15 C 187/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 33 945 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení částky , částka, s úrokem ve výši 27,28 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem ve výši 12,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným nadepsanému soudu dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky , částka, spolu s příslušenstvím s tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , přičemž částka , částka, byla převedena na účet žalované a , částka, na účet zprostředkovatele úvěru jako provize. Úvěruschopnost žalované byla posouzena v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., na základě údajů poskytnutých žalovanou a veřejně dostupných informací. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím tzv. verifikační platby ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala uhradit celkovou částku , částka, ve 40 měsíčních splátkách po , částka, , splatné vždy do 20. dne v měsíci, první splátka byla dohodnuta na , datum, . Žalovaná své závazky neplnila řádně a včas, navzdory zaslaným upomínkám žalobkyně, proto došlo k zesplatnění úvěru ke dni , datum, . K tomuto dni činil dluh žalované celkem , částka, , z čehož , částka, představuje jistinu a , částka, úroky. Žalobkyně uplatňuje rovněž nárok na smluvní úrok ve výši 27,28 % ročně z dlužné jistiny a náhradu nákladů za odeslané upomínky. Dále se žalobkyně domáhá úhrady částky , částka, na účelně vynaložených nákladech, tj. 3x , částka, za zaslané upomínky, částky , částka, na smluvní pokutě za opožděné splátky (3 x , částka, ) a částky , částka, na smluvní pokutě ode dne zesplatnění, tj. smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z neuhrazeného zůstatku úvěr, tj. z částky , částka, od , datum, do , datum, . Žalobkyně proto celkově požaduje zaplacení částky , částka, spolu s úrokem ve výši 27,28 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12 %. Žalovaná ničeho neuhradila ani k předžalobní výzvě právního zástupce žalobkyně.

2. Přípisem zdejšího soudu ze dne , datum, byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení přípisu doplnila svá tvrzení ohledně skutečnosti, jakým způsobem posuzovala při poskytování úvěru žalované její schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a označila důkazy k prokázání doplněných tvrzení. Žalobkyně svá tvrzení, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, nijak nedoplnila.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

4. Podle § 115a o. s. ř. není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v samotném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaná se ve věci nevyjádřila, ačkoli jí byla výzva k vyjádření řádně doručena, soud tedy předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), a proto rozhodl bez nařízení jednání.

5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav:

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že účastníci řízení uzavřeli s pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o neúčelovém úvěru ve výši , částka, , z níž částka , částka, byla převedena na účet žalované a , částka, na účet zprostředkovatele úvěru jako provize. Úvěr měl být splacen v 40 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž celková částka úvěru činila , částka, . Roční zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 27,28 %. Smlouva obsahovala sankční ujednání, podle nichž se úvěr stává splatným mimo jiné v případě prodlení žalované s úhradou splátky po dobu delší než dva měsíce, a to dnem odeslání oznámení o zesplatnění. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení a paušální smluvní pokuta , částka, za každé prodlení se splátkou. Žalovaná se rovněž zavázala hradit zákonný úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním, tj. , částka, za každou odeslanou upomínku. Smlouva rovněž stanovila pořadí započtení plateb a podmínky doručování prostřednictvím elektronické schránky zřízené poskytovatelem. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky.

7. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované informace zejména o druhu spotřebitelského úvěru, o celkové výši spotřebitelského úvěru a o podmínkách jeho čerpání, o době trvání spotřebitelského úvěru, o výpůjční úrokové sazbě a o celkové částce, kterou má žalovaná zaplatit.

8. Z listiny nazvané „Závazky, příjmy a výdaje“ bylo zjištěno, že žalobkyně vyhodnotila úvěruschopnost žalované zejména na základě jejího čestného prohlášení, v němž uvedla, že nemá žádné exekuce, není v úpadku ani v hrozícím úpadku, nemá peněžité závazky s dobou více než 30 dnů po splatnosti, a že je schopna plnit své závazky. Dále žalovaná uvedla, že její pravidelný měsíční příjem činí , částka, a její měsíční výdaje na bydlení včetně služeb dosahují částky , částka, . Současně uvedla, že má další závazky, konkrétně splátky úvěrů ve výši , částka, měsíčně. Žalovaná je vdova, nemá žádnou vyživovací povinnost a žije sama.

9. Z dokumentu „posouzení úvěruschopnosti“ žalované ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná má dva běžné bankovní účty (doloženo výpisem z účtu za září 2024, resp. potvrzením o vedení účtu, žalovaná byla negativně lustrovaná v Centrální evidenci exekucí a v insolvenčním rejstříku, z katastru nemovitostí žalobkyně zjistila, že žalovaná je spoluvlastníkem domu, dále žalovaná uvedla, že příjem domácnosti činí celkem , částka, . Žalobkyně pracovala s normativními náklady na bydlení ve výši , částka, a s částkou životního minima ve výši , částka, a s nezabavitelnou částkou ve výši , částka, . Příjmy žalované byly ověřeny výplatnicemi z měsíců červen až září 2024 ve výši uváděné žalovanou. Z prohlášení zprostředkovatele úvěru – , jméno FO, , bylo zjištěno, že žalovaná má další úvěr ve výši , částka, od společnosti Proficredit. Celkově uvedl minimální běžné výdaje žalované, a to ve výši , částka, (z čehož je , částka, na penzijní spoření a částka , částka, na pojištění), náklady na bydlení ve výši , částka, (nijak neověřeno) a částek splácených úvěrů. Žalovaná však neprošla registrem platebních informací (REPI), který žalovanou označil jako osobu s vyšším rizikem nesplácení, neboť k ní jsou přiřazeny významné negativní informace, dále je zde uvedeno, že žalovaná má po splatnosti závazek ve výši , částka, , a to na úvěr, který měl být splacen do , datum, , následně má v nejbližší době uhradit úvěr ve výši , částka, do , datum, a dále částku , částka, do , datum, , což je zřejmé, že celková částka k splacení činí , částka, , tj. částka vyšší než činí její měsíční výplata. Ke dni , datum, měla žalovaná otevřené celkem , hodnota, úvěry a jeden již byl ukončen.

10. Z emailové zprávy o schválení úvěru bylo zjištěno, že žádost žalované o poskytnutí úvěru byla schválena, zbývalo jen podepsat úvěrovou smlouvu a zaslat verifikační platbu ve výši , částka, .

11. Z potvrzení o provedení transakce ze dne , datum, bylo zjištěno, že došlo k připsání částky , částka, z bankovního účtu žalované uvedeného ve smlouvě na účet žalobkyně, a to pod variabilním symbolem , var. symbol, .

12. Z potvrzení o provedení transakce ze dne , datum, bylo zjištěno, že došlo k připsání částky , částka, z bankovního účtu žalobkyně na účet žalované, a to pod variabilním symbolem , var. symbol, .

13. Z potvrzení o provedení transakce ze dne , datum, bylo zjištěno, že došlo k připsání částky , částka, z bankovního účtu žalobkyně na účet zprostředkovatele úvěru – , jméno FO, , a to pod variabilním symbolem , var. symbol, .

14. Z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu (registr nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru) ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně je držitelkou povolení k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení a vázaného spotřebitelského úvěru.

15. Výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně doložila svou procesní subjektivitu.

16. Z tabulky umoření pro smlouvu č. , hodnota, soud zjistil, že tato obsahuje předpis jednotlivých 40 splátek úvěru podle data splatnosti, a uvedení částek, které se v konkrétní splátce, tj. z , částka, započítávají na jistinu a úrok.

17. Z bonity smlouvy pro smlouvu č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaná uhradila první splátky úvěru řádně, konkrétně dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , každou ve výši , částka, . Od ledna 2025 však došlo k prodlení žalované, neboť splátky za leden a únor 2025 nebyly uhrazeny. Dne , datum, došlo k zesplatnění úvěru, částka , částka, odpovídá zesplatněné části jistiny. Celkový dluh žalované ke dni vyhotovení záznamu činil , částka, , z čehož , částka, představovaly dvě dlužné splátky a , částka, byl celkový předpis k úhradě.

18. Z upomínky pro smlouvu 8143558 ze dne , datum, včetně seznamu odeslaných upomínek a přehledu odeslaných dávek bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné splátky ve výši , částka, do 30 dnů ode dne odeslání této výzvy z důvodu prodlení žalované s placením dohodnutých splátek, a dále k úhradě smluvní pokuty ve výši , částka, a nákladů na upomínání ve výši , částka, .

19. Z upomínky pro smlouvu 8143558 ze dne , datum, včetně seznamu odeslaných upomínek a přehledu odeslaných dávek bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné splátky ve výši , částka, do 30 dnů ode dne odeslání této výzvy z důvodu prodlení žalované s placením dohodnutých splátek, a dále k úhradě smluvní pokuty ve výši , částka, a nákladů na upomínání ve výši , částka, .

20. Z upomínky pro smlouvu 8193462 ze dne , datum, včetně seznamu odeslaných upomínek a přehledu odeslaných dávek soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné splátky ve výši , částka, do 30 dnů ode dne odeslání této výzvy z důvodu prodlení žalované s placením dohodnutých splátek, přičemž k odeslání upomínky na adresu žalované uvedenou ve smlouvě došlo dne , datum, .

21. Z listiny označené jako zesplatnění pro smlouvu číslo , hodnota, a výzva k úhradě dlužné částky, předžalobní výzva, ze dne , datum, a z podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaná byla informována zástupcem žalobkyně o zesplatnění úvěru ze spotřebitelské smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, ke dni odeslání tohoto oznámení, jež je shodné s datem vyhotovení tohoto oznámení, jelikož porušila uvedenou smlouvu tím, že se dostala do prodlení s placením jedné splátky nebo její části po dobu delší než dva měsíce a dlužnou částku i přes písemné upomínky ve stanovené lhůtě neuhradila, a že současně byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši , částka, , smluvní pokuty celkem , částka, , upomínacích nákladů ve výši , částka, , a dále smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné částky od , datum, do zaplacení do 10 dnů ode dne odeslání této listiny s tím, že pokud v uvedené lhůtě dlužné částky nezaplatí, podá žalobkyně žalobu. K odeslání této listiny na adresu žalované uvedenou ve smlouvě došlo dne , datum, .

22. Žalovaná žalovanou částku nijak nesporovala.

23. Z listin předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

24. Účastníci řízení uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo, a to s pomocí prostředků komunikace na dálku, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, s tím, že žalované poskytne , částka, na její bankovní účet a , částka, zašle zprostředkovateli úvěru (provize). Úvěr měl být splacen v 40 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž celková částka úvěru činila , částka, . Roční zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 27,28 %. Žalovaná se dostala do prodlení, když nezaplatila splátku za leden 2025 a únor 2025, pročež vzniklo žalobkyni právo úvěr ke dni , datum, zesplatnit. Ani po zesplatnění žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila Žalovaná dlužnou částku nijak nerozporovala. K zaplacení dlužné částky , částka, , smluvní pokuty celkem , částka, , upomínacích nákladů ve výši , částka, , a dále smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné částky od , datum, do zaplacení do 10 dnů ode dne odeslání této listiny byla žalovaná vyzvána dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, , žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a ničeho nezaplatila.

25. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

26. Po právní stránce soud posuzoval vztah mezi účastníky podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen „ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi žalobkyní a žalovanou je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až § 3 ZoSÚ a § 420 a § 1810 a násl. o. z.

27. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětná smlouva byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena platně, a to s ohledem na to, zda byla před uzavřením předmětné smlouvy dostatečně a odborným způsobem zkoumána schopnost žalované sjednávaný úvěr splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 86 odst. 1 ZoSÚ. Soud má za prokázané, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, nepostupovala v souladu s § 86 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť neprovedla řádné a odpovědné posouzení úvěruschopnosti žalované. Ačkoli žalovaná ve svém čestném prohlášení uvedla měsíční příjem ve výši , částka, (a tyto byly doloženy výplatními páskami za období od června do září 2024), výdaje žalované byly zjevně značně minimalizovány, kdy náklady na bydlení činily , částka, (nijak nedoloženo), běžné životní náklady činily částku , částka, (z čehož je , částka, na penzijní spoření a částka , částka, na pojištění), zároveň žalovaná přiznala další závazky, včetně splátek úvěrů ve výši , částka, měsíčně. Z dokumentu „posouzení úvěruschopnosti“ ze dne , datum, dále vyplývá, že žalobkyně zjistila, že žalovaná má tři aktivní úvěry, z nichž jeden je po splatnosti, a že celková částka závazků splatných v říjnu a listopadu 2024 činí celkem částku , částka, , což převyšuje její měsíční příjem. Navíc registr REPI označil žalovanou jako osobu s vysokým rizikem nesplácení. Přesto žalobkyně uzavřela úvěrovou smlouvu, aniž by tyto skutečnosti zohlednila, ačkoliv jí byly známy. Na uvedeném nic nemění skutečnost, že žalobkyně žalovanou lustrovala v insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí bez negativního záznamu Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně nejednala s péčí řádného hospodáře a porušila svou zákonnou povinnost získat spolehlivé, dostatečné a přiměřené informace o finanční situaci spotřebitele. V důsledku tohoto pochybení je smlouva o úvěru podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná. Analýza úvěruschopnosti dlužníka se skládá z hodnocení příjmů a výdajů. V okamžiku, kdy vstupy pro hodnocení jedné složky zcela absentují (neuvěřitelně nízké výdaje žalované), nebo jsou evidentně nedostatečné, k žádné řádné analýze nemůže dojít.

28. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

29. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

30. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

31. Podle § 122 odst. 1 ZoSÚ může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 3 tohoto ustanovené souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však , částka, .

32. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

33. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

34. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

35. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

36. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

37. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

38. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

39. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

40. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

41. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

42. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

43. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

44. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Jeho ustanovení § 87 pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ), přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti.

45. Stejně tak v rozhodnutí pod sp. zn. III ÚS 4129/18 Ústavní soud ČR judikoval, že „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z „objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“46. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného zapůjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny jako např. rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost.

47. S ohledem na shora uvedené soud posoudil předmětnou úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou, neboť žalobkyně svá tvrzení ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, a to zejména co se týká, jejích měsíčních výdajů nejen ani netvrdila, ale ani nijak nedoložila. Z předložených důkazů nelze dojít k závěru, že žalobkyně ověřovala příjmy, a zejména výdaje žalované, tedy že žalovaná je schopna své dluhy splácet, a to navzdory nadprůměrnému příjmu žalované. Zjištění skutečných měsíčních výdajů žalované absentuje. Měsíční výdaje žalované předchůdkyně žalobkyně toliko „objektivizovala“ ve smyslu výše citovaného rozhodnutí Ústavního soudu. Žalobkyně nepředložila žádný důkaz, který by prokazoval, že informace ohledně měsíčních výdajů uvedené žalovanou v žádosti o úvěr, byly žalobkyně pořízeny a uchovány tak, jak vyžaduje § 78 ZoSÚ. Neúplné a neověřené údaje, zejména ohledně životních výdajů nemohly podat pravdivý obraz o majetkové situaci žalované a o její schopnosti úvěr splácet. Žalované jako spotřebiteli byl spotřebitelský úvěr poskytnut, aniž by byly řádně zkoumány zejména její měsíční výdaje, žalobkyně tak s odbornou péčí neposoudila úvěruschopnost žalované, zda je schopna spotřebitelský úvěr splácet. Z výše citovaného ustanovení ZoSÚ vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je vždy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnuté peněžní prostředky splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen zapůjčené prostředky vrátit, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně.

48. Jak již bylo výše konstatováno, dotčená smlouva o spotřebitelském úvěru je s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nesplnila podmínky § 86 ZoSÚ, dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ absolutně neplatná. Faktem ovšem je, že žalobkyně poskytla žalované na účet žalované peněžní prostředky ve výši , částka, (poskytnutý úvěr ve výši , částka, – částka , částka, vyplacená na účet zprostředkovatele), které jí žalovaná v plném rozsahu nevrátila. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky , částka, (zapůjčených , částka, po odečtení žalovanou vrácených , částka, ), také vrátit (výrok I.).

49. Soud proto žalobě co do žalobkyní požadované částky, o níž se žalovaná bezdůvodně obohatila, s odkazem na § 87 ZoSÚ vyhověl. Žalobě ale soud nevyhověl v ostatních nárocích s ohledem na neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru (výrok II.). Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z nevrácené částky bezdůvodného obohacení úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to z částky , částka, od , datum, do zaplacení, jak žalobkyně požadovala.

50. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 48,48 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 74,24 % a úspěchu žalované v rozsahu 25,76 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Povinnost žalované uhradit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalované vyplývá z § 149 odst. 2 o. s. ř.

51. Lhůta pro splnění povinnosti uložené žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť i s ohledem na neaktivitu žalované v řízení nebyly zjištěny okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.