14 C 84/2021

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Starou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 2 741 738,47 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 2 741 738,47 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od 29. 5. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 144 782,24 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobce se domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 2 741 738,47 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 29. 5. 2021 do zaplacení s odůvodněním, že žalobce pachtovní smlouvou ze dne 1. 1. 2014 propachtoval žalovanému pozemek parc. [číslo] trvalý travní porost (zemědělský půdní fond) v k.ú. Bělá pod Bezdězem (dále jen pozemek). Dne 1. 3. 2019 žalobce od pachtovní smlouvy odstoupil, a to pro hrubé porušování podmínek pachtu žalovaným, včetně prodlení žalovaného s úhradou pachtovného po dobu více než tří let. Dne 1. 5. 2019 žalovaný předal pozemek zpět žalobci. Následně žalobce zjistil na pozemku existenci hnojiště a nelegální skládky odpadu, zahrnující především stavební suť. Konkrétně došlo ke znečištění zeminy na pozemku v celkové ploše 5 508,6 m2. Na rekultivaci hnojiště a likvidace nelegální skládky vynaložil žalobce částku ve výši 2 741 738,47 Kč, kterou uplatňuje jako nárok na náhradu škody vůči žalovanému, a to v důsledku porušení jeho povinností z pachtovní smlouvy. Konkrétně žalobce tvrdil, že žalovaný o pozemky řádně nepečoval, a to minimálně tím, že strpěl a umožnil jiným osobám ukládání odpadu na pozemku.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Potvrdil, že pachtovní smlouva byla mezi účastníky ukončena z důvodu neplacení nájmu žalovaným, avšak nikoli z důvodu, že by na pozemku byla zjištěna nelegální skládka. Toto tvrzení bylo vyvráceno předávacím protokolem, kde by tato skutečnost byla nepochybně uvedena, pokud by se zakládala na pravdě. Žalovaný jakékoliv navážení materiálu, a to jak sám či jinými osobami, vyloučil, a naopak tvrdil, že hnojiště bylo na pozemku již historicky, ještě za činnosti bývalého státního statku Katusice. Část pozemku, kde se nacházelo hnojiště, žalovaný nevyužíval k zemědělské činnosti a ani na ni nepobíral dotace. Dále žalovaný namítal, že naopak žalobce v rámci rekultivace pískovny hnojiště využil k odvozu kompostu a ještě se snaží ve formě podané žaloby, aby žalovaný tuto rekultivaci uhradil, přestože skládka byla fakticky využita.

3. Z pachtovní smlouvy ze dne 1. 1. 2014 bylo prokázáno, že žalobce žalovanému propachtoval pozemky ve svém vlastnictví v obci a k.ú. Bělá pod Bezdězem (vlastnické právo žalobce k předmětným pozemkům bylo mezi účastníky nesporné), včetně pozemku parc. [číslo] Tyto pozemky žalovaný kontinuálně užíval k provozování zemědělské výroby již předtím, a to na základě nájemní smlouvy uzavřené dne 1. 11. 2004 s Pozemkovým fondem České republiky (viz nájemní smlouva ze dne 1. 11. 2004 a dodatek č. 3 k nájemní smlouvě ze dne 30. 9. 2009). Žalobce na základě pachtovní smlouvy přenechal k dočasnému užívání a požívání žalovanému označené pozemky za účelem zemědělské činnosti a žalovaný se zavázal hradit žalobci dohodnuté pachtovné. Zároveň se žalovaný zavázal v čl. IV. pachtovní smlouvy mimo jiné užívat pozemky řádně v souladu s jejich účelovým určením, hospodařit na nich způsobem, který zaručuje dobrý stav pozemků a jejich výnosnost, pečovat o propachtovanou věc jako řádný hospodář a dodržovat zákaz ukládání odpadu na pozemky.

4. Z dopisu ze dne 18. 3. 2019 bylo zjištěno, že žalobce od pachtovní smlouvy odstoupil z důvodu prodlení žalovaného s úhradou pachtovného a daně z nemovitostí a dále z důvodu hospodaření s pozemky způsobem, který nezaručuje dobrý stav pozemků a jejich výnosnost, tedy že žalovaný nepečuje o propachtovanou věc jako řádný hospodář.

5. Z předávacího protokolu ze dne 1. 5. 2019 má soud za zjištěné, že žalovaný k tomuto dni v souvislosti s ukončením pachtovní smlouvy předal propachtované pozemky zpět žalobci.

6. Z průvodní zprávy stavby„ Rekultivace hnojiště a likvidace nelegální skládky Bělá pod Bezdězem –Páterov datované 03/2020, bylo zjištěno, že předmětem stavby byla rekultivace hnojiště a likvidace nelegální skládky ve městě Bělá pod Bezdězem, část Páterov. V rámci stavby mělo dojít k odtěžení znečištěné zeminy. Průvodní zpráva konstatuje, že na stávající ploše se nachází stavební suť, zbytky hnoje, invazivní rostliny.

7. Z Projektové dokumentace – stavební část, vyhotovené 03/2020, bylo zjištěno, že celková plocha určená k rekultivaci a likvidaci skládky na pozemku parc [číslo] činí 5508,6 m2, obvod činí 313,7 m2.

8. Ze závazného stanoviska Magistrátu města Mladá Boleslav, odbor životního prostředí, oddělení vodního hospodářství č. j. 112977/2020 VH/zuno ze dne 22. září 2020 bylo zjištěno, že žalobci byl udělen souhlas vodoprávního úřadu se stavbou rekultivace hnojiště a likvidace nelegální skládky na pozemku parc. [číslo] v k. ú. Bělá pod Bezdězem, ve městě Bělá pod Bezdězem.

9. Z předložených dokladů o úhradách bylo zjištěno, že na stavební akci„ Rekultivace hnojiště a nelegální skládky ve městě Bělá pod Bezdězem – Páterov“ vynaložil žalobce částku ve výši celkem 2 741 738,47 Kč.

10. Žalobce dále předložil v elektronické podobě barevná ortofota skládky z let 2006, 2008, 2010, 2012, 2012 2013, 2015, 2016 - [číslo] a 2018, která měla dokumentovat vývoj nelegální skládky na pozemku parc. [číslo] v období, kdy byl žalovaný nejprve nájemcem na pozemku ve vlastnictví České republiky a od roku 2014 pachtýřem žalobce. Žalovaný předložil ortofota skládky z let 2004, 2007, 2010, 2013. Ze všech těchto ortofot má soud za prokázané, že na předmětném pozemku existovala skládka odpadu již minimálně od roku 2004, jedná se o přibližně shodně vymezenou část pozemku, která se mění s ohledem na roční období a klimatické podmínky.

11. Z mapy kontroly DZP a mapy předmětného pozemku poskytnuté Státním zemědělským intervenčním fondem bylo zjištěno, že část pozemku parc. [číslo] v místě, kde byla umístěna skládka, byla vyjmuta z dotačního programu.

12. Ze svědecké výpovědi a čestného prohlášení [jméno] [příjmení], matky žalovaného, bylo zjištěno, že předmětná skládka byla na pozemku již v roce 1987, kdy na Páterově začali budovat stáje. Skládka byla zarostlá, byl na ní hnůj a kopřivy. Svědkyně nikdy neviděla, že by na skládku někdo něco navážel. Potvrdila odvážení hnoje ze skládky asi před pěti lety a navážení do pískovny.

13. Ze svědecké výpovědi a čestného prohlášení [jméno] [příjmení], která v minulosti navštěvovala jezdecký oddíl na Páterově, má soud za zjištěné, že svědkyně jezdila kolem hnojiště přibližně od roku 1997 a hnojiště se zde již nacházelo. Nevšimla si, že by někdo něco navážel. Hnojiště bylo zarostlé. 14. [jméno] [příjmení] ve své svědecké výpovědi i čestném prohlášení uvedla, že v místě má umístěny koně přibližně 20 let, kolem hnojiště jezdila po celou tuto dobu, hnojiště bylo zarostlé a svědkyně si nevšimla, že by se v průběhu let zmenšovalo nebo zvětšovalo.

15. Ze svědecké výpovědi a čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ml., sestry žalovaného, bylo zjištěno, že na Páterově bydlela od roku 1987, jezdila zde na koni i chodila pěšky a hnojiště na pozemku stále bylo, nic se nenaváželo, hnojiště bylo zarostlé. Až v posledních letech viděla zavážet materiál z hnojiště do pískovny. 16. [jméno] [příjmení] ve své svědecké výpovědi i čestném prohlášení uvedla, že na Páterově má ustájeny koně od roku 2001, po celou tuto dobu hnojiště na pozemku bylo. Svědkyně jezdila kolem skládky jednou nebo dvakrát měsíčně, nic neviděla přivážet, hnojiště bylo zapleveleno, všimla si jízd nákladních aut, které něco odvážely nad statek.

17. Svědek [jméno] [příjmení], bývalý zaměstnanec st. statku [obec], potvrdil, že v době, kdy byl zaměstnán u st. statku Katusice se veškerý hnůj od skotu a prasat odvážel na dvě místa, tj. předmětné hnojiště, a ještě další místo, na kterém již nejsou známky hnojiště. Uskladňovala se tam i sláma. Hnojiště na pozemku bylo již v době, když byl klukem. V posledních dvaceti letech bylo hnojiště stále na stejném místě, rozlohou i obsahem je stále stejné. Byla to hromada zarostlá trávou a lebedou.

18. Ze svědecké výpovědi a čestného prohlášení [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že na Páterově bydlí, chodil kolem hnojiště již jako kluk, tj. cca od roku 1993. I v současné době v blízkosti hnojiště bydlí, chodil okolo něj obden. Vždy tam byla zarostlá hromada, nevšiml si navážení na hnojiště. Hnojiště bylo vždy zarostlé travou a bodláky.

19. Ze svědecké výpovědi a čestného prohlášení [jméno] [příjmení] má soud za zjištěné, že má v místě ustájeny koně od r. 2003, hnojiště byla vždy zarostlá hromada, která se neměnila. Svědkyně jezdila kolem hnojiště často, až pětkrát v týdnu, nikdy tam neviděla nikoho nic navážet. Asi před pěti lety zde jezdila nákladní auta. Došlo ke srovnání hnojiště.

20. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že skládka mrvy se na předmětném pozemku nacházela již od jejich dětství, a to podél cesty vedoucí napříč loukou směrem k lesu.

21. Z předžalobní výzvy ze dne 18. 5. 2021 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení náhrady způsobené škody ve výši 2 741 738,47 Kč.

22. Další provedené důkazy, které soud v písemném odůvodnění rozsudku neuvádí, neměly vliv na skutkové a právní posouzení věci.

23. Podle § 2332 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen OZ), pachtovní smlouvou se propachtovatel zavazuje přenechat pachtýři věc k dočasnému užívání a požívání a pachtýř se zavazuje platit za to propachtovateli pachtovné nebo poskytnout poměrnou část výnosu z věci.

24. Podle § 2894 odst. 1 OZ povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

25. Podle § 2913 odst. 1 OZ poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

26. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobě není možné vyhovět. Žalobce tvrdil, že žalovaný o pozemek řádně nepečoval, a to minimálně tím, že strpěl a umožnil jiným osobám ukládání odpadu na pozemku. Tím porušil své povinnosti žádného hospodáře, což bylo v příčinné souvislosti s vzniklou škodou. K tomuto žalobnímu tvrzení předložil jediný soubor důkazů, a to ortofota z let 2006 až 2018, která měla dokumentovat vývoj nelegální skládky na pozemku v období, kdy byl žalovaný nejprve nájemcem na pozemku ve vlastnictví České republiky a od roku 2014 pachtýřem žalobce. Dle názoru soudu však uvedená ortofota nejsou způsobilým důkazem ve věci, neboť z nich přesvědčivě nevyplývá vývoj skládky na pozemku, naopak je z nich zřejmé, že skládka existovala minimálně od roku 2004 a po celou dobu se jednalo o přibližně stejně vymezenou část pozemku měnící se s ohledem na vegetační období a klimatické podmínky. Naopak žalovaný svá procesní tvrzení, na kterých založil svou obranu, prokázal. Skutečnost, že skládka byla na pozemku již historicky od dob bývalého státního statku [obec], její obsah a rozsah se v čase spíše neměnil, byla prokázána výpověďmi svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] ml., dále již uvedenými ortofoty. I když většina svědků je v příbuzenském či přátelském vztahu k žalovanému, tato skutečnost sama o sobě nezpůsobuje jejich nevěrohodnost. Svědci vypovídali přesvědčivě a skutečnosti zjištěné z jejich výpovědí korespondují i s ostatními provedenými důkazy. O dlouhotrvající skládce svědčí i fakt, že část pozemku, kde byla umístěna, byla vyjmuta z dotačního programu pro zemědělce. Ze shora uvedeného je zřejmé, že skládka na pozemku existovala již v době přechodu vlastnického práva k pozemku na žalobce a žalobce o skládce musel nebo minimálně měl vědět již v době uzavření pachtovní smlouvy. Rovněž z předávajícího protokolu ze dne 1. 5. 2019, kdy žalovaný předával zpět pozemky žalobci, nevyplývá, že by žalobce zjistil, že by se skládka za dobu trvání pachtovní smlouvy účastníků zvětšila.

27. Žalobce byl o neunesení důkazního břemene soudem poučen při jednání soudu dne 2. 11. 2021. Po tomto poučení navrhl provedení důkazu vyžádáním stanoviska ZD Čistá k otázce, jakým způsobem měl žalovaný zajištěn odvoz hnoje z Páterova, a výslechem svědků, jejichž totožnost zatím neznal, k prokázání skutečnosti, že žalovaný navážel hnůj na předmětné hnojiště. Návrh na provedení těchto důkazů soud zamítl. Skutečnost, zda žalovaný odvážel hnůj do ZD Čistá, je ve věci irelevantní, neboť není způsobilá podpořit žalobní tvrzení. Návrh na provedení důkazu dosud nezjištěnými svědky soud považoval pouze za snahu o prodloužení řízení. Pokud by takoví svědci existovali, žalobce by jistě navrhl tento důkaz již na počátku řízení, jelikož by se jednalo o stěžejní důkaz ve věci.

28. Na základě shora uvedených skutečností, když žalobce neprokázal žalobní tvrzení, že žalovaný strpěl a umožnil jiným osobám ukládání odpadu na pozemku, čímž by skládku minimálně zvětšil a způsobil tak žalobci majetkovou újmu, soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 144 782,24 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 741 738,47 Kč sestávající z částky 19 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 19 300 Kč za každý z dvou úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (za písemné podání nebo návrh ve věci samé - vyjádření s odvoláním proti předběžnému opatření, sepis vyjádření -závěrečný návrh), z částky 19 300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 7. 9. 2021 a z částky 38 600 Kč (2 x 19 300 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 2. 11. 2021 včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 2 054,74 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 7. 9. 2021 náhrada 1 010,83 Kč za 104 ujetých km v částce 610,83 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,3 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 2. 11. 2021 náhrada 1 043,91 Kč za 104 ujetých km v částce 643,91 Kč (33,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 5,3 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 119 654,74 Kč ve výši 25 127,50 Kč.