15 C 120/2026

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobkyně: B2 Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 182 616,23 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 182 616,23 Kč s kapitalizovaným úrokem v částce 11 006,77 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 179 916,23 Kč od 21. 11. 2025 do zaplacení a s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky 179 916,23 Kč od 21. 11. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 34 409 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným nadepsanému soudu dne 25. 2. 2026 domáhala po žalované zaplacení částky 182 616,23 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, . (dříve pod názvem , právnická osoba, , Anonymizováno, , a, Anonymizováno, , Anonymizováno, .), se sídlem , adresa, , IČ: , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně nebo Banka“), a žalovanou byla dne 25. 5. 2022 uzavřena smlouva o konsolidaci půjček č. , hodnota, . Součástí smlouvy byly všeobecné podmínky a sazebník poplatků. Úvěr byl poskytnut ve výši 275 000 Kč, a měl být splacen v 84 měsíčních splátkách po 3 989,72 Kč. Byla sjednána úroková sazba ve výši 5,79 % p.a. Právní předchůdkyně žalobkyně při schvalování úvěru prověřila schopnost žalované splácet prostřednictvím registrů (NRKI, BRKI, SOLUS, exekuce, insolvence) a interního credit scoringu. Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas, proto jí byly účtovány smluvní pokuty a poplatky za upomínky. Pro porušení smluvních povinností žalované byl úvěr ke dni 30. 6. 2025 zesplatněn. K datu zesplatnění činil dluh 186 502,57 Kč, přičemž uvedená částka se skládá z jistiny ve výši 179 916,23 Kč, z poplatků ve výši 2 700 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 3 617,06 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 269,28 Kč. Dne 12. 11. 2025 byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni, s účinností od 20. 11. 2025. Žalobkyně proto požaduje po žalované zaplacení částky 182 616,23 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 179 916,23 Kč od 21. 11. 2025 do zaplacení ve výši 11,5 %, úrokem ve výši 5,79 % ročně z částky 179 916,23 Kč od 21. 11. 2025 do zaplacení a kapitalizovaným úrokem ve výši 11 006,77 Kč. Žalovaná ničeho nezaplatila ani po předžalobní výzvě právního zástupce žalobkyně.

2. Přípisem zdejšího soudu ze dne 23. 4. 2026 byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dnů od doručení přípisu doplnila svá tvrzení ohledně skutečnosti, jakým způsobem posuzovala právní předchůdkyně žalobkyně při poskytování úvěrů schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a dále, aby označila důkazy k doplněným tvrzením. Žalobkyně svá tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, doplnila tak, že poskytnutý úvěr sloužil ke konsolidaci dosavadních dluhů žalované. Původní měsíční splátky ve výši 4 772,27 Kč byly nahrazeny splátkou ve výši 3 989,72 Kč, čímž došlo ke snížení finanční zátěže žalované a zlepšení její úvěruschopnosti. Úvěruschopnost byla posouzena na základě příjmů žalované, ověřených kontrolou pohybů na účtu za poslední 3 měsíce, kdy byl potvrzen čistý měsíční příjem žalované ve výši 14 222 Kč, dále lustrací žalované v registrech BRKI, NRKI a insolvenčního rejstříku, které neobsahovaly negativní záznamy. Dále na základě výdajů žalované, zahrnujících životní minimum a normativní náklady na bydlení ve výši 7 449,44 Kč a splátek jiných závazků, které činily částku 1 342,16 Kč.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, v řízení zůstala zcela pasivní.

4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byl zjištěn následující skutkový stav:

6. Z úvěrové smlouvy ze dne 25. 5. 2022 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o konsolidaci půjček č. , hodnota, . Součástí smlouvy byly všeobecné produktové podmínky a sazebník poplatků. Úvěr byl poskytnut ve výši 275 000 Kč, se splatností v 84 měsíčních splátkách po 3 989,72 Kč a úrokovou sazbou 5,79 % p.a. Splátky byly splatné vždy k 25. dni v kalendářním měsíci počínaje dnem 25. 6. 2022. Pro případ prodlení žalované se splácením byla právní předchůdkyně oprávněna požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení, dále účtovat poplatky spojené s prodlením dle Sazebníku, případně úvěr zesplatnit.

7. Výpisem z úvěrového účtu číslo , č. účtu, ze dne 20. 11. 2025 bylo zjištěno, že žalovaná zůstala právní předchůdkyni žalobkyně dlužna částku 179 916,23 Kč na jistině, částku 3 617,06 Kč na smluvním úroku, částku 7 189,82 Kč na úroku z prodlení, částku 199,58 Kč na úroku z prodlení z úroků a částku 2 700 Kč na poplatcích.

8. Ze standardní informace o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro Konsolidaci půjček bylo zjištěno, že žalovaná byla před poskytnutím úvěru řádně informována o parametrech úvěru včetně RPSN ve výši 6,14 % ročně.

9. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 5. 5. 2026 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně je bankou ve smyslu zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. Při sjednávání úvěru dne 25. 5. 2022 posuzovala úvěruschopnost žalované v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, interními schvalovacími strategiemi a principem obezřetného úvěrování. Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla své příjmy, výdaje a další údaje, které právní předchůdkyně ověřila a individuálně hodnotila. Dále provedla kontrolu veřejných databází, tj. insolvenčního rejstříku, bankovních a nebankovních registrů klientských informací a databází Ministerstva vnitra pro ověření platnosti dokladů totožnosti. Příjem žalované byl ověřen z doložených dokumentů a případně z běžného účtu vedeného u banky za období delší než tři měsíce před podáním žádosti. Do výdajů byly započteny údaje uvedené žalovanou, částka životního minima, normativní náklady na bydlení a splátky dosavadních závazků zjištěné z registrů. Poskytnutým úvěrem se splátkou 3 989,72 Kč byly konsolidovány předchozí závazky žalované se splátkami v celkové výši 4 772,27 Kč. Konsolidace tak žalované snížila měsíční finanční zátěž a zlepšila její úvěruschopnost. Dále právní předchůdkyně žalobkyně využila matematické modely doporučené ČNB. Maximální měsíční splátka (MMS) byla vypočtena jako rozdíl mezi čistým příjmem a součtem splátek a životních nákladů, přičemž výsledná MMS činila 5 430,40 Kč, tedy více než požadovaná splátka. Ukazatel DSTI dosáhl hodnoty 37,49 %, což odpovídá bezpečnému pásmu dle interních pravidel i doporučení ČNB. Ukazatel DTI činil 1,80, což představuje nízkou míru zadlužení.

10. Z přílohy k vyjádření bylo zjištěno, že žalovaná uvedla jeden zdroj příjmu, a to ze starobního důchodu ve výši 14 222 Kč, čistý měsíční příjem její domácnosti 30 000 Kč, žalovaná je rozvedená, bydlí ve vlastním domě (bytě). Požadovaná výše úvěru činila 300 000 Kč, schválena jí byla částka 275 000 Kč s výslednou měsíční splátkou 3 989,72 Kč.

11. Z další přílohy k vyjádření bylo zjištěno, že žalovaná má další úvěry v celkové výši 60 100 Kč s celkovou měsíční splátkou ve výši 2 956 Kč.

12. Z žádosti o úvěr – konsolidace půjček ze dne 25. 5. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná je starobní důchodkyně, je rozvedená, bydlí ve vlastním domě, její průměrný čistý měsíční příjem činí 14 222 Kč, celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí 30 000 Kč měsíčně. Žalovaná žádala o poskytnutí úvěru ve výši 300 000 Kč, které chtěla splatit ve 120 měsíčních splátkách. Byly zjištěny tři další úvěry u právní předchůdkyně žalobkyně a jeden další u , Anonymizováno, , Anonymizováno, !

13. Útržkem složenky – výplatním dokladem ze dne 23. 5. 2022 byla ověřena výše starobního důchodu žalované.

14. Z dopisů právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 5. 7. 2024, 2. 10. 2024, 30. 3. 2025, 24. 4. 2025, 5. 5. 2025 a 5. 6. 2025 bylo zjištěno, že žalovaná byla opakované upomínána o úhradu dlužných splátek a poplatků účtovaných v důsledku prodlení žalované.

15. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně o zesplatnění úvěru ze dne 2. 7. 2025 včetně poštovního podacího archu z následujícího dne bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně využila svého oprávnění zesplatnit poskytnutý úvěr pro porušení smluvních podmínek žalovanou ke dni 30. 6. 2025 a vyzvala žalovanou k úhradě celkové dlužné částky 186 502,57 Kč do 16. 7. 2025.

16. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 30. 8. 2025 bylo zjištěno, že žalovaná byla znovu upomenuta o úhradu dlužné částky 189 398,89 Kč před postoupením pohledávky.

17. Z platební historie k úvěrové smlouvě č. , hodnota, bylo zjištěno, že dne 25. 5. 2022 byla čerpána celková částka úvěru ve výši 275 000 Kč, a to ve čtyřech platbách. Úvěr je řádně splácen do května 2024, kdy dochází k první platební delikvenci žalované, poslední splátku úvěru uhradila žalovaná dne 25. 2. 2025 ve výši 3 989,72 Kč. Byla ověřena dlužná částka 179 916,23 Kč na jistině, částky úroků a částka 2 700 Kč na poplatcích.

18. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2025 včetně seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena ze společnosti , právnická osoba, . na žalobkyni. Ta je tak ve věci aktivně věcně legitimována.

19. Z předžalobní upomínky ze dne 3. 12. 2025 včetně poštovního podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby žalobkyní vyzvána k úhradě celkové dlužné částky ve výši 194 850,67 Kč do 15. 12. 2025. Týmž dopisem bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky za její osobou žalobkyni.

20. Výpisem z obchodního rejstříku prokázala žalobkyně svou procesní subjektivitu.

21. Žalovaná dlužnou částku nijak nesporovala.

22. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

23. Žalovaná dne 25. 5. 2022 uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o konsolidaci půjček, na jejímž základě jí byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 275 000 Kč, které se žalovaná zavázala splatit v 84 měsíčních splátkách po 3 989,72 Kč, včetně úrokové sazby 5,79 % p.a. Součástí smlouvy byly všeobecné produktové podmínky a sazebník poplatků, které upravovaly i sankce za prodlení. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila její úvěruschopnost v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Žalovaná úvěr řádně splácela do května 2024, kdy se poprvé dostala do prodlení. Poslední splátku uhradila dne 25. 2. 2025. Přes opakované upomínky své povinnosti neplnila, a proto byl úvěr ke dni 30. 6. 2025 zesplatněn. Výpis z úvěrového účtu ke dni 20. 11. 2025 prokazuje dlužnou jistinu 179 916,23 Kč, smluvní úrok 3 617,06 Kč, úrok z prodlení 7 189,82 Kč, úrok z prodlení z úroků 199,58 Kč a poplatky 2 700 Kč. Pohledávka za žalovanou byla dne 12. 11. 2025 postoupena žalobkyni, žalovaná byla o postoupení pohledávky i o výši dluhu vyrozuměna předžalobní upomínkou ze dne 3. 12. 2025. Žalovaná dlužnou částku nijak nerozporovala.

24. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

25. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

26. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen „ZoSÚ“, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

27. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

28. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

29. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

30. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

31. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

32. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

33. Podle § 2048 věty prvé o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

34. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

35. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

36. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena podle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno, žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

37. Po zhodnocení závěru o skutkovém stavu a v souladu s citovanými ustanoveními dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalované splatnou pohledávku z titulu smlouvy o úvěru ze dne 25. 5. 2022, sjednané v souladu s § 2395 o. z. ve výši odpovídající nárokované částce, neboť právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 25. 5. 2022 konsolidační úvěr ve výši 275 000 Kč, čímž splnila svůj závazek ze smlouvy, žalovaná tento úvěr čerpala a zavázala se jej splatit v 84 pravidelných měsíčních splátkách po 3 989,72 Kč. Smluvená úroková sazba činila 5,79 % p.a.. Žalovaná však poskytnutý úvěr řádně a včas nehradila, právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého oprávnění úvěr ke dni 30. 6. 2025 zesplatnit. Úvěruschopnost žalované byla řádně zkoumána porovnáním jejích příjmů a výdajů, tedy v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 ZoSÚ. Jistina je tak i po zesplatnění nadále úročena úrokem z úvěru ve výši 5,79 % ročně a zároveň úrokem z prodlení v zákonné výši. Po zesplatnění úvěru právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalované oznámena. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené podle § 1879 a násl. o. z. Dlužná částka nebyla uhrazena ani poté, co žalobkyně prostřednictvím svého zástupce zaslala žalované předžalobní výzvu. Žalovaná netvrdila ani neprokázalaa, že by na pohledávku cokoli dalšího zaplatila, ve sporu zůstala zcela pasivní, a proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně o nezaplacení dlužné částky.

38. Soud proto podané žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 182 616,23 Kč s kapitalizovaným úrokem v částce 11 006,77 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 179 916,23 Kč od 21. 11. 2025 do zaplacení a s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky 179 916,23 Kč od 21. 11. 2025 do zaplacení (výrok I.). Úrok z prodlení byl přiznán v souladu s § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 34 409 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 305 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 182 616,23 Kč sestávající z částky 8 420 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 4 210 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 22 400 Kč ve výši 4 704 Kč. O povinnosti žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem, bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

40. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebyly zjištěny okolnosti, a to i vzhledem k naprosté pasivitě žalované, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.