15 C 262/2023

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 150 237,19 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 41 000 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 41 000 Kč od [datum] do zaplacení, a částku 36 450 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 36 450 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, podle které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 35 602 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 363,89 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 686,25 Kč, s úrokem ve výši 20,25 % ročně z částky 41 000 Kč od [datum] do zaplacení, a částku 37 185,19 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 7 200,39 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 039,4 Kč, s úrokem ve výši 22,68 % ročně z částky 36 450 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), poté, co právní předchůdkyně žalobkyně ověřila její schopnost splácet spotřebitelský úvěr, smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč. Žalovaná peněžní prostředky převzala v hotovosti, což stvrdila podpisem smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s částkou ve výši 38 002 Kč, která představovala součet kapitalizovaných úroků za poskytnutou zápůjčku ve výši 28 411 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 20,25 % ročně, odměnu za zpracování ve výši 1 500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 8 091 Kč, celkem 18 měsíčními splátkami po 4 612 Kč, přičemž poslední splátka byla sjednána na [datum]. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, naposledy uhradila splátku dne [datum] a celkem uhradil částku 4 000 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky, právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky. Ke dni [datum] jistina činila částku 41 000 Kč a dlužný poplatek částku 35 602 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni, a to s účinností ke dni [datum] O postoupení pohledávky byla žalovaná písemně informována. Ke dni postoupení činila výše pohledávky za žalovanou částku ve výši 107 387,56 Kč. Žalovaná již neuhradila ničeho a nadále zůstala žalobkyni dlužna celkovou částku 76 602 Kč, sestávající se z jistiny ve výši 41 000 Kč a dlužného poplatku ve výši 35 602 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 9 686,25 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 10 363,89 Kč, úroku ve výši 20,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 41 000 Kč od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 10,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 41 000 Kč od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaná dále uzavřela dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, poté, co právní předchůdkyně žalobkyně ověřila její schopnost splácet spotřebitelský úvěr, smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaná peněžní prostředky převzala v hotovosti, což stvrdila podpisem smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s částkou ve výši 44 918 Kč, která představovala součet kapitalizovaných úroků za poskytnutou zápůjčku ve výši 34 734 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 22,68 % ročně, odměnu za zpracování ve výši 1 500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 8 684 Kč, celkem 24 měsíčními splátkami po 3 539 Kč, přičemž poslední splátka byla sjednána na [datum]. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, naposledy uhradila splátku dne [datum] a celkem uhradil částku 8 050 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky, právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky. Ke dni [datum] jistina činila částku 36 450 Kč a dlužný poplatek částku 37 185,19 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni, a to s účinností ke dni [datum] O postoupení pohledávky byla žalovaná písemně informována. Ke dni postoupení činila výše pohledávky za žalovanou částku ve výši 102 380,01 Kč. Žalovaná již neuhradila ničeho a nadále zůstala žalobkyni dlužna celkovou částku 73 635,19 Kč, sestávající se z jistiny ve výši 36 450 Kč a dlužného poplatku ve výši 37 185,19 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 6 039,40 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7 200,39 Kč, úroku ve výši 22,68 % ročně z dlužné jistiny ve výši 36 450 Kč od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 36 450 Kč od [datum] do zaplacení. Před podáním žaloby žalobkyně písemně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou, ani na základě této výzvy žalovaná nereagovala a zůstala žalobkyni dlužna žalované částky.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, přestože jí byla žaloba řádně doručena dne [datum] vhozením do domovní schránky na adrese trvalého pobytu.

4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav:

6. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč a žalované vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 38 002 Kč (souhrnný poplatek se sestává z úroku, poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru a nákladu právní předchůdkyně žalobkyně na komfortní a flexibilní splácení), a to v 18 měsíčních splátkách, přičemž výše každé měsíční splátky od první po předposlední činila 4 612 Kč a poslední činila 4 598 Kč, když splatnost poslední splátky byla stanovena na [datum]. Celková dlužná částka, kterou byla žalovaná na základě této smlouvy povinna zaplatit, činila částku ve výši 83 002 Kč. Výše úrokové sazby činila 69 % ročně. Podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že peněžní prostředky převzala v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřenou dne [datum] a smluvními podmínkami). Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalované především porovnáním jejích měsíčních příjmů a výdajů. Žalovaná uvedla, že žije v nájmu, má základní vzdělání, je rozvedená, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě a pobírá starobní důchod. Žalovaná doložila k žádosti o úvěr výměr důchodu a uvedla, že pobírá čistý měsíční příjem ve výši 12 197 Kč, nemá zápůjčku u jiné společnosti a dále uvedla, že splácí interní splátky ve výši 3 600 Kč měsíčně a její odhadované měsíční výdaje činí částku 2 000 Kč (prokázáno zákaznickou kartou - žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne [datum]). Žalovaná uhradila pouze dne [datum] částku ve výši 4 000 Kč, dále neuhradila ničeho (prokázáno tabulkou umoření ze dne [datum]).

7. Právní předchůdkyně žalobkyně dále uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč a žalované vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 44 918 Kč (souhrnný poplatek se sestává z úroku, poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru a nákladu právní předchůdkyně žalobkyně na komfortní a flexibilní splácení), a to v 24 měsíčních splátkách, přičemž výše každé měsíční splátky od první po předposlední činila 3 539 Kč a poslední činila 3 521 Kč, když splatnost poslední splátky byla stanovena na [datum]. Celková dlužná částka, kterou byla žalovaná na základě této smlouvy povinna zaplatit, činila částku ve výši 84 918 Kč. Výše úrokové sazby činila 69 % ročně. Podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že peněžní prostředky převzala v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřenou dne [datum] a smluvními podmínkami). Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalované především porovnáním jejích měsíčních příjmů a výdajů. Žalovaná uvedla, že má základní vzdělání, je rozvedená, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě a pobírá starobní důchod. Žalovaná doložila k žádosti o úvěr výměr důchodu a uvedla, že pobírá čistý měsíční příjem ve výši 12 197 Kč, nemá zápůjčku u jiné společnosti a dále uvedla, že její odhadované měsíční výdaje činí částku 2 000 Kč (prokázáno zákaznickou kartou - žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne [datum]). Žalovaná uhradila pouze částku v celkové výši 8 050 Kč, z toho dne [datum] na úhradu jistiny částku ve výši 3 550 Kč a dne [datum] částku 4 500 Kč (na úroky částku ve výši 3 651,32 Kč a na náklady na sjednání a správu úvěru, které nejsou financovány úvěrem, částku ve výši 848,68 Kč), dále neuhradila ničeho (prokázáno tabulkou umoření ze dne [datum]).

8. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou ze dne [datum] postoupila své pohledávky za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] odeslaným dne [datum] (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], výpisy ze seznamu postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum] a poštovním podacím lístkem ze dne [datum]).

9. K zaplacení žalovaných částek byla žalovaná vyzvána dopisem zástupce žalobkyně ze dne [datum], odeslaným následujícího dne. Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a již ničeho nezaplatila (prokázáno předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum]).

10. Výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně doložila svou procesní subjektivitu (výpis z obchodního rejstříku).

11. Přípisem zdejšího soudu ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení přípisu prokázala, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, doplnila tak, že vycházela z prohlášení žalované uvedených v kartě zákazníka, která následně ověřovala oproti dokladům vyžádaným od žalované. Na podporu svých tvrzení předložila kartu zákazníka (již spisem), dále pak rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 5 Co 231/2020-97 ze dne 31. 7. 2020.

12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

13. Vzhledem k tomu, že ke sjednání smluv došlo po [datum], je nutno v souladu s § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen „o. z.“, na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z.

14. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

19. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Jeho ustanovení § 87 pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (či zápůjčku) sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017, č. j. 23Co 365/2017-53), přičemž k absolutní neplatnosti je soud s odkazem na § 588 o. z. povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti.

22. Stejně tak v rozhodnutí pod sp. zn. III ÚS 4129/18 Ústavní soud ČR judikoval, že„ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“ 23. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného zapůjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny jako např. rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost.

24. S ohledem na shora uvedené soud posoudil předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatné, neboť žalobkyně svá tvrzení ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované řádně nedoložila. Z předložených důkazů nelze dojít k závěru, že žalobkyně ověřovala příjmy a výdaje žalované, a že žalovaná byla schopna svůj dluh splácet. Žalované jako spotřebiteli byl spotřebitelský úvěr poskytnut, aniž by byly řádně zkoumány její příjmy a výdaje. Právní předchůdkyně žalobkyně tak s odbornou péčí neposoudila úvěruschopnost žalované, zda je schopna spotřebitelský úvěr splácet. Z výše citovaného ustanovení ZoSÚ vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je vždy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnuté peněžní prostředky splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen zapůjčené prostředky vrátit, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně.

25. Jak již bylo výše konstatováno, dotčené smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou s ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila podmínky § 86 ZoSÚ, absolutně neplatné. Faktem ovšem je, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč a 40 000 Kč, které jí žalovaná v plném rozsahu nevrátila. Žalovaná se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky 41 000 Kč (zapůjčených 45 000 Kč po odečtení žalovanou vrácených 4 000 Kč) a z částky 36 450 Kč (zapůjčených 40 000 Kč po odečtení žalovanou vrácených 3 550 Kč), dle § 2991 odst. 1 o. z. také vrátit (výrok I.).

26. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené podle § 1879 a násl. o. z. postoupila pohledávky za žalovanou na žalobkyni a žalovaná byla o změně věřitele právní předchůdkyní žalobkyně vyrozuměna. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována, jelikož žalovaná ani po změně věřitele svého dluhu svůj postoj k vrácení zbylé části bezdůvodného obohacení nezměnila.

27. Soud proto žalobě co do žalobkyní požadované částky jistin o níž se žalovaná bezdůvodně obohatila s odkazem na § 2991 o. z. vyhověl. Žalobě ale soud nevyhověl v ostatních nárocích s ohledem na neplatnost smluv o spotřebitelském úvěru (výrok II.). Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z nevrácené částky bezdůvodného obohacení úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to z částky 41 000 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 36 450 Kč do zaplacení, jak žalobkyně požadovala.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalované, která byla ve věci převážně úspěšná, náhrada nákladů nevznikla (výrok III.).

29. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.