14 C 43/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Svobodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zast. státu údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa o určení, že anonymizováno obec , z.ú. není dědic ze závěti z důvodu neplatnosti závěti <b>I. Určuje se, že žalovaný není dědicem zůstavitelky [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. [datum], ze závěti sepsané formou notářského zápisu dne [datum] notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se sídlem v [obec] pod sp. zn. [spisová značka], NZ [anonymizováno] [rok].</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 6 057 Kč.</b> <b>III. O náhradě nákladů řízení vzniklých státu bude rozhodnuto samostatným usnesením.</b> 1. Žalobkyně se domáhala určení, že žalovaný není dědicem zůstavitelky [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. 15. 5. 2018 (dále jen„ zůstavitelka“) ze závěti sepsané formou notářského zápisu dne [datum] notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] se sídlem v [obec] pod sp. zn. [spisová značka], NZ [anonymizováno] [rok]. Zůstavitelka dle názoru žalobkyně v době pořizování závěti trpěla duševní poruchou, která ji omezila ve svéprávnosti a možnosti učinit platné právní jednání a pořídit platnou závěť. Zůstavitelka byla v péči žalovaného od roku 2009, k pořízení závěti došlo dne [datum]. Dne [datum] bylo zahájeno řízení o omezení svéprávnosti zůstavitelky, kdy návrh podal sám žalovaný a toto řízení bylo v důsledku úmrtí zůstavitelky zastaveno. Žalobkyně uvedla, že ze zdravotní dokumentace zůstavitelky vyplývají pochybnosti o jejím zdravotním stavu, kdy již v roce 2010 a 2011 jsou uvedeny informace o tom, že zůstavitelka ztrácí schopnosti komunikace, jsou indikovány symptomy demence. Žalobkyně má pochybnosti o plné svéprávnosti zůstavitelky a o kvalitě jejího právního jednání ze dne 21. 5. 2023, tj. pořízení závěti ve prospěch jediného dědice - žalovaného. S ohledem na shora uvedené žalobkyně navrhla, aby soud určil, že žalovaný není dědicem zůstavitelky [jméno] [příjmení].

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že žalobkyně nepředložila žádný relevantní důkaz o tom, že by zůstavitelka v době pořizování závěti byla nesvéprávná. Onemocnění Alzheimerovou chorobu samo o sobě neznamená omezení svéprávnosti, pacient má zachován plný rozsah práv a teprve v případě konkrétních narušení rozpoznávacích nebo volních schopností lze usuzovat jinak. Řízení o omezení svéprávnosti bylo zahájeno v červenci 2017, kdy žalovaný reagoval na počáteční pochybnosti, že by mohlo u zůstavitelky docházet k omezení schopností samostatně jednat. V průběhu řízení byl ke dni 18. 12. 2017 zjištěn závažný progres Alzheimerovy choroby, kdy z těchto poznatků však nelze usuzovat na rozpoznávací a volní schopnosti zůstavitelky v době pořizování závěti. Alzheimerova choroba je chronické nevyléčitelné onemocnění, k jeho těžkému stadiu dochází zpravidla mezi 7 až 14 lety od počátku onemocnění. Nelze tedy předpokládat, že více než 4 roky před zjištěním choroby zůstavitelky by měl její stav vylučovat platné právní jednání. Žalovaný uvedl, že až v okamžiku, kdy zdravotní stav zůstavitelky začal vyvolávat pochybnosti o jejích volních a rozpoznávacích schopnostech, navrhl zahájit řízení o omezení svéprávnosti zůstavitelky. Zůstavitelka byla přijata do péče jako plně lucidní a dobře orientovaná v roce 2009. Způsobilost pořídit závět byla pečlivě ověřena, došlo k platnému právnímu jednání. Nemoc zůstavitelky sama o sobě neznamená žádné omezení svéprávnosti, nemoc postupovala velice pozvolna. Teprve ve druhé polovině roku 2017 lze stav zůstavitelky označit za závažný. Žalovaný navrhl, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta.

3. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] má soud za prokázané, že zůstavitelka [jméno] [příjmení] zemřela dne [datum]. Zanechala závěť ve formě notářského zápisu ze dne [datum] sepsaného notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] se sídlem v [obec] pod sp. zn. [spisová značka], [anonymizována dvě slova] 2013. Závětí zůstavitelka odkázala veškerý majetek žalovanému. Dle zákonné posloupnosti by pozůstalost připadla jako odúmrť státu. V důsledku poškození zraku a zlomeniny pravé pažní kosti zůstavitelky byl notářský zápis sepsán za účasti 3 svědků – Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalobkyně v pozůstalostním řízení zpochybnila platnost dané závěti z důvodu pochybnosti o tom, zda zůstavitelka byla k datu pořízení závěti schopna činit právní jednání. Zdejší soud proto podle § 170 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) usnesením ze dne 3. 12 2021, č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 28. 12. 2021, vyzval žalobkyni, aby ve lhůtě dvou měsíců od právní moci usnesení podala proti žalovanému žalobu na určení dědického práva. Žaloba byla podána žalobkyní dne 25. 2. 2022.

4. Z výše uvedeného lze uzavřít, že žaloba byla podána ve lhůtě stanovené soudem, tak, že jsou dány podmínky pro vedení tohoto řízení, aniž by musel být prokazován naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu § 170 z. ř. s. a § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („ o. s. ř.“).

5. Z lékařských zpráv o zdravotním stavu zůstavitelky v pozůstalostním spise bylo zjištěno, že zůstavitelka byla umístěna v zařízení žalovaného od 8. 6. 2009 Lékařskou zprávou ze dne 24. 9. 2009 vypracovanou MUDr. [příjmení] vzal soud za zjištěné, že zůstavitelka si mimo jiné stěžuje na bolesti páteře a kloubů, závratě a zhoršení paměti, dle lékařky je nutný dohled, ve většině aktivit se zůstavitelka neobejde bez pomoci druhé osoby, paměť je narušená, diagnostikována hypoxická encefalopatie, zůstavitelka trpí těžkou nedoslýchavostí, není schopna žít sama. Z lékařské zprávy ze dne 1. 1. 2010 bylo zjištěno, že zůstavitelka má nedostatečný zrak i sluch, chodí za pomoci druhé osoby, není schopna sama dodržovat léčebný režim, ztrácí schopnost komunikovat, její mobilita je omezena. Ošetřovatelské intervence u zůstavitelky byly indikovány na základě symptomatologie demence jako komplexní péče o pacienta s demencí, dominující psychickou alterací a částečnou imobilitou. Další lékařské zprávy ze dne 1. 4. 2010, 1. 7. 2010, 1. 10. 2010, 1. 1. 2011, 1. 4. 2011, 1. 7. 2011, 1. 10. 2011 vyznívají v podstatě shodně. Z lékařské zprávy ze dne 1. 7. 2012 vypracované MUDr. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že zůstavitelka trpí dezorientací místem a časem, osobou částečně, má porušenou paměť a úsudek, psychomotorické tempo zpomalené, verbální komunikace velmi obtížná, afázie, ztrácí schopnost komunikace, omezena na minimum. Z lékařské zprávy ze dne 20. 2. 2013 vypracované rovněž MUDr. [jméno] [příjmení] vyplývá, že zůstavitelka nezvládá mobilitu, stravování, ani jakoukoliv další péči o sebe, zdraví, hygienu atd., zvládá pouze orientaci a komunikaci. V ambulantním nálezu včetně neurologického konzilia ze dne 30. 9. 2013 se uvádí, že zůstavitelka upadla, základní diagnóza Alzheimer, pacientka odpovídá občas nepřiléhavě (v neurologickém konziliu je však uvedeno opačné stanovisko včetně orientování se osobou a místem). Podle zprávy z logopedického vyšetření z roku 2009 provedené MUDr. [jméno] [příjmení] má zůstavitelka subjektivně horší srozumitelnost verbálního projevu, uvedena je komunikační bariéra ve vztahu k okolí, při vyšetření bylo zjištěno, že zůstavitelka měla fluentní projev bez anomických pauz, odpovídá přiléhavě, uvádí zcela relevantní informace. Podle lékařské zprávy ze dne 20. 2. 2013 vypracované MUDr. [příjmení] zůstavitelka komunikuje, je orientována místem, časem, osobou parciálně, odpovídá validně, spokojená, je částečně závislá na druhé osobě, komunikace zachovalá, trpí demencí, plně závislá na péči druhé osoby 24 hodin denně. Z lékařských zpráv MUDr. [příjmení] ze dne 1. 1. 2013 a 1. 4. 2013 soud zjistil, že zůstavitelka je toho času dezorientovaná místem, časem, osobou částečně, má porušenou paměť a úsudek, psychomotorické tempo zpomalené, verbální komunikace velmi obtížná, afázie, ztrácí schopnost komunikace, omezena na minimum.

6. Ze spisu Okresního soudu v Mělníku sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že dne 3. 7. 2017 bylo zahájeno řízení o omezení svéprávnosti zůstavitelky na návrh žalovaného spolu s návrhem na ustanovení opatrovníka. Žalovaná v návrhu uvedla, že zůstavitelka v době podání návrhu není schopna samostatného rozhodování, není schopna vyřizovat žádné záležitosti. V daném řízení byl dne 18. 12. 2017 vypracován znalecký posudek [celé jméno znalkyně], která u zůstavitelky konstatovala hluboké, komplexní narušení psychických funkcí v důsledku dementogenního procesu, tedy demenci těžkého stupně s tím, že zůstavitelka není schopna navázat ani bazální kontakt s okolím, není schopna vyjádřit svoji vůli, je zcela odkázána na péči druhé osoby, její stav je trvalý, prognóza je infaustní. Znalkyně dále uvedla, že zůstavitelka není schopna projevit přání, spravovat svůj majetek, není schopna porozumět důsledkům uzavření smlouvy, není schopna činit jednání pro případ smrti. Vzhledem k tomu, že zůstavitelka dne [datum] zemřela, bylo řízení o omezení svéprávnosti usnesením ze dne 31. května 2018 č. j. [číslo jednací] zastaveno.

7. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], vypověděl, že měl uzavřenou smlouvu o provedení konziliárních služeb se žalovaným od jeho vzniku až do roku 2015, zůstavitelku si matně pamatoval, ze začátku byla šikovná, postupně se její stav horšil. Do ústavu jezdil svědek jako ošetřující lékař jednou, dvakrát do měsíce. Svědek si nevzpomínal, že by se s ním zůstavitelka radila o závěti, nevybavuje si ani podnět od žalovaného, tj. že by měl hodnotit stav zůstavitelky před pořízením závěti. V takových případek svědek zpravidla doporučoval pořídit znalecký posudek o způsobilosti zůstavitele k právnímu jednání sepsání závěti. [příjmení] si hodnotit zdravotní stav zůstavitelky v roce 2013. Pokud si pamatoval, zůstavitelka nevykazovala nějaké poruchy chování, spouštěčem byla až smrt jejího bratra. Svědek si netroufl diagnostikovat zůstavitelku, nevídal ji pravidelně. Tj. je možné, že nejdříve zůstavitelka měla deprese než demenci. Podle výpovědi svědka se Alzheimerova choroba vyvíjí roky, obecně lze říci, že 4 roky od pořízení závěti do úmrtí je poměrně dlouhá doba.

8. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], která je vzdálenou kamarádkou majitelů žalovaného, soud zjistil, že tato byla požádána, aby se účastnila pořízení závěti zůstavitelky. Svědkyně zůstavitelku neznala, ani s ní osobně nemluvila, pouze byla přítomna v místnosti při pořízení závěti. Svědkyně situaci vnímala tak, že zůstavitelka chce část majetku odkázat žalovanému. Zůstavitelka seděla na posteli, komunikovala, byla v dobré náladě, závět nakonec osobně podepsala.

9. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] jakožto poradkyně žalovaného, která byla žalovaným požádána o svědectví při pořízení závěti zůstavitelkou, bylo zjištěno, že jmenovaná zůstavitelku do té doby neznala. Svědkyně si již příliš z pořízení závěti nepamatovala, snad jen, že jednání vedl notář. Svědkyně se zůstavitelkou mluvila, zůstavitelka komunikovala zcela normálně, po zdravotní stránce se zdála v pořádku. Na přesný postup při pořízení závěti si svědkyně již nevzpomínala, tj. kdo závěť četl, popř. co konkrétního podepisovala. Dle výpovědi zůstavitelka při pořízení závěti seděla, spolu se svědkyní se povídaly, zůstavitelka působila orientovaná. To zda zůstavitelka měla hůl či naslouchátko, nebyla svědkyně s odstupem času schopna s určitostí potvrdit.

10. Svědkyně [jméno] [příjmení], ředitelka a jednatelka žalovaného si dle výpovědi pamatovala na zůstavitelku velmi dobře, jako jediný pacient žalovaného měla zájem žalovanému odkázat pozůstalost. Podle svědectví se zůstavitelka svědkyni svěřovala, že nikoho nemá, resp. že se o ni v ústavu hezky starají a proto by ráda odkázala žalovanému svůj majetek. Jak svědkyně dále vypověděla, žalovaný konzultoval zdravotní stav zůstavitelky s MUDr. [příjmení]. Svědkyně uvedla, že si není jistá diagnózou zůstavitelky, resp. zůstavitelka byla schopná posoudit následek takového jednání jako je závěť, sama tento úkon dokonce navrhla. Na svědkyni působila zůstavitelka jako relativně zdravá, občas pomáhala i v kuchyni. Svědkyně uvedla, že se na demenci specializuje, zakládala první alzheimercentrum v ČR, je původně zdravotní sestra. Podle ní může u starého člověka od prvních příznaků demence do úmrtí uplynout přibližně 7 let. Tj. je-li klient umístěn u žalovaného, neznamená to, že není schopen sám o sobě rozhodovat, může mít velmi mírnou demenci s krátkodobými výpadky paměti. V daném případě při pořizování závěti svědkové se zůstavitelkou komunikovali.

11. Dle znaleckého posudku [celé jméno znalkyně] ze dne 22. 2. 2023 [číslo] 2023, z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, který byl zadán k posouzení psychického stavu zůstavitelky v době pořízení závěti dne [datum], došla znalkyně k závěru, že v rozhodném období byly psychické funkce zůstavitelky narušeny dementogenním procesem, což znamená organické poškození mozkové tkáně. Tím dochází k významnému narušení schopnosti analýzy, syntézy, predikce, je významně narušena schopnost tvorby úsudku, narušeny jsou paměťové funkce, významně je zvýšena manipulativnost druhou osobou a naopak dochází ke snížení schopnosti čelit stresu. V předmětné době byla u zůstavitelky přítomna duševní porucha – demence, reprezentující významné, komplexní narušení rozumových funkcí, významné narušení rozpoznávacích a ovládacích schopností. Mentální výkon byl dále negativně ovlivněn depresivním syndromem, který se rozvinul jako reakce na úmrtí blízké osoby, tento stav odpovídá diagnóze„ porucha přizpůsobení“. Dle názoru znalkyně zůstavitelka nebyla z forenzně psychiatrického hlediska schopna předmětného právního úkonu pořízení závěti.

12. Při výslechu znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] zcela odkázala na svůj znalecký posudek, kdy vycházela z dostupných dat, z lékařských zpráv, které byly poskytnuty. Lékařské zprávy označila za konzistentní, resp. již od roku 2010 zůstavitelka vyžadovala komplexní péči, zprávy opakovaně hovoří o poškození mozkové tkáně zůstavitelky. Jak znalkyně uvedla, u demence neexistuje lucidní okénko, tzn., že by dementní člověk v době okamžiku pořízení určitého právního úkonu byl pro daný okamžik zcela kompetentní. Znalkyně dále sdělila, že zůstavitelka nebyla schopna dohlédnout následků svého jednání, byla manipulovatelná a zneužitelná. Znalkyně si je vědoma i zpráv MUDr. [příjmení] a zprávy neurologického konzilia, podle nichž zůstavitelka komunikuje. To znalkyně vysvětlila tím, že se jednalo o jednorázové vyšetření, kdy se řeší primárně akutní stav pacienta. Z ostatních průběžných lékařských zpráv, které popisují celkový zdravotní stav pacientky, však jednoznačně vyplývá, že dementogenní porucha je popisována již od roku 2010.

13. Z dekursu zůstavitelky z května 2013 bylo zjištěno, že ke dni [datum] MUDr. [jméno] [příjmení] u zůstavitelky diagnostikoval poruchu přizpůsobení a depresivní reakci po úmrtí blízké osoby s tím, že zůstavitelka je schopna projevu platné vůle, byly jí předepsány léky. Podle zápisu téhož lékaře ze dne 30. 5. 2013 působila zůstavitelka apaticky, dle personálu odmítala stravu.

14. Z výpisu seznamu znalců, tlumočníků a překladatelů ze dne 5. 8. 2022 bylo zjištěno, že MUDr. [jméno] [příjmení] je zapsán jako znalec od 18. 4. 2006 v oboru zdravotnictví, psychiatrie, gerontopsychiatrie.

15. Oproti stanovisku žalovaného nepovažoval soud za účelné v této souvislosti doplnit dokazování dalším znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, který vzhledem k již provedenému dokazování shledal nadbytečným. Stejně tak hodnotil soud důkazní návrh žalovaného výslechem notářky JUDr. [jméno] [příjmení], která závěť formou notářského zápisu sepisovala. Pokud by se jmenovaná notářka měla vyjadřovat k psychickému, resp. zdravotnímu stavu zůstavitelky k datu pořízení závěti, pak by se jednalo pouze o laické subjektivní stanovisko k uvedenému, které nelze povyšovat na odborné závěry znaleckého posudku.

16. S ohledem na shora uvedené učinil soud následující skutkový závěr ve věci. Zůstavitelka pořídila závět sepsanou formou notářského zápisu dne [datum] notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] se sídlem v [obec] pod sp. zn. [spisová značka], NZ [anonymizováno] 2013, za přítomnosti 3 svědků. Podle znaleckého posudku [celé jméno znalkyně] zůstavitelka [jméno] [příjmení] nebyla ke dni pořízení notářského zápisu [datum] schopna předmětného právního úkonu.

17. Podle § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

18. Spočívala-li žaloba na tvrzení žalobkyně na tom, že zůstavitelka [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelá 15. 5. 2018 jednala při pořízení závěti sepsané formou notářského zápisu dne 21.5.2013 notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] se sídlem v [obec] pod sp. zn. [spisová značka], NZ [anonymizováno] 2013 v duševní poruše, zaměřil soud dokazování na zjištění psychického stavu zůstavitelky k uvedenému dni. Za tím účelem vyšel ze závěrů znaleckého posudku [celé jméno znalkyně] ze dne 22. 2. 2023 [číslo] 2023. Znalkyně dospěla k závěru, že zůstavitelka nebyla dne [datum] schopna posoudit význam a důsledky sepsání závěti sepsané formou notářského zápisu dne [datum] notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] se sídlem v [obec] pod sp. zn. [spisová značka], NZ [anonymizováno] 2013.

19. Znalkyně byla k podanému znaleckému posudku před soudem vyslechnuta. Duševní stav zůstavitelky popsala znalkyně následovně:„ Plně odkazuji na znalecký posudek [číslo] 2023 ze dne 22. 2023, tj. na jeho závěry, že zůstavitelka [jméno] [příjmení] nebyla ke dni [datum] z forenzně psychiatrického hlediska schopna právního úkonu, tj. pořízení závěti pro duševní poruchu demenci.“ Znalkyně dále uvedla:„ Z dokumentace, jak je dostupná,nelze učinit jiný závěr. K dispozici je řada zdravotních zpráv, které svědčí o významném narušení psychických funkcí dementogenním procesem a tyto zprávy jsou konzistentní. [příjmení] jiné připomínám poruchu přizpůsobení v důsledku traumatu úmrtí příbuzného. Zprávy již dlouhou dobu zpětně mluví o poškození mozkové tkáně zůstavitelky s tím, že ta vyžaduje komplexní péči. To již od roku 2010“ 20. Obdobně znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] uvedla:„ U posuzované nebyla přítomna pouze Alzheimerova choroba, nýbrž byla diagnostikována smíšená etiologie tj. demence z vícero příčin, posuzovaná v minulosti prodělala mozkovou cévní příhodu, byla diagnostikována hypoxická encefalopatie na základě nedostatku kyslíku v mozku. Resp. od roku 2010 je posuzovaná popisovaná jako středně těžce dementní podle lékařských zpráv tj. neuvědomuje si potřebu příjmu tekutin, není schopna dodržovat léčebný režim, ztrácí schopnost komunikace apod. V případě složitých právních úkonů je i mírná kognitivní porucha, kdy intelekt je zachován podkladem pro úvahu, zda takový jedinec je schopen potřebné syntéze a predikce k tomuto úkonu se vztahující. Závěr, který byl u posuzované vysloven je zcela konkludentní se zdroji, které byla k dispozici. Už v roce 2009 se v lékařské zprávě hovoří u posuzované o narušení paměti. Je nevýznamné, z jakých zdrojů demence je. Resp. je toto nevýznamné právě pro dané hodnocení.

21. Závěry znaleckého posudku znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] vyznívající jednoznačně:, V předmětné době byla u zůstavitelky přítomna duševní porucha – demence, reprezentující významné, komplexní narušení rozumových funkcí, významné narušení rozpoznávacích a ovládacích schopností, tedy z forenzně psychiatrického hlediska zůstavitelka nebyla schopna předmětného právního úkonu. Mentální výkon byl dále negativně ovlivněn depresivním syndromem, který se rozvinul jako reakce na úmrtí blízké osoby, tento stav odpovídá dg. porucha přizpůsobení.“ 22. Soud se zabýval námitkou žalovaného o podjatosti znalkyně [celé jméno znalkyně], která byla ustanovena znalkyní i pro řízení vedené o omezení svéprávnosti zůstavitelky. Dle soudu nelze dovozovat poměr znalkyně k věci, který by mohl mít vliv na vypracování stávajícího znaleckého posudku jen na základě skutečnosti, že tatáž znalkyně se k duševnímu stavu zůstavitelky vyjadřovala i jiným znaleckým posudkem, v jiném řízení. Znalecký posudek obsahuje veškeré náležitosti ve znění § 28 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. Pro své závěry vyšla znalkyně z lékařské dokumentace, podle které lze shrnout, že u zůstavitelky [jméno] [příjmení] již v roce 2010 byla stanovena dg. demence, byla indikována komplexní péče, na které byla plně závislá, další diagnózy byly encefalopatie, glaukom, esenciální primární hypertenze, žilní městky dolních končetin, dorzalgie, problémy se zrakem a sluchem, dále bradypsychismus, významné omezení schopnosti komunikovat. Ve zprávách z roku 2012 je uvedeno, že zůstavitelka je dezorientována místem a časem, osobou částečně, porušená paměť a úsudek, psychomotorické tempo zpomalené, verbální komunikace velmi obtížná, afázie - obdobně byla zhodnocena v roce 2013. Soud nemá o závěrech znaleckého posudku důvod pochybovat, resp. případné dotazy žalovaného ke znaleckému posudku má za řádně zodpovězené a vysvětlené při výslechu znalkyně (viz např. rozpor lékařských zpráv MUDr. [příjmení] s ostatními lékařskými zprávami – viz odst. 12 odůvodnění tohoto rozsudku).

23. Svědecké výpovědi, resp. jejich hodnověrnost a přesnost hodnotil soud i s přihlédnutím k jistému časovému odstupu od data pořízení závěti, rovněž neopomíjel vztah slyšených svědků k účastníkům řízení. Např. svědkyně [jméno] [příjmení] (kamarádka majitelů žalovaného) mimo jiné uvedla, že zůstavitelka závět vlastnoručně podepsala. Toto tvrzení se nezakládá na pravdě. Při pořízení závěti byla zajištěna přítomnost 3 svědků, neboť zůstavitelka vzhledem ke zlomenině paže nemohla závět vlastnoručně podepsat. Svědkyně [jméno] [příjmení] (dříve [příjmení]) byla poradkyní žalovaného a mimo jiné uvedla, že zůstavitelka komunikovala. Stejně se vyjádřila svědkyně [jméno] [příjmení] (ředitelka, jednatelka žalovaného) a dodala, že zůstavitelka dokonce občas pomáhala v kuchyni a nosila věci, což může vyznívat v rozporu s lékařskými zprávami. Ty hovoří o omezené mobilitě zůstavitelky. Nicméně nutno dle soudu minimálně odlišovat schopnost běžné komunikace typu pozdravu a jednoduchých vět od schopnosti pochopit význam právního jednání se všemi jeho důsledky (viz obsah závěti).

24. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a určil, že žalovaný není dědicem zůstavitelky [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. [datum], ze závěti sepsané formou notářského zápisu dne [datum] notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] se sídlem v [obec] pod sp. zn. [spisová značka], NZ [anonymizováno] [rok], neboť soud má za to, že lékařskými zprávami a znaleckým posudkem vypracovaným znalkyní [příjmení] [příjmení] [celé jméno znalkyně], [číslo] 2023, bylo jasně prokázáno, že v době pořizování závěti [datum] zůstavitelka trpěla duševní poruchou, která jí činila neschopnou právně jednat. Za daného stavu nelze jinak, než právní jednání, tj. pořízení závěti formou notářského zápisu dne [datum] notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] se sídlem v [obec] pod sp. zn. [spisová značka], NZ [anonymizováno] 2013, prohlásit ve znění § 581 o.z. za neplatné.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 057 Kč Tyto náklady sestávají ze 7 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb, advokátního tarifu („a. t.“) - žaloba, převzetí a příprava věci, 4 x účast na jednání, vyjádření ke znaleckému posudku - celkem tedy 2 100 Kč. Cestovní náhrada náleží žalobkyni v celkové výši 3 957 Kč, a to v souvislosti se 4 cestami [obec] – [obec] a zpět, osobním vozem Škoda Superb RZ 3 AV [číslo], za 528 ujetých km v částce 1 211 Kč (27,46 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,2 /100 km) a v částce 2 746 Kč (5,20 Kč/km za amortizaci vozidla) podle § 13 a. t. Lhůta k plnění je dána ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., resp. není-li lhůta k plnění ve výroku rozsudku uvedena, má se za to, že žalovaný je povinen nahradit náklady řízení žalobkyni ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

26. V souvislosti s vypracováním znaleckého posudku vznikly České republice – Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi náklady, na které má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo. Jelikož tyto náklady nebyly ke dni vyhlášení rozsudku pravomocně přiznány a tedy vyplaceny, nebylo možné je ve výroku rozsudku vyčíslit a tedy dle § 151 o.s.ř. bylo výrokem III. rozsudku odkázáno na samostatné usnesení, kterým budou náklady za znalečné státu přiznány, resp. žalovanému bude uložena povinnost k jejich zaplacení s odkazem na výsledek řízení. Uvedený procesní postup považoval soud za účelný vzhledem k legitimnímu očekávání účastníků, resp. vzhledem k zájmu na vyhlášení meritorního rozhodnutí ve věci bezprostředně po ukončení dokazování. Samostatné nákladové usnesení bude tedy vydáno až po vyhlášení meritorního rozhodnutí a samostatně nabude právní moci (viz www. [webová adresa], § 151 o.s.ř.).