15 C 236/2023

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovnicí údaje o zástupci pro zaplacení 12 202 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 202 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 202 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným ke zdejšímu soudu dne datum domáhala na žalované zaplacení výše uvedené částky 12 202 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 202 Kč od datum do zaplacení s tím, že poskytla dceři žalované jméno příjmení ve dnech datum až datum ambulantní a lůžkovou péči, přičemž náklady související s jejím poskytnutím byly žalované vyúčtovány fakturou číslo ze dne datum se splatností dne datum částkou 12 202 Kč stanovenou jako součin hodnoty bodu a počtu bodů stanovených vyhláškou č. 134/1998 Sb. a dle cenového předpisu o regulaci cen poskytovaných zdravotních služeb číslo zveřejněného ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR číslo ze dne datum. Dcera žalované nebyla v době poskytnutí zdravotní péče pojištěna, a proto žalované jako zákonné zástupkyni vznikla povinnost vynaložené náklady uhradit žalobkyni sama, neboť je žalobkyni doposud neuhradila. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila, a to ani po upomínce ze dne datum.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Žalovaná je státní příslušnicí Belgie, což do řízení vnáší mezinárodní prvek. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Mezinárodní příslušnost českých soudů k projednání dané věci je založena s odkazem na čl. 25 bodu 1 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis). V odst. 7 smlouvy o poskytnutí zdravotní péče se účastníci dohodli na příslušnosti českých soudů k řešení jejich sporů. Co se týče určení rozhodného práva, postupoval soud dle § 87 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, dle kterého se smlouvy řídí právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí, pokud strany nezvolily rozhodné právo. Volba práva musí být vyjádřena výslovně nebo musí bez pochybností vyplývat z ustanovení smlouvy nebo z okolností případu. Smluvní strany si zvolily jako rozhodné právo České republiky, jak vyplývá z odst. 7 smlouvy o poskytnutí zdravotní péče.

4. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaná svůj souhlas vyslovila postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř.

5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin, a to smlouvy o poskytnutí zdravotní péče, faktury včetně přílohy k faktuře, přehledu k faktuře, ověření platnosti pojištění, Věstníku Ministerstva spravedlnosti ČR číslo ze dne datum a upomínky včetně dodejky od žalované, má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla dceři žalované na základě smlouvy o poskytnutí zdravotní péče zdravotní péči, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout dceři žalované zdravotní péči v rozsahu nezbytně nutném pro záchranu jejího života a péči a služby vyžádané žalovanou a žalovaná se zavázala za poskytnutou péči žalobkyni zaplatit smluvní cenu v souladu s platným ceníkem výkonů nemocnice, přičemž v případě, že žalovaná zajišťuje úhradu péče bez prostřednictví třetí osoby, zavázala se žalovaná zaplatit za vyúčtovanou péči neprodleně po jejím vyúčtování. Pro případ prodlení s úhradou peněžité částky bylo mezi stranami smlouvy sjednáno právo žalobkyně požadovat úrok z prodlení v zákonné výši. Za poskytnutou zdravotní péči dceři žalované v období od datum do datum účtovala žalobkyně žalované fakturou číslo ze dne datum částku 12 202 Kč splatnou dne datum. Dcera žalované v době poskytnutí zdravotní péče nebyla pojištěna. Žalovaná nerozporovala tvrzení žalobkyně, že na tuto částku neuhradila ničeho. K zaplacení žalované částky byla posléze vyzvána upomínkou žalobkyně ze dne datum, podanou k poštovní přepravě následujícího dne.

6. Po právní stránce soud věc posoudil takto: Dceři žalované byla žalobkyní poskytnuta zdravotní péče, přičemž dcera žalované nebyla účastna zdravotního pojištění ve smyslu § 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění ke dni poskytnutí zdravotní péče. Bylo proto povinností žalované jako zákonné zástupkyně uhradit náklady související s poskytnutím zdravotní péče její dceři, jejichž výši vyčíslila žalobkyně v souladu s obsahem přílohy číslo vyhlášky č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění účinném ke dni poskytnutí péče, a dle Cenového předpisu Ministerstva zdravotnictví číslo o regulaci cen poskytovaných zdravotních služeb uveřejněné ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR číslo. Mezi účastníky platně vznikl závazkový vztah ve smyslu § 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen„ o. z.”. Podle § 1721 o. z. ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

7. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně prokázala právní důvod žalované částky i její výši, a proto soud uložil žalované vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do zákonného úroku z prodlení z žalované částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

9. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.