15 C 17/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení , advokátem sídlem adresa o zaplacení 3 074,42 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 074,42 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku jako nepovoleného debetního zůstatku ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným. Na podkladě uvedené smlouvy byl žalovanému zřízen a veden běžný účet č. [bankovní účet]. Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky k vedení účtů a vkladů a ceník produktů a služeb pro soukromé osoby právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný se dostal do nepovoleného debetního zůstatku, který v přiměřené lhůtě neuhradil, proto právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila ke dni [datum] od smlouvy. Nepovolený debetní zůstatek byl nadále úročen úrokem z prodlení. Žalovaný byl o tomto postupu písemně informován dopisem ze dne [datum]. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka 3 074,42 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na [právnická osoba] a.s. a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován dopisem ze dne [datum] a [datum]. Před podáním žaloby byl žalovaný marně vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum]. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 3 074,42 Kč.

2. V řízení je mezinárodní prvek, neboť žalovaný není státním občanem České republiky, ve smlouvě uvedl adresu v Polsku. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda je dána mezinárodní příslušnost českých soudů věc řešit. Podle čl. 7 odst. 1 nařízení Brusel I bis osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována: a) pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn; b) pro účely tohoto ustanovení, a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku: -v případě prodeje zboží místo na území členského státu, kam zboží podle smlouvy bylo nebo mělo být dodáno, - v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty; c) nepoužije-li se písmeno b), použije se písmeno a).

3. V posuzovaném případě šlo o poskytnutí služby (tj. o činnost vykonávanou ve prospěch jiné osoby za úplatu, srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci [anonymizováno] [číslo] [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení], proti [jméno] [příjmení]). [obec] poskytnutí služby (zřízení a vedení účtu) bylo podle smlouvy v České republice. Je tedy dána mezinárodní příslušnost českých soudů, neboť v České republice se nachází sjednané místo plnění.

4. Žalovaný se ve věci vyjádřil prostřednictvím opatrovníka, který mu byl z důvodu neznámého pobytu ustanoven usnesením ze dne 21. 4. 2022, č.j. 15 C 17/2022-34. Opatrovník žalovaného v podání ze dne [datum] uvedl, že se mu nepodařilo žalovaného kontaktovat a nemůže se tak komplexně vyjádřit k otázce žalobkyní tvrzených skutečností. Rozhodnutí ve věci ponechal opatrovník žalovaného na úvaze soudu.

5. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

6. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb a na jejím základě se zavázala zřídit a vést pro žalovaného běžný účet č. [bankovní účet]. Bližší podmínky byly upraveny Všeobecnými obchodními podmínkami, Produktovými podmínkami k vedení účtů a vkladů a Ceníkem produktů a služeb pro soukromé osoby, jakožto nedílnými součástmi uvedené smlouvy o bankovních službách. V souladu s článkem [číslo] VOP byla právní předchůdkyně oprávněna odstoupit od smlouvy v případě, že nastane jakýkoliv případ porušení smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalovanému své pohledávky za ním, avšak na účtu nebyl dostatek peněžních prostředků, takže vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši 3 074,42 Kč. Žalovaný tento nepovolený záporný zůstatek nevyrovnal, a to ani po výzvě právní předchůdkyně žalobkyně.

7. Právní předchůdkyně žalobkyně s ohledem na tuto skutečnost ke dni [datum] odstoupila od smlouvy a žalovaného o tom informovala dopisem z téhož dne. Právní předchůdkyně žalobkyně následně postoupila svoji pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] a.s. smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum], odeslaným žalovanému dle podacího archu téhož dne. Následně [právnická osoba] a.s. postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a žalovaného o této skutečnosti informovala dopisem ze dne [datum], odeslaným žalovanému téhož dne. Žalovaný byl k zaplacení vzniklého dluhu naposledy vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne [datum], odeslaným žalovanému podle poštovního podacího archu téhož dne. Žalovaný však ani na tuto výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil a žalobkyně eviduje dluh - jistinu ve výši 3 074,42 Kč.

8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

9. Podle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu.

10. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

11. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

13. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

14. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalovanému splatnou pohledávku ve výši odpovídající nárokované částce. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo ke vzniku závazku vyplývajícího ze smlouvy o účtu podle § 2662 a násl. o. z. Žalovaný se dostal do nepovoleného debetu, který nevyrovnal, proto žalobkyně účet žalovaného zrušila a vyzvala žalovaného k úhradě nepovoleného debetu. Žalovaný však ani přes předžalobní výzvu na dlužnou částku ničeho neuhradil.

15. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena podle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, dvojí postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

16. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařila prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě co do žalované částky.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 074,42 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.