14 C 425/2023

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Křivským ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o vydání náhrady za nadužívání společné věci spoluvlastníkem

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 36 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 36 000 Kč od 28. 12. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v celém rozsahu v částce 16 990 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 28. 12. 2023 domáhala po žalované vydání náhrady za nadužívání společné věci žalovanou – spoluvlastnicí nemovitostí: pozemek parc. č. , hodnota, - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , adresa, , č.p. , Anonymizováno, – rodinný dům, pozemek parc. č. , hodnota, - zahrada, vše zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, v obci a katastrálním území , adresa, , vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Dle žaloby žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl o velikosti 1/4 na předmětných nemovitostech na základě kupní smlouvy ze dne 30. 11. 2021 s právními účinky vkladu ke dni 7. 12. 2021. Žalovaná jako majoritní spoluvlastník (3/4 nemovitosti) užívá předmětné nemovitosti nad rámec jejího spoluvlastnického podílu, přičemž žalobkyně je tímto vyloučena z užívání společné věci odpovídající jejímu spoluvlastnickému podílu. Žalobkyně vědoma si toho, že žalovaná jakožto většinový spoluvlastník se může usnést, že některého ze spoluvlastníků z užívání věci zcela vyloučí, v takovém případě logicky užívá věc nad rámec jejího podílu. Jedná se o zákonem aprobované omezení práv spoluvlastníka, za které však náleží náhrada vyloučenému spoluvlastníku ve výši odpovídající rozsahu jeho újmy. Právo spoluvlastníka na náhradu za to, že neužívá společnou věc v rozsahu odpovídajícím jeho ideálnímu spoluvlastnickému podílu, je dáno zákonem a vyplývá z práva spoluvlastníka podílet se na užívání společné věci v míře odpovídající jeho podílu. Při určení výše této náhrady je potom podstatná újma vznikající vyloučenému spoluvlastníku. Žalovaná nemovitosti nadužívá, když nemovitost užívá v celém rozsahu, a to ode dne 7. 12. 2021, kdy žalobkyně nabyla vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu na nemovitosti, a to až do současnosti. Žalobkyně dne 23. 10. 2023 zaslala žalované předžalobní výzvu, na kterou nebylo reagováno. Ohledně stanovení náhrady má žalobkyně za to, že má právní nárok na náhradu ve výši obvyklého nájmu v dané lokalitě. Žalobkyně odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , dle nějž lze analogicky použít závěry uvedené v rozsudku sp. zn. , spisová značka, , tj. výši náhrady lze určit peněžitou částkou, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobných nemovitostí, zpravidla formou nájmu (nájemné, které se vytváří na trhu s nájmy a je dáno stavem místní a časové nabídky a poptávky). Žalobkyně má za to, že obvyklá cena za užívání podílu žalobkyně na nemovitostech, tj. za užívání ¼ nemovitostí, činí v daném čase a místě 4 000 Kč měsíčně. Závěrem žalobkyně odkázala na řízení o témže nároku žalobkyně vůči žalované za období od 7. 12. 2021 do 20. 3. 2023 vedené u zdejšího soudu, při kterém účastníci uzavřeli smír a soud tento smír usnesením ze dne 23. 10. 2023, č. j. , spisová značka, , schválil. Nyní se žalobkyně domáhá náhrady za navazující období od 21. 3. 2023 do 21. 12. 2023 (9 měsíců) v celkové výši 36 000 Kč. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že dne 24. 2. 2023 odeslala žalované dopis, ve kterém ji žádá o sjednání termínu, kdy žalobkyni bude nemovitost zpřístupněna k její prohlídce, a zajištěn její přístup do nemovitosti. Dále v dopise žalobkyně uvádí, že spoluvlastnický podíl chce užívat formou pronájmu třetím osobám, případně i žalované, jakožto stávající obyvatelce nemovitosti, vše za obvyklé nájemné. Na tento dopis nebylo ze strany žalované nijak reagováno. Žalovaná má v nemovitosti hlášený trvalý pobyt a nejspíše má v nemovitosti i své obydlí, žalobkyně není oprávněna do tohoto obydlí nijak zasahovat, jelikož by se sama vystavila trestněprávnímu postihu. Žalobkyně je tedy v otázce užívání předmětných nemovitostí odkázána na součinnost žalované, pasivitou žalované jí bylo bráněno v užívání těchto nemovitostí, a to obzvlášť za situace, kdy žalovaná jako jediná má přístup a klíče k nemovitostem, když žalobkyně těmito nedisponuje.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání před soudem konaném dne 4. 11. 2024 se nedostavila, ač byla řádně předvolána.

3. Soud ve věci vycházel z níže uvedených listinných důkazů předložených žalobkyní:

4. Výpis z KN na č. l. 10 spisu prokazuje, že žalobkyně jsou spolu se žalovanou spoluvlastníky nemovitostí - pozemek parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , adresa, , č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, pozemek parc. č. , hodnota, , zahrada, vše zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, v obci a katastrálním území , adresa, , vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Žalobkyně vlastní podíl ¼ na nemovitostech, žalovaná vlastní podíl ¾ na nemovitostech.

5. Výzvou ke zpřístupnění nemovitosti ze dne 24. 2. 2023 včetně podacího archu se prokazuje, že žalobkyně oslovila žalovanou jakožto spoluvlastníka podílu id. ¾ na nemovitostech, navrhla odkup spoluvlastnického podílu id. ¾ na předmětných nemovitostech. Žalobkyně měla v úmyslu nemovitosti zcelit, následně do nich investovat. Současně měla žalobkyně zájem spoluvlastnický podíl užívat formou pronájmu třetím osobám, případně žalované (vše za obvyklé nájemné), požádala proto o sjednání termínu, kdy by jí byla nemovitost zpřístupněna k prohlídce a zajištění přístupu do nemovitosti. Závěrem žalobkyně upozornila, že užíváním nemovitosti jako celku, resp. užíváním včetně spoluvlastnického podílu žalobkyně, vzniká žalované bezdůvodné obohacení ve výši obvyklého nájemného, jehož vydání je žalobkyně oprávněna požadovat soudní cestou.

6. Z usnesení zdejšího soudu o schválení smíru ze dne 23. 10. 2023, č. j. , spisová značka, , se podává, že žalobkyně se již žalobou ze dne 28. 12. 2023 podanou u zdejšího soudu domáhala po žalované vydání náhrady za nadužívání společné věci žalovanou, a to za období od 7. 12. 2021, kdy se žalobkyně stala spoluvlastníkem nemovitosti, do 20. 3. 2023. V tomto řízení byl mezi žalobkyní a žalovanou při jednání před soudem dne 23. 10. 2023 uzavřen smír, který byl soudem schválen. Žalovaná tak byla povinna zaplatit žalobkyni částku 61 677 Kč ve splátkách. Tato částka byla vypočtena jako cena užívání předmětné části nemovitostí ve vlastnictví žalobkyně ve výši 4 000 Kč měsíčně.

7. Předžalobní upomínkou ze dne 23. 10. 2023 včetně poštovního podacího archu z 24. 10. 2023 bylo prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalovanou s ohledem na skutečnost, že žalovaná jako spoluvlastník shora specifikovaných nemovitostí v těchto bydlí, užívá takto i spoluvlastnický podíl žalobkyně o výši id. 1/4, k vydání náhrady v ceně obvyklého nájemného v dané lokalitě, tj. částky 4 000 Kč měsíčně, a to za období od 21. 3. 2023 do 23. 10. 2023 (7 měsíců a 3 dny), tedy ke dni sepisu této předžalobní upomínky. Celkem se jedná o 28 387 Kč. Žalobkyně žádala zaplacení nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy a dále vyzvala žalovanou k pravidelnému hrazení nájemného.

8. Ve věci soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalobkyně jsou spolu se žalovanou spoluvlastníky nemovitostí - pozemek parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , adresa, , č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, pozemek parc. č. , hodnota, , zahrada, vše zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, v obci a katastrálním území , adresa, , vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , a to při id. podílech žalobkyně ¼, žalovaná ¾. Žalovaná uvedené nemovitosti užívá k bydlení, žalobkyně proto nárokuje náhradu za nadužívání nemovitostí ze strany žalované, když sama tyto užívat nemůže (nemá k nemovitostem faktický přístup). Již v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, se žalovaná se žalovanou dohodly na zaplacení částky 61 677 Kč, tj. částky 4 000 Kč měsíčně za užívání předmětné části nemovitostí ve vlastnictví žalobkyně, soud schválil smír uzavřený při jednání dne 23. 10. 2023. Tímto se účastnící řízení vyrovnali za období od 7. 12. 2021, kdy se žalobkyně stala spoluvlastníkem nemovitosti, do 20. 3. 2023. Žalobkyně oslovila žalovanou jakožto spoluvlastníka s návrhem na odkup spoluvlastnického podílu id. ¾ na předmětných nemovitostech, neboť měla v úmyslu nemovitosti zcelit a užívat formou pronájmu třetím osobám, případně žalované (za obvyklé nájemné), požádala o sjednání termínu prohlídky nemovitosti a zajištění přístupu do nemovitosti. Současně žalobkyně žalovanou upozornila, že užíváním nemovitosti jako celku, resp. užíváním včetně spoluvlastnického podílu žalobkyně, vzniká žalované bezdůvodné obohacení ve výši obvyklého nájemného, jehož vydání je žalobkyně oprávněna požadovat soudní cestou. Žalovaná na výzvy žalobkyně nijak nereagovala, nyní se tak žalobkyně domáhá náhrady za navazující období od 21. 3. 2023 do 21. 12. 2023 (tj. 9 měsíců) v celkové výši 36 000 Kč.

9. Podle § 1115 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.

10. Podle § 1117 o. z. má každý spoluvlastník právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.

11. Podle § 1122 odst. 1 o. z. podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.

12. Podle § 1123 o. z. spoluvlastník může se svým podílem nakládat podle své vůle. Takové nakládání však nesmí být na újmu právům ostatních spoluvlastníků bez zřetele k tomu, z čeho vyplývají.

13. Podle § 1128 odst. 1 o. z. o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů.

14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 2999 odst. 1 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

16. Podle § 1970 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalovanou jsou spoluvlastníky shora specifikovaných nemovitostí, přičemž žalovaná nemovitosti využívá v celém rozsahu (jedná se o uzamykatelné obydlí) s pozemkem a naopak žalobkyně k nemovitostem nemá žádný přístup, nedobrovolně tedy nemůže nemovitost, resp. její podíl na nemovitosti, užívat. V posuzované věci je tedy splněna podmínka vzniku nároku spoluvlastníka (žalobkyně) na vydání bezdůvodného obohacení, a to existence faktické překážky, která žalobkyni brání v užívání věci – uzamykatelné obydlí žalované v dotčených nemovitostech (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 1. 2009, sp. zn. , spisová značka, ). Současně žalobkyně se žalovanou neuzavřely žádnou smlouvu, ani dohodu o bezúplatném užívání společné nemovitosti. Bezdůvodné obohacení pak představuje pouze ten prospěch, o nějž na úkor žalobkyně žalovaná buď zvýšila svůj majetkový stav, anebo o nějž se její majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo. Ze zjištěných skutečností je zřejmé, že dům (jakožto hlavní součást nemovitostí) je obyvatelný, a ač nelze určit přesnou část (podíl) patřící žalobkyni, je zřejmé, že žalovaná užívající celou (uzamčenou) nemovitost se obohacuje už jen z toho pohledu, že veškeré nemovitosti nevlastní v celém rozsahu, ale v celém rozsahu je užívá, aniž by za toto užívání platila, nedošlo tak ke zmenšení jejího majetku, ač se tak mělo stát.

18. Závěrem tudíž je, že mezi účastníky řízení, spoluvlastníky, nebyla uzavřena žádná dohoda a žalovaná užívá nemovitosti ve spoluvlastnictví jako celek bez právního titulu opravňujícího věc užívat v tomto rozsahu. Takto vzniká žalované majetkový prospěch, bezdůvodné obohacení, které je povinna vydat žalobkyni, vzhledem k tomu, že spotřebované plnění v podobě užívání celé věci nelze vrátit, je povinna nahradit bezdůvodné obohacení peněžitou formou. Majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobného předmětu nájmu a kterou by nájemce za obvyklých okolností byl povinen platit podle nájemní smlouvy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. , spisová značka, ; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 11. 2015, sp. zn. , spisová značka, ). Soud dospěl k částce odpovídající obvyklému nájemnému v částce 4 000 Kč, za období od 21. 3. 2023 do 21. 12. 2023 (tj. 9 měsíců) se tedy jedná o částku 36 000 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatila spolu s úrokem z prodlení uloženým s odkazem na § 1970 o. z. ode dne následujícího po dni splatnosti, resp. ode dne pozdějšího, jak nárokovala žalobkyně.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení po zaokrouhlení v částce 16 990 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 36 000 Kč sestávající z částky 2 540 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast na jednání před soudem dne 4. 11. 2024) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 360 Kč ve výši 2 385,60 Kč. Soud v tomto směru nepovažoval úkon účtovaný zástupcem žalobkyně spočívající v písemném podání – doplnění tvrzení ze dne 14. 5. 2024 za účelný, neboť uvedené podání, resp. v něm obsažená tvrzení a označené důkazy měly být již součástí původní žaloby. Součástí náhrady nákladů řízení je i náhrada cestovních výdajů a náhrada za čas strávený cestou k soudu k ústnímu jednání a zpět, celkem se jedná o částku 1 444,15 Kč. Na straně žalobkyně vznikly náklady spojené s jednou cestou jejího zástupce z jeho sídla v Praze k soudu a zpět za čas strávený cestou, tj. celkem , hodnota, půlhodin á 100 Kč (400 Kč), jízdné vozidlem zn. Volkswagen Golf dne 4. 11. 2024, trasa v délce 53,6 km a 52,6 km (kombinovaná spotřeba 4,9 l/100 km, dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. činí sazba základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel 5,60 Kč a průměrná cena za 1 litr benzinu 38,20 Kč). K částce 1 193,51 Kč náleží rovněž náhrada za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování, z paušálních náhrad a z cestovních výdajů podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 250,64 Kč. Žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení žalobkyni k rukám jejího právního zástupce, který je advokátem (§ 149 o. s. ř.).

20. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni přiznanou částku s úrokem z prodlení i náhradu nákladů řízení v zákonné lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), když soud neshledal důvod k jejímu prodloužení.