15 C 114/2023

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení částky 240 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 136 240 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, podle které je žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 103 760 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Účastníci jsou povinni zaplatit České republice znalečné ve výši 24 104 Kč, a to žalobce částku 10 606 Kč a žalovaná částku 13 498 Kč, na účet Okresního soudu v Mladé Boleslavi do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení shora uvedené částky s tím, že byli s žalovanou podílovými spoluvlastníky, každý 1/2 nemovitých věcí, a to bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] bytový dům na parcele p. [číslo] parcely [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 472 m2, které jsou zapsány na listu vlastnickém [číslo] vedeném v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav, pro katastrální území Mnichovo Hradiště, obec Mnichovo Hradiště, dále spoluvlastníky spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech a společných prostorech budovy [adresa] na parcele p.č.st. 258, které jsou zapsány na listu vlastnickém [číslo] vedeném v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav, pro katastrální území Mnichovo Hradiště, obec Mnichovo Hradiště (dále jen předmětné nemovitosti). Účastníci nabyli svůj spoluvlastnický podíl na základě usnesení soudu o vypořádání SJM a o dědictví Okresní soud v Mladé Boleslavi č.j. 80 D [číslo] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum]. Předmětné nemovitosti užívala žalovaná z ½ vlastnicky patřící žalobci bez právního důvodu, a to nejméně od [datum], tedy od právní moci shora uvedeného usnesení dne [datum] až do podání žaloby. S ohledem na tuto skutečnost je zřejmé, že se žalovaná obohatila úkor žalobce, aniž by ji k tomu opravňoval spravedlivý důvod. Je tedy vydat její bezdůvodné obohacení žalobci. Výši obvyklého nájemného z předmětných nemovitých věcí stanovil žalobce odhadem a s ohledem na místní zvyklosti částkou 15 000 Kč za měsíc. Podíl připadající žalobci na předmětné nemovitosti poté činí ½, tedy 7 500 Kč za měsíc. Prostřednictvím svého právního zástupce žalobce žalovanou vyzval doporučeným přípisem ze dne [datum], jež byl žalované doručen dne [datum], aby ve smyslu výše uvedeného nejpozději do 30 dnů od doručení této výzvy zaplatila částku 240 000 Kč odpovídající bezdůvodnému obohacení za 32 měsíců zpětně od doručení této výzvy. Žalovaná neuznala vznesený nárok.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že navrhla její zamítnutí s tím, že nárok žalobce má vyplývat z bezdůvodného obohacení spočívajícího v nadužívání předmětných nemovitostí, kterou účastníci nabyli v souvislosti s vypořádáním dědictví po jejich právním předchůdci, kterým byl manžel žalované a otec žalobce. Je pravdou, že v předmětné jednotce bydlí v současné době výlučně žalovaná, která zde žila se zůstavitelem i v době před jeho úmrtím, avšak žalobci v užívání předmětné bytové jednotky nikdy nebránila, tento ji v minulosti i s žalobkyní spoluužíval, přičemž termíny byly vždy na jeho uvážení. Předmětné nemovitosti obsahují byt 2+1, přičemž 1 místnost je od smrti zůstavitele volná a žalobci je kdykoliv k dispozici. O tom, že se účastníci spolu v minulosti bez problémů domlouvali. Přes výše uvedené, tedy přesto, že žalovaná nikdy nebránila žalobci užívat bytovou jednotku, namítá žalovaná i způsob, kterým žalobce dovodil údajnou výši bezdůvodného obohacení, jako nedostačující k závěru o existenci nároku žalobce. Žalobce v žalobním návrhu uvádí, že výši obvyklého nájemného stanovuje svým odhadem s ohledem na místní zvyklosti na částku 15 000 Kč měsíčně, avšak svůj závěr nepodložil žádným relevantním argumentem. V průběhu řízení pak podala žalovaná vzájemná návrh na základě pohledávky, kterou má vůči žalobci z titulu jí uhrazených plateb do fondu oprav a za daň z nemovitosti. Žalovaná hradila mimo jiných úhrad i povinné úhrady do fondu oprav, které dle předpisu správce SVJ [obec], S.K. [příjmení] [číslo], kterým je Okresní stavební bytové družstvo, [ulice a číslo], [obec], činily do [datum] částku ve výši 1 940 Kč měsíčně, od [datum] částku ve výši 2 040 Kč, v období od [datum] do [datum] tak uhradila do fondu oprav předmětného SVJ částku v celkové výši 74 520 Kč, přičemž ½ této částky ve výši 37 260 Kč, kterou měl za povinnost hradit žalobce, za něj hradila žalovaná. Žalovaná zároveň hradila za roky 2020 až 2023 daň z nemovitosti, která v těchto letech činila vždy 398 Kč, celkem tedy uhradila na dani z nemovitosti částku ve výši 1 592 Kč, ze které měl žalobce povinnost uhradit dle jeho spoluvlastnického podílu ½ tedy částku ve výši 796 Kč. Žalovaná proto započetla částku v celkové výši 38 056 Kč oproti nároku žalovaného na náhradu bezdůvodného obohacení, uplatněnému žalobním návrhem.

3. Z usnesení soudu o vypořádání SJM a o dědictví Okresní soud v Mladé Boleslavi č.j. 80 D [číslo] a výpisu z katastru nemovitostí, že má soud za prokázané, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky, každý 1/2 nemovitých věcí, a to bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] bytový dům na parcele p. [číslo] parcely [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 472 m2, které jsou zapsány na listu vlastnickém [číslo] vedeném v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav, pro katastrální území Mnichovo Hradiště, obec Mnichovo Hradiště, dále spoluvlastníky spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech a společných prostorech budovy [adresa] na parcele p.č.st. 258, které jsou zapsány na listu vlastnickém [číslo] vedeném v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav, pro katastrální území Mnichovo Hradiště, obec Mnichovo Hradiště. Účastníci nabyli svůj spoluvlastnický podíl na základě usnesení zdejšího soudu o vypořádání společného jmění manželů a o dědictví č.j. 80 D [číslo], které nabylo právní moci dne [datum].

4. Z dopisu právního zástupce žalobce ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení částky 240 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení za užívání bytu ve spoluvlastnictví žalobce.

5. Z dopisu právního zástupce žalované ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná nárok žalobce odmítla.

6. Z whatsapp zprávy má soud za prokázané, že účastníci domlouvali návštěvu žalobce v předmětných nemovitostech v termínu od [datum] do [datum].

7. Ze znaleckého posudku ze dne [datum] [číslo] 2023, má soud za prokázané, že hodnota předmětných nemovitostí byla znalcem vyčíslena na 2 764 000 Kč.

8. Z podacích lístků má soud za prokázané, že žalovaná hradila v období od [datum] do [datum] daň z nemovitosti, když roční pojistné v letech 2020 - 2023 činilo částku 398 Kč ročně, celkem tedy 1 592 Kč.

9. Z měsíčních předpisů pevných a zálohových plateb spojených s užíváním bytu a z potvrzení [příjmení] [příjmení] má soud za prokázané, že žalovaná hradila s účinností od [datum] měsíční zálohu 1 940 Kč a to za dlouhodobé zálohy na opravu, odměnu za správu domu, příspěvek SČMBD, pojištění, studenou vodu a elektrickou energii společných prostor, od [datum] pak hradila měsíčně částku 2 040 Kč za shora uvedené zálohy a za čistění komínu a revizi a ostatní služby.

10. Ze znaleckého posudku ze dne [datum], [číslo] 2023 má soud za prokázané, že obvyklá cena nájemného za užívání předmětných nemovitostí za období od [datum] do [datum] činí 340 000 Kč.

11. Dle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Dle § 97 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.), žalovaný může za řízení uplatnit svá práva proti žalobci i vzájemným návrhem. Dle § 98 vzájemným návrhem je i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce. Jinak soud posuzuje takový projev jen jako obranu proti návrhu.

13. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je podána důvodně pouze částečně.

14. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28Cdo 157/2023 spoluvlastníku, jenž užívá věc nad rámec svého podílu bez právního důvodu (bez rozhodnutí většiny spoluvlastníků nebo bez dohody spoluvlastníků anebo bez rozhodnutí soudu) vzniká bezdůvodné obohacení (srov. např. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2012, sp. zn. 31 Cdo 503/2011, uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 4. 2014, sp. zn. 28 Cdo 3699/2013, nebo stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. Pl ÚS – st. [číslo]; judikatura dovolacího soudu reflektující předmětnou právní otázku v poměrech právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 je uplatnitelná i v režimu právní úpravy obsažené v ustanovení § 2991 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 – srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 9. 2017, sp. zn. 28 Cdo 1836/2017). Pro povinnost spoluvlastníka (který užíval nemovitost nad rámec svého spoluvlastnického podílu) vydat ostatním spoluvlastníkům, oč se takto obohatil, pak není bez dalšího rozhodující, zda druhý spoluvlastník neužíval nemovitost (společnou věc) dobrovolně (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 3. 2020, sp. zn. 28 Cdo 283/2020, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2010, sp. zn. 28 Cdo 1596/2009, a ze dne 8. 8. 2016, sp. zn. 28 Cdo 1950/2016), ani okolnost, v jaké intenzitě společnou věc fakticky užíval obohacený – pro vznik bezdůvodného obohacení postačuje již skutečnost, že ji měl přístupnou pouze pro sebe, resp. osoby, jimž přístup umožnil (srov. přiměřeně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 11. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1069/2015) … Nejvyšší soud pak ve své judikatuře opakovaně připomíná, že výkonem užívacího práva k cizí věci bez právního důvodu vzniká bezdůvodné obohacení odpovídající částce, kterou by v daném místě a čase uživatel musel vynaložit, aby si řádným způsobem opatřil právo užívat srovnatelný objekt, tj. obvyklému nájemnému (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. 25 Cdo 2578/98, uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2012, sp. zn. 28 Cdo 1321/2011, ze dne 19. 11. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1069/2015, ze dne 1. 8. 2016, sp. zn. 28 Cdo 4162/2015, či ze dne 23. 4. 2018, sp. zn. 28 Cdo 138/2018), přičemž tento závěr je plně aplikovatelný i při posuzování prospěchu nabytého užíváním věci nad rámec spoluvlastnického podílu bez právního důvodu (shodně například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. 28 Cdo 3356/2013) … Za bezdůvodné obohacení tedy není možno považovat jakýkoliv prospěch, jehož by mohl vlastník věci (ochuzený) teoreticky dosáhnout, nýbrž pouze ten prospěch, o nějž na jeho úkor obohacený buď zvýšil svůj majetkový stav, anebo o nějž se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2016, sp. zn. 28 Cdo 4874/2014, ze dne 19. 11. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1069/2015, či ze dne 14. 6. 2018, sp. zn. 28 Cdo 1614/2018).

15. V daném případě účastníci nabyli svůj spoluvlastnický podíl k předmětným nemovitostem na základě usnesení soudu o vypořádání SJM a o dědictví Okresní soud v Mladé Boleslavi č.j. 80 D [číslo], které nabylo právní moci dne [datum]. Předmětné nemovitosti tak žalovaná užívala nad rámec svého spoluvlastnického podílu, tedy ½ vlastnicky patřící žalobci, bez právního důvodu, a to od [datum] až do podání žaloby, resp. do právní moci usnesení, kterým byl schválen smír v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitostem, tj. do [datum]. Žalobce přitom požadoval vydání bezdůvodného obohacení do podání žaloby, tj. do [datum]. Znaleckým posudkem byla zjištěna cena obvyklého nájemného za uvedené období ve výši 340 000 Kč. Na žalobce tak připadá polovina ceny obvyklého nájemného ve výši 170 000 Kč. Žalovaná v rámci obrany proti tomuto nároku uplatnila částky, které hradila za daň z nemovitosti a za pevné zálohy a zálohové platby spojené s užíváním bytu, konkrétně za dlouhodobé zálohy na opravu, odměnu za správu domu, příspěvek SČMBD, pojištění, studenou vodu a elektrickou energii společných prostor, za čistění komínu a revizi a ostatní služby. Tyto částky činily za období od [datum] do [datum] částku 1 128 Kč za pojištění bytu, z toho ½, kterou měl hradit žalobce, činí 564 Kč. Za pevné a zálohové platby shora uvedené, které by musel žalobce hradit, tato částka za období od [datum] do [datum] činila 66 392 Kč, z toho ½ připadající na žalobce činí 33 196. Celkem tak jako obranu soud odečetl od výše bezdůvodného obohacení žalované stanovené znalcem ve výši obvyklého nájemného částku 33 760 Kč za platby hrazené výlučně žalovanou. Žalovaná je proto povinna vydat žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 136 240 Kč.

16. Soud proto rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. a II. uvedeného rozsudku.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že tyto nepřiznal žádnému účastníku řízení, když oba účastníci byli úspěšní přibližně z 50%.

18. O náhradě nákladů státu soud rozhodl v souladu s ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. tak, že znalečné hrazené státem ve výši 24 104 Kč jsou účastníci povinni uhradit státu podle svého neúspěchu ve věci, když žalobce byl úspěšný co do 56% a žalovaná co do 44%.