15 C 161/2021

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 31 682,79 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31 682,79 Kč, s úrokem ve výši 9,49 % ročně z částky 31 682,79 Kč od 6. 1. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 31 682,79 Kč od 6. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 446 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 31. 3. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví rozsudku z titulu smlouvy o hotovostním úvěru [číslo] uzavřené dne 4. 4. 2020, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se jej zavázal vrátit. Za poskytnutý úvěr byl účtován v souladu s článkem 2. Smlouvy poplatek ve výši 600 Kč, ten byl započten na poskytnutý úvěr. Žalobkyně tak úvěrovou částku ponížila o výši poplatku za poskytnutí úvěru a poslala žalovanému na jeho bankovní účet dne 7. 2. 2019 částku 29 400 Kč. Žalovaný však uhradil pouze 4 z 84 předepsaných měsíčních splátek v celkové výši 2 406 Kč. Žalovaný tak svůj závazek vůči žalobkyni řádně a včas nesplnil, a proto žalobkyně úvěr ke dni 5. 1. 2021 zesplatnila a vyzvala žalovaného k uhrazení celého úvěru dopisem oznamujícím ztrátu výhody splátek. Žalovaný na výzvu nijak nereagoval ani ničeho neuhradil, žalobkyni proto vzniklo právo požadovat uhrazení celé dlužné částky. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce naposledy marně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, ani na základě této výzvy žalovaný nereagoval a zůstal dlužen žalované částky. Žalobkyně má za to, že jí vznikl nárok na zaplacení dlužné částky sestávající z nesplacené jistiny úvěru ve výši 29 328,23 Kč (která byla poměrně ponížena o úhrady žalovaného), z dlužného úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění úvěru na částku 854,56 Kč, na smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč, na úrok z prodlení ve výši 9,49 Kč ročně z dlužné jistiny od 6. 1. 2021 do zaplacení a dále na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 6. 1. 2021 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, proti žalobě proto ničeho nenamítal.

3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř.

4. Ze smlouvy o hotovostním úvěru [číslo] úvěrových podmínek, výpisu z účtu [právnická osoba] potvrzující zaslání úvěrové částky na účet žalovaného, přehledu plateb žalovaného, splátkového kalendáře, má soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný dne 4. 4. 2020 uzavřeli prostřednictvím internetové aplikace žalobkyně (tzv. Portálu), kde si Klient založil personalizovaný a zabezpečený uživatelský profil, smlouvu o hotovostním úvěru, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal žalobkyni tuto částku vrátit včetně poplatku za služby ve výši 600 Kč a úroku ve výši 9,49 % ročně prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek do 13. 4. 2027. Žalovaný se tuto částku zavázal žalobkyni uhradit prostřednictvím 84 měsíčních splátek ve výši 502 Kč, splatných vždy k 13. dni v měsíci, počínaje dnem 11. 5. 2020. Strany si dále ve smlouvě ujednaly pro případ prodlení se splacením úvěru povinnost žalovaného zaplatit smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu. Pro případ neuhrazení dvou měsíčních splátek po sobě jdoucích nebo jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce, bylo sjednáno oprávnění žalobkyně požadovat po žalovaném vrácení celé dosud nesplacené jistiny včetně dlužného úroku a případných jiných plateb, které měl žalovaný zaplatit. Žalobkyně zaslala dne 6. 4. 2020 na účet, který žalovaný uvedl ve smlouvě, částku 30 000 Kč.

5. Z výzvy před zesplatněním vč. dodejky, zesplatňovacího dopisu vč. dodejky, předžalobní výzvy k plnění vč. dokladu o odeslání, výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet], dokladu totožnosti žalovaného, výpisu z aplikace žalobkyně stran poskytnutých údajů žalovaným má soud za prokázané, že žalovaný uhradil v průběhu trvání úvěrového vztahu celkem 4 splátky, v celkové výši 2 406 Kč. Další splátky však nehradil řádně a včas, neučinil tak ani na základě výzvy žalobkyně ze dne 19. 11. 2020. Žalobkyně proto v souladu se smluvními ujednáními (v důsledku prodlení žalovaného s úhradou dvou měsíčních splátek, event. s úhradou jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce) přistoupila k zesplatnění celého úvěru a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky, která ke dni zesplatnění činila 31 682 Kč.

6. Z předžalobní výzvy má soud za prokázané, že právní zástupce žalobkyně vyzval dne 25. 2. 2021 k zaplacení dlužné částky.

7. Během trvání smlouvy o úvěru došlo ke změně názvu žalobkyně [právnická osoba] s. r. o., dříve [právnická osoba]. Ke změně názvu společnosti došlo s účinností od 28. 11. 2019.

8. Na základě uvedených skutečností dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalovaným a žalobkyní byla distančním způsobem platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. ve spojení s § 1820 a násl. o. z., na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši 30 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal žalobkyni tuto částku vrátit spolu s příslušenstvím prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek do 13. 4. 2027. Žalovaný uhradil v průběhu trvání úvěrového vztahu celkem 4 splátky, v celkové výši 2 406 Kč. Další splátky však nehradil řádně a včas, neučinil tak ani na základě výzvy žalobkyně. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal ve smyslu § 1968 o.z. do prodlení s úhradou více než dvou splátek za čerpané finanční prostředky a rovněž s úhradou jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce, žalobkyně v souladu s § 1969 o.z. a smluvními ujednáními využila svého práva a prohlásila celý úvěr za okamžitě splatný, přičemž žalovaného vyzvala k jeho úhradě i s úroky a dalšími poplatky dle smlouvy. Žalovaný na úhradu zbylé části jeho dluhu nezaplatil ničeho ani poté, co k tomu byl právním zástupcem žalobkyně ve výzvě k plnění vyzván.

9. Podle § 2395 o. z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalovanému splatnou pohledávku ve výši odpovídající nárokované částce. Mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla dne 4. 4. 2020 uzavřena v souladu s § 2395 o. z. ve spojení s § 1820 o. z. smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 30 000 Kč a žalovaný se v ní zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatku za služby ve výši 600 Kč a úroku ve výši 9,49 % ročně prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný však porušil svoji smluvní povinnost, když se dostal do prodlení s úhradou svého dluhu. Žalobkyně byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené v souladu s § 1879 a násl. o. z. Žalovaný netvrdil a ani neprokázal, že by na dlužnou pohledávku cokoli zaplatil, ve sporu zůstal zcela pasivní, a proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně o nezaplacení dlužné částky.

13. Vzhledem k výše uvedenému soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. Tedy uložil žalovanému povinnost k úhradě dlužné jistiny a dále soud přiznal žalobkyni i úrok z prodlení z dlužné jistiny uplatněný v souladu s § 1970 o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, II. výrokem tohoto rozsudku nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 446 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 268 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 682,79 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.