15 C 106/2026

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného pro 51 795,10 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, došlým Okresnímu soudu v , adresa, dne , datum, , domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, spolu s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, s tím, že mezi účastníky byla uzavřena dne , datum, smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěrový rámec až do výše , částka, , který se žalovaný poprvé čerpal dne , datum, a zavázal se jej splácet spolu se smluvním úrokem ve výši 16,9% p.a. ve splátkách po , částka, počínaje dnem , datum, , splátky byly splatné vždy ke každému 10. kalendářnímu dni v měsíci. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, pročež byl opakovaně upomínán, uplatnila žalobkyně své oprávnění a úvěr ke dne , datum, zesplatnila. Žalovaný ani po zesplatnění úvěru ničeho nezaplatil. Žalobkyně se proto domáhá úhrady částky , částka, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalovaný ničeho nezaplatil ani po zaslání předžalobní upomínky právním zástupcem žalobkyně.

2. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, č.j. , spisová značka, byla věc postoupena zdejšímu soudu, jako soudu místně příslušnému.

3. Přípisem zdejšího soudu ze dne , datum, byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení přípisu doplnila svá tvrzení ohledně skutečnosti, jakým způsobem posuzovala žalobkyně při poskytování úvěrů schopnost žalovaného tyto splácet, a dále, aby označila důkazy k doplněným tvrzením. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení ohledně úvěruschopnosti žalovaného, doplnila tak, že poskytla žalovanému revolvingový úvěr s limitem , částka, a měsíční splátkou , částka, , přičemž jeho úvěruschopnost posuzovala v souladu se zásadou přiměřenosti podle zákona o spotřebitelském úvěru. Při podání žádosti žalovaný uvedl čistý měsíční příjem přibližně , částka, a základní výdaje, které žalobkyně následně ověřila z vlastních zdrojů, bankovního účtu i externích registrů. Zjistila, že žalovaný nemá žádné exekuce ani nesplácené závazky a jeho celkové měsíční splátkové zatížení po poskytnutí úvěru činilo , částka, . Na základě ekonomického modelu stanovila žalobkyně životní náklady žalovaného na , částka, , takže po odečtení všech povinných výdajů zůstávala žalovanému měsíční rezerva přibližně , částka, . Správnost posouzení úvěruschopnosti žalovaného pak potvrzuje i faktické splácení úvěru, když žalovaný uhradil 52 splátek v celkové výši přes , částka, .

4. Žalovaný je státním občanem Bulharské republiky. Mezinárodní příslušnost a místní příslušnost soudu k projednání dané věci je založena s odkazem na čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I bis). Žalovaný, který je občanem členského státu EU, může být žalován u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Za takové místo se považuje v případě smlouvy o úvěru místo sídla věřitele. , právnická osoba, věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovaného o zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru též u soudů České republiky, neboť na území České republiky měl být uhrazen dluh (mezinárodní příslušnost na výběr daná).

5. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, během řízení zůstal zcela pasivní.

6. Soud na základě listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil ve věci následující skutkový stav:

7. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru – „Peníze na klik“ ze dne , datum, č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky až do výše , částka, . Úvěr bylo možné čerpat opakovaně. Žalovaný se pak zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 16,9% p.a., RPPSN činilo 18,40% p.a. v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, . Splatnost byla stanovena na 10. den v měsíci. Úvěr měl být splácen inkasem z účtu č. , č. účtu, a žalovaný byl povinen na tomto účtu udržovat dostatečný disponibilní zůstatek na účtu. Pro případ prodlení byly sjednány následující sankce, a to oprávnění žalobkyně účtovat z dlužné částky vedle smluvního úroku též zákonný úrok z prodlení a oprávnění žalobkyně celý úvěr zesplatnit a požadovat okamžitou úhradu všech dlužných částek. Nedílnou součástí smlouvy byly též všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, Sazebník žalobkyně a Ceník „Peníze na klik“ žalobkyně.

8. Výpisem pravidelných příjmů žalovaného z účtu č. , č. účtu, za období od srpna 2022 do srpna 2023 ověřila žalobkyně výši mzdy žalovaného v průměrné výši , částka, .

9. Z dokumentu „Posouzení úvěruschopnosti“ ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně ověřila výši příjmu žalovaného, výdajovou stránku posoudila podle ekonomického modelu. Dále ověřila prostřednictvím informací z CBCB předchozí splátkovou morálku žalovaného, a to bez negativních informací, ověřila, že žalovaný má 3 existující úvěry s dosavadní celkovou měsíční splátkou ve výši , částka, , nové splátkové zatížení bylo vypočteno na , částka, , čímž žalovanému zůstala měsíční částka , částka, k pokrytí životních nákladů.

10. Z výpisu k úvěrovému účtu číslo , č. účtu, za období od 25. 8. do , datum, bylo zjištěno, že žalovaný čerpal úvěr v částce , částka, .

11. Z dopisu žalobkyně ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl před zesplatněním úvěru znovu upomenut o úhradu dlužných splátek úvěru ve výši , částka, do , datum, s tím, že nedojde-li k úhradě dlužných splátek, dojde k zesplatnění úvěru a žalobkyně se bude domáhat okamžité úhrady částky , částka, .

12. Z dopisu žalobkyně ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně využila svého oprávnění úvěrovou smlouvu č. , hodnota, k tomuto dni zesplatnit a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě částky , částka, s tím, že uvedená částka se nadále úročí jak úrokem, tak zákonným úrokem z prodlení.

13. Z historie úvěru č. , hodnota, – podkladů pre súdne konanie ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný úvěrový rámec ve výši , částka, téměř vyčerpal ke dni , datum, a do srpna 2024 úvěr řádně a včas splácel, jak se smluvně zavázal, tj. měsíčními splátkami po , částka, . V srpnu 2024 se poprvé dostává do prodlení se splácením, , datum, pak žalobkyně obdrží poslední splátku a od té doby již žalovaný ničeho nezaplatí. Byla ověřena částka jistiny , částka, , částka účtovaných poplatků ve výši , částka, , částka kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , a částka kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, .

14. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, , včetně poštovního podacího archu ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení částky , částka, , a to do 7 dnů od obdržení předžalobní výzvy.

15. Žalovaný dlužnou částku nijak nesporoval.

16. Z uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu:

17. Mezi účastníky řízení byla dne , datum, uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému možnost opakovaného čerpání finančních prostředků do výše , částka, . Žalovaný úvěr čerpal a zavázal se úvěr splácet měsíčními splátkami po , částka, , včetně sjednaného úroku 16,9 % p.a. Žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, ověřila jeho příjem, výdaje i splátkovou historii, přičemž žalovaný nevykazoval negativní záznamy a po započtení nové splátky mu zůstávala dostatečná částka na pokrytí životních nákladů. Žalovaný úvěr do srpna 2024 řádně splácel, avšak poté se dostal do prodlení. Poslední splátku uhradil dne , datum, a následně již žalobkyni neuhradil nic, proto dne , datum, využila svého oprávnění úvěr zesplatnit a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě celé dlužné částky. Ke dni zesplatnění činila dlužná jistina částku , částka, , dále byly evidovány poplatky ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok , částka, a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení , částka, . Žalovaný dlužnou částku nijak nesporoval.

18. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

19. Použití hmotného práva České republiky vyplývá z článku 6 bodu 1. písm. a) (spotřebitelské smlouvy), Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne , datum, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím I). Podle čl. 6 bodu 1 písm. a) tohoto nařízení, aniž jsou dotčeny články 5 a 7, smlouva uzavřená fyzickou osobou za účelem, který se netýká její profesionální nebo podnikatelské činnosti (dále jen „spotřebitel“), s jinou osobou, která jedná v rámci výkonu své profesionální nebo podnikatelské činnosti (dále jen „obchodník“), se řídí právem země, v níž má spotřebitel obvyklé bydliště, pokud obchodník provozuje svou profesionální nebo podnikatelskou činnost v zemi, kde má spotřebitel své obvyklé bydliště.

20. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen „ZoSÚ“, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

22. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

23. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

24. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

25. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

26. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

27. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

28. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

29. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.

30. Po zjištění skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalovanému splatnou pohledávku ve výši odpovídající nárokované částce. Mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla po řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného uzavřena dne , datum, v souladu s § 2395 o. z. smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému revolvingový úvěr až do výše , částka, , který byl žalovaný oprávněn čerpat. Za poskytnuté peněžní prostředky se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 16,9 % p. a a také související poplatky dle Sazebníku žalobkyně. Žalovaný se zavázal hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných splátek ve výši , částka, měsíčně vždy do 10. dne v měsíci, přičemž splácení mělo probíhat prostřednictvím účtu vedeného u žalobkyně formou automatického inkasa (odepsání peněžních prostředků) z tohoto účtu. Žalovaný úvěr čerpal, avšak nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se podle § 1968 o. z. s hrazením splátek do prodlení. Jelikož žalovaný nadále žalobkyni ničeho nehradil, využila žalobkyně svého práva úvěr ke dni , datum, zesplatnit. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na pohledávku zaplatil více, než tvrdila žalobkyně, ve sporu zůstal zcela pasivní, a proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně o nezaplacení dlužné částky. Ke dni podání žaloby tak dlužná částka činila , částka, , dále kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, . Žalobkyni dále náleží úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

31. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařila prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky včetně úroku z úvěru, tak i co do úroku z prodlení uplatněného v souladu s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z vládního nařízení č. 351/2013 Sb.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky , částka, za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . O povinnosti žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem, bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

33. Lhůta pro splnění povinnosti uložené žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť nebyly zjištěny okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší, a to i vzhledem k pasivitě žalovaného v řízení.