15 C 116/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 44 935,45 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 7 471,94 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jistiny ve výši 28 848,28 Kč od 27. 1. 2022 do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 37 975,05 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jistiny ve výši 16 087,17 Kč od 27. 1. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 976 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovaným dne 9. 10. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaný se jí zavázal peněžní prostředky vrátit spolu s příslušenstvím v 35 měsíčních splátkách. Žalobkyně dále uvedla, že nedílnou součástí uvedené smlouvy byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru, že uvedená smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, kdy se žalovaný nejprve zaregistroval na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně [webová adresa]) zadáním čísla občanského průkazu, jehož kopii i poskytl, a následně svoji vůli uzavřít smlouvu projevil tzv. verifikační platbou, kdy převedl ze svého bankovního účtu na účet právní předchůdkyně žalobkyně částku v rozmezí 0,01 Kč až 1 Kč, že právní předchůdkyně žalobkyně po prověření bonity žalovaného vedoucí ke zjištění schopnosti žalovaného splácet případně poskytnutý spotřebitelský úvěr jeho žádosti vyhověla a poskytla mu částku 50 000 Kč, kterou převedla na bankovní účet, z něhož byla uskutečněna verifikační platba, čímž došlo k čerpání úvěru. Žalovaný si svůj závazek řádně a včas nesplnil. Právní předchůdkyně žalobkyně zeplatnila úvěr ke dni 9. 6. 2021. Tímto mu vznikla povinnost uhradit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, a dále žalovanému vznikla povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojenou s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena. Ode dne postoupení pohledávky uhradil žalovaný na svůj dluh částku 18 000 Kč. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou ze dne 13. 9. 2021, ani na základě této výzvy žalovaný nereagoval a zůstal dlužen žalované částky. Žalobkyně má za to, že jí vznikl nárok na zaplacení dlužné částky sestávající z nesplacené jistiny úvěru ve výši 47 000 Kč, na smluvní pokutu ve výši 4 210 Kč, na nezaplacené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč, na kapitalizovaný nesplacený úrok 8 931 Kč a na účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši 217 Kč.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř.

4. Dříve, než začalo jednání, vzala žalobkyně svoji žalobu podáním ze dne 7. 4. 2022, pokud jde o částku 7 471,94 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jistiny ve výši 28 848,28 Kč od 27. 1. 2022 do zaplacení, zpět. Soud postupoval v souladu s § 96 odst. 2 věty prvé o. s. ř., podle které, je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Vzhledem k tomu, že byl návrh vzat částečně zpět ještě před prvním jednáním ve věci, soud dle § 96 odst. 4 o. s. ř. nezjišťoval stanovisko žalovaného.

5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že byla uzavřena dne 9. 10. 2020 mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] [číslo], [PSČ] [obec a číslo], jako věřitelem, a žalovaným, jakožto Klientem, že Klient se ve smlouvě dále identifikoval číslem svého občanského průkazu, e-mailovou adresou a číslem mobilního telefonu, kterou došlo k doplnění původní smlouvy o úvěru, že předmětem smlouvy je závazek Věřitele poskytnout Klientovi za podmínek stanovených níže peněžní prostředky v úhrnné výši jistiny úvěru a Klient se zavazuje úvěr Věřiteli splatit a zaplatit Věřiteli veškeré úroky přirostlé k úvěru a veškeré další platby, které dle této smlouvy souvisí s úvěrem, a to vše ke dni splatnosti úvěru na bankovní účet Věřitele a pod variabilním symbolem čísla této smlouvy, že částka jistiny úvěru činila 50 000 Kč, že doba splatnosti činila 30 dnů ode dne poskytnutí úvěru s tím, že úvěr je splatný jednorázově ve výši 50 000 Kč, že způsob poskytnutí je převodem na bankovní účet Klienta a že Klient k okamžiku uzavření smlouvy Věřiteli potvrzuje, že se podrobně seznámil s textem ustanovení této smlouvy včetně jejich příloh, přílohy [číslo] obchodních podmínek [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově (SPL 2019 [číslo]), které tvoří nedílnou součást této smlouvy, rozumí právům a povinnostem v nich obsaženým, souhlasí s nimi, považuje je za závazná a výslovně přijímá i tzv. překvapivá ujednání uvedená v čl. 11 (důležitá ujednání) všeobecných obchodních podmínek jako podmínky úvěrového vztahu vyplývající z této smlouvy.

6. Z obchodních podmínek [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově (SPL 2019 [číslo]), které jsou platné pro smlouvy uzavřené od srpna 2019, soud zjistil, že verifikační platba znamená převod částky ve výši 0,01 Kč (jeden haléř) z bankovního účtu Klienta na účet Věřitele, identifikované příslušným variabilním symbolem dle článku 3.7 těchto obchodních podmínek, že podle článku 1.1. písm. a) sjedná-li si Věřitel s Klientem platbu bankovním převodem jako způsob poskytnutí úvěru při uzavření první smlouvy mezi Klientem a Věřitelem okamžik splnění poslední z následujících podmínek: (i) generování návrhu smlouvy Věřitelem; (ii) přijetí návrhu smlouvy Klientem prostřednictvím provedení registrace a (iii) provedení verifikační platby, že podle článku 3.5. v případě prodlení Klienta se splacením úvěru (i jakékoliv jeho části) je Klient povinen uhradit Věřiteli závazky popsané ve smlouvě a že podle článku [číslo] smlouva je uzavřena (i) v případě On-line registrace prostřednictvím stránek Věřitele v elektronické a (ii) v případě Telefonické registrace, On-line registrace prostřednictvím Aplikace a písemné registrace v listinné podobě.

7. Z výpisu z běžného účtu žalovaného soud zjistil, že dne 9. 10. 2020 došlo k připsání částky ve výši 50 000 Kč na účet žalovaného.

8. Z předžalobní výzvy ze dne 13. 9. 2021 zjistil, že byl žalovaný vyzván právní předchůdkyní žalobkyně k zaplacení dlužné částky.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z přílohy 7 smlouvy o postoupení pohledávek společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek soud zjistil, že smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena dne 29. 3. 2021 mezi společností x [právnická osoba] [IČO], jako postupitelem, a [právnická osoba] [ulice] a Slovenská republika, [IČO], jakožto postupníkem. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 4. 2021, adresované žalovanému, má soud za prokázané, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, přičemž k jeho odeslání došlo dne 15. 4. 2021.

10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

14. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalovanému splatnou pohledávku ve výši odpovídající nárokované částce. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla dne 9. 10. 2020 uzavřena v souladu s § 2395 o. z. ve spojení s § 1820 o. z. smlouva o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 50 000 Kč a žalovaný se v ní zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně v 35 měsíčních splátkách. Žalovaný však porušil svoji smluvní povinnost, když se dostal do prodlení s úhradou svého dluhu. Žalobkyně byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené v souladu s § 1879 a násl. o. z. Žalovaný netvrdil a ani neprokázal, že by na dlužnou pohledávku cokoli zaplatil, ve sporu zůstal zcela pasivní, a proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně o nezaplacení dlužné částky.

15. Vzhledem k výše uvedenému soud proto žalobě v nezpětvzatém rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. Tedy uložil žalovanému povinnost k úhradě dlužné jistiny a dále soud přiznal žalobkyni i úrok z prodlení z dlužné jistiny uplatněný v souladu s § 1970 o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 976 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 798 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 44 935,45 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.