14 C 56/2021

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní titul Kateřinou Starou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 39 645,93 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 383,71 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 20 383,71 Kč od 1. 7. 2018 do zaplacení, částku ve výši 10 000 Kč, částku ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 8 262,22 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 198 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhá, aby jí žalovaný zaplatil částku 39 645,93 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru Qkonto [číslo] uzavřené dne 24. 1. 2018.

2. Žalobkyně v žalobě uvedla následující: Žalobkyně na základě smlouvy o úvěru [anonymizováno] [číslo] poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky převzal hotově a zavázal se je vrátit spolu s úrokem ve výši 19,66 % měsíčně a s administrativním poplatkem souvisejícím s poskytnutím ve výši 200 Kč měsíčně, a to v měsíčních splátkách v minimální výši 1 492 Kč splatných vždy k poslednímu dni v měsíci počínaje dnem 28. 2. 2018. Ve smlouvě byla rovněž sjednána pro případ zesplatnění úvěru a předání pohledávky advokátovi paušální náhrada administrativních nákladů spojených s přípravou podkladů pro vymáhání dluhu prostřednictvím advokáta a pro případ hrubého porušení smlouvy smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Žalovaný se ocitl se splátkou splatnou dne 31. 3. 2018 v prodlení o více než 75 kalendářních dnů, což žalobkyně považovala dle smluvních podmínek za hrubé porušení smlouvy. O zaplacení byl žalovaný upomínán, svůj dluh však nevyrovnal, a proto byl úvěr k 30. 6. 2018 zesplatněn. Dlužná částka ve výši 20 402,51 Kč představuje nesplacenou jistinu úvěru (18 847,74 Kč), nesplacený úrok z úvěru (935,97 Kč), nesplacený administrativní poplatek za dobu od dubna 2018 do června 2018 (600 Kč), nesplacenou smluvní pokutu za prodlení se splátkami do zesplatnění úvěru (18,80 Kč), nesplacený poplatek za vystavené upomínky ze dne 15. 11. 2017, 15. 12. 2017 a 15. 1. 2018 (1 350 Kč). Dále žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 1 000 Kč představující paušální administrativní náklady spojené s přípravou podkladů pro vymáhání dluhu prostřednictvím advokáta a smluvní pokuty ve výši 18 243,42 Kč za dobu ode dne následujícího po dni zesplatnění do dne podání žaloby 11. 12. 2020. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k úhradě dlužné částky.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, přestože mu byla žaloba řádně doručena (náhradním doručením - § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, na adresu pro doručování, tedy na adresu trvalého pobytu - § 46 a odst. 1 a § 46b o. s. ř.).

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (souhlas žalovaného soud předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř.). Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav.

6. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 24. 1. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaný má povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 19,66 % ročně, s administrativním poplatkem ve výši 200 Kč měsíčně a poplatkem za sjednání úvěru ve výši 1 000 Kč, a to v 18 splátkách v minimální výši 1 492 Kč splatných vždy k poslednímu dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, kdy byl úvěr čerpán, počínaje dnem 28. 2. 2018. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky. V návrhu na poskytnutí úvěru žalovaný uvedl, že je zaměstnán u společnosti [právnická osoba], jeho čistý měsíční příjem činil 38 000 Kč. Celkové výdaje žalovaný vyčíslil částkou 22 550 Kč sestávající ze životního minima 3 410 Kč, nákladů na bydlení 2 400 Kč, měsíční splátky půjček, úvěrů 15 000 Kč a výživného ve výši 1 740 Kč (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] [číslo] uzavřenou dne 24. 1. 2018 včetně návrhu na poskytnutí úvěru ze dne 24. 1. 2018, předsmluvních informací ke spotřebitelskému úvěru [anonymizováno] a všeobecných obchodních podmínek žalobkyně). Žalovaný převzal částku 20 000 Kč hotově dne 24. 1. 2018 (prokázáno výdajovým pokladním dokladem [číslo] ze dne 24. 1. 2018). Žalovaný splátky neplatil v termínech dle smlouvy (prokázáno rozpisem úhrad k úvěru a neuhrazenými evidovanými částkami k úvěru [anonymizováno] [číslo] žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by hradil více), a proto mu byla podle bodu VIII. odst. 1 písm. c) smlouvy účtována smluvní pokuta za prodlení ve výši 0,10 % z dlužné částky denně za každý den prodlení až do splacení celé dlužné částky. Dále se žalovaný v bodu VIII. odst. 10 zavázal hradit žalobkyni náklady spojené s přípravou podkladů pro vymáhání dluhu prostřednictvím advokáta ve výši 1 000 Kč v případě zesplatnění úvěru. Jelikož žalovaný ani poté dlužné částky neuhradil, žalobkyně zesplatnila úvěr podle bodu IX. odst. 1 písm. a) smlouvy ke dni 30. 6. 2018 (prokázáno smlouvou o úvěru [anonymizováno] [číslo] oznámením o zesplatnění úvěru z 30. 6. 2018 včetně podacího archu ze dne 4. 7. 2018). K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupkyně žalobkyně ze dne 29. 6. 2020 (prokázáno předžalobní upomínkou zástupkyně žalobkyně ze dne 29. 6. 2020 včetně podacího archu z téhož dne). Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil (žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by dluh uhradil).

7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

8. Věc byla soudem posuzována zejména podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“) a podle zákona [číslo] Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jako„ ZoSÚ“).

9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

11. Podle § 122 odst. 1 ZoSÚ může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 3 téhož ustanovení souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

12. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. o. z., a to postupem ve shodě s § 1820 a násl. o. z. upravujícím uzavírání smluv distančním způsobem. Smlouva byla uzavřena poté, co žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládá § 86 ZoSÚ. Z předložených listinných důkazů vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému úvěr skutečně poskytla, avšak žalovaný se dostal do prodlení s jeho splácením. Žalobkyně má proto právo na vrácení poskytnuté jistiny úvěru ve výši 18 847,74 Kč spolu s úrokem v přiměřené výši 935,97 Kč, administrativním poplatkem 600 Kč představujícím paušální náklady žalobkyně na správu úvěru, především nahlížení do databází při prověřování úvěruschopnosti, vnitrostátní poštovné, telefonní hovory, bankovní poplatky atd. Žalobkyně se dále na žalovaném domáhala zaplacení nákladů účelně vynaložených na přípravu podkladů pro vymáhání dluhu prostřednictvím advokáta, rovněž tento požadavek žalobkyně je v souladu se smluvními ujednáními a po právu. V uvedené části proto soud žalobě vyhověl.

13. Žalobkyně dále požaduje úhradu smluvní pokuty ve výši 18 262,22 Kč (smluvní pokuta podle bodu VIII. odst. 1 písm. c) smlouvy o úvěru za prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Vzhledem k omezení výše smluvní pokuty dle shora citovaného ustanovení § 122 odst. 1 písm. c) ZoSÚ je nárok žalobkyně důvodný pouze co do výše poloviny hodnoty spotřebitelského úvěru, tj. co do částky 10 000 Kč. V rozsahu požadavku na zaplacení částky 8 262,22 Kč (která přesahuje polovinu jistiny úvěru) jej soud jako rozporný se zákonem zamítl.

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle míry úspěchu účastníků v řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 31 383,71 Kč, tedy z 79,20 %. Žalovaný byl úspěšný co do částky 8 262,22 Kč, tedy z 20,80 %. Žalobkyni proto náleží náhrada 58,40 % (79,20 % - 20,80 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 586 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“) za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní upomínka) náleží odměna ve výši 500 Kč, dále odměna advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 13 odst. 3 ve znění § 14b odst. 5 AT) a náhrada za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 378 Kč. Žalobkyně má tedy právo na úhradu 58,40 % z částky 3 764 Kč, tj. po zaokrouhlení na částku 2 198 Kč.

15. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.