15 C 228/2023

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 15 755,62 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 755,62 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 278,49 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 12 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 755,62 Kč spolu s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, z titulu smlouvy o úvěru [číslo] kterou uzavřela s žalovaným dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] credit s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů a poté zaslal právní předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétní půjčky. Právní předchůdkyně žalobkyně po prověření úvěruschopnosti žalovaného zaslala žalovanému návrh smlouvy o úvěru. Odesláním verifikačního kódu ve formě SMS žalovaný potvrdil, že se seznámil se zněním smlouvy. Na základě smlouvy a dodatku ke smlouvě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému převodem na jím uvedený bankovní účet částku 15 000 Kč a žalovaný se jí zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 6 589 Kč, který představoval kapitalizovanou úplatu za poskytnutí úvěru složenou z poplatku za sjednání úvěru a kapitalizovaného smluvního úroku, to vše se splatností do [datum]. Žalovaný poskytnutý úvěr nezaplatil řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], na základě které pak došlo k postoupení pohledávek prostřednictvím dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávek se stalo účinným ke dni [datum], tj. okamžikem zaplacení kupní ceny za jednotlivé portfolio pohledávek, a žalovanému byla tato skutečnost oznámena přípisem ze dne [datum]. Žalovaný svůj dluh nesplnil ani poté, co k tomu byl právním zástupcem žalobkyně ve výzvě k plnění před podáním žaloby, odeslané dne [datum], vyzván. Žalobkyně proto požadovala zaplacení částky 15 000 Kč představující jistinu úvěru, zákonného úroku z prodlení z jistiny 15 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,50 %, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 278,49 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 12 489 Kč a částky 755,62 Kč, jenž představuje smluvní pokutu.

2. Přípisem zdejšího soudu ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení přípisu prokázala, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, dne [datum] doplnila tak, že uvedla, že její právní předchůdkyně vycházela z údajů uvedených žalovaným v žádosti o spotřebitelský úvěr [číslo] dále z dokumentu k úvěruschopnosti klienta k půjčce [číslo]. Na základě zjištěných údajů právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila, že žalovaný bude schopen úvěr splácet.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal je vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 6 589 Kč, který se skládal z kapitalizovaného smluvního úroku a poplatku za poskytnutí úvěru. Dne [datum] uzavřeli právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dodatek ke smlouvě, na základě kterého byla nově ujednána splatnost úvěru na dne [datum] (prokázáno žádostí o spotřebitelský úvěr [číslo] smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] a dodatkem ke smlouvě o půjčce ze dne [datum]). Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky dne [datum] poskytla, žalovaný jí je však nevrátil, a to ani přes její výzvy (prokázáno potvrzením o platbě ve výši 1 Kč ze dne [datum], potvrzením o platbě ve výši 15 000 Kč ze dne [datum], upomínkami ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek a dílčí smlouvou o postoupení pohledávek, žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem (prokázáno rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně seznamu postoupených pohledávek, potvrzením o provedení transakce ze dne [datum], oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacím lístkem ze dne [datum]). Žalovaný žalobkyni ničeho nezaplatil, a to ani přes předžalobní upomínku zaslanou žalovanému právním zástupcem žalobkyně (prokázáno výzvou před podáním žaloby ze dne [datum], podacím lístkem ze dne [datum]).

6. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a z formuláře pro informace o spotřebitelském úvěru za účelem sjednání nové smlouvy, kterou se mění způsob splácení, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému informace zejména o druhu spotřebitelského úvěru, o celkové výši spotřebitelského úvěru a o podmínkách jeho čerpání, o době trvání spotřebitelského úvěru, o výpůjční úrokové sazbě a o celkové částce, kterou má žalovaný zaplatit (prokázáno formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a formulářem pro informace o spotřebitelském úvěru za účelem sjednání nové smlouvy, kterou se mění způsob splácení).

7. Výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně doložila svou procesní subjektivitu (výpis z obchodního rejstříku).

8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

9. Podle § 2395 zákon č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“ se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen„ z. s. ú.“, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

13. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

14. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

16. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

18. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. o. z. a § 2 a násl. z. s. ú. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému úvěr skutečně poskytla, avšak žalovaný se dostal do prodlení s placením svých závazků vyplývajících ze smlouvy, když poskytnutý úvěr nezaplatil řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené podle § 1879 a násl. o. z. Dlužná částka nebyla uhrazena ani poté, co žalobkyně prostřednictvím svého zástupce zaslala žalovanému předžalobní výzvu. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na pohledávku cokoli zaplatil, ve sporu zůstal zcela pasivní, a proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně o nezaplacení dlužné částky.

19. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a uložil žalovanému povinnost k úhradě uvedené částky. Dále soud přiznal žalobkyni i kapitalizovaný úrok i úrok z prodlení uplatněný v souladu s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z vládního nařízení č. 351/2013 Sb.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 755,62 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

21. O povinnosti žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.