15 C 206/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 74 397,66 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 14,75 %, s úrokem 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a částku , částka, , s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 15 % a s úrokem 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným nadepsanému soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, spolu s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem a poplatky za poskytnutí úvěru ve 45týdenních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka měla být uhrazena nejpozději dne , datum, . Žalovaný však své závazky řádně neplnil, když poslední splátku uhradil dne , datum, , čímž došlo k prodlení na straně žalovaného a ke dni , datum, vznikl nárok na úhradu celé dlužné částky. Žalovaný na úvěrovou smlouvu uhradil celkem částku , částka, . Žalobkyně následně opravila svá žalobní tvrzení tak, že v návrhu na elektronický platební rozkaz ze dne , datum, žalobkyně opomněla uvést podrobnosti ke smluvní pokutě. K tomuto datu činila jistina , částka, a poplatek ve výši , částka, a smluvní pokutu ve výši , částka, , tedy celkem částku , částka, spolu s úroky, jak uvedeno níže. Žalobkyně nyní požaduje zaplacení částky , částka, sestávající z dlužné jistiny ve výši , částka, , poplatku ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení v částce , částka, , úroku 14,75 % ročně z jistiny od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z jistiny od , datum, do zaplacení.

2. Dále byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal splácet spolu s úroky a poplatky za poskytnutí úvěru v 15měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne , datum, . Žalovaný se zavázal uhradit celkovou dlužnou částku ve výši , částka, , která zahrnuje zápůjčku , částka, , úrok , částka, , poplatek za zpracování úvěru , částka, , poplatek za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, a pojištění ve výši , částka, Žalovaný však své závazky neplnil řádně a včas, přičemž poslední splátku uhradil dne , datum, . Celkem žalovaný na pohledávku zaplatil částku , částka, . Ke dni , datum, činila dlužná jistina , částka, a dlužný poplatek , částka, . Žalobkyně proto požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši , částka, sestávající se z dlužné jistiny ve výši , částka, a dlužné částky poplatku ve výši , částka, , poplatek za doplňkové pojištění ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , úrok ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od 22 10.2024 do zaplacení. Obě pohledávky za žalovaným byly smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupeny žalobkyni, což bylo žalovanému řádně oznámeno. Žalovaný ani na jednu z pohledávek po jejich postoupení nezaplatil ničeho. Žalovaný ničeho nezaplatil ani po zaslání předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně.

3. Přípisem nadepsaného soudu ze dne , datum, byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dnů od doručení přípisu doplnila svá tvrzení ohledně skutečnosti, jakým způsobem posuzovala při poskytování úvěru žalovanému jeho schopnost splácet spotřebitelské úvěry, a označila důkazy k doplněným tvrzením. Žalobkyně svá tvrzení, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, doplnila tak, že podle § 84–89 zákona č. 257/2016 Sb. je věřitel povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě spolehlivých a přiměřených informací, které mu spotřebitel poskytne. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , tuto povinnost splnila, když před uzavřením smlouvy ověřila údaje o příjmu, zaměstnání a dalších poměrech žalovaného, který v zákaznických kartách ze dne , datum, a , datum, uvedl, že je zaměstnán jako podnikatel – zámečník ve společnosti , právnická osoba, , s měsíčním příjmem , částka, , resp. , částka, , žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost ani jiné závazky. Na základě těchto údajů a ověření v insolvenčním rejstříku byly uzavřeny smlouvy o zápůjčce. Žalovaný svým podpisem potvrdil pravdivost údajů a čestně prohlásil, že nezamlčel žádné podstatné informace. Právní předchůdkyně žalobkyně ani žalobkyně nemá k dispozici kopie dokladů žalovaného. Uchazeči o půjčku, resp. zápůjčku dokumenty a doklady zástupci věřitele pouze předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy. Žalobkyně zdůrazňuje, že není povinností věřitele prověřovat pravdivost údajů detektivním způsobem, zejména u nižších půjček, a že platí zásada poctivosti a dobré víry. Pokud by soud dospěl k závěru, že nebyla splněna zákonná povinnost, žalobkyně připomíná, že smlouva byla uzavřena po účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., a její případná neplatnost není absolutní. Postup bez pořizování kopií dokladů je dle judikatury Krajského soudu v , adresa, považován za dostatečný.

4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, v řízení zůstal zcela pasivní.

5. Podle § 115a o. s. ř. není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný se ve věci nevyjádřil, ačkoli mu byla výzva k vyjádření řádně doručena, soud tedy předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), a proto rozhodl bez nařízení jednání.

6. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byl zjištěn následující skutkový stav:

7. Z úvěrové smlouvy ze dne , datum, č. , hodnota, bylo zjištěno, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal vrátit celkovou dlužnou částku ve výši , částka, , která zahrnuje jistinu ve výši , částka, , součet kapitalizovaných úroků za půjčené finanční prostředky ve výši , částka, , poplatek za zpracování úvěru , částka, , poplatek za doplňkové služby komfortního a flexibilního splácení , částka, a pojištění , částka, . Smlouva byla sjednána na dobu určitou s měsíčním splátkovým režimem, přičemž žalovaný měl hradit 15měsíčních splátek po , částka, (poslední splátka , částka, ) s poslední splátkou splatnou dne , datum, . Úroková sazba byla sjednána jako pevná ve výši 86 % ročně a RPSN činilo 137,95 %. Splatnost první splátky nastávala, resp. prvního splátkového období nastávalo uzavřením smlouvy, a to ke konci splátkového období, tj. k , datum, . V případě prodlení se splácením měla právní předchůdkyně žalobkyně dle smluvních podmínek právo požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, a dále paušální náhradu nákladů ve výši , částka, za upomínku nebo návštěvu zástupce a , částka, za zahájení vymáhání dluhu, pokud žalovaný nezaplatí ani část dluhu do 4 týdnů po upomínce a je v prodlení s částkou přesahující trojnásobek první měsíční splátky. V případě závažného prodlení mohl být žalovaný vyzván k okamžitému splacení celé dosud nesplacené jistiny, pokud žalovaný dosáhne nedoplatku ve výši trojnásobku první měsíční splátky a neuhradí dlužné částky do 30 dnů od výzvy.

8. Z dokumentu „Zařazení klienta do pojistného programu“ ze dne , datum, bylo zjištěno, že k úvěrové smlouvě ze dne , datum, č. , hodnota, bylo sjednáno pojištění úvěru.

9. Z karty klienta – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, k úvěrové smlouvě č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaný požádal o finanční prostředky ve výši , částka, , přičemž v žádosti uvedl jako účel úvěru refinancování, přičemž však uvedl, že nemá žádné externí závazky a jeho interní splátky vůči právní předchůdkyni žalobkyně činily částku , částka, . Dále uvedl, že je osobou samostatně výdělečně činnou a jeho čistý měsíční příjem činí , částka, a odhadované měsíční výdaje žalovaného byly stanoveny na , částka, . Žalovaný dále uvedl, že nemá žádnou vyživovací povinnost, žije v nájemním bydlení, je svobodný, dosáhl středoškolského vzdělání, vlastní bankovní účet, ale nikoliv kreditní kartu a není vlastníkem osobního motorového vozidla. Nakonec žalovaný uvedl, že není politicky exponovanou osobou, není v exekuci ani v insolvenčním řízení.

10. Z Přehledu plateb – tabulky umoření ze dne , datum, k úvěrové smlouvě ze dne , datum, č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaný ani první splátku nezaplatil včas, sice jen o 1 den, další splátky se zpožďovaly nejdříve o týden, pak o 14 dní, splátka splatná v dubnu nebyla splacena vůbec, resp. až v květnu, květnová splátka byla zaplacena cca o 10 dnů později, červnová splátka nebyla zaplacena vůbec, resp. dne , datum, zaplatil žalovaný částečnou úhradu ve výši , částka, a následně ještě , datum, a , datum, zaplatil právní předchůdkyni žalobkyně částku , právnická osoba, 000 Kč a od této částečné úhrady nezaplatil již žalovaný ničeho. Celkem tak žalovaný na úvěrovou smlouvu ze dne , datum, č. , hodnota, uhradil částku , částka, .

11. Z úvěrové smlouvy ze dne , datum, č. , hodnota, bylo zjištěno, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena další smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal vrátit celkovou dlužnou částku ve výši , částka, , která zahrnuje zapůjčení finanční prostředky ve výši , částka, , součet kapitalizovaných úroků za půjčené finanční prostředky ve výši , částka, , poplatek za zpracování úvěru , částka, , doplňkové služby komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, a pojištění , částka, . Úvěr byl sjednán na 45týdenních splátek, přičemž výše jedné splátky činila částku , částka, (poslední , částka, ). Byla sjednána pevná úroková sazba ve výši 86,00 % ročně, roční procentní sazba nákladů (RPSN) dosahuje 173,93 %. V případě prodlení se splácením je žalovaný povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, dále poplatek za upomínku nebo návštěvu zástupce ve výši , částka, a poplatek za zahájení vymáhání dluhu ve výši , částka, , pokud žalovaný nezaplatí ani část dluhu do 4 týdnů po upomínce a je v prodlení s částkou přesahující trojnásobek první měsíční splátky. V případě závažného prodlení může být žalovaný vyzván k okamžitému splacení celé dosud nesplacené jistiny, pokud žalovaný dosáhne nedoplatku ve výši trojnásobku první měsíční splátky a neuhradí dlužné částky do 30 dnů od výzvy.

12. Z karty klienta – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, k úvěrové smlouvě č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaný požádal o finanční prostředky ve výši , částka, , přičemž v žádosti uvedl jako účel úvěru neočekávané výdaje, přičemž však uvedl, že nemá žádné externí závazky a jeho interní splátky vůči právní předchůdkyni žalobkyně činily částku 5 709. V žádosti uvedl čistý měsíční příjem, coby osoby samostatně výdělečně činné, ve výši , částka, a jeho odhadované měsíční výdaje byly stanoveny na , částka, . Žalovaný dále uvedl, že nemá žádnou vyživovací povinnost, žije v nájemním bydlení, je rozvedený, dosáhl středoškolského vzdělání, vlastní bankovní účet, ale nikoliv kreditní kartu a není vlastníkem osobního motorového vozidla. Nakonec žalovaný uvedl, že není politicky exponovanou osobou, není v exekuci ani insolvenčním řízení.

13. Z Přehledu plateb – tabulky umoření ze dne , datum, k úvěrové smlouvě ze dne , datum, č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas, když bylo provedeno celkem , hodnota, úhrad, poslední dne , datum, ve výši , částka, a od této platby již žalovaný nezaplatil právní předchůdkyně žalobkyně ničeho. Celkem na úvěrovou smlouvu žalovaný zaplatil částku , částka, .

14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek a z potvrzení o úplatě ze dne , datum, bylo zjištěno, že obě pohledávky za žalovaným byly postoupeny žalobkyni, která je tak ve věci aktivně legitimována.

15. Z dopisu žalobkyně ze dne , datum, včetně poštovního podacího lístku ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovanému bylo postoupení obou pohledávek řádně oznámeno, a žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě částky , částka, .

16. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, , včetně poštovního podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby znovu vyzvána k úhradě částky , částka, , a to do , datum, .

17. Výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně doložila svou procesní subjektivitu.

18. Žalovaný žalovanou částku nijak nesporoval.

19. Z listin předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

20. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, přičemž v rámci první smlouvy ze dne , datum, č. , hodnota, mu byly poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, , určené k refinancování, které se zavázal vrátit formou 15měsíčních splátek po , částka, , celkem se zavázal uhradit částku , částka, . V rámci druhé úvěrové smlouvy ze dne , datum, č. , hodnota, mu byly poskytnuty prostředky ve výši , částka, , které se zavázal vrátit ve 45týdenních splátkách po , částka, , celkem se zavázal uhradit částku , částka, . V obou případech byla sjednána vysoká pevná úroková sazba (86 % p.a.) a RPSN přesahující 130 %, přičemž žalovaný se zavázal hradit i další poplatky za doplňkové služby a pojištění. Žalovaný však své závazky neplnil řádně a včas, přičemž u první smlouvy uhradil pouze celkem částku , částka, a u druhé úvěrové smlouvy celkem , částka, . Od srpna 2023 již neuhradil ničeho. Obě pohledávky byly následně postoupeny žalobkyni, která žalovaného řádně vyzvala k úhradě, avšak žalovaný na výzvy nereagoval a dluh nijak nesporoval. Žalobkyně však ničím neprokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně před poskytnutím obou úvěrů zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když v obou případech vycházela pouze z údajů poskytnutých žalovaným do žádostí o oba úvěry. Nepředložila ani jeho výplatní pásky, nájemní smlouvu, resp. bankovní výpisy žalovaného.

21. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

22. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětné úvěrové smlouvy smlouva byly mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřeny platně, a to s ohledem na to, zda byla před uzavřením těchto smluv zkoumána schopnost žalovaného sjednávané úvěry splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 86 odst. 1 a § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen „ZoSÚ“, neboť soud nepochyboval o tom, že citované smlouvy jsou smlouvami o spotřebitelském úvěru ve smyslu ZoSÚ, kdy v obou případech na straně jedné vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně coby věřitel a na straně druhé žalovaný coby spotřebitel.

23. V posuzované věci bylo pouze prokázáno, že žalovaný při uzavírání obou předmětných smluv uvedl informace o své příjmové stránce, odhadl své měsíční výdaje a sdělil v obou případech, že má dřívější závazky vůči právní předchůdkyni žalobkyně, když dokonce úvěrová smlouva ze dne , datum, č. , hodnota, měla být určena k refinancování jeho dřívějších závazků, avšak nijak blíže ve smlouvě specifikovaných. Příjmy žalovaného v tvrzené výši , částka, ke smlouvě ze dne , datum, , resp. ve výši , částka, ke smlouvě ze dne , datum, , resp. jeho odhadované výdaje ve výši , částka, ke smlouvě ze dne , datum, , resp. ve výši , částka, ke smlouvě ze dne , datum, – tedy necelé 4 měsíce po poskytnutí úvěru ze dne , datum, , přičemž žalovaný v obou případech uvedl, že bydlí v nájemním bydlení, svědčí o tom, že ani v jednou případě nebyly jeho příjmy ani jeho výdaje nebyly jakkoliv prověřeny ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, kdy se soudu jeví, že s uvedenými informacemi bylo účelově manipulováno (tj. příjmy navýšeny a výdaje poklesly) tak, aby v obou případech úvěr byl žalovanému poskytnut. Nadto zvláště v případě smlouvy ze dne , datum, č. , hodnota, , jež byla určena k refinancování předchozích závazků, měla právní předchůdkyně žalobkyně příjmy a výdaje žalovaného prověřovat mnohem pečlivěji, a měla být schopna toto prověření soudu prokázat, což však neučinila. K tomu je třeba uvést, že pouhé doplnění čísel do formuláře (smlouvy, karty klienta) bez náležitého ověřování příjmové a výdajové stránky rozpočtu spotřebitele k náležitému posouzení jeho úvěruschopnosti nepostačuje (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Poskytovatel úvěru nedostojí povinnosti stanovené mu v § 86 odst. 1 ZoSÚ, tudíž nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru podle uvedeného ustanovení je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Pouhé prohlášení žalovaného o tom, že je schopen předmětné úvěry splatit, je proto pro řádné zjištění a posouzení jeho majetkových poměrů zcela nedostačující. Právní předchůdkyně žalobkyně se spolehla v obou případech jen na prohlášení žalovaného o pravdivosti jím uvedených údajů o jeho příjmech a výdajích, nijak nezkoumala ani příjmovou ani výdajovou stránku. Žalobkyně další důkazní prostředky, které by prokazovaly, že informace uvedené v obou smlouvách a v obou klientských kartách, byly právní předchůdkyní žalobkyně prověřeny a uchovány tak, jak vyžaduje § 78 ZoSÚ, soudu nepředložila. K žalobkyní doloženému posouzení úvěruschopnosti klienta soud uvádí, že metodika posuzování je jakýmsi modelem, který však neodpovídá tomu, že ZoSÚ vyžaduje ověření úvěruschopnosti u každého spotřebitele zcela konkrétně, nikoli statisticky. Na tom nic nemění případné komentáře v komentářové literatuře a metodiky ČNB, neboť ZoSÚ je v tomto jednoznačný (§ 78 ZoSÚ). Smlouvy byly uzavřeny v roce 2022, resp. v roce 2023, kdy požadavky ZoSÚ a jejich striktní vyžadování soudy muselo být žalobkyni dostatečně známo. Pokud tedy právní předchůdkyně žalobkyně vyšla v obou případech pouze z tvrzení žalovaného o jeho příjmech a výdajích, a tato tvrzení nijak neověřovala, nedostála ani v jednom případě své povinnosti postupovat s odbornou péčí. Za těchto okolností pak právní předchůdkyně žalobkyně nemohla ani v jednom případě získat správnou představu o tom, zda žalovaný bude schopen úvěr splácet, jak vyžaduje § 86 odst. 1 ZoSÚ. Pokud právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala ani v jednom případě ani výši příjmů ani podstatné výdaje žalovaného, nemohla v obou případech zjistit, zda vůbec bude úvěry moci poskytnout.

24. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

25. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

26. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

27. Podle § 122 odst. 1 ZoSÚ může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 3 tohoto ustanovené souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však , částka, .

28. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

29. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

30. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná31. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

32. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

33. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

34. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

35. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

36. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

37. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

38. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

39. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá dle § 1880 odst. 1 tohoto zákoníku postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná (§ 1882 odst. 1 citovaného zákoníku).

40. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

41. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.

42. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Jeho ustanovení § 87 pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ), přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti.

43. Stejně tak v rozhodnutí pod sp. zn. III ÚS 4129/18 Ústavní soud ČR judikoval, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z „objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“44. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného zapůjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny jako např. rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost.

45. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že ve věci nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením obou předmětných úvěrových smluv řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, tedy skutečnost, zda je žalovaný v obou případech schopen požadované peněžní prostředky vrátit. Ve věci tudíž nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně v obou případech dostála povinnosti stanovené v § 86 odst. 1 ZoSÚ, a že by tak splnila podmínky, za nichž bylo možné oba úvěry žalovanému poskytnout. Soud proto obě předmětné smlouvy posoudil dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ jako absolutně neplatné.

46. Jelikož však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému na první úvěrovou smlouvu ze dne , datum, č. , hodnota, poskytla částku , částka, (výše čerpaného úvěru), které jí žalovaný v plném rozsahu nevrátil, soud dospěl k závěru, že se žalovaný na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. žalobkyně bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky , částka, (zapůjčených , částka, po odečtení žalovaným vrácených , částka, ), žalobkyni vrátit.

47. Stejně tak bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému na druhou úvěrovou smlouvu ze dne ze dne , datum, č. , hodnota, poskytla částku , částka, (výše čerpaného úvěru), které jí žalovaný v plném rozsahu nevrátil, soud dospěl k závěru, že se žalovaný na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. žalobkyně bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky , částka, (zapůjčených , částka, po odečtení žalovaným vrácených , částka, ), žalobkyni vrátit.

48. Soud proto žalobě co do žalobkyní požadované částky ve výši , částka, , o níž se žalovaný bezdůvodně obohatil, s odkazem na § 87 ZoSÚ vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z nevrácených částek bezdůvodného obohacení úroky z prodlení podle § 1970 o. z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.).

49. Žalobě ale soud nevyhověl v ostatních nárocích s ohledem na neplatnost obou smluv o spotřebitelském úvěru (výrok II.).

50. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť by sice bylo namístě přiznat ji žalovanému, jenž byl v řízení převážně úspěšný (rozdíl úspěchu v řízení žalovaného v rozsahu 85,12 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 14,88 %), avšak dle obsahu spisu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly. Proto bylo rozhodnuto, jak je ve výroku III. tohoto rozsudku uvedeno.

51. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebyly zjištěny okolnosti, a to i vzhledem k naprosté pasivitě žalovaného, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.