14 C 93/2021

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Starou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 18 161,05 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 161,05 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 368 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 885,50 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 10 543,35 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 10 543,35 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 161,05 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdí následující: Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřeli dne 18. 4. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli celkem částku ve výši 26 283 Kč (14 000 Kč a 12 283 Kč) v 60 pravidelných týdenních splátkách po 439 Kč, s tím, že poslední splátka byla stanovena na 12. 6. 2019. [příjmení] 12 283 Kč představuje součet kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 504 Kč, odměnu za zpracování a doručení ve výši 3 888 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 5 891 Kč. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 12. 8. 2018. Žalovanou částku 18 161,05 Kč tvoří jistina zápůjčky 10543,35 Kč a dlužný poplatek 7 617,70 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, uzavřené mezi původní věřitelkou [právnická osoba] a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020.

2. Žalovaný je státním občanem Polské republiky, avšak má trvalé bydliště v ČR, ve věci se jedná o závazek ze smlouvy o zápůjčce, je tedy dána mezinárodní příslušnost soudů ČR rozhodnout o žalobě podle čl. 4 a 18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I. bis). Použitelnost českého práva podle bydliště vyplývá z čl. 6 Nařízení EP a Rady (ES) [číslo] o [anonymizováno] rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím I).

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena fikcí na adresu pobytu.

4. K výzvě soudu, nechť uvede, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s uvedeným postupem vyjádřila souhlas již v žalobě. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

5. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo. V řízení byl prokázán následující skutkový stav: 6. [právnická osoba] a žalovaný podepsali dne 18. 4. 2018 smlouvu o zápůjčce, na základě které společnost [právnická osoba] žalovanému poskytla částku ve výši 14 000 Kč. Žalovaný hotovost v uvedené výši převzal, což potvrdil podpisem smlouvy. Ve smlouvě je uvedeno, že zákazník se zavazuje vrátit věřitelce jistinu 14 000 Kč a dále poplatek 12 283 Kč, který se skládá z úroku 2 504 Kč, z odměny za zpracování a doručení 3 888 Kč a z poplatku za administrativní činnost ve výši 5 891 Kč, tj. zavazuje se vrátit celkovou dlužnou částku 26 283 Kč. Ve smlouvě o zápůjčce je dále uvedeno, že její součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, uvedené na zadní straně (prokázáno smlouvou o zápůjčce ze dne 18. 4. 2018). V čl. 10 smluvních podmínek je uvedeno, že pokud zákazník neuhradí včas splátku, má společnost [právnická osoba] právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. V čl. 4 smluvních podmínek je uvedeno, že výše výpůjční úrokové sazby činí 29 % ročně, a že výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy ve smyslu článku 18 smluvních podmínek (prokázáno smluvními podmínkami). Dopisem ze dne 20. 1. 2020 společnost [právnická osoba] žalovanému oznámila, že pohledávka za ním byla postoupena na žalobkyni (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 a podacím lístkem ze dne 14. 2. 2020). Žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno výzvou k plnění s podacím lístkem), neuhradil však nic (žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by na dluh hradil).

7. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Ustanovení § 2390 o. z. stanoví, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

8. Podle § 1881 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

9. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce ve výši 14 000 Kč. Účastníci si dále platně sjednali smluvní úroky, poplatek za administrativní činnost a poplatek za zpracování a doručení (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2016, č. j. 28 Co 562/2016-36).

10. Žalobkyně je oprávněna domáhat se dlužné částky po žalovaném, neboť žalovanému bylo ze strany původní věřitelky, společnosti [právnická osoba], oznámeno, že pohledávka za ním byla postoupena na žalobkyni (srov. § 1881 a § 1882 odst. 1 o. z.).

11. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě vyhověl.

12. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též požadované příslušenství ve formě zákonných úroků z prodlení (§ 1970 odst. 2 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), a to od uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky ze strany žalovaného. Za období od 20. 8. 2018 do 20. 1. 2020 je úrok z prodlení kapitalizován (vypočítán na částku 1 368 Kč).

13. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

14. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 2 252 Kč spočívají v soudním poplatku celkem 800 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 900 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 300 Kč, -) odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 13 odst. 3 ve znění § 14b odst. 5 AT) -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč.

15. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.