15 C 228/2023

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 15 755,62 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 755,62 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 15 000 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 278,49 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 12 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 755,62 Kč spolu s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, z titulu smlouvy o úvěru číslo kterou uzavřela s žalovaným dne datum právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba credit s.r.o., IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů a poté zaslal právní předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétní půjčky. Právní předchůdkyně žalobkyně po prověření úvěruschopnosti žalovaného zaslala žalovanému návrh smlouvy o úvěru. Odesláním verifikačního kódu ve formě SMS žalovaný potvrdil, že se seznámil se zněním smlouvy. Na základě smlouvy a dodatku ke smlouvě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému převodem na jím uvedený bankovní účet částku 15 000 Kč a žalovaný se jí zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 6 589 Kč, který představoval kapitalizovanou úplatu za poskytnutí úvěru složenou z poplatku za sjednání úvěru a kapitalizovaného smluvního úroku, to vše se splatností do datum. Žalovaný poskytnutý úvěr nezaplatil řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, na základě které pak došlo k postoupení pohledávek prostřednictvím dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Postoupení pohledávek se stalo účinným ke dni datum, tj. okamžikem zaplacení kupní ceny za jednotlivé portfolio pohledávek, a žalovanému byla tato skutečnost oznámena přípisem ze dne datum. Žalovaný svůj dluh nesplnil ani poté, co k tomu byl právním zástupcem žalobkyně ve výzvě k plnění před podáním žaloby, odeslané dne datum, vyzván. Žalobkyně proto požadovala zaplacení částky 15 000 Kč představující jistinu úvěru, zákonného úroku z prodlení z jistiny 15 000 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,50 %, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 278,49 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 12 489 Kč a částky 755,62 Kč, jenž představuje smluvní pokutu.

2. Přípisem zdejšího soudu ze dne datum byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení přípisu prokázala, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, dne datum doplnila tak, že uvedla, že její právní předchůdkyně vycházela z údajů uvedených žalovaným v žádosti o spotřebitelský úvěr číslo dále z dokumentu k úvěruschopnosti klienta k půjčce číslo. Na základě zjištěných údajů právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila, že žalovaný bude schopen úvěr splácet.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal je vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 6 589 Kč, který se skládal z kapitalizovaného smluvního úroku a poplatku za poskytnutí úvěru. Dne datum uzavřeli právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dodatek ke smlouvě, na základě kterého byla nově ujednána splatnost úvěru na dne datum (prokázáno žádostí o spotřebitelský úvěr číslo smlouvou o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum a dodatkem ke smlouvě o půjčce ze dne datum). Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky dne datum poskytla, žalovaný jí je však nevrátil, a to ani přes její výzvy (prokázáno potvrzením o platbě ve výši 1 Kč ze dne datum, potvrzením o platbě ve výši 15 000 Kč ze dne datum, upomínkami ze dne datum, datum, datum, datum a datum). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek a dílčí smlouvou o postoupení pohledávek, žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem (prokázáno rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, včetně seznamu postoupených pohledávek, potvrzením o provedení transakce ze dne datum, oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum a podacím lístkem ze dne datum). Žalovaný žalobkyni ničeho nezaplatil, a to ani přes předžalobní upomínku zaslanou žalovanému právním zástupcem žalobkyně (prokázáno výzvou před podáním žaloby ze dne datum, podacím lístkem ze dne datum).

6. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a z formuláře pro informace o spotřebitelském úvěru za účelem sjednání nové smlouvy, kterou se mění způsob splácení, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému informace zejména o druhu spotřebitelského úvěru, o celkové výši spotřebitelského úvěru a o podmínkách jeho čerpání, o době trvání spotřebitelského úvěru, o výpůjční úrokové sazbě a o celkové částce, kterou má žalovaný zaplatit (prokázáno formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a formulářem pro informace o spotřebitelském úvěru za účelem sjednání nové smlouvy, kterou se mění způsob splácení).

7. Výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně doložila svou procesní subjektivitu (výpis z obchodního rejstříku).

8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

9. Podle § 2395 zákon č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“ se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen„ z. s. ú.“, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

13. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

14. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

16. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

18. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. o. z. a § 2 a násl. z. s. ú. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému úvěr skutečně poskytla, avšak žalovaný se dostal do prodlení s placením svých závazků vyplývajících ze smlouvy, když poskytnutý úvěr nezaplatil řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené podle § 1879 a násl. o. z. Dlužná částka nebyla uhrazena ani poté, co žalobkyně prostřednictvím svého zástupce zaslala žalovanému předžalobní výzvu. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na pohledávku cokoli zaplatil, ve sporu zůstal zcela pasivní, a proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně o nezaplacení dlužné částky.

19. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a uložil žalovanému povinnost k úhradě uvedené částky. Dále soud přiznal žalobkyni i kapitalizovaný úrok i úrok z prodlení uplatněný v souladu s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z vládního nařízení č. 351/2013 Sb.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 755,62 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

21. O povinnosti žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.