15 C 126/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 45 948,43 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným nadepsanému soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky částka spolu s příslušenstvím s odůvodněním, žalobkyně uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru číslo 015036551R (dále jen Smlouva), na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše částka. Použití peněžních prostředků nebylo účelově nijak vázáno. Úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. č. účtu. Žalovaný úvěr ve výši částka čerpal dne datum a zavázal se ho splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka, splatných vždy k 19. kalendářnímu dni každého kalendářního měsíce, přičemž první splátka měla být zaplacena datum a poslední splátka při řádném splácení měla být zaplacena dne datum. Úroková sazba byla sjednána ve výši 15,54 % ročně. Žalobkyně však požaduje úrok ve výši 14,75 % ročně. Dle čl. VIII. odst. 3 Smlouvy, pokud se žalovaný dostane do prodlení se splácením jakékoliv částky vůči žalobkyni, je žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení celého úvěru s příslušenstvím, tedy prohlásit, že všechny její pohledávky z poskytnutého úvěru jsou splatné ke dni uvedenému v prohlášení (oznámení). Dle čl. VIII. odst. 1 Smlouvy je žalobkyně oprávněna požadovat z nesplacených částek úrok z prodlení v zákonné výši. Protože úvěr nebyl žalovaným řádně a včas splácen, byl prohlášen za okamžitě splatný ke dni datum. Ke dni datum činí pohledávka žalobkyně částku částka, tj. jistina po splatnosti ve výši částka, poplatky ve výši částka a příslušenství pohledávky tvořené řádným úvěrovým úrokem ve výši 14,75 % ročně z jistiny pohledávky ve výši částka v kapitalizované ke dni datum ve výši částka a zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z jistiny a poplatků ve výši částka kapitalizované ke dni datum částkou částka. Dle čl. V. odst. 3 písm. a) ve spojení s čl. VIII. odst. 2 Smlouvy byla žalobkyně oprávněna žalovanému zasílat upomínky a výzvy s tím, že žalovaný byl za tyto výzvy a upomínky povinen hradit poplatky, a to částka za upomínku a částka za výzvu. Tyto výzvy a upomínky byly žalovanému zasílány na základě jeho prodlení se splácením předmětného úvěru. S ohledem na uvedené žalobce požaduje za tyto poplatky částku částka, když žalovanému zaslal tři výzvy. Žalobkyně tak v souladu s výše uvedeným požaduje po žalovaném částku ve výši částka spolu s příslušenstvím, tj. spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, úrokem ve výši 14,75 % ročně z jistiny pohledávky ve výši částka ode dne datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka a zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka ode datum do zaplacení a dále náhradu nákladů řízení. Žalovaný byl k úhradě výše uvedené pohledávky písemně vyzván kvalifikovanou předžalobní výzvou zaslanou dne datum, avšak ani poté ničeho nezaplatil.

2. Úvěruschopnost žalovaného pak byla řádně posouzena, když žalobkyně posoudila jak stránku příjmovou, tak výdajovou, dále při posouzení vycházela z žádosti o úvěr, výpisu z osobního účtu, bankovních registrů (CRIF, CBCB). Úvěruschopnost žalovaného byla zjištěna následovně - žalovaný využil nabídku předschváleného limitu na neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši částka se splatností 60 měsíců, úvěr byl tedy poskytnut s doložením příjmu a posouzením výdajů, kdy žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný je úvěruschopný, neboť žalobkyně prověřila je příjmy a výdaje na základě oborné kontroly finančních toků na běžném (případně i jiném) účtu žalovaného vedeném u žalobkyně, a to za dostatečně dlouhou dobu. Dále vycházela z čestného prohlášení žalovaného o výši příjmů v žádosti. Úvěr byl schválen jako předschválený limit, neboť při posuzování bonity a úvěruschopnosti žalovaného byla během schvalování úvěru posuzována zejména jeho finanční situace, kdy předschválený limit byl generován na základě dlouhodobého vyhodnocení kreditních a debetních obratů na běžném účtu (a spořícím účtu) žalovaného, v rámci kterého byl stanoven příjem žalovaného, tj. deklarovaný příjem – částka, příjem na základě transakcí na běžném účtu – částka, příjem, který vstupoval do výpočtu platební kapacity – částka. Příjem byl napočítán jako medián za 5 měsíců na bankovních účtech v měsících duben 2022 až srpen 2022. Výdaje, které vstupovaly do výpočtu platební kapacity činily částka, přičemž za životní náklady, resp. pravidelné výdaje (průměr 5 měsíců) zahrnovaly inkaso, SIPO, trvalé příkazy, pravidelné jednorázové příkazy (stejný účet, každý měsíc, podobná částka +/- 10%), nepravidelné výdaje (medián 5ti měsíců), které zahrnovaly transakce debetní kartou včetně výběrů z bankomatu, s tím, že nepravidelné výdaje jsou ponižovány koeficientem dle velikosti příjmu. Dále byly do výpočtu výdajů zahrnuty náklady na úvěrové služby, a to interní (ČSOB + HB), kdy informace o splátkách a limitech čerpají z interních systémů. Ostatní úvěry zjišťují z CB registrů. Do měsíčních nákladů je zahrnuta splátka u splátkových služeb a 5% z úvěrového rámce u nesplátkových služeb, Výsledná platební kapacita žalovaného vypočtená systémem činila částka, platební kapacita pro splátku ve výši částka byla tedy dostatečná. Dále žalobkyně v návrhu uvedla obecné schéma pro posuzovaní úvěruschopnosti pro předschválený úvěr, dále lustrace žalovaného v bankovních i nebankovních systémech, včetně insolvenčního a exekučního rejstříku.

3. Žalovaný je státním občanem Slovenské republiky. Mezinárodní příslušnost a místní příslušnost soudu k projednání dané věci je založena s odkazem na čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I bis). Žalovaný, který je občanem členského státu EU, může být žalován u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Za takové místo se považuje v případě smlouvy o úvěru místo sídla věřitele. právnická osoba věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovaného o zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru též u soudů České republiky, neboť na území České republiky měl být uhrazen dluh (mezinárodní příslušnost na výběr daná).

4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, v řízení zůstal zcela pasivní.

5. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“, na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř.

6. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byl zjištěn následující skutkový stav:

7. Z úvěrové smlouvy č. 015036551R ze dne datum, bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě mu poskytla jednorázově neúčelový úvěr ve výši částka. Úvěr byl čerpán jednorázově dne datum na účet žalovaného č. č. účtu. Smlouva stanovila pevnou úrokovou sazbu ve výši 15,54 % ročně, RPSN činila 16,70 % ročně. Úvěr měl být splácen v 60 měsíčních splátkách ve výši částka, přičemž poslední splátka měla činit částka. Celková částka k zaplacení činila částka. Smlouva dále obsahovala ujednání o sankcích v případě prodlení, a to smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně z dlužné částky a úrok z prodlení ve výši REPO sazby ČNB zvýšené o 8 procentních bodů. V článku úvěrové smlouvy o sankcích byly sjednány následující poplatky, a to částka jednorázově za zaslání každé písemné upomínky, částka za každou změnu data měsíční splátky, 0,1 % denně z částky splátky v prodlení jako smluvní pokuty, částka za každou upomínku (max. 2x měsíčně), částka za náklady spojené s vymáháním. Ve smlouvě bylo dále stanoveno, že případem porušení smlouvy je mimo jiné prodlení se splněním jakékoli pohledávky banky nebo zahájení exekučního řízení proti žalovanému. V takovém případě je banka oprávněna prohlásit všechny dluhy žalovaného za ihned splatné a požadovat jejich okamžité splacení.

8. Z dopisu žalobkyně ze dne datum bylo zjištěno, že žalovanému byly před poskytnutím úvěru poskytnuty předžalobní informace.

9. Z dokumentu „úvěruschopnost žalovaného“ bylo zjištěno, že tato byla odborně zkoumána porovnáním příjmů a výdajů žalovaného, jejich medián byl vypočítán z 5měsíčních výpisů z účtu, tj. příjem činil částka, výdaje činily částku 22 750, platební kapacita tedy činila 15 870, což pro zamýšlenou splátku ve výši částka bylo dostatečné. Dále žalobkyně lustrovala žalovaného v bankovních i nebankovních systémech, včetně insolvenčního a exekučního rejstříku, což prokázala dokumentem „informace z právnická osoba“ ze dne datum a dokumentem „CRIF“ ze dne datum.

10. Výpisem z účtu č. č. účtu ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný tento den čerpal finanční prostředky (částku úvěru) ve výši částka.

11. Výpisem z č. č. účtu za období od datum do datum bylo ověřeno čerpání úvěru a jeho příjmy a výdaje v uvedeném období.

12. Z dopisu žalobkyně ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný byl poprvé upomenut o úhradu splátky úvěru, a to částky 900, částka, neboť na jeho účtu nebyl dostatek finančních prostředků.

13. Z výzvy žalobkyně ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě splátky úvěru (včetně částka za zaslání této výzvy), a to částky částka, neboť na jeho účtu nebyl dostatek finančních prostředků.

14. Z výzvy žalobkyně ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný byl znovu vyzván k úhradě splátky úvěru (včetně částka za zaslání této výzvy), a to částky částka, neboť na jeho účtu nebyl dostatek finančních prostředků.

15. Z výzvy žalobkyně ze dne datum, včetně dodejky k dopisu bylo zjištěno, že žalovaný byl naposledy vyzván k úhradě splátky úvěru (včetně částka za zaslání této výzvy), a to částky částka, neboť na jeho účtu nebyl dostatek finančních prostředků.

16. Z dopisu žalobkyně ze dne 21. 3 2024, včetně dodejky k dopisu bylo zjištěno, že žalovanému bylo oznámeno zesplatnění jeho úvěru a byl vyzván zaplacení celkové dlužné částky ve výši částka do datum.

17. Výpisem z obchodního rejstříku prokázala žalobkyně svou procesní subjektivitu.

18. Z předžalobní upomínky ze dne datum, včetně podacího lísku bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.

19. Žalovaný žalovanou částku nijak nesporoval.

20. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

21. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě úvěrové smlouvy č. 015036551R ze dne datum, neúčelový úvěr ve výši částka, žalovaný tento úvěr čerpal a zavázal se jej splácet 60 měsíčních anuitních splátkách ve výši částka, přičemž poslední splátka měla činit částka. Smluvená roční úroková sazba činila 15,54%, RPSN pak 16,7% ročně. Úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána porovnáním jeho příjmů a výdajů. Žalovaný však poskytnutý úvěr řádně a včas nehradil, žalobkyně proto využila svého oprávnění úvěr ke dni datum zesplatnit. Po zesplatnění úvěru žalovaný již žalobkyni neuhradil ničeho. Žalovaný tak zůstal právní předchůdkyni žalobkyně dlužen částku jistiny částka spolu s příslušenstvím. Žalovaný dlužnou částku nijak nerozporoval.

22. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

23. Použití hmotného práva České republiky vyplývá z článku 6 bodu 1. písm. a) (spotřebitelské smlouvy), Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne datum o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím I). Podle čl. 6 bodu 1 písm. a) tohoto nařízení, aniž jsou dotčeny články 5 a 7, smlouva uzavřená fyzickou osobou za účelem, který se netýká její profesionální nebo podnikatelské činnosti (dále jen „spotřebitel“), s jinou osobou, která jedná v rámci výkonu své profesionální nebo podnikatelské činnosti (dále jen „obchodník“), se řídí právem země, v níž má spotřebitel obvyklé bydliště, pokud obchodník provozuje svou profesionální nebo podnikatelskou činnost v zemi, kde má spotřebitel své obvyklé bydliště.

24. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

25. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen „ZoSÚ“, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

26. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

27. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

28. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

29. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

30. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

31. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

32. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

33. Podle § 2048 věty prvé o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

34. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

35. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od datum, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

36. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalovanému splatnou pohledávku z titulu smlouvy o úvěru č. 015036551R ze dne datum, sjednané v souladu s § 2395 o. z. ve výši odpovídající nárokované částce, neboť právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 30. 11. 202 bezúčelový úvěr ve výši částka, žalovaný tento úvěr čerpal a zavázal se jej vrátit spolu s úroky a poplatky pravidelnými měsíčními splátkami po částka. Smlouva stanovila pevnou úrokovou sazbu ve výši 15,54 % ročně, RPSN činila 16,70 % ročně. Žalovaný však poskytnutý úvěr řádně a včas nehradil, žalobkyně proto využila svého oprávnění od úvěrové smlouvy odstoupit a úvěr ke dni datum zesplatnit. Po zesplatnění úvěru žalovaný již ničeho nezaplatil Úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána porovnáním jeho příjmů a výdajů, tedy v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 ZoSÚ. Jistina je tak i po zesplatnění nadále úročena úrokem z úvěru ve výši 14,75 % ročně a zároveň úrokem z prodlení v zákonné výši. Dlužná částka nebyla uhrazena ani poté, co žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na pohledávku cokoli dalšího zaplatil, ve sporu zůstal zcela pasivní, a proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně o nezaplacení dlužné částky.

37. Soud proto podané žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši částka, spolu s kapitalizovanými úroky ke dni zesplatnění. Poplatky za upomínky (smluvní pokuty) byly ujednány v souladu s § 2048 o. z. a jejich výše je obvyklá. Dále soud uložil žalovanému zaplatit kapitalizovaný úrok ke dni podání žaloby ve výši částka, dále úrok ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení (výrok I.), neboť úroky z prodlení byly uplatněny v souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., ve znění účinném od datum.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Povinnost žalovaného uhradit žalobkyni náhradu nákladů právnímu zástupci žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 2 o. s. ř.

39. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebyly zjištěny okolnosti, a to i vzhledem k naprosté pasivitě žalovaného, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.