15 C 126/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 45 948,43 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným nadepsanému soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, spolu s příslušenstvím s odůvodněním, žalobkyně uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru číslo 015036551R (dále jen Smlouva), na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše , částka, . Použití peněžních prostředků nebylo účelově nijak vázáno. Úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Žalovaný úvěr ve výši , částka, čerpal dne , datum, a zavázal se ho splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, , splatných vždy k 19. kalendářnímu dni každého kalendářního měsíce, přičemž první splátka měla být zaplacena , datum, a poslední splátka při řádném splácení měla být zaplacena dne , datum, . Úroková sazba byla sjednána ve výši 15,54 % ročně. Žalobkyně však požaduje úrok ve výši 14,75 % ročně. Dle čl. VIII. odst. 3 Smlouvy, pokud se žalovaný dostane do prodlení se splácením jakékoliv částky vůči žalobkyni, je žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení celého úvěru s příslušenstvím, tedy prohlásit, že všechny její pohledávky z poskytnutého úvěru jsou splatné ke dni uvedenému v prohlášení (oznámení). Dle čl. VIII. odst. 1 Smlouvy je žalobkyně oprávněna požadovat z nesplacených částek úrok z prodlení v zákonné výši. Protože úvěr nebyl žalovaným řádně a včas splácen, byl prohlášen za okamžitě splatný ke dni , datum, . Ke dni , datum, činí pohledávka žalobkyně částku , částka, , tj. jistina po splatnosti ve výši , částka, , poplatky ve výši , částka, a příslušenství pohledávky tvořené řádným úvěrovým úrokem ve výši 14,75 % ročně z jistiny pohledávky ve výši , částka, v kapitalizované ke dni , datum, ve výši , částka, a zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z jistiny a poplatků ve výši , částka, kapitalizované ke dni , datum, částkou , částka, . Dle čl. V. odst. 3 písm. a) ve spojení s čl. VIII. odst. 2 Smlouvy byla žalobkyně oprávněna žalovanému zasílat upomínky a výzvy s tím, že žalovaný byl za tyto výzvy a upomínky povinen hradit poplatky, a to , částka, za upomínku a , částka, za výzvu. Tyto výzvy a upomínky byly žalovanému zasílány na základě jeho prodlení se splácením předmětného úvěru. S ohledem na uvedené žalobce požaduje za tyto poplatky částku , částka, , když žalovanému zaslal tři výzvy. Žalobkyně tak v souladu s výše uvedeným požaduje po žalovaném částku ve výši , částka, spolu s příslušenstvím, tj. spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , úrokem ve výši 14,75 % ročně z jistiny pohledávky ve výši , částka, ode dne , datum, do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, a zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, ode , datum, do zaplacení a dále náhradu nákladů řízení. Žalovaný byl k úhradě výše uvedené pohledávky písemně vyzván kvalifikovanou předžalobní výzvou zaslanou dne , datum, , avšak ani poté ničeho nezaplatil.

2. Úvěruschopnost žalovaného pak byla řádně posouzena, když žalobkyně posoudila jak stránku příjmovou, tak výdajovou, dále při posouzení vycházela z žádosti o úvěr, výpisu z osobního účtu, bankovních registrů (CRIF, CBCB). Úvěruschopnost žalovaného byla zjištěna následovně - žalovaný využil nabídku předschváleného limitu na neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši , částka, se splatností 60 měsíců, úvěr byl tedy poskytnut s doložením příjmu a posouzením výdajů, kdy žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný je úvěruschopný, neboť žalobkyně prověřila je příjmy a výdaje na základě oborné kontroly finančních toků na běžném (případně i jiném) účtu žalovaného vedeném u žalobkyně, a to za dostatečně dlouhou dobu. Dále vycházela z čestného prohlášení žalovaného o výši příjmů v žádosti. Úvěr byl schválen jako předschválený limit, neboť při posuzování bonity a úvěruschopnosti žalovaného byla během schvalování úvěru posuzována zejména jeho finanční situace, kdy předschválený limit byl generován na základě dlouhodobého vyhodnocení kreditních a debetních obratů na běžném účtu (a spořícím účtu) žalovaného, v rámci kterého byl stanoven příjem žalovaného, tj. deklarovaný příjem – , částka, , příjem na základě transakcí na běžném účtu – , částka, , příjem, který vstupoval do výpočtu platební kapacity – , částka, . Příjem byl napočítán jako medián za 5 měsíců na bankovních účtech v měsících duben 2022 až srpen 2022. Výdaje, které vstupovaly do výpočtu platební kapacity činily , částka, , přičemž za životní náklady, resp. pravidelné výdaje (průměr 5 měsíců) zahrnovaly inkaso, SIPO, trvalé příkazy, pravidelné jednorázové příkazy (stejný účet, každý měsíc, podobná částka +/- 10%), nepravidelné výdaje (medián 5ti měsíců), které zahrnovaly transakce debetní kartou včetně výběrů z bankomatu, s tím, že nepravidelné výdaje jsou ponižovány koeficientem dle velikosti příjmu. Dále byly do výpočtu výdajů zahrnuty náklady na úvěrové služby, a to interní (ČSOB + HB), kdy informace o splátkách a limitech čerpají z interních systémů. Ostatní úvěry zjišťují z CB registrů. Do měsíčních nákladů je zahrnuta splátka u splátkových služeb a 5% z úvěrového rámce u nesplátkových služeb, Výsledná platební kapacita žalovaného vypočtená systémem činila , částka, , platební kapacita pro splátku ve výši , částka, byla tedy dostatečná. Dále žalobkyně v návrhu uvedla obecné schéma pro posuzovaní úvěruschopnosti pro předschválený úvěr, dále lustrace žalovaného v bankovních i nebankovních systémech, včetně insolvenčního a exekučního rejstříku.

3. Žalovaný je státním občanem Slovenské republiky. Mezinárodní příslušnost a místní příslušnost soudu k projednání dané věci je založena s odkazem na čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I bis). Žalovaný, který je občanem členského státu EU, může být žalován u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Za takové místo se považuje v případě smlouvy o úvěru místo sídla věřitele. , právnická osoba, věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovaného o zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru též u soudů České republiky, neboť na území České republiky měl být uhrazen dluh (mezinárodní příslušnost na výběr daná).

4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, v řízení zůstal zcela pasivní.

5. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“, na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř.

6. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byl zjištěn následující skutkový stav:

7. Z úvěrové smlouvy č. 015036551R ze dne , datum, , bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě mu poskytla jednorázově neúčelový úvěr ve výši , částka, . Úvěr byl čerpán jednorázově dne , datum, na účet žalovaného č. , č. účtu, . Smlouva stanovila pevnou úrokovou sazbu ve výši 15,54 % ročně, RPSN činila 16,70 % ročně. Úvěr měl být splácen v 60 měsíčních splátkách ve výši , částka, , přičemž poslední splátka měla činit , částka, . Celková částka k zaplacení činila , částka, . Smlouva dále obsahovala ujednání o sankcích v případě prodlení, a to smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně z dlužné částky a úrok z prodlení ve výši REPO sazby ČNB zvýšené o 8 procentních bodů. V článku úvěrové smlouvy o sankcích byly sjednány následující poplatky, a to , částka, jednorázově za zaslání každé písemné upomínky, , částka, za každou změnu data měsíční splátky, 0,1 % denně z částky splátky v prodlení jako smluvní pokuty, , částka, za každou upomínku (max. 2x měsíčně), , částka, za náklady spojené s vymáháním. Ve smlouvě bylo dále stanoveno, že případem porušení smlouvy je mimo jiné prodlení se splněním jakékoli pohledávky banky nebo zahájení exekučního řízení proti žalovanému. V takovém případě je banka oprávněna prohlásit všechny dluhy žalovaného za ihned splatné a požadovat jejich okamžité splacení.

8. Z dopisu žalobkyně ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovanému byly před poskytnutím úvěru poskytnuty předžalobní informace.

9. Z dokumentu „úvěruschopnost žalovaného“ bylo zjištěno, že tato byla odborně zkoumána porovnáním příjmů a výdajů žalovaného, jejich medián byl vypočítán z 5měsíčních výpisů z účtu, tj. příjem činil , částka, , výdaje činily částku 22 750, platební kapacita tedy činila 15 870, což pro zamýšlenou splátku ve výši , částka, bylo dostatečné. Dále žalobkyně lustrovala žalovaného v bankovních i nebankovních systémech, včetně insolvenčního a exekučního rejstříku, což prokázala dokumentem „informace z , právnická osoba, “ ze dne , datum, a dokumentem „CRIF“ ze dne , datum, .

10. Výpisem z účtu č. , č. účtu, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný tento den čerpal finanční prostředky (částku úvěru) ve výši , částka, .

11. Výpisem z č. , č. účtu, za období od , datum, do , datum, bylo ověřeno čerpání úvěru a jeho příjmy a výdaje v uvedeném období.

12. Z dopisu žalobkyně ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl poprvé upomenut o úhradu splátky úvěru, a to částky 900, , částka, , neboť na jeho účtu nebyl dostatek finančních prostředků.

13. Z výzvy žalobkyně ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě splátky úvěru (včetně , částka, za zaslání této výzvy), a to částky , částka, , neboť na jeho účtu nebyl dostatek finančních prostředků.

14. Z výzvy žalobkyně ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl znovu vyzván k úhradě splátky úvěru (včetně , částka, za zaslání této výzvy), a to částky , částka, , neboť na jeho účtu nebyl dostatek finančních prostředků.

15. Z výzvy žalobkyně ze dne , datum, , včetně dodejky k dopisu bylo zjištěno, že žalovaný byl naposledy vyzván k úhradě splátky úvěru (včetně , částka, za zaslání této výzvy), a to částky , částka, , neboť na jeho účtu nebyl dostatek finančních prostředků.

16. Z dopisu žalobkyně ze dne 21. 3 2024, včetně dodejky k dopisu bylo zjištěno, že žalovanému bylo oznámeno zesplatnění jeho úvěru a byl vyzván zaplacení celkové dlužné částky ve výši , částka, do , datum, .

17. Výpisem z obchodního rejstříku prokázala žalobkyně svou procesní subjektivitu.

18. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, , včetně podacího lísku bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.

19. Žalovaný žalovanou částku nijak nesporoval.

20. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

21. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě úvěrové smlouvy č. 015036551R ze dne , datum, , neúčelový úvěr ve výši , částka, , žalovaný tento úvěr čerpal a zavázal se jej splácet 60 měsíčních anuitních splátkách ve výši , částka, , přičemž poslední splátka měla činit , částka, . Smluvená roční úroková sazba činila 15,54%, RPSN pak 16,7% ročně. Úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána porovnáním jeho příjmů a výdajů. Žalovaný však poskytnutý úvěr řádně a včas nehradil, žalobkyně proto využila svého oprávnění úvěr ke dni , datum, zesplatnit. Po zesplatnění úvěru žalovaný již žalobkyni neuhradil ničeho. Žalovaný tak zůstal právní předchůdkyni žalobkyně dlužen částku jistiny , částka, spolu s příslušenstvím. Žalovaný dlužnou částku nijak nerozporoval.

22. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

23. Použití hmotného práva České republiky vyplývá z článku 6 bodu 1. písm. a) (spotřebitelské smlouvy), Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne , datum, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím I). Podle čl. 6 bodu 1 písm. a) tohoto nařízení, aniž jsou dotčeny články 5 a 7, smlouva uzavřená fyzickou osobou za účelem, který se netýká její profesionální nebo podnikatelské činnosti (dále jen „spotřebitel“), s jinou osobou, která jedná v rámci výkonu své profesionální nebo podnikatelské činnosti (dále jen „obchodník“), se řídí právem země, v níž má spotřebitel obvyklé bydliště, pokud obchodník provozuje svou profesionální nebo podnikatelskou činnost v zemi, kde má spotřebitel své obvyklé bydliště.

24. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

25. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen „ZoSÚ“, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

26. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

27. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

28. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

29. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

30. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

31. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

32. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

33. Podle § 2048 věty prvé o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

34. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

35. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

36. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalovanému splatnou pohledávku z titulu smlouvy o úvěru č. 015036551R ze dne , datum, , sjednané v souladu s § 2395 o. z. ve výši odpovídající nárokované částce, neboť právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 30. 11. 202 bezúčelový úvěr ve výši , částka, , žalovaný tento úvěr čerpal a zavázal se jej vrátit spolu s úroky a poplatky pravidelnými měsíčními splátkami po , částka, . Smlouva stanovila pevnou úrokovou sazbu ve výši 15,54 % ročně, RPSN činila 16,70 % ročně. Žalovaný však poskytnutý úvěr řádně a včas nehradil, žalobkyně proto využila svého oprávnění od úvěrové smlouvy odstoupit a úvěr ke dni , datum, zesplatnit. Po zesplatnění úvěru žalovaný již ničeho nezaplatil Úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána porovnáním jeho příjmů a výdajů, tedy v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 ZoSÚ. Jistina je tak i po zesplatnění nadále úročena úrokem z úvěru ve výši 14,75 % ročně a zároveň úrokem z prodlení v zákonné výši. Dlužná částka nebyla uhrazena ani poté, co žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na pohledávku cokoli dalšího zaplatil, ve sporu zůstal zcela pasivní, a proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně o nezaplacení dlužné částky.

37. Soud proto podané žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši , částka, , spolu s kapitalizovanými úroky ke dni zesplatnění. Poplatky za upomínky (smluvní pokuty) byly ujednány v souladu s § 2048 o. z. a jejich výše je obvyklá. Dále soud uložil žalovanému zaplatit kapitalizovaný úrok ke dni podání žaloby ve výši , částka, , dále úrok ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení (výrok I.), neboť úroky z prodlení byly uplatněny v souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, .

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Povinnost žalovaného uhradit žalobkyni náhradu nákladů právnímu zástupci žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 2 o. s. ř.

39. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebyly zjištěny okolnosti, a to i vzhledem k naprosté pasivitě žalovaného, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.