15 C 269/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1) celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. Ing. jméno příjmení sídlem adresa 2) právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení částky 121 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, podle které jsou žalovaní povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 121 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 121 000 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit 1. žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 28 701,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

III. Žalobce je povinen zaplatit 2. žalované náhradu nákladů řízení v částce 30 340,75 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení shora uvedené částky s tím, že účastníci uzavřeli dne 31. 3. 2022 rezervační smlouvu ohledně prodeje pozemku 1. žalovaného žalobci, a to pozemku pp. [číslo] v k.ú. [obec] u [ulice] [anonymizováno], [územní celek], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] u katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Česká Lípa (dále jen předmětný pozemek) za cenu 2 921 000 Kč. Žalobce 2. žalovanému zaplatil rezervační poplatek ve výši 121 000 Kč na účet [bankovní účet], [variabilní symbol]. Dne 13. 4. 2022 poslal žalobce 2. žalovanému odstoupení od rezervační smlouvy. Toto odstoupení zaslal i 1. žalovanému, a to dne 14. 4. 2022. Žalobce nato platně odstoupil ve 14-ti denní lhůtě, která mu je poskytnuta jako ochrana spotřebitele, když smlouva byla uzavřena mimo sídlo sprostředkovatele, tj. 2 žalovaného. Žalobce opakovaně vyzýval k vrácení rezervačního poplatku, což žalovaní neučinili. Žalobce navrhl 1. žalovanému dohodu o narovnání, kterou však neuzavřeli.

2. Žalovaný 1 se k žalobě vyjádřil tak, že mezi účastníky je nesporné, že dne 31. 3. 2022 došlo mezi žalobcem a žalovaným 1 k uzavření rezervační smlouvy, jejímž vedlejším účastníkem byla žalovaná 2. rezervační smlouva představuje ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 1 svou povahou smlouvu o smlouvě budoucí. Žalovaná 2 je pouze vedlejším účastníkem, neboť jí z rezervační smlouvy plyne jediný závazek, a to nenabízet během rezervační doby nemovitost ve vlastnictví žalovaného 1 dalším osobám. Na základě této rezervační smlouvy a v souladu s ní složil žalobce ve prospěch žalovaného 1 rezervační poplatek ve výši 121 000 Kč, a to na účet žalované 2. Tento poplatek měl být započten na kupní cenu, popř. pokud by žalobce svému závazku uzavřít kupní smlouvu nedostál, měl být započten na povinnost zaplatit žalovanému 1 smluvní pokutu. Dne 13. 4. 2022 odeslal žalobce žalované 2 odstoupení od rezervační smlouvy ve smyslu § 1818 a 1820 občanského zákoníku, tedy ve smyslu ustanovení poskytujících ochranu spotřebiteli. Toto odstoupení odeslal žalobce následujícího dne také žalovanému 1. Žalovaný 1 není podnikatelem, tím méně podnikatelem v oboru realit, a předmětný pozemek nabízel k prodeji jako soukromá (nepodnikající) fyzická osoba. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 1 rezervační smlouva tudíž nemohla představovat spotřebitelskou smlouvu. Žalobce poté odeslal dne 31. 5. 2022 žalované 2 i žalovanému 1 předžalobní výzvu, v níž se dožadoval vrácení rezervačního poplatku, přičemž opět uváděl, že k odstoupení došlo na základě ustanovení občanského zákoníku upravujících spotřebitelské smlouvy. K uvedené výzvě byla připojena dohoda o narovnání mezi žalobcem a žalovaným 1. Z dohody o narovnání a zejména z faktu, že je pouze dvoustranná, a to mezi žalobcem a žalovaným 1, je jasně patrné, že si je žalobce velmi dobře vědom toho, že žalovaná 2 je jen vedlejším účastníkem rezervační smlouvy, že rezervační smlouva nenaplňuje atributy spotřebitelské smlouvy, neboť vztah mezi žalobcem a žalovaným 1 není vztahem ze spotřebitelské smlouvy, a tudíž je jeho odstoupení nicotné. Rezervační poplatek tak představuje nárok -odměnu žalovaného 1 coby vlastníka prodávané nemovitosti za to, že nemovitost nebude během rezervační doby nabízet. Rezervační poplatek tudíž není nárokem podnikatele, ale fyzické osoby –vlastníka. Povinnost vrátit rezervační poplatek pak na vlastníka nemovitosti -žalovaného 1 dopadá pouze v situacích předvídaných rezervační smlouvou, z nichž však žádná nenastala. Proto žalovanému 1 povinnost vrátit rezervační poplatek nevznikla. Naopak, žalobce odmítl splnit svou povinnost uzavřít se žalovaným 1 kupní smlouvu předpokládanou rezervační smlouvou, a proto mu vznikla povinnost uhradit žalovanému 1 smluvní pokutu ve výši 121 000 Kč. Žalovaný 1 je pak oprávněn započítat na smluvní pokutu zaplacený rezervační poplatek (čl. 4 rezervační smlouvy).

3. Žalovaná 2 se k žalobě vyjádřila tak, že učinila nesporným, že dne 31. 3. 2022 jako tzv. vedlejší účastník, uzavřela s žalobcem a žalovaným 1 smlouvu týkající předmětného pozemku, jež byla označena jako smlouva rezervační. Žalovaná 2 však nebyla smluvní stranou uzavřené smlouvy, jak tvrdí žalobce, vystupovala v ní toliko jako její vedlejší účastník. Rezervační smlouva byla uzavřena mezi žalovaným 1 jako vlastníkem nemovitých věcí na straně jedné a žalobcem jako zájemcem o nabytí vlastnického práva k těmto na straně druhé. Žalovaná 2 ve smlouvě vystupovala jako její vedlejší účastník - zprostředkovatel, v návaznosti na samostatně uzavřenou zprostředkovatelskou smlouvu uzavřenou výhradně s žalovaným 1, kterou se žalovaná 2 zavázala, že žalovanému 1 zprostředkuje příležitost uzavřít kupní smlouvu, jejímž předmětem bude převod vlastnického práva k předmětnému pozemku. Pokud jde o uhrazený rezervační poplatek ve výši 121 000 Kč, tento byl jakožto nárok žalovaného 1 hrazen k rukám žalované 2 – zprostředkovatele prodeje. Jak vyplývá z rezervační smlouvy, rezervační poplatek měl být protiplněním za riziko finanční újmy a hospodářského omezení žalovaného 1 jako vlastníka nemovitých věcí, vzniklého s ohledem na jeho závazek nejednat o prodeji nemovitostí po sjednanou rezervační dobu s jakýmkoli dalším zájemcem (čl. 2 rezervační smlouvy). Rezervační poplatek měl být v případě uzavření kupní smlouvy plně započten na úhradu první části kupní ceny (čl. 3 písm. b) rezervační smlouvy) a byl to právě žalovaný 1, kdo byl oprávněn svůj nárok na smluvní pokutu započítat proti povinnosti rezervační poplatek vrátit (čl. 4 rezervační smlouvy). Mezi stranami bylo rovněž ujednáno, že poruší-li žalovaný 1 jako vlastník nemovitých věcí své závazky uvedené v čl. 2 rezervační smlouvy, nebo pokud v rezervační době neuzavře kupní smlouvu s žalobcem, ačkoli ten jej k uzavření kupní smlouvy vyzve a prokáže připravenost uhradit kupní cenu, má žalobce nárok na vrácení rezervačního poplatku v plné výši. Zprostředkovatel v rezervační smlouvě figuroval toliko jako sjednané platební místo, k jehož rukám měla být částka ve výši 121 000 Kč uhrazena se současným závazkem nemovité věci dále nenabízet k prodeji. [příjmení] odpovídající rezervačnímu poplatku nebyla nárokem žalované 2 jakožto zprostředkovatele a žalovaná 2 tak nikdy nebyla oprávněna s touto částkou volně disponovat. Mezi žalovanou 2 a žalovaným 1 pak byla uzavřena samostatná dohoda o zprostředkování, na základě které žalovaná 2 jako zprostředkovatel vyvíjela činnost směřující k prodeji nemovitých věcí s tím, že za tuto činnost jí náleží provize. Vznik nároku na její provizi byl vázán na zprostředkování uzavření kupní smlouvy, v opačném případě bylo mezi stranami sjednáno, že nárok na provizi, ani na úhradu jakýchkoli jiných nákladů, zprostředkovateli nevzniká. I ze zprostředkovatelské smlouvy vyplývá, že rezervační poplatek je nárokem žalovaného 1, nikoli žalované 2. Dle tvrzení žalobce měl tento od výše uvedené rezervační smlouvy platně odstoupit, a to dopisem ze dne 13. 4. 2022 adresovaným žalované 2, když měl za to, že uzavřená rezervační smlouva je smlouvou spotřebitelskou a z důvodu jejího uzavření mimo prostory obvyklé k podnikání mu tak ve smyslu citovaného ustanovení vzniklo právo od této bez udání důvodu ve lhůtě 14 dnů odstoupit. Žalovaná 2 má za to, že uzavřená smlouva není smlouvou spotřebitelskou, a to z toho důvodu, že jejími smluvními stranami byli dva spotřebitelé (žalobce jako budoucí kupující a žalovaný 1 jako budoucí prodávající), když zprostředkovatel vystupoval pouze jako vedlejší účastník. Smluvními stranami rezervační smlouvy tedy byly fyzické osoby uzavírající smlouvu mimo jakoukoli svoji podnikatelskou činnost. I v případě, kdy by nadepsaný soud dospěl k závěru, že žalovaná 2 byla smluvní stranou rezervační smlouvy, a z tohoto důvodu je nutno na rezervační smlouvu hledět jako na smlouvu spotřebitelskou, má žalovaná 2 za to, že rezervační smlouvu je nutno považovat za smlouvu ve smyslu ust. § 1840 odst. 1. písm. d) občanského zákoníku, v důsledku čehož od této nebylo možno ve lhůtě 14 dnů ode dne jejího uzavření platně odstoupit. Rezervační smlouva totiž není tzv. realitní smlouvou, tedy smlouvu dvoustrannou uzavíranou mezi realitní kanceláří a zájemcem o poskytnutí realitních služeb, ale smlouvou, kterou smluvní strany (vlastník nemovitostí a zájemce) uzavírají motivovány úmyslem předmět rezervace zcizit a nabýt, za což se jedna strana zavazuje zaplatit peněžní částku jako utvrzení svého zájmu a druhá strana se zavazuje po určitou dobu se zdržet vymezených právních úkonů týkajících se prodávané věci. Předmětné odstoupení bylo adresováno výhradně žalované 2, žalovanému 1 bylo toliko zasláno na vědomí, a nemohlo tak mít, ani v případě, kdy by soud dospěl k závěru, že ve vztahu k žalované 2 žalobce od smlouvy oprávněně odstoupil, za následek zánik veškerých práv a povinností z rezervační smlouvy plynoucích, tedy i těch práv a povinností, které byly sjednány mezi žalobcem a žalovaným 1, a to z důvodu oddělitelnosti jednotlivých závazků, jak tyto byly v rezervační smlouvě sjednány. Pro posouzení toho, zdali odstoupení od vícestranné smlouvy ve vztahu k jedné smluvní straně může mít bez dalšího za následek i zánik práv a povinností vůči smluvní straně třetí, je nutno posuzovat oddělitelnost jednotlivých závazků a odstoupení může mít účinky vůči všem pouze v případě, kdy by šlo o závazky, jež oddělit nelze. Žalovaná 2 je toho názoru, že v předmětné věci se jednalo o závazky oddělitelné, protože odstoupení od smlouvy ve vztahu ke zprostředkovateli nikterak nebránilo splnění závazků sjednaných mezi žalobcem jako kupujícím a žalovaným 1 jako vlastníkem nemovitých věcí. Ostatně, byl to opět právě a jen vlastník, který se zavázal předložit návrh kupní smlouvy, reflektující podmínky sjednané v rezervační smlouvě, tedy učinit úkon směřující k naplnění účelu rezervační smlouvy. Rezervační smlouva by bez dalšího mohla obstát i bez účasti zprostředkovatele, který byl jejím vedlejším účastníkem pouze z důvodu, že k jeho rukám, jako platebnímu místu, byla hrazena rezervační záloha a podpisem stvrzoval, že tuto převezme. Ve vztahu k žalovanému 1 pak žalobce od rezervační smlouvy nikdy neodstoupil, takový projev vůle vůči němu nikdy nesměřoval, pouze mu bylo dáno na vědomí odstoupení od rezervační smlouvy adresované zprostředkovateli. Sám žalobce, prostřednictvím svého právního zástupce, k vrácení rezervační zálohy vyzval oba žalované, tedy vrácení rezervačního poplatku požaduje dvakrát, jednou po žalované 2, a následně i po žalovaném 1. Žalobce ve své žalobě nikterak nespecifikuje, tedy byť jen netvrdí, z jakého důvodu je nárok uplatněný žalobou požadován po obou žalovaných. Skutečným důvodem odstoupení od smlouvy byla nemožnost žalobce získat prostředky na úhradu kupní ceny, když žalobci nebyl v dostatečné výši schválen úvěr na úhradu kupní ceny. Žalobce tedy žalovanému 1 výslovně sdělil, že z tohoto důvodu nemůže dostát své povinnosti, tedy uzavřít kupní smlouvu. I v případě, kdy by soud dospěl k závěru, že od rezervační smlouvy bylo ze strany žalobce platně odstoupeno, a to s účinky vůči oběma žalovaným, má žalovaná 2 jednoznačně za to, že na její straně není dána pasivní legitimace, pokud jde o nárok uplatněný žalobou. Rezervační záloha totiž byla uhrazena k rukám žalované 2, tento však byl v rezervační smlouvě uzavřené mezi žalobcem a žalovaným 1 sjednán pouze jako místo plnění.

4. Z rezervační smlouvy ze dne 31. 3. 2022 má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli rezervační smlouvu, když 1. žalovaný byl ve smlouvě uveden„ vlastník“ zastoupený 2. žalovanou, žalobce byl uveden„ zájemce“ a 2. žalovaná jako„ zprostředkovatel“. Smlouva je podepsána žalobcem, 1. žalovaným a za 2. žalovanou [jméno] [příjmení]. Ve smlouvě je uvedeno, že 1. žalovaný je vlastníkem předmětného pozemku, který nabízí ke koupi do vlastnictví žalobce prostřednictvím 2. žalované. 1. žalovaný se zavázal nejednat o prodeji předmětného pozemku s třetími subjekty a nečinit nic, co by znemožnilo další převod vlastnických práv k předmětnému pozemku na žalobce, zejména, že nepřevede vlastnické právo k předmětnému pozemku na třetí osobu, a nezatíží jej žádnými právy třetích osob (čl. II., odst. 2.1.). 2. žalovaný se zavázal, že nebude nadále vyvíjet činnost směřující k vyhledání zájemce o koupi předmětného pozemku, přičemž třetí osoby, které projeví o koupi předmětného pozemku zájem, na základní dosavadní propagace, budou informovány o platné rezervaci předmětného pozemku a nebudou jim poskytovány žádné další informace související s prodejem nemovitostí ani s průběhem jednání mezi 1. žalovaným a žalobcem (čl. II., odst. 2.2.). Žalobce se oproti tomu zavázal 1. žalovanému zaplatit rezervační poplatek ve výši 121 000 Kč. Tento měl být uhrazen na č. účtu [bankovní účet], [variabilní symbol], do 5. 4. 2022 (čl. II., odst. 2.3.).

5. Z odstoupení od rezervační smlouvy ze dne 13. 4. 2022 a podacího lístku má soud za prokázané, že žalobce zaslal 2. žalované odstoupení od rezervační smlouvy ze dne 31. 3. 2022 s tím, že od rezervační smlouvy odstupuje ve 14-ti denní lhůtě, kterou umožňuje § 1818 a § 1820 občanského zákoníku, když smlouva byla uzavřená mimo obvyklý prostor pro podnikatelovo podnikání. Z podacího lístku pak vyplývá, že tento dopis podal žalobce na poště dne 13. 4. 2022.

6. Z odstoupení od rezervační smlouvy ze dne 13. 4. 2022 a podacího lístku má soud za prokázané, že žalobce zaslal shora uvedené odstoupení od rezervační smlouvy na vědomí 1. žalovanému. Z podacího lístku vyplývá, že na poště podal tuto zásilku 14. 4. 2022.

7. Z předžalobní výzvy ze dne 31. 5. 2022 má soud za prokázané, že žalobce vyzval k vrácení rezervačního poplatku, jak 1. žalovaného, kterému zároveň navrhl uzavření dohody o narovnání, tak 2. žalovanou.

8. Z výpisu katastru nemovitostí má soud za prokázané, že 1. žalovaný je vlastníkem předmětného pozemku, respektive byl ke dni 30. 3. 2022.

9. Ze zprostředkovatelské smlouvy ze dne 31. 3. 2022 má soud za prokázané, že 1. žalovaný a 2. žalovaná uzavřeli zprostředkovatelskou smlouvu. Předmětem zprostředkování byl prodej předmětného pozemku, provize činila dle čl. III. smlouvy 121 000 Kč. Pro případ, že 1. žalovaný neuzavře kupní smlouvu s kupujícím, kterého zajistila 2. žalovaná podle této smlouvy, strany se dohodly, že 2. žalovaná má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů v paušální výši 121 000 Kč (čl. III. odst. 3.3.). Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31. 8. 2022.

10. Z e-mailové korespondence má soud za prokázané, že žalobce sdělil 1. žalovanému, že nebude pozemek kupovat, protože neuspěl s hypotékou. Dále uvedl, že nemá o koupi zájem, což sdělil i paní [příjmení], že ho sice mrzí záloha atd., ale že zůstává u rozhodnutí pozemek nekoupit.

11. Dle ust. § 1746 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.) zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

12. Dle § 1818 o.z. má-li spotřebitel právo odstoupit od smlouvy podle ustanovení tohoto dílu, nevyžaduje se, aby uvedl důvod, a s právem odstoupit od smlouvy nelze spojit postih. Využije-li spotřebitel právo odstoupit od smlouvy podle ustanovení tohoto dílu, považuje se lhůta pro odstoupení za zachovanou, pokud spotřebitel v jejím průběhu odešle podnikateli oznámení, že od smlouvy odstupuje.

13. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu č.j. 33 Cdo 3682/2017-80 povahou tzv. rezervačních smluv se Nejvyšší soud zabýval již v několika svých rozhodnutích (srov. např. rozsudky ze dne 20. 5. 2010, sp. zn. 33 Cdo 5391/2008, ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 33 Cdo 110/2010, ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. 33 Cdo 4114/2010, ze dne 15. 8. 2012, sp. zn. 33 Cdo 694/2011). Uzavřel, že rezervační smlouvy jsou nepojmenovanými smlouvami, neboť neodpovídají žádnému z typů smluv, jež jsou výslovně upraveny zvláštními ustanoveními závazkového práva. Pro obligační vztah účastníků vzniklý rezervační smlouvou je z hlediska vzájemných práv a povinností typické, že zájemce se zavazuje zaplatit peněžní částku jako utvrzení svého zájmu o nabytí věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, a strana, která je nabízí, se zavazuje po určitou dobu zdržet se vymezených právních jednání týkajících se věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty.

14. Shodně i rozhodnutí Nejvyššího soudu č.j. 32 Cdo 3767/2018-304 podle kterého tzv. rezervační smlouva je sice smlouvou nepojmenovanou (nejde o smluvní typ), nicméně v právní praxi poměrně frekventovanou s obsahem do značné míry standardizovaným, a Nejvyšší soud se ve své rozhodovací praxi k její povaze opakovaně vyjádřil. Konstatoval, že pro obligační vztah účastníků vzniklý rezervační smlouvou je z hlediska vzájemných práv a povinností typické, že zájemce se zavazuje zaplatit peněžní částku jako utvrzení svého zájmu o nabytí věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, a strana, která je nabízí, se zavazuje po určitou dobu se zdržet vymezených právních úkonů týkajících se věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty (srov. např. rozsudky ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 33 Cdo 110/2010, ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 33 Cdo 571/2012, ze dne 30. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 3682/2017). Je tedy nejen již z povahy věci logické, nýbrž našlo svůj odraz též v judikatuře, že rovněž tzv. rezervační smlouvu strany uzavírají motivovány úmyslem předmět rezervace zcizit (resp. zpravidla zprostředkovat zcizení) a nabýt.

15. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána nedůvodně. S ohledem na shora citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu je nepochybné, že účastníci uzavřeli nepojmenovanou smlouvu, označenou jako rezervační smlouvu. Účastníky této smlouvy byli jak žalobce jako zájemce, tak 1. žalovaný jako vlastník předmětného pozemku, tak 2. žalovaná jako zprostředkovatel. Žalobce se touto smlouvou zavázal uhradit 1. žalovanému rezervační poplatek, a to na účet 2. žalované, a to za získání exkluzivity pro koupi předmětného pozemku od 1. žalovaného. Rezervační poplatek představoval odpovídající protiplnění oproti omezení vlastníka, tj. 1. žalovaného, a vzniku jeho případné finanční újmy, která může nastat v důsledku odmítnutí případných dalších zájemců o koupi (čl. II, odst. 2.4. rezervační smlouvy) . 2. žalovaná byla pouze platebním místem, aniž by byla oprávněna s rezervačním poplatkem libovolně nakládat. Jedinou povinností 2. žalované vyplývající ze smlouvy byl závazek, že nebude nadále vyvíjet činnost směřující k vyhledání zájemce o koupi předmětného pozemku. Z rezervační smlouvy vyplývá, že rezervační poplatek měl být započítán na kupní cenu (čl. V., odst. 5.4. zprostředkovatelské smlouvy) . 1. žalovaný je tedy osobou, které výlučně náleží rezervační poplatek. Z tohoto důvodu 2. žalovaná není v tomto řízení pasivně věcně legitimována a žalobu vůči ní musel soud zamítnout.

16. Rezervační smlouva je podle rozhodnutí Nejvyššího soudu smlouvou spotřebitelskou (např. rozhodnutí sp.zn. 33Cdo 4114/2010), účastníky smlouvy však musí být podnikatel jednající v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti na straně jedné, a fyzická osoba jako spotřebitel. V daném případě se jednalo o smlouvu, kde smluvními stranami byly 3 účastníci. Jednotlivé závazky vyplývající ze smlouvy jsou dle soudu oddělitelné a bylo tak možné případně odstoupit od smlouvy i pouze vůči jednomu z účastníků. 1. žalovaný vystupoval ve smlouvě jako vlastník předmětného pozemku, když 1. žalovaný, stejně jako žalobce, je fyzickou osobou, která není podnikatelem. Žalobce tak neměl možnost vůči 1. žalovanému do 14 dnů od podpisu rezervační smlouvy odstoupit dle ust. § 1818 o.z. Navíc od rezervační smlouvy ve vztahu k 1. žalovanému žalobce ani neodstoupil řádně a včas, když odstoupil od smlouvy pouze vůči 2. žalované. 1. žalovanému toto odstoupení zaslal pouze na vědomí. I vůči 1. žalovanému tak soud musel žalobu zamítnout.

17. Soud proto rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal 1. žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 28 701,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 050 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 121 000 Kč sestávající z částky 5 940 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 720 Kč ve výši 3 931,20 Kč.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal 2. žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 30 340,75 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 050 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 121 000 Kč sestávající z částky 5 940 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 720 Kč ve výši 3 931,20 Kč, dále z cestovních výdajů za cestu na jednání u soudu a zpět (1x [obec] – [obec] a zpět), celkem 129 km osobním vozidlem Škoda Superb [registrační značka] ze dne 25. 10. 2022 ve výši 855 Kč + 179,55 Kč DPH, což činí 1 034,55 Kč včetně 21% DPH a náhrada za promeškaný čas strávený cestou k soudu a zpět ze dne 25. 10. 2022 (5 x 30 min) ve výši 500 Kč + 105 Kč DPH, což činí 605 Kč včetně 21% DPH.