15 C 160/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 800 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 16 800 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, 7,05 % ročně z částky 16 800 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, 7,05 % ročně z částky 16 800 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, 7,05 % ročně z částky 16 800 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, 7,05 % ročně z částky 16 800 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, 7,50 % ročně z částky 16 800 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, 8,00 % ročně z částky 16 800 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, 8,75 % ročně z částky 16 800 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, 9,00 % ročně z částky 16 800 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, 9,00 % ročně z částky 16 800 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, 7,25 % ročně z částky 16 800 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, 7,25 % ročně z částky 16 800 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, 7,50 % ročně z částky 16 800 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, 10,75 % ročně z částky 16 800 Kč od 1. 1. 2022 do 8. 3. 2022, a za dobu od 9. 3. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení částky 14 720 Kč zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný uzavřel dne 1. 5. 2009 s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], dále jen„ Původní věřitel“, smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě Původní věřitel poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, jenž žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy, a žalovaný se v ní zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně se souhrnným poplatkem ve výši 14 720 Kč celkem 55 týdenními splátkami po 640 Kč, avšak své sjednané splátky nehradil řádně a včas, takže Původnímu věřiteli vzniklo v souladu se smluvními podmínkami právo požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Výše uvedená smlouva o půjčce zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy dne 21. 5. 2010. Žalovaný na svůj dluh uhradil toliko částku 3 200 Kč. Původní věřitel postoupil s účinností ke dni 1. 7. 2015 svoji pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] S.á.r.l., a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení částku ve výši 31 520 Kč. V souladu s ustanovením čl. 5 shora uvedené smlouvy o půjčce bylo plnění žalovaného alokováno nejprve na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek) a následně na jistinu. Postoupená pohledávka se proto skládá z jistiny ve výši 20 000 Kč a ze souhrnného poplatku ve výši 11 520 Kč [právnická osoba] S.á.r.l. postoupila s účinností ke dni 24. 8. 2018 svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, avšak žalovaný na tuto výzvu nijak nereagoval a zůstal dlužen žalovanou částku.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, proti žalobě proto ničeho nenamítal.

3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Ze smlouvy o půjčce [číslo] soud zjistil, že tato byla uzavřena dne 1. 5. 2009 mezi Původním věřitelem jako [anonymizováno] a žalovaným jakožto zákazníkem, že na jejím podkladě se [anonymizováno] zavázal poskytnout žalovanému v hotovosti částku 20 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku společně se souhrnným poplatkem ve výši 14 720 Kč, celkem tedy zaplatit částku 34 720 Kč, a to 55 týdenními splátkami po 640 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy, a že nedílnou součást smlouvy tvoří smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že peněžní prostředky převzal. Žalovaný na úhradu svého dluhu uhradil dle tvrzení žalobkyně pouze částku ve výši 3 200 Kč, přičemž ta byla započtena na souhrnný poplatek.

5. Ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce soud zjistil, že podle článku 5 bylo mezi zákazníkem a [anonymizováno] dohodnuto, že jakékoliv splátky zaplacené zákazníkem se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení částky souhrnného poplatku budou započítány na vlastní částku půjčky, a že podle článku 8 bylo mezi zákazníkem a [anonymizováno] dohodnuto, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má [anonymizováno] právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka.

6. Pohledávka Původního věřitele za žalovaným, plynoucí ze shora uvedené smlouvy o půjčce, včetně příslušenství, byla ke dni 1. 7. 2015 postoupena na [právnická osoba] S.á.r.l. a žalovaný o tom byl Původním věřitelem písemně vyrozuměn (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, oznámení Původního věřitele o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015). [právnická osoba] S.á.r.l. za žalovaným, plynoucí ze shora uvedené smlouvy o půjčce, včetně příslušenství, byla ke dni 24. 8. 2018 postoupena na žalobkyni a žalovaný o tom byl [právnická osoba] S.á.r.l. písemně vyrozuměn dopisem ze dne 12. 9. 2018 odeslaným dne 14. 9. 2018 (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018, oznámení [právnická osoba] S.á.r.l. o postoupení pohledávky ze dne 12. 9. 2018 a podací arch ze dne 14. 9. 2018).

7. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne 15. 2. 2022 k zaplacení dlužné částky, přičemž k jeho odeslání došlo dne 17. 2. 2022, avšak žalovaný nejenže na výzvu nijak nereagoval, ale ani dlužnou částku nezaplatil (výzva před podáním žaloby ze dne 15. 2. 2022 a podací arch ze dne 17. 2. 2022).

8. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen„ o. z.“, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. O tom ale z obsahu spisu nic nevyplývá, proto soud věc posoudil podle právních předpisů ve znění účinných do 31. 12. 2013.

9. Pro právní posouzení této věci – s výjimkou smluv o postoupení pohledávek – jsou tak rozhodná dále citovaná ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 19. 7. 2009, dále jen„ obch. zák.“, a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 19. 7. 2009, (dále jen„ obč. zák.“).

10. Podle § 497 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 273 odst. 1 obch. zák. část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. Podle § 273 odst. 2 obch. zák. odchylná ujednání ve smlouvě mají přednost před zněním obchodních podmínek uvedených v odstavci 1.

12. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis (nařízení vlády č. 142/1994 Sb.).

13. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

14. Podle § 55 odst. 1 obč. zák. smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Podle odst. 2 téhož ustanovení ujednání ve spotřebitelských smlouvách ve smyslu § 56 se považují za platná, pokud se spotřebitel nedovolá jejich neplatnosti (§ 40a). Ovlivňuje-li však takové ujednání přímo i další ujednání smlouvy, může se spotřebitel dovolat neplatnosti celé smlouvy. Podle § 55 odst. 3 obč. zák. v pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější.

15. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

16. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou, jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník, také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

17. Soud zhodnotil všechny důkazy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o. s. ř.), přičemž přihlédl ke všemu, co vyšlo za řízení najevo. Poté dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí peněžní částky ve výši 20 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně si svou povinnost, vyplývající mu ze smlouvy, tedy žalovanému předat částku 20 000 Kč, splnil. To ostatně žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, když potvrdil, že převzal celou částku„ půjčky“, přičemž ve smlouvě je coby„ půjčka“ definována částka 20 000 Kč (nikoli tedy 34 720 Kč). [příjmení] 14 720 Kč, ve smlouvě označená jako„ souhrnný poplatek“, je fakticky příslušenstvím pohledávky. Fakticky se jedná o úrok, tedy cenu peněz, soud toto ujednání posoudil podle jeho obsahu, nikoli podle jeho označení. Je logické, že tento úrok pak mimo jiné kryje i náklady věřitele, vč. nákladů tzv. administrativních. Soud tak má za to, že pokud byla půjčka sjednána na dobu 55 týdnů, smluvní úrok činí 69,6 % ročně. Soud tak dospěl k názoru, že smluvní ujednání o úroku v takové výši je absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Taková výše úroků totiž podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování krátkodobých úvěrů nebo půjček bez určení účelu, která činí 16,50 % (viz např. Úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami rezidentům ČR – stavy obchodů (%), položka UK6 – Domácnosti a NISD (S.14+S.15) – na spotřebu – splatnost do 1 roku včetně, dostupná na [webová adresa]). V podrobnostech dále soud odkazuje na ustálenou rozhodovací činnost Nejvyššího soudu ČR v otázce výše sjednaných úroků v rozporu s dobrými mravy, zejména pak na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004. Více než čtyřnásobek obvyklých sazeb je podle názoru soudu v rozporu s dobrými mravy (k tomu dále viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 33 Odo 875/2005 nebo 32 Odo 3010/2007). Ve smyslu § 41 obč. zák. je však možné neplatné ustanovení o úroku („ souhrnném poplatku“) oddělit od ostatních částí smlouvy. Lze tak dospět k závěru, že žalobkyně měla nárok pouze na vrácení jistiny 20 000 Kč ze smlouvy ze dne 1. 5. 2009. Tedy částku 16 800 Kč (20 000 Kč – 3 200 Kč = 16 800 Kč) představující jistinu. V ostatním nezbylo, než žalobu v této části zamítnout jako nedůvodnou.

18. Soud taktéž přiznal žalobkyni příslušenství z přiznané jistiny v podobě úroku z prodlení v zákonné výši, a to ode dne 2. 7. 2015, jak žalobkyně požadovala, z částky přiznané, ve zbytku však byl nárok zamítnut. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť nebyly shledány podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. s odůvodněním, že v řízení převážně úspěšnému žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.