15 C 128/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 92 202,99 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 92 202,99 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 799,45 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 489,84 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 96 974,42 Kč od 14. 12. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 19 358,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Návrhem podaným k soudu dne 7. 2. 2022 se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaná zaplatila částku uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru s pojištěním schopnosti splácet [anonymizována dvě slova] [číslo] (dále jen„ smlouva o úvěru“) ze dne 18. 3. 2019, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované poté, co prověřila schopnost žalované případně poskytnutý úvěr splatit, úvěr ve výši 100 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly základní produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru a všeobecné produktové podmínky. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky v 96 měsíčních splátkách ve výši 2 309,33 Kč, skládající se z platby na jistinu a úrok ve výši 2 120,33 Kč, a dále platby na pojištění ve výši 189 Kč, a to vždy k 15. dni v měsíci, počínaje dnem 15. 4. 2019. Úroková sazba byla sjednána ve výši 20,40 % p. a.. Poněvadž žalovaná ani po opakovaných výzvách žalobkyně dlužnou částku nezaplatila, prohlásila žalobkyně v souladu se smlouvou dluh ke dni 19. 5. 2021 za splatný a žalované tuto skutečnost písemně oznámila. Ke dni zesplatnění sestávala dlužná částka z neuhrazené jistiny ve výši 89 174,97 Kč, ze smluvního úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění ve výši 7 799,45 Kč, z úroku z prodlení počítaného z částky dlužné jistiny a kapitalizovaného ke dni 13. 12. 2021 ve výši 3 489,84 Kč a ze smluvních poplatků ve výši 3 028,02 Kč. Žalovaná byla žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou k plnění před podáním žaloby, přesto však dlužnou částku neuhradila.

2. Žalovaná je státním občanem Slovenské republiky, avšak má trvalé bydliště v České republice, ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy o úvěru, je tedy dána mezinárodní příslušnost soudů ČR rozhodnout o žalobě podle čl. 4 a 18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I. bis). Použitelnost českého práva podle bydliště spotřebitele vyplývá z čl. 6 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím I).

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, proti žalobě proto ničeho nenamítala. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Ze žádosti o úvěr, smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [anonymizována dvě slova] [číslo] ze základních produktových podmínek spotřebitelského splátkového úvěru účinných od 1. 8. 2017, všeobecných produktových podmínek účinných od 1. 10. 2017, z vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro [anonymizována dvě slova] a z výpisu z běžného účtu, má soud za prokázané, že žalobkyně jakožto úvěrující banka uzavřela dne 18. 3. 2019 s žalovanou jako úvěrovaným klientem Smlouvu o spotřebitelském úvěru s pojištěním schopnosti splácet [anonymizována dvě slova], na jejímž základě se úvěrující banka zavázala poskytnout úvěrovanému klientovi úvěr a úvěrovaný klient se zavázal poskytnutý úvěr splatit a zaplatit úroky z úvěru a další ceny. Dále má soud za prokázané, že podle článku II. bod 1. byl úvěrovanému klientovi poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč, který byl klientovi převeden dne 18. 3. 2019 na jeho běžný účet č. [bankovní účet]. Dále soud zjistil, že podle článku II. bod 4. mimo jiné bylo dohodnuto, že úvěr a úroky z úvěru bude úvěrovaný klient splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 309,33 Kč, vždy k 15. dni v měsíci, poslední měsíční splátka ve výši 1 466,53 Kč, že podle článku II. bod 5. mezi úvěrující bankou a úvěrovaným klientem byla dohodnuta pevná úroková sazba ve výši 20,40 % ročně, že podle článku III. bod 6. mimo jiné bylo dohodnuto, že v případě prodlení klienta s úhradou dluhu je banka oprávněna zejména úročit dlužnou částku úrokem z prodlení až do výše stanovené právním předpisem, dále je banka oprávněna požadovat poplatky a jiné platby související s prodlením, ukončit smluvní vztah s klientem, prohlásit svým rozhodnutím dluh klienta za ihned splatný, pozastavit poskytování bankovních produktů a služeb klientovi a vymáhat splatný dluh vůči klientovi.

5. Z předžalobní upomínky ze dne 15. 12. 2021 a z poštovního podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalovaná byla řádně vyzvána k úhradě jejího dluhu před podáním žaloby.

6. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 21. 5. 2021 a z poštovního podacího archu ze dne 24. 5. 2021 soud zjistil, že v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek, se celý poskytnutý úvěr ode dne 19. 5. 2021 stává splatným, a že ke dni 19. 5. 2021 úvěrovaný klient dluží celkovou částku 100 356,04 Kč.

7. Přípisem zdejšího soudu ze dne 4. 4. 2022 byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení přípisu prokázala, zda a jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně dopisem ze dne 5. 4. 2022 svá tvrzení o tom, že zkoumala úvěruschopnost žalované doplnila tak, že vycházela z prohlášení žalované, že je zaměstnána u společnosti [právnická osoba], má měsíční příjem 22 714 Kč, což doložila potvrzením o výši příjmu s tím, že celkový příjem domácnosti činí 22 714 Kč. Dále žalovaná uvedla, že má 2 vyživovací povinnosti, hradí dosavadní externí splátky ve výši 4 000 Kč.

8. Ze shora provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: dne 18. 3. 2019 žalobkyně a žalovaná podepsaly smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované na její bankovní účet peněžní prostředky v částce 100 000 Kč. Žalovaná měla tuto částku vrátit žalobkyni spolu se smluvním úrokem ve výši 20,40 % p. a. a souvisejícími poplatky pravidelnými měsíčními splátkami po 2 309,33 Kč. Pro případ prodlení žalované s úhradou splátek bylo mezi stranami smlouvy dohodnuto právo žalobkyně na zesplatnění celého úvěru. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaná si svůj závazek řádně a včas neplnila, jelikož na úhradu svého dluhu neuhradila ničeho. Žalobkyně proto celý poskytnutý úvěr prohlásila dne 19. 5. 2021 za splatný a tuto skutečnost žalované písemně oznámila. Žalovaná na úhradu jejího dluhu nezaplatila ničeho ani poté, co k tomu byla právním zástupcem žalobkyně vyzvána.

9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalované splatnou pohledávku ve výši odpovídající nárokované částce. Mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou byla uzavřena dne 18. 3. 2019 v souladu s § 2395 o. z. smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 100 000 Kč, který byla žalovaná oprávněna čerpat. Za poskytnuté peněžní prostředky se žalovaná zavázala platit úrok ve výši 20,40 % p.a. a také související poplatky. Žalovaná se zavázala hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných splátek ve výši 2 309,33 Kč měsíčně vždy do 15. dne v měsíci. Žalovaná úvěr čerpala, avšak nedodržela svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostala se s hrazením splátek do prodlení. Jelikož žalovaná nereagovala na žalobkyninu výzvu k zaplacení již splatných splátek úvěru, využila svého práva a prohlásila dne 21. 5. 2021 celý úvěr za okamžitě splatný, a to ke dni 19. 5. 2021. Jistina byla i nadále úročena úrokem z úvěru ve výši 20,40 % ročně a zároveň úrokem z prodlení v zákonné výši. Dlužná částka nebyla uhrazena ani poté, co žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by na pohledávku cokoli zaplatila, ve sporu zůstala zcela pasivní, a proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně o nezaplacení dlužné částky. Ke dni podání žaloby tak dlužná částka činí 92 202,99 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 799,45 Kč za období od 18. 3. 2019 do 19. 5. 2021, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 489,84 Kč za období od 20. 5. 2021 do 13. 12. 2021 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 96 974,42 Kč od 14. 12. 2021 do zaplacení.

15. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařila prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení uplatněného v souladu s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z vládního nařízení č. 351/2013 Sb.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 358,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 689 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 92 202,99 Kč sestávající z částky 4 820 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 2 410 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 950 Kč ve výši 2 719,50 Kč.

17. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.