15 C 191/2021

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 40 345,98 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 40 345,98 Kč s úrokem ve výši 13,9 % ročně z částky 37 041,46 Kč od 31. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 914 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 40 345,98 Kč spolu s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, s tím, že účastníci spolu uzavřeli distančním způsobem dne 18. 5. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž podkladě žalobkyně poskytla žalované úvěrový rámec ve výši 40 271 Kč a žalovaná se v ní zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky navýšené o příslušenství pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 703 Kč počínaje měsícem červnem roku 2018. Úroková sazba byla sjednána ve výši 13,90 % ročně. Žalovaná si své smluvní povinnosti řádně a včas neplnila, od měsíce únor 2020 přestala sjednané splátky hradit. Poněvadž se žalovaná dostala do prodlení s úhradou splátek a ani po opakovaných žalobkyniných výzvách je nezaplatila, prohlásila žalobkyně v souladu se smlouvou dluh dne 30. 5. 2020 za splatný a žalované tuto skutečnost oznámila. Žalovaná do splatnosti celého dluhu zaplatila toliko částku 16 049 Kč, kterou žalobkyně započetla na dlužnou jistinu a poplatky, po splatnosti celého dluhu žalovaná nezaplatila ničeho. Žalovaná byla žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou k plnění před podáním žaloby, přesto však nebyla dlužná částka uhrazena. Žalobkyně má za to, že jí vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, která po odečtení zaplacených splátek sestává z jistiny ve výši 37 041,46 Kč, dále z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 26,52 Kč, nezaplacených poplatků ve výši 3 278 Kč a smluvního úroku ve výši 13,9 % ročně z jistiny od 31. 5. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, proti žalobě proto ničeho nenamítala. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že byla elektronicky podepsána dne 18. 5. 2018 společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně], jakožto úvěrující bankou a fyzickou osobou [celé jméno žalované], [datum narození], trvale bytem [adresa], jako úvěrovaným klientem, že podle článku 1.1 na základě této smlouvy se úvěrující banka zavázala poskytnout úvěrovanému klientovi úvěr a úvěrovaný klient se zavázal poskytnutý úvěr splatit a zaplatit úroky z úvěru a další ceny, že podle článku 1.2 (a) byl úvěrovanému klientovi poskytnut úvěr v celkové výši 40 271 Kč, jenž byl veden pro úvěrovaného klienta na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], že podle článku 1.2 (b) výše měsíční splátky činila částku ve výši 703 Kč, že podle článku 1.2 (c) mezi úvěrující bankou a úvěrovaným klientem byla dohodnuta úroková sazba ve výši 13,9 % ročně, že podle článku 2.1 mimo jiné úvěrující banka poskytuje úvěrovanému klientovi úvěr jako účelový, nezajištěný spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení a splácený pravidelnými splátkami, že podle článku 3.1 mimo jiné bylo dohodnuto, že úvěr a úroky z úvěru bude úvěrovaný klient splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 703 Kč, vždy v 15. den každého kalendářního měsíce, přičemž první splátka byla stanovena na 15. 6. 2018, že podle článku 4.1 mimo jiné jednak byla dohodnuta pevná úroková sazba ve výši 13,9 % ročně a jednak úrok je počítán denně ze skutečné výše nesplacené jistiny úvěru ode dne, kdy bude úvěr poprvé čerpán, do dne, kdy bude úvěr zcela splacen, že podle článku 8.1 písm. a) za porušení podmínek této smlouvy úvěrující banka považuje případ, kdy se úvěrovaný klient dostane do prodlení se splacením 1 splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo se dostane do prodlení se splacením více než 2 splátek, že podle článku 8.2 bylo dohodnuto, že v každém jednotlivém případě porušení podle článku 8.1 může úvěrující banka a) omezit nebo zastavit další čerpání úvěru, pokud nebyl vyčerpán v plné výši, a b) prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný s tím, že úvěrovaný klient je povinen zaplatit všechny své dluhy z úvěru ve lhůtě a za podmínek podle písemné výzvy úvěrující banky, a že podle článku 8.3 mimo jiné pokud úvěrovaný klient splátku úvěru nebo jinou pohledávku úvěrující banky z této smlouvy úvěrovaný klient nezaplatí řádně a včas, bude platit kromě řádného úroku z úvěru navíc úrok z prodlení z nesplacené částky ve výši stanovené platnými právními předpisy, smluvní pokutu ve výši a za podmínek uvedených v ceníku a také náhradu veškerých úvěrující bankou účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s tímto prodlením.

4. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 28. 4. 2020 adresované úvěrovanému klientovi na doručovací adresu soud zjistil, že úvěrující banka v jejím obsahu upozornila úvěrovaného klienta, že na jeho úvěru je ke dni 28. 4. 2020 dluh po splatnosti, vyzvala ho k úhradě dluhu ve výši 5 277 Kč nejpozději do 30. 5. 2020 a poučila ho o svém právu požadovat okamžité splacení celého úvěru, jestliže nedojde k uhrazení uvedené dlužné částky do stanoveného termínu.

5. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 28. 11. 2018 adresované úvěrovanému klientovi na doručovací adresu soud zjistil, že s ohledem na to, že nedošlo k uhrazení pohledávky na jeho úvěrovém účtu č. [bankovní účet] ve stanoveném termínu, rozhodla úvěrující banka na základě předchozí upomínky, že celá jeho zbývající částka je ode dne 30. 05. 2020 splatná, a že ke dni 30. 05. 2020 úvěrovaný klient dluží celkovou částku 40 346 Kč.

6. Z výzvy k zaplacení před podáním žaloby ze dne 26. 1. 2021 adresované úvěrovanému klientovi na doručovací adresu soud zjistil, že žalovaná byla řádně vyzvána k plnění před podáním žaloby. Z připojené dodejky soud zjistil, že tato výzva byla žalované řádně odeslána.

7. Z podkladů pre súdne konanie týkající se úvěru [číslo] za období od 18. 5. 2018 do 30. 5. 2020 má soud za prokázané, že dne 27. 4. 2018 došlo k čerpání úvěru ve výši 40 271 Kč a že zachycuje též jednotlivá zaúčtování splátek od žalované, jakož i zúčtování řádných úroků a úroků z prodlení, přičemž ke dni 30. 5. 2020 celková dlužná částka činila 40 345,98 Kč a sestávala z dlužné jistiny ve výši 37 041,46 Kč, z úroků ve výši 26,52 Kč a z nezaplacených poplatků ve výši 3 278 Kč.

8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalované splatnou pohledávku ve výši odpovídající nárokované částce. Mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným byla uzavřena dne 18. 5. 2018 smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 40 271 Kč, který byla žalovaná oprávněna čerpat. Za poskytnuté peněžní prostředky se žalovaná zavázala platit úrok ve výši 13,9 % p.a a také související poplatky. Žalovaná se zavázala hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných splátek ve výši 703 Kč měsíčně vždy do 15. dne v měsíci. Žalovaná úvěr čerpala, avšak nedodržela svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostala se s hrazením splátek do prodlení. Jelikož žalovaná nereagovala na žalobkyninu výzvu k zaplacení již splatných splátek úvěru, využila žalobkyně svého práva a prohlásila dne 30. 5. 2020 celý úvěr za okamžitě splatný. Jistina byla i nadále úročena úrokem z úvěru ve výši 13,9 % ročně. Dlužná částka nebyla uhrazena ani poté, co žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by na pohledávku cokoli zaplatila, ve sporu zůstala zcela pasivní, a proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně o nezaplacení dlužné částky. Ke dni podání žaloby tak dlužná částka činí celkem 40 345,98 Kč a smluvní úrok ve výši 13,9 % p. a. z jistiny 37 041,46 Kč od 31. 5. 2020 do zaplacení.

13. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařila prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z úvěru ve výši 13,9 % ročně.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 914 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 614 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč představující 100 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.

15. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.