14 C 79/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Starou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 103 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 99 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 99 Kč od 11. 3. 2018 do zaplacení, částku 536 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 536 Kč od 8. 2. 2018 do zaplacení, částku 635 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 635 Kč od 8. 1. 2018 do zaplacení, částku 833 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 833 Kč od 9. 12. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení shora uvedených částek s příslušenstvím. V žalobě uvedla následující: Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným na základě objednávek služeb podepsaných žalovaným [příjmení] smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací a kupní smlouvu. Jejich nedílnou součástí jsou Všeobecné podmínky právní předchůdkyně žalobkyně, se kterými žalovaný vyslovil podpisem Účastnické smlouvy výslovně souhlas. Na základě Účastnické smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému služby třetích stran a ke koupi koncové zařízení a žalovaný se zavázal k zaplacení služeb třetích stran a kupní ceny koncového zařízení formou splátek dle splátkového kalendáře. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému koncová zařízení, avšak žalovaný porušil své závazky, když řádně neuhradil vyúčtování [číslo] ze dne 20. 2. 2018 v částce 99 Kč splatné dne 10. 3. 2018, vyúčtování [číslo] ze dne 20. 1. 2018 v částce 536 Kč splatné dne 7. 2. 2018, vyúčtování [číslo] ze dne 20. 12. 2017 v částce 635 Kč splatné dne 7. 1. 2018 a vyúčtování [číslo] ze dne 20. 11. 2017 na částku 833 Kč splatné dne 8. 12. 2017. Zůstal tak žalobkyni dlužen celkovou částku 2 103 Kč představující součet zbývajících splátek za koncová zařízení a cenu za zprostředkovatelské služby. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 30. 7. 2020. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván zástupcem žalobkyně před podáním žaloby dopisem ze dne 19. 11. 2020 Vedle uvedené částky žalobkyně žalobou nárokuje i úhradu úroku z prodlení.

2. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Polské republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 18 odst. 2 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Souhlas žalovaného soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:

5. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 9. 12. 2016 účastnickou smlouvu [číslo] současně se žalovaný stal účastníkem telefonní stanice č. [tel. číslo]. Součástí zákaznické smlouvy bylo i smluvní ujednání ke kupní smlouvě, na základě kterého účastníci spolu uzavřeli kupní smlouvu na koncové zařízení typu [anonymizována tři slova] ([číslo]) [anonymizováno] - zlatý, přičemž se spolu dohodli na úhradě kupní ceny tohoto zařízení ve výši 4 999 Kč. Část kupní ceny ve výši 2 009 Kč uhradil žalovaný jako akontaci při převzetí zařízení, část kupní ceny ve výši 2 990 Kč pak měla být podle smlouvy žalovaný uhrazena formou 23 pravidelných měsíčních splátek ve výši 130 Kč s tím, že splatnost měsíčních splátek se řídí datem splatnosti jednotlivých vyúčtování. Součástí zákaznické smlouvy bylo dále i smluvní ujednání ke kupní smlouvě, na základě kterého účastníci spolu uzavřeli kupní smlouvu na koncové zařízení typu [anonymizována dvě slova] [příjmení], přičemž se spolu dohodli na úhradě kupní ceny tohoto zařízení ve výši 499 Kč. Část kupní ceny ve výši 269 Kč uhradil žalovaný jako akontaci při převzetí zařízení, část kupní ceny ve výši 230 Kč pak měla být podle smlouvy žalovaným uhrazena formou 10 pravidelných měsíčních splátek ve výši 23 Kč s tím, že splatnost měsíčních splátek se řídí datem splatnosti jednotlivých vyúčtování. Žalovaný byl současně upozorněn, že neuhrazením příslušné splátky ve splatnosti se stávají splatnými všechny dosud neuhrazené splátky. Nedílnou součástí účastnické smlouvy byly všeobecné podmínky právní předchůdkyně žalobkyně (prokázáno Účastnickou smlouvou ze dne 9. 12. 2016, [číslo] Všeobecnými podmínkami společnosti [anonymizováno] [právnická osoba]). Služby třetích stran ve výši 99 Kč byly vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne 20. 2. 2018, splatnou dne 10. 3. 2018 (prokázáno souhrnným přehledem služeb za období od 20. 1. – 19. 2. 2018, vyúčtováním služeb za období 20. 1. – 19. 2. 2018). Cena koncového zařízení ve výši 140 Kč a služby třetích stran ve výši 396 Kč byly vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne 20. 1. 2018, splatnou dne 7. 2. 2018 (prokázáno souhrnným přehledem služeb za období od 20. 12. – 19. 1. 2018, vyúčtováním služeb za období 20. 12. – 19. 1. 2018). Cena koncového zařízení ve výši 140 Kč a služby třetích stran ve výši 495 Kč byly vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne 20. 12. 2017, splatnou dne 7. 1. 2018 (prokázáno souhrnným přehledem služeb za období od 20. 11. – 19. 12. 2017, vyúčtováním služeb za období 20. 11. – 19. 12. 2017). Cena koncového zařízení ve výši 140 Kč a služby třetích stran ve výši 693 Kč byly vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne 20. 11. 2017, splatnou dne 8. 12. 2017 (prokázáno souhrnným přehledem služeb za období od 20. 10. – 19. 11. 2017, vyúčtováním služeb za období 20. 10. – 19. 11. 2017). Žalovaný přestal hradit předepsané splátky za koncové zařízení a neuhradil právní předchůdkyni žalobkyně požadovanou částku 2 103 Kč, když tato částka představuje neuhrazené měsíční splátky za koncová zařízení a cenu za zprostředkovatelské služby. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, přestože byl vyzván upomínkou právní předchůdkyně žalobkyně (prokázáno výzvou k plnění ze dne 2. 1. 2018). Právní předchůdkyně žalobkyně vypověděla dne 6. 3. 2018 účastnickou smlouvu (prokázáno výpovědí účastnické smlouvy ze dne 6. 3. 2018). Žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by uvedené částky hradil.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020, seznamem postoupených pohledávek a potvrzením o zaplacení kupní ceny ze dne 7. 7. 2020). O této skutečnosti byl žalovaný informován dopisem ze dne 30. 7. 2020 (ověřeno z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 30. 7. 2020 a podacího lístku ze dne 31. 7. 2020). Žalovaný na dluh neuhradil ničeho ani poté, co k tomu byl v předžalobní upomínce ze dne 19. 11. 2020 vyzván. Podle podacího lístku byla zásilka žalovanému odeslána 20. 11. 2020 (prokázáno výzvu k plnění ze dne 19. 11. 2020 a podacím lístkem ze dne 20. 11. 2020). Žalobkyně požaduje dále zaplacení zákonných úroků z prodlení.

7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

8. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i Polská republika jsou, použijí přednostně. Podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. V případě neexistence této volby práva by soud rovněž aplikoval právo České republiky, a to podle čl. 6 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, neboť žalovaný má poslední známé obvyklé bydliště na území České republiky.

9. Podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, je službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací.

10. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 1881 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

12. Účastníci uzavřeli dohodu podle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Část obsahu smlouvy byla určena odkazem na všeobecné podmínky poskytování služeb elektronických komunikací a ceník služeb jakožto nedílných součástí smlouvy (§ 1751 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“). Účastníci dále uzavřeli kupní smlouvu na koupi zařízení [anonymizována tři slova] ([číslo]) [anonymizováno] – zlatý a [anonymizováno] handsfree [příjmení] v souladu s § 2079 a násl. o. z.

13. Soud shledal žalobní návrh žalobkyně zcela po právu. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni neuhradil sjednanou kupní cenu za koncová zařízení a cenu za zprostředkovatelské služby. Žalobkyně má právo požadovat vedle samotné jistiny též zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. Soud proto žalobnímu návrhu v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku 2 103 Kč spolu s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení v žalobkyní požadované výši, přičemž výši úroků soud shledal souladnou se zákonem, jelikož nepřevyšuje zákonnou sazbu stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

14. Žalobkyně je oprávněna domáhat se dlužné částky po žalovaném, neboť žalovanému bylo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně oznámeno, že pohledávka za ním byla postoupena na žalobkyni (srov. § 1881 a § 1882 odst. 1 o. z.).

15. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 600 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 200 Kč, -) odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 13 odst. 3 ve znění § 14b odst. 5 AT) -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč.

16. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.