15 C 223/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení částky 53 066 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, , spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 14,75 % ročně od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 14,75 % ročně od , datum, do zaplacení, pohledávku ve výši , částka, , úrok ve výši 92,7 % p.a z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úrok ve výši 14,75 % p.a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, , se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne mezi účastníky řízení byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, . Úvěr byl žalovanému vyplacen dne , datum, na účet uvedený ve smlouvě. Žalovaný se zavázal tento úvěr splatit, tj. jistinu spolu s úrokem ve výši 92,7 % p.a. a pojištěním v 30 měsíčních splátkách po , částka, , splatných vždy k 20. dni každého měsíce počínaje březnem 2024. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to e-mailovou komunikací, a byla podepsána žalovaným prostřednictvím jedinečného kódu. Oznámení o schválení úvěru, včetně splátkového kalendáře, bylo žalovanému doručeno na e-mailovou adresu uvedenou ve smlouvě. Žalovaný však své smluvní povinnosti neplnil řádně a dostal se do prodlení s úhradou splátek, resp. hned první splátky. Do dne zesplatnění úvěru neuhradil žalobkyni vůbec nic. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na smluvní pokuty ve výši , částka, a náhradu nákladů spojených s prodlením ve výši , částka, , jak bylo sjednáno ve smlouvě. Dne , datum, došlo v souladu s bodem 6.3 smlouvy k zesplatnění celého úvěru, neboť žalovaný byl v prodlení s úhradou splátky č. , hodnota, o více než 65 dnů. Ke dni zesplatnění činila nová jistina úvěru, zahrnující dosud nesplacenou jistinu v částce , částka, a přirostlé úroky ke dni zesplatnění ve výši , částka, . Nová jistina činí celkem částku , částka, . Dále žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy, která činí 0,1 % denně z nové jistiny úvěru ve výši , částka, , za období od , datum, do dne vyhotovení této žaloby, což je částka , částka, . Žalobkyně tak požaduje zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 14,75 % ročně od , datum, do zaplacení, zaplacení částky smluvní pokuty ve výši , částka, , úroku ve výši 92,7 % p.a z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úroku ve výši 14,75 % p.a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, . Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po předžalobní výzvě žalobkyně.

2. Před poskytnutím úvěru byla žalobkyní prověřena schopnost žalovaného splácet úvěr na základě dokladů a informací poskytnutých žalovaným, včetně dokladů o příjmech a jeho prohlášení. Dále byly využity externí databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti, konkrétně registry SOLUS a NRKI, a byl proveden interní scoringový model založený na bodovém hodnocení. Žalobkyně rovněž ověřila, že žalovaný nebyl evidována v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, jeho doklad totožnosti nebyl neplatný, jeho zaměstnavatel nebyl v insolvenci a obchodník, který s žalovaným jednal, úvěr doporučil ke schválení. Na základě těchto zjištění žalobkyně vyhodnotila, že žalovaný má dostatečné volné zdroje ke splácení úvěru.

3. Přípisem zdejšího soudu ze dne 10. 76. 2025 byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dnů od doručení přípisu doplnila svá tvrzení ohledně skutečnosti, jakým způsobem posuzovala žalobkyně při poskytování úvěrů schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a dále, aby označila důkazy k doplněným tvrzením. Žalobkyně svá tvrzení doplnila tak, že vycházela z informací poskytnutých žalovaným, kdy doložil čistý měsíční příjem ve výši , částka, , jeho měsíční náklady byly stanoveny na , částka, . Po odečtení rezervy , částka, byly volné zdroje ke splácení vyčísleny na , částka, . Ohledně výdajů vycházela pouze z prohlášení žalovaného o jeho výdajích, kdy k nákladům na bydlení žalovaný uvedl, že jeho měsíční náklady na bydlení (nájemné a inkaso) činí , částka, a u osobních nákladů vycházela z částky životního minima ve výši , částka, . Žalobkyně tuto částku převzala jako výchozí údaj, protože neměla k dispozici žádné doklady, které by výši nákladů na bydlení potvrzovaly nebo vyvracely.

4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, v řízení zůstal zcela pasivní.

5. Z listin předložených žalobkyní byl zjištěn následující skutkový stav:

6. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, , ve spojení s dodatkem číslo , hodnota, k této smlouvě ze dne , datum, bylo zjištěno, že účastníci řízení tohoto dne spolu uzavřeli s pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 92,7 % p.a., RPSN činilo 144,23 %, a to ve 30 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, . Celkem měl žalovaný žalobkyni uhradit částku , částka, . Splátky byly splatné vždy do 20. dne v měsíci, počínaje kalendářním měsícem, který následuje po měsíci, kdy byla částka úvěru vyplacena. Pojištění úvěru bylo sjednáno. Pro případ prodlení žalovaného se splátkami úvěru byly sjednány následující sankce – dostane-li se žalovaný do prodlení s úhradou splátky o 15 dní, vzniká mu povinnost zaplatit náhradu nákladů ve výši , částka, za každou opožděnou splátku; při prodlení 30 dní byla navíc sjednána smluvní pokuta ve výši , částka, pro každou splátku. Celková výše těchto smluvních pokut nesmí překročit částku , částka, ročně. Pokud prodlení trvá 65 dní, úvěr se automaticky zesplatní – stává se splatná celá zbývající jistina, úroky i dosud vzniklé sankce, a žalovaný byl povinen vše uhradit okamžitě. Pokud tak neučiní, je povinen uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, a zároveň může být požadován zákonný úrok z prodlení, náhrada škody a náklady řízení.

7. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalované byly poskytnuty informace o parametrech úvěru dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

8. Z dokumentu „Podpis na dálku“ bylo zjištěno, že smlouva o spotřebitelském úvěru byla technicky uzavřena na dálku prostřednictvím tzv. produktu A, který využívá elektronický podpis pomocí odpovědní SMS. Klient obdržel návrh smluvní dokumentace e-mailem a následně mu byl zaslán jedinečný 10místný podpisový kód jako variabilní symbol platby ve výši , částka, na jeho bankovní účet. Tento kód klient použil k podpisu smlouvy tím, že odeslal SMS ve tvaru „Souhlasím, Jméno, Příjmení, PodpisovýKód“. Tímto způsobem došlo k ověření identity klienta (přístup k účtu vedenému na jeho jméno) a k podpisu všech dokumentů.

9. Z Přílohy č. , hodnota, k návrhu na uzavření Smlouvy o úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že úvěr byl pojištěn, resp. byl sjednáno pojištění – Balíček A, a to za měsíční úhradu ve výši , částka, s tím, že tato úhrada je součástí splátek úvěru.

10. Z dokumentu „přihláška do skupinového pojištění“ ze dne , datum, , včetně předsmluvních informací o pojistném produktu a informačním dokumentu o produktu bylo zjištěno, že k úvěrové smlouvě bylo sjednáno pojištění – Balíček pojištění A, a to mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, .

11. Z oznámení žalobkyně ze dne , datum, včetně dodejky bylo zjištěno, že došlo ke schválení úvěru dle smlouvy o úvěru č. , hodnota, , ve znění Dodatku č. , hodnota, k této smlouvě.

12. Z dokumentu „ Základní informace o klientovi“ bylo zjištěno, že žalovaný požádal o úvěr dne , datum, , smlouva o spotřebitelském úvěru byla podepsána dne , datum, a úvěr byl vyplacen dne , datum, .

13. Z dokladu o odeslání ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný ze svého účtu číslo , č. účtu, odeslal žalobkyni , částka, pod variabilním symbolem 75576287445.

14. Ze zaslané SMS – informace o vyplacení ze dne , datum, a důkazu o přijaté potvrzovací SMS z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně vrátila , částka, na účet žalovaného a žalovaný s pomocí SMS potvrdil uzavření úvěrové smlouvy číslo , hodnota, .

15. Z dokladu o vyplacení úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že na účet žalovaného číslo , č. účtu, byla připsána částka , částka, , a to pod variabilním symbolem 91003298929.

16. Ze splátkového kalendáře k úvěrové smlouvě č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaný měl hradit pravidelné měsíční splátky ve výši , částka, počínaje , datum, , poslední splátka měla být uhrazena nejpozději do , datum, . Splátek mělo být celkem , hodnota, . Z dokumentu se podává, jaká část splátky připadá na úroky z úvěru a jaká část splátky připadá na splátku jistiny a na pojištění úvěru.

17. Z prohlášení klienta ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný potvrdil, že byl seznámen se všemi informacemi dle § 92 zákona č. 257/2016 Sb., úvěr bude použit pro osobní potřeby a splácen z vlastních zdrojů, a že nebude použit k financování trestné činnosti. V případě konsolidace bude úvěr použit na úhradu jiných dluhů. Žalovaný souhlasil s výší úroků, byl si vědom, že jde o nebankovní úvěr. Dále prohlásil, že nemá jiné splatné závazky, exekuce ani insolvence. Potvrdila pravdivost všech údajů, jeho manželka, pokud existuje, souhlasí s uzavřením smlouvy a případnými závazky. Žalovaný dále prohlásil, že smlouvu uzavírá svobodně, bez tísně, a je schopen úvěr řádně splácet.

18. Z dokumentu „Hodnocení klienta“ ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný uvedl svůj čistý měsíční příjem z podnikání ve výši , částka, . Mezi jeho výdaje byla zařazena částka , částka, životního minima a částka na bydlení , částka, s tím, že žalovaný bydlí ve vlastním Žalovaný je svobodný, má středoškolské vzdělání s maturitou. Jeho celkové výdaje tak činily částku , částka, , volné zdroje pak činily , částka, měsíčně.

19. Dne , datum, byl žalovaný lustrován v registru SOLUS, a to bez negativního záznamu v tomto registru.

20. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací bylo zjištěno, že žalovaný vykazoval střední úroveň rizika z pohledu interního hodnocení bonity (Score Card SC2022_DA). Počet žádostí u sedmi různých finančních institucí ho zařadil do rizikovější kategorie IV, zatímco expozice ve výši , částka, odpovídá kategorii III. Naopak pozitivně působil nulový dluh po splatnosti a nízký úvěrový limit ve výši , částka, , které ho řadilo do nejméně rizikových kategorií I. Celkové bodové hodnocení 178 bodů naznačuje, že žádost o úvěr může být schválena, avšak s omezením výše vyplacené částky a s důrazem na další posouzení schopnosti splácet.

21. Výpisem z živnostenského rejstříku ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalovaný je osobou samostatně výdělečně činnou v oboru přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti, a to od , datum, na dobu neurčitou.

22. Z daňového přiznání odevzdaného Finančnímu úřadu pro Středočeský kraj, územní pracoviště , adresa, dne , datum, bylo zjištěno, že základ daně žalovaného za rok 2023 činil , částka, , po odečtení základní slevy na poplatníka ve výši 30 840 činila jeho daň z příjmu částku 3 450.

23. Z Přílohy č. , hodnota, k daňovému přiznání žalovaného za rok 2023 bylo zjištěno, že jeho příjmy činily částku , částka, , přičemž uplatnil 60% výdajový paušál, a tak jeho výdaje činily částku , částka, .

24. Z dopisu žalobkyně ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl upomenut o úhradu splátky 1. splatné dne , datum, a splátky 2. splatné dne , datum, s tím, že je dále povinen uhradit účelně vynaložené náklady na vymáhání ve výši , částka, za každou splátku a smluvní pokuty ve výši , částka, . Žalovaný byl rovněž upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru.

25. Z dopisu žalobkyně ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl upomenut o úhradu splátky 1. splatné dne , datum, a splátky 2. splatné dne , datum, a splátky 3. splatné dne , datum, s tím, že je dále povinna uhradit účelně vynaložené náklady na vymáhání ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, . Žalovaný byl rovněž upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru.

26. Z dopisu žalobkyně ze dne , datum, bylo zjištěno, že došlo k zesplatnění celého úvěru, neboť se žalovaný dostal do prodlení se splátkami v délce 65 dnů a byl vyzván k okamžité úhradě částky , částka, , kdy tato částka představuje původní jistinu úvěru ve výši , částka, , úrok za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění úvěru ve výši , částka, , neuhrazené smluvní pokuty ve výši , částka, a náhrada nákladů na vymáhání ve výši , částka, a částky , částka, za pojištění.

27. Z karty klienta (žalovaného) ke smlouvě č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaný od samého počátku úvěrového vztahu nehradil splátky řádně a včas, když neuhradil žalobkyni jedinou splátku. Dále bylo zjištěno, kdy byl žalovaný o úhradu splátek upomenut, ověřena celková žalovaná částka ve výši , částka, .

28. Úplným výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu – registr nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru prokázala žalobkyně svou licenci k poskytování spotřebitelského úvěru a svou procesní subjektivitu.

29. Z dopisu právní zástupkyně žalobkyně ze dne , datum, včetně poštovního podacího archu z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby žalovaného upomenula o okamžitou úhradu částky , částka, spolu se smluvní pokutou a příslušenstvím.

30. Žalovaný žalovanou částku nijak nesporoval.

31. Z provedených důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu:

32. Dne , datum, byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalovaný požádal o úvěr dne , datum, , smlouvu potvrdil SMS zprávou a úvěr mu byl vyplacen dne , datum, ve výši , částka, . Úvěrovou smlouvou byla sjednána úroková sazba 92,7 % p.a., RPSN činilo 144,23 %. Uvedené prostředky se žalovaný zavázal žalobkyni splatit v 30 měsíčních splátkách po , částka, , a to ke každému 20. v měsíci, počínaje , datum, . Celkem se žalovaný zavázal žalobkyni zaplatit částku , částka, . Pro případ prodlení byly sjednány následující sankce, a to , částka, za každou opožděnou splátku (15 dní), při prodlení 30 dní byla navíc sjednána smluvní pokuta ve výši , částka, za každou splátku, smluvní pokuty mohly dosáhnout maximálně částky , částka, ročně. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobkyni nikdy ničeho neuhradil, byl úvěr zesplatněn při prodlení 65 dní, tj. ke dni , datum, a žalovaný byl povinen okamžitě uhradit celou zbývající jistinu, úroky, sankce a další náklady. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela žalobkyně toliko z informací uvedených žalovaným, tj. z jeho měsíčního příjmu z podnikání ve výši , částka, , výdaje byly hodnoceny dle částech životního minima a normativních nákladů na bydlení ve výši , částka, s tím, že žalovaný uvedl, že nemá jiné závazky, exekuce ani insolvenci. Žalovaný byl bez negativního záznamu v registru SOLUS, ale v nebankovním registru vykazoval střední riziko. Žalobkyně požaduje úhradu částky , částka, , zahrnující jistinu, úroky, sankce, náklady na vymáhání a pojištění. Žalovaný dlužnou částku nijak nesporoval.

33. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

34. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětná smlouva byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena platně, a to s ohledem na to, zda byla před uzavřením této smlouvy zkoumána schopnost žalovaného sjednávaný úvěr splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 86 odst. 1 a § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen „ZoSÚ“, neboť soud nepochyboval o tom, že citovaná smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ZoSÚ, kdy na straně jedné vystupuje žalobkyně coby věřitel a na straně druhé žalovaná coby spotřebitel.

35. V posuzované věci bylo pouze prokázáno, že žalovaný při uzavírání předmětné smlouvy uvedl informace o své průměrné měsíční příjmové stránce ve výši , částka, , tj. žalovaný sám uváděl svůj měsíční příjem dokonce pod hranicí minimální mzdy, což však žalobkyni nezarazilo, dále jeho výdaje pak byly minimalizovány – žalobkyně ani nezjišťovala faktické výdaje žalovaného, natož aby je doložila, když se žalobkyně spokojila s uvedením částky životního minima a odhadnutými náklady na bydlení. Příjem žalovaného lze mít za prokázaný doloženým daňovým přiznáním žalovaného za rok 2023, avšak jeho faktické výdaje nebyly, jakkoliv prověřeny ze strany žalobkyně, kdy tato se spokojila pouze s tvrzeními žalovaného. K tomu je třeba uvést, že pouhé doplnění čísel do formuláře (smlouvy, karty klienta) bez náležitého ověřování příjmové a výdajové stránky rozpočtu spotřebitele k náležitému posouzení jeho úvěruschopnosti nepostačuje (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Poskytovatel úvěru nedostojí povinnosti stanovené mu v § 86 odst. 1 ZoSÚ, tudíž nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru podle uvedeného ustanovení je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Pouhé prohlášení žalovaného o tom, že je schopen předmětný úvěr splatit, je proto pro řádné zjištění a posouzení jeho majetkových poměrů zcela nedostačující. Žalobkyně se spolehla jen na prohlášení žalovaného o pravdivosti jím uvedených údajů o jeho příjmech a výdajích, nijak nezkoumala zejména výdajovou stránku. Žalobkyně další důkazní prostředky, které by prokazovaly, že informace uvedené ve smlouvě a v kartě klienta byly žalobkyní prověřeny a uchovány tak, jak vyžaduje § 78 ZoSÚ, soudu nepředložila. K žalobkyní doloženému posouzení úvěruschopnosti klienta soud uvádí, že metodika posuzování je jakýmsi modelem, který však neodpovídá tomu, že ZoSÚ vyžaduje ověření úvěruschopnosti u každého spotřebitele zcela konkrétně, nikoli statisticky. Na tom nic nemění případné komentáře v komentářové literatuře a metodiky ČNB, neboť ZoSÚ je v tomto jednoznačný (§ 78 ZoSÚ). Smlouva byla uzavřena v roce 2024, kdy požadavky ZoSÚ a jejich striktní vyžadování soudy muselo být žalobkyni dostatečně známo. Pokud tedy žalobkyně vyšla pouze z tvrzení žalovaného o jeho výdajích, které nadto minimalizovala, a tato tvrzení nijak neověřovala, nedostála své povinnosti postupovat s odbornou péčí. Za těchto okolností pak žalobkyně nemohla získat správnou představu o tom, zda žalovaný bude schopna úvěr splácet, jak vyžaduje § 86 odst. 1 ZoSÚ. Pokud žalobkyně nezkoumala zejména podstatné výdaje žalovaného, nemohla zjistit, zda vůbec bude úvěr moci poskytnout.

36. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

37. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

38. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

39. Podle § 122 odst. 1 ZoSÚ může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 3 tohoto ustanovené souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však , částka, .

40. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

41. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

42. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná43. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

44. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

45. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

46. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

47. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

48. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

49. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

50. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

51. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

52. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.

53. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Jeho ustanovení § 87 pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ), přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti.

54. Stejně tak v rozhodnutí pod sp. zn. III ÚS 4129/18 Ústavní soud ČR judikoval, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z „objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“55. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného zapůjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny jako např. rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost.

56. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že ve věci nebylo prokázáno, že by žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, tedy skutečnost, zda je žalovaný schopen požadované peněžní prostředky vrátit. Ve věci tudíž nebylo prokázáno, že by žalobkyně dostála povinnosti stanovené v § 86 odst. 1 ZoSÚ, a že by tak splnila podmínky, za nichž bylo možné úvěr žalovanému poskytnout. Soud proto předmětnou smlouvu posoudil dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ jako absolutně neplatnou.

57. Jak již bylo výše konstatováno, dotčená smlouva o spotřebitelském úvěru je s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nesplnila podmínky § 86 ZoSÚ, dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ absolutně neplatná. Faktem ovšem je, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , které jí žalovaný nevrátil. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky , částka, , také vrátit. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z nevrácené částky bezdůvodného obohacení úroky z prodlení podle § 1970 o. z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tedy z částky , částka, od , datum, do zaplacení (výrok I.).

58. Žalobě ale soud nevyhověl v ostatních nárocích s ohledem na neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru (výrok II.).

59. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když oba účastníci řízení měli přibližně stejný úspěch v nadepsané věci (výrok III.).

60. Lhůta pro splnění povinnosti uložená žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku, neboť nebyly zjištěny okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší, a to i s ohledem na naprostou pasivitu žalovaného v řízení.