovaných úroku ve výši 2 039,11 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 105,32 Kč, úroků ve výši 24,36 % ročně z částky 25 537,76 Kč od 15.12.2022 do zaplacení a zákonného úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 42 462,85 Kč od 15.12.2022 do zaplacení.

2. Žalobkyně se dále domáhala po žalovaném zaplacení částky 119 488 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný dne 27.11.2019 uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně spol. , právnická osoba, , IČO , IČO, , smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 80 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit dále částku ve výši 94 893 Kč představující součet kapitalizovaných úroku ve výši 50 491 Kč (s úrokovou sazbou 25,26 % ročně), poplatek za zpracování smlouvy a za další péči o zákazníka ve výši 40532 Kč, a to ve 30 měsíčních splátkách po 5 830 Kč, přičemž celkovou částku se zavázal uhradit nejpozději do 27.5.2022. Žalovaný však své povinnosti ze smlouvy řádně nehradil, zaplatil celkem pouze částku 53 470 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla následně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze den 14. 12. 2022 s účinností od 16.12.2022, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Celkem se žalobkyně domáhá zaplacení částky 119 4888 Kč (sestávající z jistiny ve výši 61 285,09 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 58 202,91 Kč, kapitalizovaných úroku ve výši 8 643,34 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 7 452,10Kč, úroků ve výši 25,26 % ročně z částky 61 285,09 Kč od 15.12.2022 do zaplacení a zákonného úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 61 285,09 Kč od 15.12.2022 do zaplacení.

3. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného při uzavření předmětných smluv žalobkyně odkázala především na zákaznické karty ze dne 18.8.2020 a 26.11.2019 s tím, že právní předchůdkyně ověřila majetkovou situaci žalovaného na základě pracovní smlouvy a výplatních pásek a dále údajů z insolvenčního rejstříku. Žalovaný byl zaměstnán na hlavní pracovní poměr s měsíčním příjmem ve výši 21 365 Kč, resp. 16 568 Kč (v roce 2019), bydlel v nájmu, neměl vyživovací povinnosti, neměl další závazky ze zápůjčky či kreditní karty u jiné společnosti.

4. Žalovaný se k žalobě vyjádřil v tom smyslu, že obě úvěrové smlouvy považuje za absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy, jakož i pro nesplnění zákonné povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně řádně ověřit úvěruschopnost žalovaného. Rozpor s dobrými mravy pak spatřuje zejména ve výši sjednaného příslušenství pohledávky. S ohledem na uvedené a na částečnou úhradu pohledávky ze strany žalovaného mohlo na straně žalovaného dojít pouze k bezdůvodnému obohacení v částce 26 530 Kč týkající se smlouvy č. , tel. číslo, , resp. v částce 17 830 Kč ohledně smlouvy č. , tel. číslo, . Ohledně zkoumání úvěruschopnosti uvedl, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala, zda má žalovaný jiné závazky či exekuce, dále že částky v zákaznické kartě nevyplňoval žalovaný, ale zákaznická karta mu byla pouze předložena k podpisu, ovšem žalobkyni doložil vše, co po něm bylo požadováno, nebyly od něho vyžádány výpisy z účtu žalovaného. Dále poukázal na skutečnost, že v době uzavření smlouvy č. , tel. číslo, činil jeho příjem částku 16 568 Kč, výše nájemného částku 12 000 Kč a další volné zdroje tedy činily 4 568 Kč a přesto s ním byla uzavřena smlouva se splátkou ve výši 5 830 Kč. Dále žalovaný také vznesl námitku promlčení obou pohledávek s ohledem na neplatnost smluv a datum poskytnutí finančních prostředků žalovanému.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ze dne 27.11.2019 a smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovaným jako zákazníkem a právní předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem, přičemž na základě této smlouvy se věřitel zavázal poskytnout žalovanému částku 80 000 Kč, přičemž z této částky byla částka 18 808 Kč použita na úhrad dřívějšího závazku žalovaného a částka 61 192 byla žalovanému vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal věřiteli zaplatit částku poskytnuté jistiny, úrok ve výši 50 491 Kč (při úrokové sazbě 42 %), poplatek za zpracování a péči o zákazníka ve výši 40 532 Kč a poplatek za pojištění ve výši 3 870 Kč, tedy celkem částku 174 893 Kč, a to v 30 měsíčních splátkách po 5 830 Kč počínaje 27.12.2019. Výše RPSN ve smlouvě je uvedena 97,18 %.

6. Ze zákaznické karty ze dne 26. 11. 2019 soud zjistil, že majetkové poměry žalovaného byly ověřeny na základě informace o nájemním bydlení, byl svobodný, byl zaměstnán na plný úvazek, což bylo ověřeno z pracovní smlouvy a výplatní pásky, jeho příjem činil 16 568 Kč, interní splátky věřitelce byly 4 100 Kč a jeho odhadované měsíční výdaje byly uvedeny v částce 4 000 Kč.

7. Z tabulky umoření ke smlouvě č. , tel. číslo, jsou patrné jednotlivé splátky žalovaného a celková uhrazená částka ve výši 53 470 Kč.

8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ze dne 18.8.2020 a smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovaným jako zákazníkem a právní předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem, přičemž na základě této smlouvy se věřitel zavázal poskytnout žalovanému částku 28 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal věřiteli zaplatit částku poskytnuté jistiny, úrok ve výši 24 314 Kč (při úrokové sazbě 69 %), poplatek za zpracování ve výši 1500 Kč a poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 6 079 Kč, tedy celkem částku 53 814 Kč, a to v 24 měsíčních splátkách po 2 496 Kč počínaje 18.9.2020. Výše RPSN ve smlouvě je uvedena 102,49 %.

9. Ze zákaznické karty ze dne 18.8.2020 soud zjistil, že majetkové poměry žalovaného byly ověřeny na základě informace o nájemním bydlení, byl svobodný, byl zaměstnán na plný úvazek, což bylo ověřeno z pracovní smlouvy a výplatní pásky, jeho příjem činil 21 365 Kč, interní splátky věřitelce byly 5 830 Kč, externí splátky 4 200 Kč a odhadované měsíční výdaje žalovaného byly uvedeny v částce 4 000 Kč.

10. Z tabulky umoření ke smlouvě č. , tel. číslo, jsou patrné jednotlivé splátky žalovaného a celková uhrazená částka ve výši 10 170 Kč.

11. Skutečnost, že žalobkyně ověřila totožnost žalovaného je patrná z předložené kopie dokladu – potvrzení o přechodném pobytu a kopie občanského průkazu č. EB376788.

12. Výše příjmu žalovaného v době uzavírání předmětných úvěrových smluv je patrná z výplatních pásek za měsíce srpen až říjen 2019 a dále květen a červen 2020, a dále z pracovní smlouvy ze dne 12. 1. 2014, listiny informace o převodu práv a povinností ze pracovně právních vztahů ze dne 25. 8. 2017 a mzdových výměrů z dne 1. 4. 2018 a ze dne 1. 3. 2020, přičemž v roce 2019 činila mzda žalovaného částku přibližně 16 555 Kč a v roce 2020 činila mzda žalovaného částku 21 365 Kč měsíčně13. Z nájemní smlouvy ze dne 31. 3. 2018 soud zjistil, že žalovaný bydlel v nájemním bytě v Mladé Boleslavi o velikosti 2 +1 a podlahové ploše 56,8 m2, za který hradil nájemné a další služby spojené s užíváním bytu částku ve výši 12 000 Kč. Z nájemní smlouvy ze dne 16.2.2020 soud zjistil, že žalovaný od 17. 2. 2020 bydlel v nájemním bytě v Mladé Boleslavi o velikosti 3+1 a podlahové ploše 94 m2. Z této nájemní smlouvy není patrná výše nájmu či dalších plnění s nájmem spojených.

14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 uzavřené mezi žalobkyní a její právní předchůdkyní , právnická osoba, a její přílohy č. , hodnota, Seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že jí byly na žalobkyni postoupeny pohledávky vyplývající ze shora uvedených úvěrových smluv č. , tel. číslo, a č. , tel. číslo, . Z oznámení o postoupení pohledávky vč. dokladu o odeslání je patrné, že žalovaný byl o postoupení předmětných pohledávek vyrozuměn.

15. Z předžalobní výzvy ze dne 1.6.2023 vč. dokladu o odeslání soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě částky 202 106,13 Kč vyplývající ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, a č. , tel. číslo, uzavřených s právní předchůdkyní žalobkyně ve lhůtě do 16.6.2023 a upozornila ho na skutečnost, že pokud částku nezaplatí, bude se svého nároku domáhat soudní cestou.

16. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

17. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně postupně dvě smlouvy o úvěru, a to dne ze dne 27.11.2019 smlouvu č. , tel. číslo, , na základě které mu byla poskytnuta částka 80 000 Kč (částečně na úhradu předchozího závazku), a žalovaný se zavázal kromě vrácení této částky také zaplatit částku kapitalizovaného úroku ve výši 50 491 Kč (při úrokové sazbě 42 %), poplatek za zpracování a péči o zákazníka ve výši 40 532 Kč a poplatek za pojištění ve výši 3 870 Kč, tedy celkem částku 174 893 Kč, a to v 30 měsíčních splátkách po 5 830 Kč počínaje 27.12.2019. Výše RPSN ve smlouvě je uvedena 97,18 %. Žalovaný svůj závazek splnil pouze částečně, jelikož žalobkyni uhradil částku 53 470 Kč. Dále s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne 18.8.2020 smlouvu č. , tel. číslo, , na základě které mu byla poskytnuta částka 28 000 Kč, kterou se zavázal vrátit a zaplatit kapitalizovaný úrok ve výši 24 314 Kč (při úrokové sazbě 69 %), poplatek za zpracování ve výši 1500 Kč a poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 6 079 Kč, tedy celkem částku 53 814 Kč, a to v 24 měsíčních splátkách po 2 496 Kč počínaje 18.9.2020. Výše RPSN ve smlouvě je uvedena 102,49 %. Také tento závazek plnil pouze částečně a uhradil částku 10 170 Kč. Pohledávky z obou smluv byly postoupeny na žalobkyni její právní předchůdkyní na základě smlouvy ze dne 14. 12. 2022. Schopnost žalovaného splácet předmětné úvěry byla zkoumána při uzavření smluv na základě dostatečně zjištěného příjmu žalovaného, který v roce 2019 činil přibližně 16 555 Kč a v roce 2020 částku 21 365 Kč. Výdaje žalovaného kromě uvedených splátek byly však vzaty v úvahu pouze v „odhadnuté“ výši 4 000 Kč, aniž by byl brán zřetel na skutečnost, že žalovaný hradil v roce 2019 nájemné ve výši 12 000 Kč a v roce 2020 se přestěhoval do většího bytu.

18. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

21. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

23. Ve svém rozsudku ze dne 12. 12. 2019, sp.zn. 27 Co 221/2019, Krajský soud v Praze mimo jiné uvedl, že neplatnost smlouvy stanovenou v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o.z. jako neplatnost absolutní, jelikož dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele. Tento závěr pak vyplývá zejména ze systematického, logického, historického a především pak teleologického výkladu předmětného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž výklad jazykový, z něhož by bylo možné dovozovat pouhou relativní neplatnost úvěrové smlouvy, byl již překonán. Soudy totiž musí při své činnosti postupovat tak, aby interpretační a aplikační právní problémy řešily s maximální mírou racionality. Uvedené rozhodnutí Krajského soudu v Praze pak vychází zejména z rozhodnutí Ústavního soudu (sp.zn. Pl. 1/10, sp.zn. Pl. ÚS 92/06, sp.zn. I. ÚS 523/07) a rozhodnutí Nejvyššího soudu (sp.zn. 33 Cdo 2178/2018).

24. Dle názoru Ústavního soudu vysloveného v rozhodnutí sp. zn. III ÚS 4129/18 „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z „objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“25. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

26. Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, a č. , tel. číslo, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne 27.11.2019, resp. 18.8.2020, jsou z důvodu nedostatečného zkoumání schopnosti žalovaného předmětný úvěr splácet absolutně neplatné. Právní předchůdkyně žalobkyně totiž při posouzení daného případu zjevně nevzala vůbec v úvahu náklady žalovaného spojené s bydlením, tedy nájem ve výši 12 000 Kč, jelikož v obou zákaznických kartách je toliko počítáno s odhadovanými měsíčními výdaji ve výši 4 000 Kč, které dle názoru soudu odpovídají výdajům na jídlo případně další nezbytné potřeby žalovaného, ovšem s výjimkou zjištěného nákladu na bydlení. Stejně tak v případě úvěrové smlouvy ze dne 18.8.2020 je počítáno toliko s odhadovanými výdaji ve výši 4000 Kč. Byť z nájemní smlouvy (která nebyla předložena úplná) není patrná výše nájmu, nelze předpokládat, že by výdaje žalovaného s ohledem na stejnou lokalitu bydlení a větší rozsah bytu byly nižší než v roce 2019.

27. Tímto svým postupem právní předchůdkyně žalobkyně porušila svoji povinnost stanovenou jí v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a shora uvedenou stabilní rozhodovací praxí vyšších soudů je nutné uzavřít, že předmětné smlouvy jsou od počátku neplatné. Plnění poskytnutá žalovanému v celkové výši 108 000 Kč bylo tedy plnění učiněné bez právního důvodu, resp. z právního důvodu, který odpadl, a je nutné je považovat za bezdůvodné obohacení, které je ten, kdo se takto na úkor jiného obohatil, povinen dle § 2993 o.z. vrátit.

28. Pokud se týče námitky promlčení, pak tuto považuje soud za nedůvodnou, a to s ohledem na skutečnost, že částečné úhrady žalovaného lze dle názoru soudu považovat s ohledem na okolností případu za uznání zbylé části dluhu na bezdůvodném obohacení v souladu s § 2054 o.z.

29. Nad rámec shora uvedeného pak soud uvádí, že se také ztotožňuje s názorem žalovaného ohledně neplatně sjednaného příslušenství pohledávky z důvodu rozporu jeho výše s dobrými mravy. V této souvislosti soud poukazuje zejm. na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 9. 2021, sp.zn. 20 Cdo 1812/2021, ve kterém tento soud mimo jiné shledal, že plnění přiznané rozhodcem ze smlouvy o revolvingovém úvěru, ve kterém byla sjednána RPSN ve výši 75,08 % bylo natolik nemravné a vedoucí k nepřiměřenému postižení povinné, že bylo namístě zastavit pro takový exekuční titul exekuci dle ustanovení § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. Ve svém rozhodnutí vycházel Nejvyšší soud také z další rozhodnutí Nejvyššího soudu (20 Cdo 4022/2017) a Ústavního soudu (II. ÚS 2230/16, II. ÚS 3194/18, I. ÚS 199/11).

30. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni uhradil již celkem částku 63 640 Kč, uložil soud žalovanému zaplatit žalobkyni toliko částku 44 360 Kč. Současně s ohledem na skutečnost, že žalobkyně žalovaného vyzvala předžalobní výzvou k úhradě dlužné částky do 16.6.2023, přiznal soud žalobkyni také úrok z prodlení v požadované výši z přiznané částky od následujícího dne, tedy od 17. 6. 2023 do zaplacení. Ve zbylé části soud jako nedůvodnou žalobu zamítl.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení ve výši 18 350,40 Kč. Žalobkyně byla v řízení úspěšná pouze v rozsahu přibližně 20 % žalované pohledávky (ke dni vyhlášení rozsudku činila hodnota pohledávky vč. příslušenství částku přibližně 221 000 Kč) a proto žalovanému náleží 60 % náhrady nákladů řízení. Tyto náklady v souladu s ustanovením § 137 o. s. ř. sestávají z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 6 odst. 1 a § 7 odst. 4 AT vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, (dále jen „AT”) z tarifní hodnoty ve výši 167 214 Kč sestávající z částky 7 820 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření se ve věci samé, účast u soudu dne 29.1.2024) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, náhrada promeškaného času dle § 14 odst. 1 písm. a) AT ve výši 800 (8 půlhodin za cestu na jednání) a dále cestovné ve výši 140 Kč za úhradu cesty MHD a dále náhrady za DPH ve výši 21 % z částky 25 160 Kč ve výši 5 284 Kč (celkem částka 30 584 Kč). Z uvedené náhrady nákladů pak poměr 60 % činí částku 18 350,40 Kč.