Okresní soud v Mladé Boleslavi · Rozsudek

15 C 169/2023

č. j. 15 C 169/2023-54

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-08-15 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSMB:2023:15.C.169.2023.2

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Mladé Boleslavi vyhověl žalobě žalobkyně proti žalovanému o zaplacení částky 285 612,70 Kč s příslušnými úroky a náhradou nákladů řízení. Soud uznal, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně vznikl smluvní vztah o úvěru, který byl splněn, avšak žalovaný dluh neuhrazen. Soud se opřel o § 2395 a násl. o. z., § 1751 o. z. a § 1970 o. z., a to i vzhledem k tomu, že žalovaný se ve věci nevyjádřil. Rozsudek byl vydán bez jednání podle § 115a o. s. ř., a to na základě předložených listinných důkazů.

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 285 612,70 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 285 612,70 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 504,10 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 285 612,70 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 5,19 % ročně z částky 280 097,80 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 5,19 % ročně z částky 3 714,90 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 46 853,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 285 612,70 Kč spolu s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, s tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru (dále jen„ smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky právnická osoba Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla na základě smlouvy o úvěru žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč vedený na úvěrovém účtu č. bankovní účet, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách sjednaných ve smlouvě, a to spolu s úroky z úvěru ve výši 5,19 % ročně a poplatky za úkony související s poskytnutím a správou úvěru, zejména za vedení účtu, případně poplatky za pojištění, a to ve výši dle této smlouvy a aktuálního sazebníku právnická osoba Žalovaný se zavázal udržovat na svém účtu dostatek finančních prostředků. Dle smluvních ujednání se úroky z úvěru stávaly k poslední dni každého kalendářního měsíce součástí jistiny. Žalovaný úvěr, úroky a poplatky řádně a včas nesplácel, toto své jednání nezměnil ani po písemném upozornění právní předchůdkyně žalobkyně, když se dostal do prodlení se splácením a právní předchůdkyně žalobkyně proto v souladu se smluvními ujednáními celý dluh zesplatnila dne datum. O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne datum. Žalovaný poté již na svůj dluh neuhradil ničeho a zůstal dlužen jistinu úvěru ve výši 283 812,70 Kč, úroky z prodlení ve výši 10 504,10 Kč a poplatky ve výši 1 800 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dne datum svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum podaným k poštovní přepravě dne datum. Žalobkyně dále požaduje úroky z úvěru ve výši 5,19 % ročně z připsaných neuhrazených úroků z úvěru ve výši 3 714,90 Kč od datum do zaplacení, úroky z úvěru ve výši 5,19 % ročně z dlužné jistiny ve výši 280 097,80 Kč od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení v zákonné výši 15,00 % ročně z částky ve výši 285 612,70 Kč od datum do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní marně písemně vyzýván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění ze dne datum podané k poštovní přepravě dne datum.

2. K řádnému prověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně doplnila, že její právní předchůdkyně vycházela především z údajů uvedených žalovaným, které získala při zpracování žádosti žalovaného o poskytnutí úvěrového produktu, v rámci něhož byl žalovaný dotazován na jeho rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Na základě zjištěných údajů právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila, že žalovaný bude schopen úvěr splácet.

3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Bulharské republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne datum o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, dále jen„ nařízení“. Dle čl. 4 odst. 1 nařízení nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Dle čl. 4 odst. 2 nařízení na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. Dle čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Dle čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení tedy může být žalovaný žalován u soudu České republiky a Okresní soud v Mladé Boleslavi je tak mezinárodně příslušný k projednání věci.

4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

5. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

6. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav:

7. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v 108 pravidelných měsíčních splátkách po 3 505 Kč splatných každého 20. dne v měsíci počínaje dnem datum. Každá splátka se skládala z úhrady úvěru a úroků z úvěru. Sazba úroku z úvěru byla sjednána ve výši 5,19 % ročně. Splátky měly být hrazeny inkasem z účtu žalovaného č. bankovní účet. Z článku 8.1 a 8.2 smlouvy o úvěru ověřil soud oprávnění právní předchůdkyně zesplatnit úvěr v případě prodlení žalovaného s úhradou splátek. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky právnická osoba (smlouva o úvěru ze dne datum a všeobecné obchodní podmínky právnická osoba). Z posouzení úvěruschopnosti klienta a z výpisu z běžného účtu žalovaného č. bankovní účet soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila, že průměrný měsíční příjem žalovaného je ve výši 33 907 Kč, že žalovaný a zaměstnavatel žalovaného v době úvěrové žádosti nebyli v aktivním insolvenčním řízení, dále ověřila předchozí splátkovou morálku žalovaného a že žalovaný neměl žádné relevantní negativní informace v interní evidenci klientů. Právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti tři poskytnuté úvěry v celkové výši měsíční splátky 4 328 Kč a nájemné ve výši 5 500 Kč (posouzení úvěruschopnosti klienta ze dne datum a výpis z běžného účtu žalovaného č. bankovní účet za období od datum do datum). Právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného vyzvala k okamžité úhradě pohledávky po lhůtě splatnosti, která ke dni datum činila 8 929 Kč, a současně jej upozornila na právo právní předchůdkyně žalobkyně přijmout příslušná opatření, zejména přistoupit k okamžitému splacení celého úvěru (poslední výzva k úhradě dlužné částky ze dne datum). Z důvodu dlouhodobého nesplácení úvěru z titulu smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnila s tím, že žalovaný ke dni zesplatnění dlužil celkovou částku 281 899 Kč (rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne datum).

8. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dne datum smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum svou pohledávku celkové výši 296 116,80 Kč za žalovaným na žalobkyni, což žalovanému oznámila dopisem ze dne datum podanými k poštovní přepravě dne datum (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum včetně potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne datum a včetně seznamu pohledávek postoupených k datum, dohoda o úplatě ze dne datum, oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a poštovní podací arch ze dne datum). Z výpisu úvěrové historie žalovaného ze dne datum soud zjistil, že se pohledávka za žalovaným v celkové výši 296 116,80 Kč ke dni postoupení dne datum skládala z neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši 280 097,80 Kč, úroku z úvěru ve výši 3 714,90 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 504,10 Kč a poplatků ve výši 1 800 Kč (výpis úvěrové historie žalovaného ze dne datum). Před podáním žaloby právní zástupce žalobkyně žalovaného vyzval k zaplacení žalované částky upomínkou ze dne datum podanou k poštovní přepravě dne datum (předžalobní upomínka ze dne datum včetně podacího lístku ze dne datum).

9. Výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně doložila svou procesní subjektivitu (výpis z obchodního rejstříku).

10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

11. Pro určení rozhodného hmotného práva se použije Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne datum o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). Toto nařízení se použije pro smlouvy uzavřené po datum. Podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. Účastníci zvolili jako rozhodné právo České republiky, jak vyplývá z úvěrových podmínek, kterými se řídí předmětná smlouva.

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

14. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

16. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

17. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

18. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

20. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalovanému splatnou pohledávku z titulu smlouvy o úvěru ve výši odpovídající nárokované částce. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a nás. o. z. V souladu s § 1751 o. z. část obsahu smlouvy byla určena odkazem na obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně, které tak tvořily nedílnou součást smlouvy. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutou částku 108 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3 505 Kč, a to vždy k 20. dni v měsíci počínaje dnem datum, a dále se zavázal zaplatit úroky z úvěru ve výši 5,19 % p.a. a také související poplatky. Právní předchůdkyně žalobkyně si svůj závazek splnila, když žalovanému poskytla finanční částku ve výši 300 000 Kč, avšak žalovaný nikoliv, jelikož poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel, když se dostal s hrazením splátek do prodlení. Jelikož žalovaný nereagoval právní předchůdkyni žalobkyně na její výzvu k zaplacení vzniklého dluhu, využila svého práva a úvěr ke dni datum zesplatnila. Jistina byla i nadále úročena úrokem z úvěru ve výši 5,19 % ročně a zároveň úrokem z prodlení v zákonné výši.

21. Po zesplatnění úvěru právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené podle § 1879 a násl. o. z. Dlužná částka nebyla uhrazena ani poté, co žalobkyně prostřednictvím svého zástupce zaslala žalovanému předžalobní výzvu. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na pohledávku cokoli zaplatil, ve sporu zůstal zcela pasivní, a proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně o nezaplacení dlužné částky.

22. Soud proto podané žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 285 612,70 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 504,10 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 285 612,70 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 5,19 % ročně z částky 280 097,80 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 5,19 % ročně z částky 3 714,90 Kč od datum do zaplacení. Úrok z prodlení byl přiznán v souladu s § 1970 o. z., přičemž jeho výše je dána dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 46 853,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 11 425 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 285 612,70 Kč sestávající z částky 9 460 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 29 280 Kč ve výši 6 148,80 Kč.

24. O povinnosti žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.