Okresní soud v Mladé Boleslavi · Rozsudek

15 C 181/2022

č. j. 15 C 181/2022-36

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-05-31 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSMB:2022:15.C.181.2022.2

Citované zákony (12)

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 000 Kč, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 50 000 Kč od 4. 9. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 50 000 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 12 466,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne 11. 12. 2019 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], smlouvu o revolvingovém úvěru vedenou na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se ode dne čerpání úvěru zavázal platit právní předchůdkyni žalobkyně úrok ve výši 16,90 % ročně a poplatky související s poskytnutím úvěru a jeho správou, které byly v souladu se smlouvou připisovány k jistině vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úrok včetně poplatků v měsíčních splátkách ve výši 2 500 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostával s jejich úhradou do prodlení, využila právní předchůdkyně svého práva a úvěr ke dni 3. 9. 2020 zesplatnila. Ke dni zesplatnění činila dlužná jistina 50 000 Kč. Žalovaný po zesplatnění celého úvěru neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla původní věřitelkou postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 10. 2020, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 50 000 Kč, úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 50 000 Kč od 4. 9. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 50 000 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou před podáním žaloby, avšak žalovaný ani poté ničeho nezaplatil.

2. Žalovaný je občanem Ukrajiny. V České republice je k pobytu hlášen na adrese [adresa žalovaného]. Podle čl. 48 odst. 5 smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech vyhlášenou pod č. 123/2002 Sb. m. s., má pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo nebo sporný nemovitý majetek. Soud České republiky je tak příslušný k rozhodnutí této věci podle právního řádu České republiky.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru„ Peníze na klik“ soud zjistil, že byla uzavřena dne 11. 12. 2019 mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], jakožto úvěrující bankou, a žalovaným, jakožto úvěrovaným klientem, že podle článku 1.1 se úvěrující banka zavázala poskytnout úvěrovanému klientovi úvěr a úvěrovaný klient se zavázal poskytnutý úvěr splatit a zaplatit úroky z úvěru a další ceny, že podle článku 1.2 (a) byl úvěrovanému klientovi poskytnut úvěr v celkové výši 50 000 Kč, že podle článku 1.2 (c) mezi úvěrující bankou a úvěrovaným klientem byla dohodnuta úroková sazba ve výši 16,90 % ročně, že podle článku 3.1 mimo jiné jednak bylo dohodnuto, že úvěr a úroky z úvěru bude úvěrovaný klient splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 500 Kč, vždy v 12. den každého kalendářního měsíce, a jednak úroky z úvěru bude úvěrující banka připisovat k jistině úvěru, stanou se její součástí (budou tedy úročeny společně s jistinou) a úvěrovaný klient je bude platit v rámci pravidelných splátek úvěru, přičemž úvěrující banka úroky z úvěru připíše k jistině úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, dále při doplacení úvěru a také v den, kdy úvěrující banka uplatní své právo na okamžité splacení úvěru, že podle článku 4.2 bylo dohodnuto, že v souvislosti s úvěrem bude úvěrovaný klient platit veškeré ceny podle ceníku, že podle článku 6.1 bylo mezi stranami sjednáno pojištění úvěru spočívající v pojištění úvěrovaného klienta jako pojištěného proti neschopnosti splácet úvěr pro případ smrti, invalidity a pracovní neschopnosti, že podle článku 7.2 bylo dohodnuto, že v každém jednotlivém případě porušení podle článku 7.1 může úvěrující banka omezit nebo zastavit další čerpání úvěru, pokud nebyl vyčerpán v plné výši, a prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný s tím, že úvěrovaný klient je povinen zaplatit jednorázově všechny své dluhy z úvěru ve lhůtě a za podmínek podle písemné výzvy úvěrující banky, přičemž za porušení podmínek smlouvy byl podle článku 7.1 (a) považován případ, kdy se úvěrovaný klient dostane do prodlení se splacením 1 splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo se dostane do prodlení se splacením více než 2 splátek, a že podle článku 7.3 pokud úvěrovaný klient splátku úvěru nebo jinou peněžitou pohledávku úvěrující banky z této smlouvy nezaplatí řádně a včas, bude kromě řádného úroku z úvěru platit navíc úrok z prodlení z nesplacené částky, smluvní pokutu ve výši a za podmínek uvedených v ceníku a také náhradu veškerých úvěrující bankou účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s tímto prodlením.

6. Z příkazu k úhradě/potvrzení realizované úhrady ze dne 11. 12. 2019 bylo zjištěno, že žalovanému byla dne 11. 12. 2019 na účet č. [bankovní účet] zaslána částka 50 000 Kč.

7. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 5. 9. 2020 soud zjistil, že s ohledem na to, že nedošlo k uhrazení pohledávky na úvěrovém účtu žalovaného č. [bankovní účet] ve stanoveném termínu, rozhodla právní předchůdkyně žalobkyně na podkladě předchozí upomínky o tom, že celá jeho zbývající částka je ode dne 3. 9. 2020 splatná, a že ke dni 3. 9. 2020 úvěrovaný klient dluží celkovou částku 56 860 Kč.

8. Z podkladů pre súdne konanie ze dne 1. 11. 2020 týkající se úvěru žalovaného vedeného na účtu [číslo] má soud za prokázané, že dne 11. 12. 2019 došlo k založení úvěru a poskytnutí finanční částky ve výši 50 000 Kč žalovanému, a že zachycuje též jednotlivá zúčtování řádných úroků a úroků z prodlení, přičemž ke dni 3. 9. 2020 činila dlužná jistina částku ve výši 50 000 Kč.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, z přílohy [číslo] – seznam pohledávek ke smlouvě o postoupení pohledávek a z přílohy [číslo] potvrzení o zaplacení kupní ceny ke smlouvě o postoupení pohledávek, soud zjistil, že dne 26. 10. 2020 byla mezi společností [právnická osoba], jakožto Postupitelem, a společností [právnická osoba], jakožto Postupníkem, uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, podle které přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Ta je tak ve věci aktivně věcně legitimována. Z oznámení o postoupení pohledávek soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 9. 11. 2020.

10. Z předžalobní upomínky ze dne 2. 7. 2021 a z aplikace PoštaOnline – Sledování zásilek soud zjistil, že žalovaný byl řádně vyzván k úhradě svého dluhu před podáním žaloby.

11. Přípisem zdejšího soudu ze dne 3. 5. 2022 byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení přípisu prokázala, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, doplnila následovně: právní předchůdkyně žalobkyně vyhledávala žalovaného v databázi dlužníků, v insolvenčním rejstříku, porovnávala prohlášení žalovaného uvedeného v žádosti o úvěr s výpisem příchozích transakcí z účtu žalovaného za období od září 2019 do prosince 2019, kdy příchozí transakce odpovídali příjmům a výdajům uváděným žalovaným. Dotazem do CCB a z vlastních systému právní předchůdkyně žalobkyně dále zjistila, že neměl žalovaný v době žádosti o úvěr poskytnuty žádné další úvěry. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán u [právnická osoba] a.s. na dobu neurčitou a pobírá čistý měsíční příjem ve výši 18 267 Kč. Žalobkyně na podporu svých tvrzení předložila posouzení úvěruschopnosti klienta ze dne 7. 12. 2019, výpis z účtu č. [bankovní účet] za období od 12. 9. 2019 do 31. 12. 2019, žádost o poskytnutí úvěrového produktu. Žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěrového produktu neuváděl žádné výdaje, právní předchůdkyně žalobkyně proto stanovila výdaje žalovaného po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu na částku 5 596 Kč.

12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

15. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

18. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalovanému splatnou pohledávku ve výši odpovídající nárokované částce. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], jako úvěrujícím, a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena dne 11. 12. 2019 v souladu s § 2395 o. z. smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, který byl žalovaný oprávněn čerpat. Za poskytnuté peněžní prostředky se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 16,90 % p.a. a také související poplatky, a to pravidelnými měsíčními splátkami. Žalovaný čerpal úvěr dne 11. 12. 2019, avšak svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas nedodržel, když se dostal s hrazením splátek do prodlení. Jelikož žalovaný nereagoval na výzvu právní předchůdkyně žalobkyně k zaplacení vzniklého dluhu, využila svého práva a prohlásila celý úvěr ke dni 3. 9. 2020 za okamžitě splatný. Jistina byla i nadále úročena úrokem z úvěru ve výši 16,90 % ročně a zároveň úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovaný po zesplatnění úvěru neuhradil ničeho. Po zesplatnění úvěru právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek podle § 1879 a násl. o. z. Dlužná částka nebyla žalovaným uhrazena ani poté, co žalobkyně prostřednictvím svého zástupce zaslala žalovanému předžalobní výzvu. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na pohledávku cokoli zaplatil, a proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně o nezaplacení dlužné částky. Ke dni podání žaloby tak dlužná částka činí 50 000 Kč na jistině a dále sestává z úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 50 000 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení a z úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 50 000 Kč od 4. 9. 2020 do zaplacení.

19. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařila prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky včetně úroku z úvěru ve výši 8,25 % ročně, tak i co do úroku z prodlení uplatněného v souladu s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z vládního nařízení č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení žalovaného.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 466,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 550 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 650 Kč ve výši 1 816,50 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.