15 C 192/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobkyně: KRUK Česká a Slovenská republika s.r.o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0, 293 01 Mladá Boleslav pro zaplacení 15 754,95 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši částka, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným ke zdejšímu soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky částka spolu s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota, kterou uzavřela s žalovaným dne datum právní předchůdkyně žalobkyně, společnost Emma´s credit s.r.o., IČO IČO, se sídlem adresa - právnická osoba, dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů a poté zaslal právní předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétní půjčky. Právní předchůdkyně žalobkyně po prověření úvěruschopnosti žalovaného zaslala žalovanému návrh smlouvy o úvěru. Odesláním verifikačního kódu ve formě SMS žalovaný potvrdil, že se seznámil se zněním smlouvy. Na základě smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému převodem na jím uvedený bankovní účet částku částka a žalovaný se jí zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka, který představoval kapitalizovanou úplatu za poskytnutí úvěru složenou z poplatku za sjednání úvěru a kapitalizovaného smluvního úroku, to vše se splatností do datum. Žalovaný poskytnutý úvěr nezaplatil řádně a včas. Žalovaný celkem uhradil právní předchůdkyni žalobkyně částku částka, která byla alokována na jistinu. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, na základě které pak došlo k postoupení pohledávek prostřednictvím dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Postoupení pohledávek se stalo účinným ke dni datum, tj. okamžikem zaplacení kupní ceny za jednotlivé portfolio pohledávek, a žalovanému byla tato skutečnost oznámena přípisem ze dne datum. Pohledávka ke dni postoupení činila částka a sestávala se z nesplacené jistiny částka, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru částka, smluvního úroku za poskytnutí úvěru ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka a poplatků za odeslání písemných upomínek ve výši částka. Smluvní pokuta byla žalovanému účtována v důsledku jeho prodlení s vrácením úvěru, a to ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Za období od datum do datum narostla na částku částka. Smluvní úrok byl kapitalizován za období od datum do datum. Žalobkyně v žalobě poplatek za poskytnutí úvěru, smluvní úrok za poskytnutí úvěru a náklady na vymožení pohledávky souhrnně označuje jako kapitalizovaný úrok. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh již ničeho, a to ani poté, co k tomu byl zástupcem žalobkyně ve výzvě k plnění před podáním žaloby, odeslané dne datum, vyzván. Nadále žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od datum do datum ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a dále zaplacení účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka za jeden odeslaný obyčejný dopis a jednu osobní návštěvu u žalovaného.

2. Přípisem zdejšího soudu ze dne datum byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení přípisu doplnila svá tvrzení ohledně skutečnosti, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a označila k doplněným tvrzením důkazy. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, doplnila tak, že uvedla, že její právní předchůdkyně vycházela z údajů uvedených žalovaným v žádosti o spotřebitelský úvěr č. hodnota, kterou žalobkyně soudu zároveň doložila. Na základě zjištěných údajů právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila, že žalovaný bude schopen úvěr splácet.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, přestože mu byla žaloba řádně doručena dne datum v souladu s § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“, a dne datum vhozena do domovní schránky na adrese trvalého pobytu žalovaného.

4. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř.

5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. FD888/440907 za pomoci prostředků komunikace na dálku, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit do datum spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru a úrokem v celkové výši částka (prokázáno žádostí o spotřebitelský úvěr č. hodnota, smlouvou o spotřebitelském úvěru č. FD888/440907 ze dne datum a potvrzením o platbě ve výši částka ze dne datum). Před uzavřením smlouvy byl žalovaný právní předchůdkyní žalobkyně seznámen s právy a povinnostmi plynoucími mu z uzavírané smlouvy, zejména o druhu spotřebitelského úvěru, o celkové výši spotřebitelského úvěru a o podmínkách jeho čerpání, o době trvání spotřebitelského úvěru, o výpůjční úrokové sazbě a o celkové částce, kterou má žalovaný zaplatit (prokázáno formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne datum). Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne datum na bankovní účet uvedený žalovaným ve smlouvě č. č. účtu částku částka (prokázáno potvrzením o provedení transakce ve výši částka ze dne datum). Žalovaný se dostal do prodlení a poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně řádně a včas nevrátil, a to ani přes její výzvy ze dne datum, datum, datum a datum (prokázáno upomínkou ze dne datum, datum, datum a datum). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek a dílčí smlouvou o postoupení pohledávek, žalovanému bylo právní předchůdkyní žalobkyně postoupení písemně oznámeno dopisem ze dne datum, odeslaným žalovanému dle podacího archu dne datum (prokázáno rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy č. hodnota – seznam pohledávek v listinné podobě, potvrzením o provedení transakce ze dne datum, oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum a podacím lístkem ze dne datum).

6. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne datum soud zjistil, jaké úkony prováděla žalobkyně k mimosoudnímu vymožení pohledávky, a to 1x odeslaný obyčejný dopis a 1x cesta pověřeného terénního pracovníka žalobkyně na kontaktní adresu žalovaného z důvodu osobní návštěvy u žalovaného (prokázáno výpisem mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne datum).

7. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě jeho dluhu dopisem ze dne datum v celkové výši částka do datum a dále dopisem ze dne datum v celkové výši částka do datum (prokázáno výzvami ze dne datum a datum).

8. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný ještě vyzván předžalobní výzvou zástupce žalobkyně ze dne datum, odeslanou žalovanému následujícího dne (prokázáno výzvou před podáním žaloby ze dne datum a podacím archem ze dne datum). Žalovaný nerozporoval tvrzení žalobkyně, že po postoupení pohledávky na dlužnou částku již ničeho neuhradil.

9. Výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně doložila svou procesní subjektivitu (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku).

10. Na základě provedených listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byl uzavřen závazkový vztah, kdy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se je zavázal vrátit ve sjednané lhůtě splatnosti společně s poplatkem a úrokem. Žalovaný však svým smluvním povinnostem nedostál, když peněžní prostředky včas a řádně zcela nevrátil, když právní předchůdkyni žalobkyně uhradil toliko částku částka, která byla alokována na jistinu. Žalobkyně nabyla vlastnické právo k pohledávce za žalovaným ze smlouvy o úvěru smlouvou o postoupení pohledávek. Po postoupení pohledávky na žalobkyni žalovaný žalobkyni již ničeho neuhradil. K prokázání prověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy právní předchůdkyní žalobkyně neoznačila a nepředložila žalobkyně jediný důkaz, z něhož by vyplývalo, že provedla lustrace v databázích dlužníků, případně že si zjišťovala a ověřovala příjmy a výdaje žalovaného.

11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“ se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen „z. s. ú.“, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 3 odst. 1 písm. d) z. s. ú. se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

15. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

16. Podle § 2048 věta prvá o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

17. Podle § 122 odst. 1 z. s. ú. může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 3 tohoto ustanovené souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla hodnota a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však částka.

18. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

20. Podle § 87 odst. 1 věty prvé z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

22. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

24. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

25. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

26. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

27. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od datum, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

28. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Jeho ustanovení § 87 pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka), přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti.

29. Stejně tak v rozhodnutí pod sp. zn. III ÚS 4129/18 Ústavní soud ČR judikoval, že „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z „objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“ 30. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného zapůjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. adresa s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny jako např. rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost.

31. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

32. S ohledem na shora uvedené soud posoudil předmětnou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, neboť žalobkyně svá tvrzení ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného řádně nedoložila. Z předložených důkazů nelze dojít k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala příjmy a výdaje žalovaného, a že žalovaný byl schopen svůj dluh splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i k prověřování těchto tvrzení. Právní předchůdkyně žalobkyně si od žalovaného vyžádala toliko informaci o jeho příjmu, nicméně podstatné výdaje žalovaného nebyly blíže zjišťovány a ověřovány. Obezřetnost právní předchůdkyně žalobkyně při daném posuzování pak byla na místě i vzhledem k tomu, že žalovaný v žádosti o spotřebitelský úvěr uvedl pouze náklady na bydlení ve výši částka. Pokud právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala žádnou složku výdajů žalovaného (např. nájem, běžné výdaje či splátky jiných úvěrů), nemohla získat správnou představu o majetkové situaci žalovaného, a nemohla tak řádně poměřit příjmy s výdaji a zjistit, zda je vůbec žalovaný schopen úvěr splatit. Nezjišťování životních výdajů žalovaného se tak dá považovat za zjevně účelové s cílem formálně vykázat úvěruschopnost žalovaného, aniž by však byla patrna snaha o zjištění a posouzení jeho reálné životní situace. Žalovanému jako spotřebiteli tak byl spotřebitelský úvěr poskytnut, aniž by byly řádně zkoumány jeho příjmy a výdaje. Právní předchůdkyně žalobkyně tak s odbornou péčí neposoudila úvěruschopnost žalovaného, zda je schopen spotřebitelský úvěr splácet. Z výše citovaného ustanovení z. s. ú. vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je vždy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnuté peněžní prostředky splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen zapůjčené prostředky vrátit, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně.

33. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.

34. Jak výše uvedeno, v projednávané věci soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, na jejímž základě byla žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta částka částka, je dle § 87 odst. 1 věty prvé z. s. ú. absolutně neplatná, neboť právní předchůdkyně žalobkyně v rozporu s § 86 odst. 1 z. s. ú. dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného a přesto mu úvěr poskytla. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit jako bezdůvodné obohacení. Výši bezdůvodného obohacení představuje jistina úvěru ve výši částka (částka poskytnutých finančních prostředků ve výši částka mínus částka částka zaplacená žalovaným), na níž žalovaný neuhradil ničeho, a o tuto částku se žalovaný tedy obohatil na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně, a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky částka, žalobkyni vrátit. Soud proto žalobě co do žalobkyní požadované částky, o níž se žalovaný bezdůvodně obohatil, s odkazem na § 87 z. s. ú. vyhověl (výrok I.). Žalobě ale soud nevyhověl v ostatních nárocích s ohledem na neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru (výrok II.).

35. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z nevrácené částky bezdůvodného obohacení úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to z částky částka od datum do zaplacení, jak žalobkyně požadovala.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a. t.”, z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

37. O povinnosti žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem, bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.