15 C 185/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované pro zaplacení 153 185,39 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, podle které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, , dále jen „smlouva“, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne , datum, prostřednictvím komunikace na dálku zadáním unikátního SMS kódu nahrazujícího vlastnoruční podpis žalované. Žalobkyně dne , datum, vyplatila žalované zápůjčku ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala žalobkyni zaplatit celkem částku ve výši , částka, včetně nákladů zápůjčky spočívajících v obchodním úroku ve výši , částka, a administrativního poplatku ve výši , částka, , a to v 83 měsíčních splátkách po , částka, a v 84. závěrečné splátce ve výši , částka, . Splatnost první splátky byla sjednána na , datum, . Jelikož žalovaná na předmětné platby neuhradila ničeho, žalobkyně neuhrazenou část jistiny zápůjčky v souladu se smlouvou a obchodními podmínkami zesplatnila ke dni , datum, . Žalobkyně má za to, že jí s ohledem na výše uvedené vznikl nárok na zaplacení dlužné částky ve výši , částka, skládající se z neuhrazené jistiny zápůjčky ve výši , částka, , z neuhrazených obchodních úroků ve výši , částka, , z dlužných administrativních poplatků ve výši , částka, , z úroku z prodlení ve výši , částka, , ze smluvních pokut do zesplatnění v částce , částka, , ze smluvních pokut od zesplatnění v částce , částka, a z náhrady nákladů na upomínání a účelně vynaložených nákladů z důvodu prodlení žalované ve výši , částka, . Žalobkyně dále požadovala zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní opakovaně marně písemně vyzývána k úhradě dlužné částky, naposledy prostřednictvím zástupce žalobkyně předžalobní výzvou, avšak žalovaná na uvedené výzvy nijak nereagovala a rovněž ničeho nezaplatila.

2. Přípisem zdejšího soudu ze dne , datum, byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení přípisu doplnila svá tvrzení ohledně skutečnosti, jakým způsobem zkoumala při poskytování úvěru žalované úvěruschopnost žalované, a označila důkazy k doplněným tvrzením. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení doplnila tak, že posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, když se nespoléhala pouze na údaje tvrzené žalovanou, ale sama aktivně prověřovala požadavky k doložení těchto tvrzení. Žalobkyně lustrovala žalovanou v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí a v databázi neplatných dokladů , právnická osoba, . Příjmy a výdaje žalované porovnávala s jejími výpisy z účtu za poslední tři měsíce před uzavřením smlouvy a výplatními páskami za poslední tři měsíce před uzavřením smlouvy. Žalobkyně doložila elektronický výpis z informací ze systému uzavírání smluv on-line prostřednictvím klientského centra (již spisem), čestné prohlášení o příjmech a výdajích (již spisem), návrh smlouvy č. , hodnota, , splátkový kalendář smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, , sazebník úroků, poplatků a smluvních pokut žalobkyně, výplatní pásku žalované za výplatní období 05/2023, výpisy z běžného účtu č. 2023/4, 2023/5 a 2023/6 za období od , datum, do , datum, (již spisem), fotokopii občanského průkazu žalované a standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, .

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, proti žalobě proto ničeho nenamítala, přestože jí byla žaloba řádně doručena dne , datum, do její datové schránky.

4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“, podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Ze smlouvy č. , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne , datum, včetně elektronického výpisu informací ze systému uzavírání smluv on-line prostřednictvím klientského centra, standardních informací o spotřebitelském úvěru a obchodních podmínek pro užívání klientského centra a poskytování spotřebitelského úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala žalované poskytnout zápůjčku ve výši , částka, na bankovní účet č. , č. účtu, a žalovaná se zavázala jí uhradit celkový dluh ve výši , částka, , kdy úrok ve výši 39 % a administrativní poplatek činily , částka, , a to v 83 měsíčních splátkách po , částka, a v 84. splátce ve výši , částka, . Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky pro poskytování spotřebitelského úvěru. Podle článku 9. smlouvy se žalovaná a žalobkyně dohodly, že v případě, že se žalovaná ocitne v prodlení se splácením jakékoliv splátky nebo její části, je žalobkyně oprávněna účtovat žalované smluvní pokutu dle sazebníku. Podle článku 10. smlouvy byla žalobkyně oprávněna vyúčtovat žalované náhradu účelně vynaložených nákladů, které žalobkyni vzniknou v důsledku prodlení žalované a které zahrnují zejména náklady na odeslání upomínek, náklady spojené s elektronickou komunikací prostřednictvím zpráv SMS/MMS a emailových zpráv, personální náklady v souvislosti s upomenutím a jednáním s žalovanou telefonicky či osobě, hotové výdaje na telefonní komunikaci či případnou osobní komunikaci (včetně nákladů na dopravu), náklady na posouzení dalšího postupu při vymáhání dlužné částky a obdobné náklady, které jsou opodstatněné, přiměřené a účelně vynaložené vzhledem k okolnostem prodlení žalované. Výše sjednaných náhrad účelně vynaložených nákladů souvisejících s prodlením žalované je uvedena v sazebníku. Podle článku 11. smlouvy byla žalobkyně v případě, že žalovaná včas nesplní povinnost uhradit splátku v termínu splatnosti dle splátkového kalendáře a/nebo smlouvy, a to ani v dále uvedené lhůtě 30 dnů, oprávněna celou zbývající, doposud neuhrazenou jistinu poskytnutou na základě smlouvy zesplatnit.

6. Ze sazebníku úroků, poplatků a smluvních pokut žalobkyně ze dne , datum, soud zjistil, že výše administrativního poplatku činila částku , částka, měsíčně, výše úroku 39 % ročně a výše smluvních pokut byla stanovena 0,5 % denně z aktuální výše dlužné splátky v případě prodlení se splacením splátky nebo její části a ve výši 0,1 % denně z výše celkové částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení po zesplatnění dluhu.

7. Ze splátkového kalendáře smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že obsahuje přehled výše jednotlivých splátek sestávajících z jistiny, úroku a administrativního poplatku a rovněž termíny jejich splatnosti, přičemž první splátka ve výši , částka, byla splatná dne , datum, .

8. Z fotokopie občanského průkazu žalované č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně ověřila totožnost žalované.

9. Z výpisu z běžného účtu žalobkyně č. , č. účtu, poř. č. , hodnota, soud zjistil, že byla dne , datum, na účet žalované č. , č. účtu, vyplacena částka , částka, .

10. Z výpisů z běžného účtu č. 2023/4, 2023/5 a 2023/6 za období od , datum, do , datum, soud zjistil, že obsahují příjmové transakce od společnosti , právnická osoba, ., a to dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, .

11. V čestném prohlášení o příjmech a výdajích ze dne , datum, žalovaná uvedla čistý měsíční příjem ve výši , částka, s tím, že je v zaměstnání od dubna 2021, splácí půjčky ve výši , částka, měsíčně, má průměrné měsíční výdaje ve výši , částka, a náklady na bydlení (včetně energií a vodného/stočného) ve výši , částka, , je svobodná a bez závazků.

12. Z výplatní pásky žalované za výplatní období 05/2023 soud zjistil, že hrubá mzda žalované za toto období činila , částka, a na bankovní účet žalované byla vyplacena částka , částka, .

13. Z výpisu splátkového kalendáře, přehledu úhrad splátek, vyčíslení smluvních pokut a zákonného úroku za dobu do zesplatnění soud zjistil, že žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho.

14. Z výzvy k úhradě dlužných splátek a informace o zesplatnění doposud neuhrazené jistiny pro případ jejich neuhrazení ze dne , datum, adresované žalované soud zjistil, že žalovaná byla v jejím obsahu vyzvána žalobkyní k úhradě dlužné částky splátek v celkové výši , částka, , náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, , poplatků ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, do , datum, a současně byla upozorněna na to, že pokud dlužnou částku neuhradí do , datum, , zesplatní žalobkyně celou zbývající doposud neuhrazenou jistinu zápůjčky, a to ke dni , datum, .

15. Z oznámení o zesplatnění zápůjčky ze dne , datum, adresované žalované soud zjistil, že v jejím obsahu bylo žalované oznámeno, že s ohledem na její aktuální prodlení s úhradou pohledávek vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce a/nebo obchodních podmínek, na které byla upozorněna prostřednictvím poslední upomínky ze dne , datum, , prohlašuje žalobkyně tímto v souladu s ustanovením článku 13., právnická osoba, podmínek, resp. článku 11. smlouvy o zápůjčce, celou zbývající, doposud neuhrazenou jistinu zápůjčky za splatnou ke dni , datum, , a že současně byla vyzvána k úhradě dluhu ve výši , částka, do , datum, .

16. Z vyčíslení pohledávky vyplývající ze smlouvy č. , hodnota, ke dni , datum, soud zjistil, že obsahuje přehled výše úhrad a nezaplacených částek žalovanou, přičemž celková částka ve výši , částka, se skládá z neuhrazené jistiny ve výši , částka, , z neuhrazeného obchodního úroku ve výši , částka, , z neuhrazených administrativních poplatků ve výši , částka, , z neuhrazených úroků z prodlení ve výši , částka, , z neuhrazených smluvních pokut ve výši , částka, a z neuhrazených účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, .

17. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, adresované žalované soud zjistil, že byla žalovaná zástupcem žalobkyně před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši , částka, do , datum, .

18. Ze shora provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: dne , datum, žalobkyně a žalovaná podepsaly smlouvu, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované jako spotřebiteli peněžní prostředky v částce , částka, . Žalovaná měla tuto částku a celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši , částka, žalobkyni splatit v 84 měsíčních splátkách. Žalovaná na úhradu svého dluhu neuhradila ničeho. Vzhledem k tomu, že žalovaná souhrnnou částku včas a v plné výši nevrátila, žalobkyně zesplatnila dluh žalované z uvedené smlouvy. Žalobkyně poté žalovanou i prostřednictvím svého zástupce upomínala k úhradě dluhu, žalovaná však ničeho nezaplatila.

19. Po právní stránce soud posuzoval věc podle právní úpravy obsažené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen „o. z.“, a v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, dále jen „ZoSÚ“, neboť v daném případě jde zjevně o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 ZoSÚ a § 420 a § 1810 a násl. o. z.

20. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

21. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

22. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

23. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

24. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

25. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

26. Podle § 122 odst. 1 ZoSÚ může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 3 tohoto ustanovené souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však , částka, .

27. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

28. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

29. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

30. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

31. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

32. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

33. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

34. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

35. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

36. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Jeho ustanovení § 87 pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (či zápůjčku) sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ), přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti.

37. Stejně tak v rozhodnutí pod sp. zn. III ÚS 4129/18 Ústavní soud ČR judikoval, že „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z „objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“38. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného zapůjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny jako např. rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost.

39. S ohledem na shora uvedené soud posoudil předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou (a to i přes skutečnost, že žalobkyně zčásti zkoumala úvěruschopnost žalované výpisy z bankovního účtu, výplatní páskou a vyplněním dotazníku), neboť je zjevné, že žalovaná má sice příjem ze zaměstnání, nicméně jsou u ní důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitelský úvěr splácet, když měla žalobkyně k dispozici výpisy z účtu žalované pouze za tři měsíce předcházející poskytnutí zápůjčky, které však nemohly vést ke kladnému zhodnocení úvěruschopnosti žalované. Z žalobkyní předložené dokumentace k posouzení úvěruschopnosti není vůbec zřejmé, jaké náklady měla žalovaná v době uzavření smlouvy, natož zda byla schopna zapůjčené prostředky vrátit byť v měsíčních splátkách, případně zda měla například prostředky k tvorbě úspor nebo k úhradě mimořádných vydání. Jelikož žalobkyně nikterak nezkoumala a neprověřila výdaje žalované (např. nájem, běžné výdaje či splátky jiných úvěrů), nemohla tak získat správnou představu o majetkové situaci žalované, a nemohla tak řádně poměřit příjmy s výdaji a zjistit, zda je vůbec žalovaná schopna úvěr splatit. Poskytovatel úvěru je vždy povinen posoudit schopnost spotřebitele zapůjčené peněžní prostředky splácet, a to na podkladě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V případě, že z výsledku posouzení úvěruschopnosti nevyplývají důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, úvěr poskytne, jinak je smlouva neplatná, a to absolutně.

40. Jak již bylo výše konstatováno dotčená smlouva o zápůjčce je s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nesplnila podmínky § 86 ZoSÚ, absolutně neplatná. Faktem ovšem je, že žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v částce , částka, , které jí žalovaná v plném rozsahu nevrátila. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky , částka, , také vrátit (výrok I.).

41. Soud proto žalobě co do žalobkyní požadované částky ve výši , částka, , o níž se žalovaná bezdůvodně obohatila, s odkazem na § 87 ZoSÚ vyhověl. Žalobě ale soud nevyhověl v ostatních nárocích s ohledem na neplatnost smlouvy o zápůjčce (výrok II.). Je zjevné, že ujednání o smluvní pokutě zakládá akcesorický závazek, nelze proto požadovat smluvní pokutu z absolutně neplatného závazku. Jinými slovy dohoda o smluvní pokutě je neplatná, je-li neplatný utvrzený dluh.

42. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z nevrácené částky bezdůvodného obohacení úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od , datum, do zaplacení, jak žalobkyně požadovala.

43. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla úspěšná pouze částečně.