15 C 199/2022
č. j. 15 C 199/2022-28
V PLATNOSTICitované zákony (9)
Plný text
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 14 606 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 606 Kč s úrokem z prodlení v částce 89,33 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 606 Kč od 19. 3. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 606 Kč spolu s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, s tím, že účastníci spolu uzavřeli prostřednictvím internetových stránek žalobkyně [webová adresa]) či prostřednictvím mobilní aplikace žalobkyně k tomu určené dne 29. 4. 2021 úvěrovou smlouvu. Žalovaný vyplnil požadované údaje a jeho žádost byla schválena, neboť mu byl zaslán text rámcové smlouvy a podpisový SMS kód. Zadáním kódu na uvedené webové stránce byla rámcová smlouva uzavřena. Pro uzavření první smlouvy o úvěru, u níž mají být peněžní prostředky převedeny na bankovní účet, žalobkyně vyžaduje ověření vlastnictví tohoto účtu. Žadatel musí zaslat žalobkyni ze svého bankovního účtu částku ve výši 1 Kč na její účet, případně jí zaslat výpis z účtu, z něhož je zřejmé, kdo je jeho vlastníkem. Žalovaný zaslal žalobkyni ověřovací poplatek ve výši 1 Kč, a proto žalobkyně převedla po prověření úvěruschopnosti žalovaného schválenou výši úvěru na jeho účet. Na podkladě úvěrové smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč a žalovaný se v ní zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit poplatek za poskytnutí ve výši 330 Kč, a to do 24 měsíců od jeho poskytnutí. Žalobkyně si svůj závazek splnila, když dne 29. 4. 2021 zaslala částku 10 000 Kč na účet žalovaného, avšak žalovaný nikoliv, když se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky. Žalobkyně s ohledem na tuto skutečnost nejen informovala žalovaného o výši jeho dluhu, ale i ho vyzývala prostřednictvím e-mailu a SMS k jeho zaplacení. Žalobkyně účtovala žalovanému i smluvní pokutu ve výši 10 % z nezaplacené jistiny úvěru a náhradu účelně vynaložených nákladů. Žalovaný byl žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky výzvou k plnění před podáním žaloby, přesto však nebyla dlužná částka uhrazena. Žalobkyně má za to, že jí vznikl nárok na zaplacení částky 14 606 Kč sestávající z jistiny ve výši 10 000 Kč, z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, úroků ve výši 1 470 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 2 147 Kč a z účelně vynaložených nákladů ve výši 460 Kč a vzhledem ke vzniknuvšímu prodlení žalovaného se zaplacením dlužné částky též právo na úhradu úroku z prodlení v zákonné výši.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, proti žalobě proto ničeho nenamítal.
3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z úvěrové smlouvy soud zjistil, že byla uzavřena dne 29. 4. 2021 mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], dále jen„ úvěrující“, a fyzickou osobou [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem i adresou pro doručování [adresa žalovaného], mobilní telefon [číslo], dále jen„ úvěrovaný“, že smlouva byla uzavřena elektronicky pomocí prostředků komunikace na dálku (internet) na internetových stránkách [webová adresa] nebo v mobilní aplikaci [příjmení], kdy ze strany úvěrovaného byla smlouva podepsána kódem odeslaným na jím uvedené telefonní číslo, že úvěrující se zavázal k tomu, že úvěrovanému půjčí sjednané peníze a úvěrovaný se zavázal půjčené peníze vrátit i s případnými poplatky, že na základě této úvěrové smlouvy úvěrující poskytne úvěrovanému úvěr zejména s těmito parametry: druh úvěru: hotovostní bezúčelový úvěr; výše úvěru: 10 000 Kč; poplatek za poskytnutí úvěru: 330 Kč; ověřovací poplatek: 1 Kč; jednorázový poplatek za expres výplatu úvěru: 199 Kč, SMS servis: 49 Kč měsíčně, splatnost úvěru: 24 měsíců; celková výše splátky: 13 760 Kč; číslo bankovního účtu k poskytnutí úvěru: [bankovní účet], že pokud úvěrovaný nevrátí úvěr v den jeho splatnosti, může mu úvěrující účtovat: a) účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, které jsou vypočteny na základě skutečně provedených úkonů, přičemž ke dni uzavření úvěrové smlouvy je výše nákladů vypočtena na minimálně 100 Kč za měsíc vymáhání, b) smluvní pokutu ve výši 10 % z jistiny úvěru, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky a c) úrok z prodlení ve výši dle platného nařízení vlády, že úvěrující peníze převede úvěrovanému na jeho bankovní účet pouze, když mu doloží, že je tento účet skutečně jeho, přičemž tak může udělat jedním z těchto způsobů: 1. pošle úvěrující ověřovací poplatek, 2. doloží úvěrující výpis ze svého bankovního účtu, na který chce úvěrovaný peníze poslat, 3. úvěrovaný pošle úvěrující snímek obrazovky (printscreen) ze svého internetového bankovnictví, že pokud má úvěrující bankovní účet úvěrovaného ověřený už z dřívější doby, nebude po něm chtít znova dokládat, že je bankovní účet opravdu jeho, a že účelně vynaložené náklady jsou náklady, které úvěrující skutečně vynaložil na vymáhání dluhu, přičemž výši účelně vynaložených na vymáhání dluhu úvěrovaného může úvěrující stanovit i paušálně (např. v sazebníku).
5. Ze sazebníku platného od 4. 1. 2019 soud zjistil, že poplatek za poskytnutí úvěru činí 33 Kč za každých 1 000 Kč půjčených na 30 dní, že úvěrující si účelně vynaložené náklady účtuje jen, když se úvěrovaný zpozdí se zaplacením úvěru o víc než 5 dní, přičemž výši účelně vynaložených nákladů na vymáhání úvěru úvěrující počítá podle toho jakým způsobem, jak dlouho a jak často úvěrovaného v souvislosti s nutností vrátit úvěrující peníze musela upomínat a kontaktovat, že smluvní pokutu si úvěrující účtuje, jen když se úvěrovaný zpozdí se zaplacením úvěru nebo části úvěru o víc než 29 dní, přičemž v takovém případě úvěrující úvěrovanému 30. den po splatnosti úvěru naúčtuje smluvní pokutu ve výši 10 % z dlužné jistiny úvěru, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky.
6. Z opisu výpisu proplacení smlouvy soud zjistil, že dne 29. 4. 2021 došlo k převodu částky ve výši 10 000 Kč na účet č. [bankovní účet].
7. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad smlouvy [číslo] týkající se úvěru úvěrovaného ve výši 10 000 Kč soud zjistil, že celková dlužná částka za dobu od 29. 5. 2021 do 18. 3. 2022 v celkové výši 14 606 Kč sestává z poskytnuté jistiny ve výši 10 000 Kč, z předpisu poplatku za poskytnutí ve výši 330 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, úroků ve výši 1 470 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 2 147 Kč a z účelně vynaložených nákladů ve výši 460 Kč.
8. Z poslední výzvy před zahájením vymáhaní celého úvěru ze dne 7. 7. 2021 a výzvy ke splacení celé půjčky ze dne 24. 8. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky.
9. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 28. 1. 2022 adresované žalovanému na adresu pro doručovaní a z poštovního podacího archu soud zjistil, že žalovaný byl řádně vyzván k plnění před podáním žaloby, přičemž k odeslání výzvy na uvedenou adresu došlo dne 31. 1. 2022.
10. Přípisem zdejšího soudu ze dne 16. 5. 2022 byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení přípisu prokázala, zda a jakým způsobem žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, doplnila následovně: žalobkyně vyhledávala žalovaného v databázi dlužníků, v insolvenčním rejstříku, v registru [příjmení] a NRKI. Žalovaný uvedl, že ze zaměstnaneckého poměru pobírá čistý měsíční příjem ve výši 20 000 Kč. Příjem ostatních členů domácnosti činí 40 000 Kč měsíčně. Žalovaný uvedl měsíční výdaje domácnosti ve výši 5 000 Kč. Dále uvedl, že nehradí žádné jiné úvěrové závazky a nemá žádnou vyživovací povinnost.
11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
13. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.
14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalovanému splatnou pohledávku ve výši odpovídající nárokované částce. Mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena v souladu s § 2395 o. z. ve spojení s § 1820 o. z. smlouva o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnou žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se jí zavázal vrátit poskytnutou částku a zaplatit poplatek za poskytnutí ve výši 330 Kč. Žalobkyně si svůj závazek splnila, když dne 29. 4. 2021 převedla na účet žalovaného částku 10 000 Kč poté, co žalovaný zaslal na účet žalobkyně ověřovací poplatek ve výši 1 Kč. Žalovaný se z důvodu řádného a včasného neplnění svých povinností dostal do prodlení dle § 1968 o. z. Pro případ prodlení trvajícího více jak 5 dní bylo mezi stranami sjednáno právo žalobkyně požadovat po žalovaném náhradu účelně vynaložených nákladů a u více jak 29 denního prodlení právo žalobkyně na smluvní pokutu ve výši 10 % z jistiny úvěru. Smluvní pokuta byla sjednána v souladu s § 2048 a násl. o. z. a soud její výši nepovažoval za nepřiměřenou. Rovněž ostatní poplatky nebyly soudem shledány jako nepoctivé ujednání, žalovaný na ně byl upozorněn již před uzavřením smlouvy a tyto poplatky představují běžná ujednání v obchodním styku. Žalovaný ani po vzniknuvším prodlení žalobkyni ničeho neuhradil a neučinil tak ani poté, co ho k tomu žalobkyně v předžalobní výzvě vyzvala. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na žalovanou částku cokoliv zaplatil, ve sporu zůstal zcela pasivní, a proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně o nezaplacení dlužné částky.
16. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařila prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky sestávající z neuhrazené jistiny, z poplatku za poskytnutí úvěru, z poplatku za expres výplatu úvěru, ze smluvní pokuty a z účelně vynaložených nákladů, tak i co do zákonného úroku z prodlení uplatněného v souladu s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z vládního nařízení č. 351/2013 Sb.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 606 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.
18. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.