14 C 363/2023

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Křivským ve věci žalobkyně: KRUK Česká a Slovenská republika s.r.o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 68 640 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky částka spolu - s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, - kapitalizovaným úrokem ve výši částka, - úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, - úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, - úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do datum, - náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši částka, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou, resp. návrhem na vydání platebního rozkazu, ze dne datum se žalobkyně vůči žalovanému domáhala přiznání částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení s odůvodněním, že se jedná o pohledávku ze smlouvy o spotřebitelského úvěru č. tel. číslo ze dne datum, kterou žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba Touto smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši částka, což učinila v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit i poplatek ve výši částka. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 78 týdenních splátkách ve výši částka, přičemž splatnost poslední splátky byla stanovena na den datum. Žalovaný na svůj dluh uhradil pouze částku částka, která byla započítána ve výši částka na jistinu pohledávky a ve výši částka na poplatek. Právní předchůdkyně žalobkyně provedla ke dni datum vyčíslení, dle kterého nesplacená jistina činila částku částka a poplatek částku částka. Po uvedeném datu žalovaný neuhradil ničeho. Pohledávka z předmětné smlouvy byla smlouvou ze dne datum postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, o této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn. Žalobkyně tedy celkem žádá úhradu nesplacené jistiny ve výši částka, poplatku ve výši částka, poplatků za upomínání ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka vypočteného ze sazby 86 % ročně z částky částka za období od datum do datum a dále úroku ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru s žalovaným posoudila jeho schopnost předmětný závazek splácet na základě předložené pracovní smlouvy u zaměstnavatele Faurecia Emissions právnická osoba, jméno FO, s.r.o., výplatních pásek za měsíce červen a červenec 2020 a dále dle informací z insolvenčního rejstříku, ze kterého vyplynulo, že proti žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Vzhledem k výši příjmu žalovaného (částka měsíčně), jeho tvrzení, že měsíční výdaje činí částka, tj. částka splátka úvěru u jiné společnosti a částka ostatní výdaje, právní předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru o dostatečné schopnosti žalovaného tento úvěr splatit. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky s upozorněním, že pokud tak neučiní, bude se jejího přiznání domáhat soudní cestou.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K projednání věci soud nařídil jednání. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, přestože mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby proběhlo v její nepřítomnosti. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

4. Žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky, proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu. Soud na daný vztah – podle ust. § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, v platném znění (dále jen „ZMPS“) – aplikoval co do určení příslušnosti úpravu obsaženou v nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, a dospěl k závěru, že dle tohoto ustanovení je dána pravomoc i příslušnost zdejšího soudu k rozhodnutí věci, neboť osoba, která má bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost, může být žalována u soudu tohoto členského státu (článek 4 nařízení č. 1215/2012), přičemž žalovaný má trvalé bydliště na území České republiky, a to na adrese uvedené v záhlaví tohoto rozsudku. Dále soud aplikoval nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, na základě kterého bylo jako rozhodné právo určeno právo České republiky, jelikož si strany toto právo zvolily v čl. 10. 2. smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru (článek 3 nařízení č. 593/2008).

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum, k ní přiložených smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli uvedeného dne dohodu, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout částku částka a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit navíc poplatek ve výši částka, ve kterém je zahrnut úrok ve výši částka, částka za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši částka, doplňková služba komfortního splácení ve výši částka a doplňková služba flexibilního splácení ve výši částka. Ze smlouvy je dále patrné, že úrok byl vypočten z úrokové sazby ve výši 86 %. Žalovaný se celkovou částku částka zavázal uradit 78 týdenními splátkami ve výši částka počínaje splatností první splátky dne datum. Poslední splátka byla splatná tedy dne datum. Roční procentní sazba nákladů činila 140,84 %. Dále ze smlouvy vyplývá, že částka částka byla žalovanému poskytnuta oproti podpisu smlouvy. Ze smluvních podmínek vyplývá právo žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně vyzvat žalovaného k vrácení celé dosud nesplacené jistiny úvěru, pokud by se dostal do prodlení se třemi měsíčními splátkami a současně do 30 dnů od doručení výzvy neuhradil dlužné splatné splátky.

6. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne datum je patrné, že žalovaný uvedl, že je rozvedený a vyživuje jednu osobu, je zaměstnán na plný úvazek u společnosti Faurecia Emissions právnická osoba jméno FO, s.r.o., jeho příjem ve výši částka byl ověřen dle předložené pracovní smlouvy a 2 výplatních pásek za měsíce červen a červenec 2020, jeho měsíční výdaje činí asi částka a má další dluhy, které splácí měsíčně částkou částka. Z výplatních pásek žalovaného od společnosti Faurecia Emissions právnická osoba jméno FO, s.r.o. soud zjistil, že za měsíc červen 2020 byla žalovanému poukázána částka částka a za měsíc červenec 2020 částka částka. Ze smlouvy o podnájmu bytu soud zjistil, že žalovaný hradil měsíčně nájem ve výši částka.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a anonymizované kopie relevantní části přílohy obsahující seznam postoupených pohledávek, potvrzení o provedení úplaty za postoupení pohledávek soud zjistil, že předmětná pohledávka za žalovaným byla uvedeného dne postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni s účinností ke dni datum.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum vč. dokladu o odeslání ze dne datum soud zjistil, že žalovanému bylo postoupení jeho dluhu oznámeno.

9. Z předžalobní výzvy ze dne datum vč. dokladu o odeslání ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě předmětné pohledávky s upozorněním, že pokud tak neučiní, bude se svého nároku domáhat v řízení před soudem.

10. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dne datum spolu uzavřeli dohodu, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku částka a žalovaný se tuto částku zavázal vrátit a dále zaplatit částku částka, tedy celkem částka, a to v 78 týdenních splátkách splatných počínaje datum a konče datum. adresa 194 Kč byla tvořena kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši částka vypočteného ze sazby 86 % ročně, dále částkou za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši částka, částku za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši částka. Žalovaný za trvání smlouvy uhradil toliko částku částka, dále byl žalovanému odpuštěn poplatek ve výši částka. Dne datum právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy na žalobkyni, o čemž byl žalovaný následně dopisem odeslaným dne datum vyrozuměn. Žalovaný nezaplatil ničeho ani poté, co byl vyzván žalobkyní výzvou před podáním žaloby ze dne datum.

11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Ve svém rozsudku ze dne datum, sp.zn. spisová značka, Krajský soud v Praze mimo jiné uvedl, že neplatnost smlouvy stanovenou v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o.z. jako neplatnost absolutní, jelikož dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele. Tento závěr pak vyplývá zejména ze systematického, logického, historického a především pak teleologického výkladu předmětného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž výklad jazykový, z něhož by bylo možné dovozovat pouhou relativní neplatnost úvěrové smlouvy, byl již překonán. Soudy totiž musí při své činnosti postupovat tak, aby interpretační a aplikační právní problémy řešily s maximální mírou racionality. Uvedené rozhodnutí Krajského soudu v Praze pak vychází zejména z rozhodnutí Ústavního soudu (sp.zn. Pl. 1/10, sp.zn. Pl. ÚS 92/06, sp.zn. I. ÚS 523/07) a rozhodnutí Nejvyššího soudu (sp.zn. spisová značka).

18. Dle názoru Ústavního soudu vysloveného v rozhodnutí sp. zn. III ÚS 4129/18 „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z „objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“ 19. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

20. Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne datum uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je z důvodu nedostatečného zkoumání schopnosti žalovaného předmětný úvěr splácet absolutně neplatná. Právní předchůdkyně žalobkyně nijak nezkoumala skutečné výdaje žalovaného, resp. tyto pouze odhadla částkou částka. Nebyly tedy zkoumány skutečné výdaje žalovaného, tedy zejména běžné výdaje a skutečnou výši splátek tvrzených závazků, např. výpisem z účtu nebo dotazem na registr dlužníků. S ohledem na tuto skutečnost předchůdkyně žalobkyně v době uzavírání předmětné smlouvy řádně neověřila schopnost žalovaného poskytnuté finanční prostředky splácet. Tímto svým postupem právní předchůdkyně žalobkyně porušila svoji povinnost stanovenou jí v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a shora uvedenou stabilní rozhodovací praxí vyšších soudů je nutné uzavřít, že předmětná smlouva je od počátku neplatná. Plnění poskytnuté žalovanému v celkové výši částka bylo tedy plnění učiněné bez právního důvodu, resp. z právního důvodu, který odpadl, a je nutné je považovat za bezdůvodné obohacení, které je ten, kdo se takto na úkor jiného obohatil, povinen dle § 2993 o.z. vrátit. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni uhradil celkem částku částka, je povinen žalobkyni vrátit částku částka.

21. Co do zbylých žalobkyní uplatněných nároků (částka částka, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši částka, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši částka, úrok ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do datum, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka) soud žalobu jako nedůvodnou zamítl s ohledem na shora uvedenou neplatnost předmětné úvěrové smlouvy. Ohledně zákonného úroku z prodlení soud rozhodl tak, že přiznal žalobkyni úrok z prodlení v požadované výši 11,75 % ročně, a to od data datum do zaplacení vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně v předžalobní výzvě k plnění vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do datum.

22. S ohledem na skutečnost, že žalovanému, které byl v řízení úspěšnější, žádné náklady nevznikly, soud žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení dle § 142 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.