15 C 12/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená 6. 6. 1972 bytem Adresa žalované pro 28 608 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, podle které je žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 21,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným nadepsanému soudu dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky celkem , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“, celkem tři smlouvy o půjčce, a to dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, (dále též jen Smlouva 1), na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná peněžní prostředky převzala v hotovosti, což stvrdila podpisem smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s částkou ve výši , částka, , která představovala součet kapitalizovaných úroků za poskytnuté peněžní prostředky ve výši , částka, , s úrokovou sazbou ve výši 21,00 % ročně, odměnu za zpracování půjčky ve výši , částka, a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, , celkem v 60 pravidelných týdenních (sedmidenních) splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla sjednána na , datum, . Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, naposledy uhradila splátku dne , datum, a celkem uhradila částku , částka, . Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky, právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky. Ke dni , datum, jistina činila částku , částka, a dlužný poplatek částku , částka, . Dále mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena dne , datum, smlouva o půjčce č. , hodnota, (dále též jen Smlouva 2), na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná peněžní prostředky převzala v hotovosti, což stvrdila podpisem smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s částkou ve výši , částka, , která představovala součet kapitalizovaných úroků za poskytnuté peněžní prostředky ve výši , částka, , s úrokovou sazbou ve výši 21,00 % ročně, odměnu za zpracování půjčky ve výši , částka, a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, , celkem v 60 pravidelných týdenních (sedmidenních) splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla sjednána na , datum, . Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, naposledy uhradila splátku dne , datum, a celkem uhradila částku , částka, . Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky, právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky. Ke dni , datum, jistina činila částku , částka, a dlužný poplatek částku , částka, . Naposledy byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena dne , datum, smlouva o půjčce č. , hodnota, (dále též jen Smlouva 3), na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná peněžní prostředky převzala v hotovosti, což stvrdila podpisem smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s částkou ve výši , částka, , která představovala součet kapitalizovaných úroků za poskytnuté peněžní prostředky ve výši , částka, , s úrokovou sazbou ve výši 21,00 % ročně, odměnu za zpracování půjčky ve výši , částka, a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, , celkem v 60 pravidelných týdenních (sedmidenních) splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla sjednána na , datum, . Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, naposledy uhradila splátku dne , datum, a celkem uhradila částku , částka, . Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky, právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky. Ke dni , datum, jistina činila částku , částka, a dlužný poplatek částku , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně ve všech třech případech posoudila před poskytnutím úvěru s odbornou péčí úvěruschopnost žalované, zejména ve všech třech případech provedla vyhodnocení informací získaných od žalované, které byly ověřeny doklady pracovní smlouvou, výplatními páskami a nájemní/podnájemní smlouvou. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila všechny tři své pohledávky za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni, a to s účinností ke dni , datum, . O postoupení pohledávky byla žalovaná písemně informována. Žalovaná po postoupení všech tří pohledávek již neuhradila ničeho a nadále zůstala žalobkyni dlužna celkovou částku , částka, , sestávající se z jistiny v celkové výši , částka, a dlužného poplatku v celkové výši , částka, , dále kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , úrok ve výši 21,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 7,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení. Před podáním žaloby žalobkyně písemně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, ani na základě této výzvy žalovaná nereagovala a zůstala žalobkyni dlužna žalovanou částku.

2. Přípisem zdejšího soudu ze dne , datum, byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení přípisu doplnila svá tvrzení ohledně skutečnosti, jakým způsobem posuzovala její právní předchůdkyně při poskytování všech tří úvěrů žalované její schopnost splácet spotřebitelské úvěry, a označila důkazy k prokázání doplněných tvrzení. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, doplnila tak, že ve všech třech případech vycházela z prohlášení žalované uvedeného v kartě zákazníka, tj. ke dni , datum, , ke dne , datum, ohledně Smlouvy 2 a konečně ke dni , datum, ohledně Smlouvy 3, které následně ověřovala oproti dokladům vyžádaným od žalované. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Na podporu svých tvrzení předložila rozsudek Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, .

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

4. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“, není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaná se ve věci nevyjádřila, ačkoli jí byla výzva k vyjádření řádně doručena, soud tedy předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), a proto rozhodl bez nařízení jednání.

5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav:

6. Ze smlouvy o půjčce ze dne , datum, (Smlouva 1) bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřela s žalovanou tohoto dne smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, a žalované vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, (souhrnný poplatek se sestává z úroku ve výši , částka, , poplatku za administrativní činnost ve výši , částka, a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, ), a to v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách, přičemž výše každé týdenní (sedmidenní) splátky činila , částka, , když splatnost poslední splátky byla stanovena na , datum, . Celková dlužná částka, kterou byla žalovaná na základě této smlouvy povinna zaplatit, činila částku ve výši , částka, . RPSN činilo 63,91 %. Podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že peněžní prostředky převzala v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalované především porovnáním jeho měsíčních příjmů a výdajů. Žalovaná v zákaznické kartě vyplnila, že žije v nájmu nájemné činí , částka, – tato skutečnost měla být právní předchůdkyní žalobkyně ověřena pomocí nájemní smlouvy a SIPO, avšak k žalobě nebylo doloženo ani jedno. Žalovaná měla čtyři vyživovací povinnosti k nezletilým rok narození 2000, 2001, 2002 a 2005, dále uvedla, že důvodem půjčky jsou neočekávané výdaje, pracuje na hlavní úvazek jako dělník na Městském úřadu v , adresa, s měsíčním příjmem ve výši , částka, - tato skutečnost nebyla ověřena ani pracovní smlouvou ani výplatními páskami, k žalobě též nebylo nic nedoloženo. Žalovaná v zákaznické kartě dále uvedla další příjem domácnosti ve výši , částka, (nijak nedoloženo). Kromě výše uvedeného nájemného u svých výdajů uvedla, že dále hradí na telefon , částka, měsíčně, částku , částka, na předcházející půjčky a výdaje na domácnost uvedla ve výši , částka, .

7. Žalovaná dosud na Smlouvu 2 uhradila celkovou částku , částka, (žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že by uhradila více, než tvrdí žalobkyně).

8. Ze smlouvy o půjčce ze dne , datum, (Smlouva 2) bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřela s žalovanou tohoto dne smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, a žalované vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, (souhrnný poplatek se sestává z úroku ve výši , částka, , poplatku za administrativní činnost ve výši , částka, a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, ), a to v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách, přičemž výše každé týdenní (sedmidenní) splátky činila , částka, , když splatnost poslední splátky byla stanovena na , datum, . Celková dlužná částka, kterou byla žalovaná na základě této smlouvy povinna zaplatit, činila částku ve výši , částka, . RPSN činilo 63,91 %. Podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že peněžní prostředky převzala v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalované především porovnáním jeho měsíčních příjmů a výdajů. Žalovaná v zákaznické kartě vyplnila, že žije v nájmu nájemné činí , částka, – tato skutečnost měla být právní předchůdkyní žalobkyně ověřena pomocí SIPO, avšak k žalobě nebylo doloženo, nebyla doložena ani nájemní smlouva. Žalovaná měla čtyři vyživovací povinnosti k nezletilým rok narození 2000, 2001, 2002 a 2005, dále uvedla, že důvodem půjčky jsou neočekávané výdaje, pracuje na částečný úvazek jako dělník na Městském úřadu v , adresa, s měsíčním příjmem ve výši , částka, -tato skutečnost měla být právní předchůdkyní žalobkyně ověřena pracovní smlouvou a výplatními páskami, ale k žalobě nic nedoloženo. Žalovaná v zákaznické kartě dále uvedla další příjem domácnosti ve výši , částka, (nijak nedoloženo). Kromě výše uvedeného nájemného u svých výdajů uvedla, že dále hradí na telefon , částka, měsíčně, částku , částka, na předcházející půjčky a výdaje na domácnost uvedla ve výši , částka, .

9. Žalovaná dosud na Smlouvu 2 uhradila celkovou částku , částka, (žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že by uhradila více, než tvrdí žalobkyně).

10. Ze smlouvy o půjčce ze dne , datum, (Smlouva 3) bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřela s žalovanou tohoto dne smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, a žalované vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, (souhrnný poplatek se sestává z úroku ve výši , částka, , poplatku za administrativní činnost ve výši , částka, a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, ), a to v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách, přičemž výše každé týdenní (sedmidenní) splátky činila , částka, , když splatnost poslední splátky byla stanovena na , datum, . Celková dlužná částka, kterou byla žalovaná na základě této smlouvy povinna zaplatit, činila částku ve výši , částka, . RPSN činilo 63,91 %. Podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že peněžní prostředky převzala v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalované především porovnáním jeho měsíčních příjmů a výdajů. Žalovaná v zákaznické kartě vyplnila, že žije v nájmu nájemné činí , částka, – tato skutečnost měla být právní předchůdkyní žalobkyně ověřena nájemní smlouvou a SIPO, avšak k žalobě ani jedno nebylo doloženo. Žalovaná měla dvě vyživovací povinnosti k nezletilým rok narození 2002 a 2005, dále uvedla, že důvodem půjčky jsou neočekávané výdaje, je v domácnosti, ale vedle toho pracuje jako dělník na Městském úřadu v , adresa, s měsíčním příjmem ve výši , částka, -tato skutečnost měla být právní předchůdkyní žalobkyně ověřena pracovní smlouvou a výplatními páskami, ale k žalobě nic nedoloženo. Žalovaná v zákaznické kartě dále uvedla, že je poživatelem státní podpory (přídavků) ve výši , částka, měsíčně a uvedla další příjem domácnosti ve výši , částka, (nijak nedoloženo). Kromě výše uvedeného nájemného u svých výdajů uvedla, že dále hradí na telefon , částka, měsíčně, částku , částka, na dvě předcházející půjčky a výdaje na domácnost uvedla ve výši , částka, .

11. Žalovaná dosud na Smlouvu 3 uhradila celkovou částku , částka, (žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že by uhradila více, než tvrdí žalobkyně).

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně touto smlouvou postoupila všechny tři své pohledávku za žalovanou na žalobkyni.

13. Z dopisu o oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně poštovního podacího lístku ze dne , datum, bylo zjištěno, že postoupení všech tří pohledávek bylo žalované řádně oznámeno.

14. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně poštovního podacího lísku z téhož dne, bylo zjištěno, že žalovaná byla tímto dopisem vyzvána k zaplacení dlužné částky, tj. částky , částka, do , datum, . Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a ničeho nezaplatila.

15. Výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně doložila svou procesní subjektivitu.

16. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě tří uzavření smluv o půjčce, a to nejprve na základě smlouvy o půjčce ze dne , datum, č. , hodnota, (Smlouva 3) částku ve výši , částka, , kterou se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu se sjednaným poplatkem ve výši , částka, , tj. celkovou částku , částka, v dohodnuté lhůtě v týdenních splátkách po , částka, . Žalovaná však svému závazku nedostála, když právní předchůdkyni žalobkyně vrátila pouze částku , částka, a po postoupení pohledávky na žalobkyni nadále žalobkyni dluží na jistině , částka, a na souhrnném poplatku , částka, . Následně na základě smlouvy o půjčce ze dne , datum, č. , hodnota, (Smlouva 3) poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku ve výši , částka, , kterou se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu se sjednaným poplatkem ve výši , částka, , tj. celkovou částku , částka, v dohodnuté lhůtě v týdenních splátkách po , částka, . Žalovaná však svému závazku nedostála, když právní předchůdkyni žalobkyně vrátila pouze částku , částka, a po postoupení pohledávky na žalobkyni nadále žalobkyni dluží na jistině , částka, a na souhrnném poplatku , částka, . A naposledy na základě smlouvy o půjčce ze dne , datum, č. , hodnota, (Smlouva 1) poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku ve výši , částka, , kterou se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu se sjednaným poplatkem ve výši , částka, , tj. celkovou částku , částka, v dohodnuté lhůtě v týdenních splátkách po , částka, . Žalovaná však svému závazku nedostála, když právní předchůdkyni žalobkyně vrátila pouze částku , částka, a po postoupení pohledávky na žalobkyni nadále žalobkyni dluží na jistině , částka, a na souhrnném poplatku , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila právní předchůdkyně žalobkyně všechny tři pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Po postoupení pohledávek již na žádnou ze smluv žalovaná nezaplatila ničeho.

17. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

18. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

19. Pro právní posouzení této věci – s výjimkou postoupení pohledávky – jsou mimo jiná rozhodná dále citovaná ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, dále jen „obch. zák.“, zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, dále jen „obč. zák.“, a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, do , datum, , dále jen „ZoSÚ“, neboť všechna tři právní jednání uskutečněné mezi žalobkyní a žalovaným jsou zjevně vztahy mezi podnikatelem a spotřebitelem.

20. Podle § 261 odst. 1 obch. zák. tato část zákona upravuje závazkové vztahy mezi podnikateli, jestliže při jejich vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti.

21. Podle § 261 odst. 3 písm. d) obch. zák. se touto částí zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru (§ 497).

22. Podle § 262 odst. 4 obch. zák. se ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obch. zák. dohodou podle odst. 1 použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení obč. zák. nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle obč. zák. a na její společné závazky se použijí ustanovení obč. zák.

23. Podle § 497 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

24. Podle § 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, půjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

25. Podle ustanovení § 502 obch. zák. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.

26. Podle § 506 obch. zák. je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu více než tří měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.

27. Podle ustanovení § 369 odst. 1 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

28. Dle § 273 odst. 1 obch. zák. lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. Podle § 273 odst. 2 obch. zák. odchylná ujednání ve smlouvě mají přednost před zněním obchodních podmínek uvedených v odstavci 1.

29. Podle § 517 odst. 1 věta prvá obč. zák. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, v prodlení. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis (nařízení vlády č. 142/1994 Sb.).

30. Podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994Sb. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

31. Podle § 456 obč. zák. se musí předmět bezdůvodného obohacení vydat tomu, na jehož úkor byl získán. Nelze-li toho, na jehož úkor byl získán, zjistit, musí se vydat státu.

32. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

33. Podle § 9 odst. 1 ZoSÚ věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a jeli to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

34. Podle rozsudku SD EU ve věci OPR-Finance C-679/18: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“35. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětné smlouvy o úvěru, tj. ze dne , datum, , ze dne , datum, a ze dne , datum, byly mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřeny platně, respektive zda byla před uzavřením všech těchto smluv dostatečně a odborným způsobem zkoumána schopnost žalované jakožto spotřebitele sjednávaný úvěr splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 9 ZoSÚ. Soud totiž považuje za jednoznačně zjištěné, že citované smlouvy jsou všechny smlouvami o spotřebitelském úvěru ve smyslu ZoSÚ, kdy na straně jedné vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně coby poskytovatel, a na straně druhé žalovaná coby spotřebitel. Porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr pak citovaný § 9 odst. 1 ZoSÚ sankcionuje neplatností takové smlouvy (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Praze z , datum, , č. j. , spisová značka, ). Dle podmínek stanovených evropským spotřebitelským právem, konkrétně Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, , je i na „spotřebitelské“ vztahy vzniklé před nabytím účinnosti ZoSÚ nezbytné zásady ZoSÚ aplikovat, neboť pozice smluvní strany uzavírající smlouvu před nabytím účinnosti tohoto zákona se nikterak nelišila od pozice spotřebitele uzavírajícího smlouvu již v režimu spotřebitelských smluv.

36. S přihlédnutím k výše uvedenému je tedy zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně (poskytovatel úvěru), byla i v tomto posuzovaném případě, resp. ve všech třech posuzovaných případech uzavření smlouvy o úvěru, povinna s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele/žalované úvěr splácet, za tím účelem mimo jiné získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází a dosažené informace odborným způsobem posoudit. Až v případě zjištění, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, bylo možno jeden každý úvěr poskytnout, v opačném případě bylo nezbytné považovat všechny třu smlouvy za absolutně neplatné. Je nutné konstatovat, že má-li tedy poskytovatel úvěru povinnost ověřovat jednotlivá tvrzení žadatelů o spotřebitelské úvěry z příslušných dokladů, pak s touto povinností souvisí i povinnost doložit, že tímto způsobem bylo postupováno při posuzování úvěruschopnosti žadatele o spotřebitelský úvěr. I přes tuto povinnost žalobkyně soudu žádné předmětné doklady nedoložila ani u jedné z uzavřených spotřebitelských smluv o úvěru. Proto soud byl povinen dospět k závěru, že ani v jednou případě nebylo postupováno zákonným způsobem, právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování schopnosti žalované splácet předmětné spotřebitelské úvěry nejednala s odbornou péčí, ve všech třech případech při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru nedostatečně zkoumala, a tedy i nedostatečně zhodnotila úvěruschopnost žalované.

37. S ohledem na shora uvedené tak soud všechny tři smlouvy o půjčce, tj. ze dne , datum, , ze dne , datum, a ze dne , datum, , na základě kterých byly žalované poskytnuty tři úvěry, posoudil jako neplatné podle § 9 odst.1 ZoSÚ, a to absolutně. Žalovaná je proto povinna uhradit žalobkyni pouze částky, které jí byla poskytnuty na základě neplatných smluv o úvěru (§ 456 obč. zák.), a které dosud nesplatila. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že v případě Smlouvy 1 byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, , žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně zaplatila , částka, . Žalovaná se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně, bezdůvodně obohatila co do částky , částka, , a je proto povinna plnění v rozsahu tohoto bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. V případě Smlouvy 2 byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, , žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně zaplatila , částka, . Žalovaná se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně, bezdůvodně obohatila co do částky , částka, , a je proto povinna plnění v rozsahu tohoto bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. V případě Smlouvy 3 byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, , žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně zaplatila , částka, . Žalovaná se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně nijak bezdůvodně obohatila, když právní předchůdkyni žalobkyně uhradila více, než činila jistina poskytnutého úvěru. Proto soud rozhodl tak, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno – tj. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení z nevrácené částky bezdůvodného obohacení od , datum, do zaplacení, jak žalobkyně požadovala.

38. Ve zbývající části, tj. částky , částka, , s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 21,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, soud žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 34,06 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 67,03 % a úspěchu žalobce v rozsahu 32,97 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

40. Lhůta pro splnění povinnosti uložené žalobkyni i žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku, neboť soud neshledal důvody pro prodloužení této lhůty.