15 C 248/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno a.s., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 , 293 01 Mladá Boleslav pro zaplacení 120 493,54 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným nadepsanému soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a přiznání náhrady nákladů řízení. Žalobkyně uvedla, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , dále jen „smlouva“, na jejímž základě se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši , částka, . Smlouva byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny v souladu s článkem X. smlouvy. Žalovanému vznikla povinnost úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne , datum, . Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky písemnou upomínkou ze dne , datum, a ze dne , datum, . Jelikož žalovaný tuto svoji povinnost řádně nesplnil, žalobkyně dopisem ze dne , datum, prohlásila celý dluh žalovaného za splatný a vyzvala žalovaného k jeho uhrazení. Žalobkyně se žalobou domáhala úhrady nedoplatku jistiny ve výši , částka, , spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , s náklady na upomínkování ve výši , částka, a se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení a přiznání náhrady nákladů řízení.

2. Přípisem zdejšího soudu ze dne , datum, byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení přípisu doplnila svá tvrzení ohledně skutečnosti, jakým způsobem posuzovala při poskytování úvěru žalovanému jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a k doplněným tvrzením označila důkazy. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, nedoplnila.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř.

5. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav:

6. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ve spojení se smlouvou a žádostí o zřízení doplňkové služby „PODPORA“, předsmluvními informacemi a detaily pohybu na účtu (bezhotovostní platba, okamžitá příchozí platba, platba převodem uvnitř banky) soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne , datum, prostřednictvím elektronické komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, včetně sjednané doplňkové služby „PODPORA“. Žalovaný potvrdil akceptaci návrhu smlouvy zasláním platby ve výši , částka, na účet žalobkyně. Žalobkyně se úvěrovou smlouvou zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, . Podle čl. 4.3. smlouvy měl být úvěr čerpán následujícím způsobem: vyplacením částky , částka, na účet žalovaného č. , č. účtu, , započtením částky , částka, na dřívější závazek žalovaného vůči žalobkyni ze smlouvy č. , hodnota, a započtením částky , částka, na náklady žalobkyně. Současně se žalovaný zavázal hradit žalobkyni poplatek za doplňkovou službu „PODPORA“. Žalovaný byl dle smlouvy povinen splácet úvěr ve splátkách po , částka, se splatností každého 15. dne v měsíci (splátka se skládá z částky , částka, za úvěr a částky , částka, za doplňkovou službu „PODPORA“).

7. Z předsmluvních informací soud zjistil, že žalobkyně žalovaného před uzavřením smlouvy seznámila s jeho právy a povinnostmi plynoucími mu z uzavírané smlouvy a se splátkovým kalendářem.

8. Z přílohy č. , hodnota, (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele) soud naznal, že žalovaný uvedl, že je rozvedený, nemá vyživovací povinnost, jeho průměrný měsíční příjem za poslední tři měsíce činí , částka, , náklady na bydlení , částka, a pravidelné finanční závazky u společnosti Provident / Creditea , částka, .

9. Z detailu pohybu – okamžitá příchozí platba soud zjistil, že žalovaný uhradil žalobkyni dne , datum, na účet č. , č. účtu, verifikační platbu ve výši , částka, .

10. Z detailu pohybu – platba převodem uvnitř banky se podává, že dne , datum, zadala žalobkyně pokyn k bezhotovostnímu převodu částky , částka, za účelem úhrady dluhu žalovaného vůči žalobkyni ze smlouvy č. , hodnota, .

11. Z detailu pohybu – bezhotovostní platba se podává, že dne , datum, zadala žalobkyně pokyn k bezhotovostní platbě ve výši , částka, na účet žalovaného č. , č. účtu, .

12. Upomínka č. , hodnota, ze dne , datum, včetně podacího lístku z téhož dne prokazuje, že žalobkyně odeslala dne , datum, žalovanému s ohledem na jeho prodlení s uhrazením měsíční splátky ve výši , částka, splatné dne , datum, výzvu k úhradě dlužné splátky a vyúčtovala mu poplatek za upomínku ve výši , částka, .

13. Upomínka č. , hodnota, ze dne , datum, včetně podacího lístku z téhož dne prokazuje, že žalobkyně odeslala žalovanému dne , datum, s ohledem na jeho prodlení s uhrazením měsíční splátky ve výši , částka, splatné dne , datum, výzvu k úhradě dlužné částky a vyúčtovala mu poplatek za upomínku ve výši , částka, spolu s předchozím poplatkem za 1. upomínku ve výši , částka, .

14. Listina označená jako předžalobní výzva, zesplatnění úvěru, oznámení o převzetí právního zastoupení ze dne , datum, včetně podacího archu z téhož dne prokazuje, že zástupce žalobkyně svým dopisem v důsledku prodlení žalovaného s hrazením jeho závazků plynoucích z úvěrové smlouvy zesplatnil nesplacenou jistinu úvěru, celková dlužná částka byla vyčíslena na , částka, , a vyzval žalovaného k jejímu zaplacení ve lhůtě do , datum, .

15. Žalobkyně ani žalovaný netvrdili ani neprokázali, že by žalovaný na dlužnou částku něčeho žalobkyni zaplatil.

16. Po provedeném dokazování, když soud hodnotil veškeré předložené důkazy dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, má soud za prokázaný následující skutkový stav:

17. Na základě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, poskytla žalobkyně žalovanému převodem na jeho účet částku , částka, , částku , částka, uplatnil žalovaný na jeho dřívější závazek vůči žalobkyni ze smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, a částka , částka, byla započtena na úhradu nákladů žalobkyně s poskytnutím úvěru. Současně byla sjednána doplňková služba „PODPORA“, na základě, které měl žalovaný hradit žalobkyni měsíčně částku v rámci celkové měsíční splátky ve výši , částka, , a to po dobu 72 měsíců. Žalovaný se ocitl přes upomínky žalobkyně v prodlení se splátkou splatnou dne , datum, , pročež žalobkyně úvěr dne , datum, zesplatnila.

18. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalobkyně řádně nesplnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného, když k úvěruschopnosti žalovaného nebyly ze strany žalobkyně předloženy žádné důkazy. Žalobkyně si od žalovaného vyžádala toliko informaci o jeho příjmu, nicméně podstatné výdaje žalovaného nebyly blíže zjišťovány a ověřovány. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i k prověřování těchto tvrzení. Obezřetnost žalobkyně při daném posuzování pak byla na místě i vzhledem k tomu, že žalovaný v příloze č. , hodnota, – posouzení úvěruschopnosti žalovaného uvedl pouze výdaje na bydlení ve výši , částka, . Nezjišťování životních výdajů žalovaného se tak dá považovat za zjevně účelové s cílem formálně vykázat úvěruschopnost žalovaného, aniž by však byla patrna snaha o zjištění a posouzení jeho reálné životní situace. Navíc byl dřívější úvěr ze smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, žalovaným uhrazen až poté, kdy byl žalovanému poskytnut úvěr ze smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, . To dokazuje spolu s opakovaným přeúvěrováváním u žalobkyně, že se žalovaný ocitl v dluhové spirále a poskytování dalších úvěrů mu ze strany žalobkyně bylo jen oddalováním finančních problémů žalovaného.

19. Po právní stránce soud posuzoval vztah mezi účastníky podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen „ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi žalobkyní a žalovaným je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až § 3 ZoSÚ a § 420 a § 1810 a násl. o. z.

20. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

22. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

23. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

24. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

25. Podle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

26. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

27. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

28. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

29. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

30. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

31. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

32. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

33. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

34. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Jeho ustanovení § 87 pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ), přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti.

35. Stejně tak v rozhodnutí pod sp. zn. III ÚS 4129/18 Ústavní soud ČR judikoval, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“36. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného zapůjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny jako např. rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost.

37. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že ve věci nebylo prokázáno, že by žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, tedy skutečnost, zda je žalovaný schopen požadované peněžní prostředky vrátit. Ve věci tudíž nebylo prokázáno, že by žalobkyně dostála povinnosti stanovené v § 86 odst. 1 ZoSÚ a že by tak splnila podmínky, za nichž bylo možné úvěr žalovanému poskytnout. Soud proto předmětnou smlouvu posoudil dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ jako absolutně neplatnou. Vzhledem k tomu, že úvěrová smlouva nebyla uzavřena platně, nelze za platně uzavřenou považovat ani smlouvu o doplňkové službě „PODPORA“, která na trvání úvěrové smlouvy byla závislá.

38. Jelikož bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , přičemž částka ve výši , částka, byla započtena na náklady žalobkyně, žalobkyně si částku sama vyplatila a tudíž ji již nemůže s ohledem na neplatnost smlouvy požadovat po žalovaném uhradit, soud přiznal žalobkyni nárok na plnění ve zbývající výši , částka, , tj. zbylé části poskytnuté jistiny (, částka, – , částka, ), neboť se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a je povinen toto plnění v dané výši žalobkyni vrátit, co do této částky bylo žalobě s odkazem na § 87 ZoSÚ vyhověno (výrok I.). Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z nevrácené částky bezdůvodného obohacení úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od , datum, do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do žalobkyní požadované částky ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, soud žalobu zamítl s ohledem na neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru (výrok II.).

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a. t.”, z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, podle § 13 odst. 4 a. t..

40. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem, bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.