15 C 127/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 , Ph.D. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 55 806,89 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 30,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , , právnická osoba, , , adresa, , dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“, uzavřela dne , datum, s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , dále jen „smlouva“, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , a to bezhotovostním převodem na bankovní účet, který žalovaný uvedl ve smlouvě. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou částku spolu s úroky za půjčené peněžní prostředky s dohodnutou pevnou zápůjční úrokovou sazbou na celou dobu řádného splácení úvěru a s poplatky za sjednané pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši , částka, měsíčně. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit v 24 měsíčních splátkách po , částka, počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, poskytla dne , datum, . Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení právní předchůdkyni žalobkyně uhradil pouze částku v celkové výši , částka, . Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne , datum, . Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek o více jak 65 dní, právní předchůdkyně žalobkyně přistoupila v souladu se smluvním ujednáním v článku 6. části B) smlouvy k zesplatnění úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným včetně příslušenství a se všemi právy s ní spojenými včetně práva na smluvní pokutu rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, a v souladu se společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni, a to s účinností ke dni , datum, . O postoupení pohledávky byl žalovaný písemně informován dopisem ze dne , datum, . Ke dni postoupení činila výše pohledávky za žalovaným částku ve výši , částka, . Žalovaný za období od postoupení pohledávky již neuhradil ničeho. Po žalovaném žalobkyně požaduje dlužnou částku ve výši , částka, (součet dlužné jistiny ve výši , částka, a dlužného úroku za poskytnutý úvěr ve výši , částka, ), dlužný poplatek za pojištění ve výši , částka, , dlužné smluvní pokuty ve výši , částka, , úrok ve výši 30,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný zástupcem žalobkyně písemně vyzván k úhradě dlužné částky, žalovaný na výzvu nijak nereagoval a dlužnou částku ani částečně nezaplatil.

2. Dle žalobkyně zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy z informací získaných od žalovaného, kdy takto získané informace byly ověřeny doklady, které žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně předložil. Právní předchůdkyně žalobkyně si také vyžádala informace z veřejných registrů, zejména SOLUS, NRKI, ISIR.

3. Přípisem zdejšího soudu ze dne , datum, byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dnů od doručení přípisu doplnila svá tvrzení ohledně skutečnosti, jakým způsobem posuzovala právní předchůdkyně žalobkyně při poskytování úvěrů schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a dále, aby označila důkazy k doplněným tvrzením. Žalobkyně svá tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, doplnila tak, že vycházela z informací poskytnutých žalovaným, které následně ověřovala oproti dokladům předložených žalovaným. Na podporu svých tvrzení předložila výpisy z účtu (potvrzení o přijetí mzdy 08, 09, 10, 11/2022), hodnocení klienta ze dne , datum, a výpisy z registru NRKI a SOLUS.

4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, přestože mu byla žaloba řádně doručena dne , datum, a dne , datum, vhozena do domovní schránky na adrese trvalého pobytu žalovaného.

5. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný se ve věci nevyjádřil, ačkoli mu byla výzva k vyjádření řádně doručena, soud tedy předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), a proto rozhodl bez nařízení jednání.

6. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovanému vznikla povinnost tento úvěr splatit v 24 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, splatných vždy k 12. dni v měsíci zahrnujících i sjednané pojištění ve výši , částka, měsíčně spolu se smluvním úrokem ve výši 68,55 % ročně. Pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky o délce 30 dnů byla v článku 6.

1. části B) smlouvy ujednána smluvní pokuta ve výši , částka, , a to za každou splátku, se kterou se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Dále bylo v čl. 6.

5. části B) smlouvy ujednáno, že pokud žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. V případě sjednání pojištění byla nedílnou součástí smlouvy příloha č. , hodnota, , která obsahovala úpravu práv a povinností týkajících se pojištění (prokázáno smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a přílohou č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru – pojištění schopnosti splácet úvěr ze dne , datum, ). Úvěr ve výši , částka, byl žalovanému poskytnut na jeho bankovní účet č. , č. účtu, dne , datum, (prokázáno dokladem o vyplacení úvěru a platební historií). Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení právní předchůdkyni žalobkyně uhradil částku v celkové výši , částka, . Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne , datum, (prokázáno platební historií). Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, který uvedl, že je svobodný, je zaměstnán na hlavní pracovní poměr u společnosti , právnická osoba, ., a jeho čistý měsíční příjem činí , částka, , dále uvedl, že jeho celkové měsíční výdaje činí , částka, a volné zdroje ke splacení činí , částka, . Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích NRKI a SOLUS s negativním výsledkem s tím, že z databáze NRKI soud zjistil, že žalovaný byl zařazen do kategorie I. (vyšší riziko, nižší pravděpodobnost splácení), a to na základě skóre 228 (prokázáno hodnocením klienta ze dne , datum, , výpisy z účtu – potvrzeními o přijetí mzdy za měsíce srpen až listopad 2022, výpisem záznamů z registru SOLUS ze dne , datum, a výpisem záznamů z registru NRKI ze dne , datum, ). Jelikož žalovaný splátky neplatil řádně a včas, když se dostal do prodlení s úhradou splátek o více jak 65 dní, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr v celém rozsahu dopisem ze dne , datum, v souladu s čl. 6.

3. části B) smlouvy zesplatnila (prokázáno oznámením o zesplatnění ze dne , datum, ). Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou ze dne , datum, postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, odeslaným žalovanému téhož dne (prokázáno společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznamem postoupených pohledávek ze dne , datum, , pověřeními pro podepisující osoby za právní předchůdkyni žalobkyně ze dne , datum, , plnou mocí k odeslání oznámení o postoupení pohledávky za postupitele ze dne , datum, , oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, a podacím lístkem z téhož dne). Po postoupení pohledávky žalovaný neuhradil ničeho. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne , datum, , odeslaným téhož dne. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil (prokázáno předžalobní výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne , datum, a podacím lístkem z téhož dne).

7. Výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně doložila svou procesní subjektivitu (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku).

8. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně poskytla na základě uzavřené smlouvy žalovanému dne , datum, finanční prostředky ve výši , částka, při úrokové sazbě 68,55 % ročně, které se žalovaný zavázal vrátit včetně úroku v 24 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, , zahrnujícími i sjednané pojištění. Před uzavřením smlouvy žalovaný předložil část výpisů z osobního účtu (výpisy z účtu – potvrzení o přijetí mzdy za měsíce srpen až listopad 2022). Žalovaný splátky úvěru řádně a včas nehradil, proto došlo v souladu se smlouvou k jeho zesplatnění. V důsledku prodlení vyúčtovala žalobkyně žalovanému smluvní pokuty. Žalovaný uhradil do zesplatnění celého úvěru ke dni , datum, žalobkyni v jednotlivých splátkách celkem částku , částka, a dále již ničeho. Žalovaný toto tvrzení žalobkyně nerozporoval, v řízení zůstal zcela pasivní.

9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

10. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětná smlouva byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena platně, a to s ohledem na to, zda byla před uzavřením této smlouvy zkoumána schopnost žalovaného sjednávaný úvěr splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 86 odst. 1 a § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen „ZoSÚ“, neboť soud nepochyboval o tom, že citovaná smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ZoSÚ, kdy na straně jedné vystupuje žalobkyně coby poskytovatel a na straně druhé žalovaný coby spotřebitel.

11. Žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného uvedla, že její právní předchůdkyně provedla lustraci žalovaného v databázích NRKI a SOLUS a ověřila jeho příjem prostřednictvím výpisů z účtu – potvrzení o přijetí mzdy žalovaného, které žalobkyně i doložila, jak je uvedeno výše. Soud má za prokázané ověření a zkoumání příjmové stránky žalovaného za období od srpna 2022 do listopadu 2022, kdy byla na účet žalovaného pravidelně každý měsíc připsána mzda, a to dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, , nicméně žalobkyně netvrdila ničeho o zkoumání výdajů žalovaného, přestože žalovaný poskytl právní předchůdkyni žalobkyně informaci, že již splácí společnosti , právnická osoba, ., měsíčně splátky ve výši , částka, , a lustrací žalovaného v databázi NRKI právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaný byl zařazen do kategorie I. (vyšší riziko, nižší pravděpodobnost splácení). Pokud právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala žádnou složku výdajů žalovaného (např. nájem, běžné výdaje či splátky jiných úvěrů), nemohla získat správnou představu o majetkové situaci žalovaného, a nemohla tak řádně poměřit příjmy s výdaji a zjistit, zda je vůbec žalovaný schopen úvěr splatit.

12. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že ve věci nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, tedy skutečnost, zda je žalovaný schopen poskytnutý úvěr splatit, když k výdajům žalovaného nebyl předloženy žádné doklady. Žalobkyně nepředložila žádný důkaz, který by prokazoval, že informace o výdajích uvedené žalovaným v hodnocení klienta, byly právní předchůdkyní žalobkyně pořízeny a uchovány tak, jak vyžaduje § 78 ZoSÚ. Neověřené údaje nemohly podat pravdivý obraz o majetkové situaci žalovaného a o jeho schopnosti úvěr splácet. Ve věci tudíž nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně dostála povinnosti stanovené v § 86 odst. 1 ZoSÚ, který vyžaduje prověřování příjmové i výdajové stránky žalovaného, a že by tak splnila podmínky, za nichž bylo možné úvěr žalovanému poskytnout. Soud proto předmětnou smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou.

13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

16. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

17. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

18. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

20. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

22. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

23. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

24. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

26. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

27. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Jeho ustanovení § 87 pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ), přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti.

28. Stejně tak v rozhodnutí pod sp. zn. III ÚS 4129/18 Ústavní soud ČR judikoval, že „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z „objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“29. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného zapůjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. , adresa, s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny jako např. rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost.

30. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena podle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

31. Jak již bylo výše konstatováno, dotčená smlouva o spotřebitelském úvěru je s ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila podmínky § 86 ZoSÚ, dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ absolutně neplatná. Faktem ovšem je, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , které jí žalovaný v plném rozsahu nevrátil. Žalovaný se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky , částka, (zapůjčených , částka, po odečtení žalovaným vrácených , částka, ), také vrátit (výrok I.).

32. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené podle § 1879 a násl. o. z. postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovaný byl o změně věřitele právní předchůdkyní žalobkyně vyrozuměn. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována, jelikož žalovaný ani po změně věřitele svého dluhu svůj postoj k vrácení zbylé části bezdůvodného obohacení nezměnil.

33. Soud proto žalobě co do žalobkyní požadované částky, o níž se žalovaný bezdůvodně obohatil, s odkazem na § 87 ZoSÚ vyhověl. Žalobě ale soud nevyhověl v ostatních nárocích s ohledem na neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru (výrok II.). Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z nevrácené částky bezdůvodného obohacení úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to z částky , částka, od , datum, do zaplacení, jak žalobkyně požadovala.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně byla v řízení jen částečně úspěšná (výrok III.).

35. Lhůta pro splnění povinnosti uložené žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.