15 C 227/2024
č. j. 15 C 227/2024-52
V PLATNOSTICitované zákony (9)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 6 § 7
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 78 § 87
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 94 342,81 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným nadepsanému soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, spolu s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, , s žalovaným měla uzavřenu smlouvu k službě Twisto účet, na základě které žalovanému zřídila Twisto účet, k němuž byla žalovanému zaslána platební karta (Twisto karta), jež umožňovala žalovanému možnost platby do výše schváleného kreditního rámce, a tyto platby odložit až o 45 dní. Smlouva byla uzavřena za použití prostředků komunikace na dálku. Dále právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému službu Twisto Slice, na základě které si žalovaný mohl jakékoliv platby ve výši nad , částka, rozložit v rozmezí od 3 do 12 měsíců. Právní předchůdkyně žalobkyně dále uzavřela s žalovaným Smlouvu o splátkovém limitu, s Přílohou k této smlouvě, ve které byl sjednán konkrétní počet a výše měsíčních splátek. Tyto splátky pak byly přístupny v Twisto účtu žalovaného, ze kterého je patrný i dohodnutý splátkový kalendář. Dále měl žalovaný možnost za poplatek službu odložení splatnosti úhrady vyúčtování, přičemž výše poplatku se odvíjí od výše odložené částky. Žalovaný využil služeb v celkové ceně , částka, . Žalovaný se zavázal uhradit kupní cenu včetně případného poplatku za prodloužení splatnosti v případě, že neuhradí do data splatnosti jednotlivé vyúčtované transakce za využití Twisto karty. Poplatek za prodloužení splatnosti činil celkem , částka, . Žalovaný uhradil jednotlivá vyúčtování pouze částečně, a to v celkové výši , částka, . Žalovaný provedení transakce v rámci schváleného kreditního limitu nezaplatil a ocitl se následující den po datu splatnosti uvedeného v měsíčním vyúčtování jednotlivých transakcí v prodlení. V případě splátek uskutečněných na základě služby Twisto Slice žalovaný též tyto splátky neuhradil a také se ocitl v prodlení ode dne následujícího po datu splatnosti uvedeného v měsíčním vyúčtování jednotlivých transakcí. Z tohoto důvodu a v souladu s čl. 1.9 Smlouvy o splátkovém limitu právní předchůdce žalobkyně zbývající splátky k službě Twisto Slice, jež nebyly dosud vyúčtovány, zesplatnil. Právní vztah mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně se řídí Smlouvou o Twisto účtu, Smlouvou o splátkovém limitu spolu s Přílohou k této smlouvě a Všeobecnými obchodními podmínkami publikovanými na internetových stránkách www. Twisto.cz. Dle podmínek byl žalovanému vyúčtován poplatek za prodloužení splatnosti ve výši , částka, za každých odložených , částka, o 1 měsíc při platbě min. 10% z celkové jistiny a ve výši , částka, za každých odložených , částka, o 1 měsíc při platbě méně než 10% z celkové jistiny. Právní předchůdkyni žalobkyně dále vzniklo právo na úhradu poplatku z prodlení za všechny smlouvy v celkové výši , částka, dle Podmínek. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila nejprve veškeré pohledávky za žalovaným včetně příslušenství a veškerých práv na společnosti , právnická osoba, ., IČ , IČO, , a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, . Společnost B23 následně smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, postoupila veškeré pohledávky za žalovaným včetně příslušenství na žalobkyni. Žalobkyně proto požaduje po žalovaném zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení ve výši 15 %, částku , částka, na poplatek z prodlení za všechny smlouvy a náhradu nákladů řízení.
2. Přípisem zdejšího soudu ze dne , datum, byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení přípisu doplnila svá tvrzení ohledně skutečnosti, jakým způsobem posuzovala při poskytování úvěru žalovanému jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a označila důkazy k prokázání doplněných tvrzení. Žalobkyně svá tvrzení doplnila tak, že za účelem ztotožnění zkontrolovala právní předchůdkyně žalobkyně předloženou kopii občanského průkazu, a prověřila jej v centrální evidenci exekucí, v registru SOLUS a v insolvenčním rejstříku. Žalobkyně má dále za to, že poskytnuté služby žalovanému nepředstavovali úplatný úvěr, když žalovanému nebyly za uzavření účtovány žádné poplatky, a proto se na žalobkyni nevztahuje povinnost uložená zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Z opatrnosti však žalobkyně žádá, aby pro případ jiné právní kvalifikace žalobního nároku byl žalobkyni přiznán nárok na vydání bezdůvodného obohacení v částce , částka, , představující rozdíl mezi částkou poskytnutých finančních prostředků žalovanému ve výši , částka, a žalovaným uhrazené částky , částka, .
3. Žalovaný je státním občanem Slovenské republiky, avšak měl v době vzniku právního vztahu bydliště v České republice (viz mimo jiné záhlaví tohoto rozhodnutí), ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy o úvěru, je tedy dána mezinárodní příslušnost soudů ČR rozhodnout o žalobě podle čl. 4 a 18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I. bis). Použitelnost českého práva podle bydliště spotřebitele vyplývá z čl. 6 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím I).
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k soudem nařízenému jednání se nedostavil.
5. Smlouvou k službě Twisto účet ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobkyně se zavázala zřídit žalovanému službu Twisto účet spočívající v poskytnutí úvěrového rámce začínající ve výši , částka, s tím, že dle úvěruschopnosti žalovaného se může úvěrový rámec navyšovat. Uvedený účet umožňuje též možnost odložit jednotlivé platby až o 45 dnů. Podmínkou zřízení a provozování Twisto účtu bylo, že žalovaný bude řádně splácet poskytnuté finanční prostředky včetně případných poplatků za prodlení či prodloužení splatnosti. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky. K uvedenému účtu byla vydána tzv. Twisto karta, fungující jako běžná platební karta Mastercard.
6. Smlouvou o splátkovém limitu ze dne , datum, včetně přílohy bylo prokázáno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr do výše , částka, . Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal uhradit ve splátkách po , částka, . Sjednaná úroková sazba činila 27,5% ročně a RPSN 31,3% ročně. Předpoklady a podmínky splácení poskytnutého úvěru jsou uvedeny v příloze k této Smlouvě. Součástí každé přílohy jsou zejména informace o zápůjční úrokové sazbě, roční procentní sazbě nákladů a výši, počtu a četnosti plateb, jež měl žalovaný provést.
7. Smlouvou o splátkovém limitu ze dne , datum, včetně přílohy bylo prokázáno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr do výše , částka, . Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal uhradit ve splátkách po , částka, . Sjednaná úroková sazba činila 27,5% ročně a RPSN 31,3% ročně. Předpoklady a podmínky splácení poskytnutého úvěru jsou uvedeny v příloze k této Smlouvě. Součástí každé přílohy jsou zejména informace o zápůjční úrokové sazbě, roční procentní sazbě nákladů a výši, počtu a četnosti plateb, jež měl žalovaný provést.
8. Smlouvou o splátkovém limitu ze dne , datum, včetně přílohy bylo prokázáno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr do výše , částka, . Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal uhradit ve splátkách po , částka, . Sjednaná úroková sazba činila 12,1% ročně a RPSN 12,8% ročně. Předpoklady a podmínky splácení poskytnutého úvěru jsou uvedeny v příloze k této Smlouvě. Součástí každé přílohy jsou zejména informace o zápůjční úrokové sazbě, roční procentní sazbě nákladů a výši, počtu a četnosti plateb, jež měl žalovaný provést.
9. Z kopie občanského průkazu číslo , IBAN, byla zjištěna totožnost žalovaného.
10. Vyúčtováním za únor 2022 bylo prokázáno, že žalovaný prostřednictvím svého Twisto účtu provedl platby v celkové výši , částka, , na poplatcích mu žalobkyně účtovala , částka, . Přičemž zaplatil , částka, , k doplacení zbývalo , částka, .
11. Vyúčtováním za březen 2022 bylo prokázáno, že žalovaný prostřednictvím svého Twisto účtu provedl platby v celkové výši , částka, , na poplatcích mu žalobkyně účtovala , částka, . Přičemž zaplatil , částka, , k doplacení zbývalo , částka, .
12. Vyúčtováním za duben 2022 bylo prokázáno, že žalovaný prostřednictvím svého Twisto účtu provedl platby v celkové výši , částka, , na poplatcích a smluvní pokutě mu žalobkyně účtovala , částka, . Přičemž zaplatil , částka, , k doplacení zbývalo , částka, .
13. Vyúčtováním za květen 2022 bylo prokázáno, že žalovaný prostřednictvím svého Twisto účtu provedl platby v celkové výši , částka, , na poplatcích mu žalobkyně účtovala , částka, a na smluvní pokutě , částka, . Přičemž již nezaplatil ničeho.
14. Vyúčtováním za červen 2022 bylo prokázáno, že žalovaný prostřednictvím svého Twisto účtu provedl platby v celkové výši , částka, , na poplatcích mu žalobkyně účtovala , částka, a na smluvní pokutě , částka, . Přičemž již nezaplatil ničeho.
15. Vyúčtováním za červenec 2022 bylo prokázáno, že žalovaný prostřednictvím svého Twisto účtu provedl platby v celkové výši , částka, , na poplatcích mu žalobkyně účtovala , částka, a na smluvní pokutě , částka, . Přičemž již nezaplatil ničeho.
16. Vyúčtováním za srpen 2022 bylo prokázáno, že žalobkyně zesplatnila poskytnuté úvěry ke dni , datum, a domáhala se po žalovaném úhrady celkové částky , částka, , z čehož činí částka , částka, smluvní pokutu a částku , částka, za poplatky z prodlení. Přičemž žalovaný nezaplatil ničeho.
17. Z objednávek na Twisto Card bylo zjištěno, že žalovaný prostřednictvím Twisto karty objednal zboží v období od , datum, do , datum, v celkové hodnotě , částka, , přičemž objednávkou žalovaného došlo k uzavření smlouvy mezi společností Twisto a e-shopem, na jejímž základě byl postoupen nárok na zaplacení kupní ceny zakoupeného zboží na společnost Twisto. Zároveň na každý jednotlivý nákup zboží poskytla společnost Twisto žalovanému splátkový kalendář.
18. Výzvou k úhradě dluhu ze dne , datum, spolu s potvrzením podání z téhož dne bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení částky , částka, , přičemž částku tvoří jistina ve výši , částka, , smluvní pokuta ve výši , částka, a částku , částka, zákonný úrok z prodlení ode dne prodlení ke dni sepisu výzvy. Celkovou částku měl žalovaný uhradit do , datum, .
19. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně potvrzení o zaplacení úhrady a seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, . postoupila pohledávku za žalovaným na společnost , právnická osoba, .
20. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně potvrzení o zaplacení úhrady a seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, . postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni.
21. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, Smlouvu k službě Twisto účet, na jejímž základě se žalobkyně zavázala umožnit žalovanému realizovat platby za zboží a služby prostřednictvím Twisto účtu, s finančním limitem nejprve , částka, , následně po uzavření další smlouvy k službě Twisto účet – o splátkovém limitu dne , datum, a smlouvy ze dne , datum, s finančním limitem , částka, . Konečně uzavřeli dne , datum, další smlouvu k službě Twisto účet s finančním limitem ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni vyúčtované platby provedené prostřednictvím Twisto účtu dle vystavených vyúčtování. Dále se žalovaný zavázal žalobkyni zaplatit i případné poplatky z prodlení, za prodloužení splatnosti a smluvní pokutu. Žalovaný využil prostřednictvím svého Twisto účtu služeb v celkové ceně , částka, . Žalovaný uhradil na své pohledávky dle vyúčtování pouze částečně částku , částka, . Na poplatcích si žalobkyně nárokuje celkem , částka, (poplatky za prodlení, poplatek za službu Twisto účet, poplatky za odložení splatnosti). Zbývající dlužnou částku žalovaný nezaplatil ani po výzvě právního zástupce žalobkyně. Žalovaný uvedené částky nijak nerozporoval.
22. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
23. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen „ZoSÚ“, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
24. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.
25. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
26. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
27. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
28. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-, právnická osoba, . vs. GK, v řízení o předběžné otázce (dále jen jako „rozsudek SDEU“), rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46 rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. S ohledem na tento závěr Soudního dvora Evropské unie je nutné § 87 odst. 1 ZoSÚ vykládat tak, že následkem porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, ke které je povinen soud přihlédnout z úřední povinnosti, nikoli až k námitce spotřebitele.
29. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
30. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
31. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
32. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
33. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
34. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.
35. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
36. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
37. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
38. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Jeho ustanovení § 87 pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (či zápůjčku) sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ), přičemž k absolutní neplatnosti je soud s odkazem na § 588 o. z. povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti.
39. Stejně tak v rozhodnutí pod sp. zn. III ÚS 4129/18 Ústavní soud ČR judikoval, že „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z „objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“40. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného zapůjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny jako např. rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost.
41. S ohledem na shora uvedené soud posoudil předmětné úvěrové smlouvy jako absolutně neplatné, neboť předchůdkyně žalobkyně svá tvrzení ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, a to co se týká, jeho měsíčních příjmů a výdajů nejen netvrdila, ale ani nijak nedoložila. Z předložených důkazů nelze dojít k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně ověřovala příjmy a výdaje žalovaného, tedy že žalovaný je schopen své dluhy splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně zcela rezignovala na svou zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnuté peněžní prostředky splácet, a to zejména porovnáním jeho příjmů a výdajů, k čemuž je povinna získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen zapůjčené prostředky vrátit, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně.
42. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě dvou smluv o postoupení pohledávek uzavřené podle § 1879 a násl. o. z. postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována, jelikož žalovaný svůj postoj k vrácení zbylé části bezdůvodného obohacení nezměnil.
43. Jak již bylo výše konstatováno, dotčené smlouvy o spotřebitelském úvěru (rámcová o tzv. Twisto účtu) ze dne , datum, a všechny následující (smlouvy o splátkovém limitu) jsou s ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila podmínky § 86 ZoSÚ, absolutně neplatné. Faktem ovšem je, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , které jí žalovaný v plném rozsahu nevrátil. Žalovaný se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně, bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky , částka, (zapůjčených celkem , částka, po odečtení žalovaným vrácené celkové částky ve výši , částka, ), žalobkyni také vrátit. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z nevrácené částky bezdůvodného obohacení úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to z částky , částka, od , datum, do zaplacení (výrok I.).
44. Soud ale žalobě nevyhověl v ostatních žalovaných nárocích s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru (výrok II.).
45. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu 62 % nákladů řízení v částce , částka, . Celkové náklady činí , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky , částka, za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . O povinnosti žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem, bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
46. Lhůta pro splnění povinnosti uložené žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť nebyly zjištěny okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší, a to i vzhledem na neaktivitu žalované v řízení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.