15 C 274/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 34 963,13 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným nadepsanému soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky částka spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností BNP Paribas právnická osoba, akciová společnost, se sídlem 1 boulevard Haussmann, adresa, Francouzská republika, registrační číslo tel. číslo, odštěpný závod: právnická osoba, se sídlem adresa, IČ: 3814742 (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně nebo Banka“), a žalovaným byla dne datum smlouva o úvěru č. hodnota, č. úvěrového účtu Anonymizováno, který vedla pro žalovaného. Na základě této smlouvy poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši částka k přímému čerpání a žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5% z aktuálně čerpané dlužné částky počínaje červnem 2018, kdy v rámci této splátky byla hrazena jistina úvěru i přirůstající úrok v sazbě 23,76 % p.a. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného. Dle bodu 3.2 Produktových podmínek měla žalobkyně právo odstoupit od smlouvy, pokud se žalovaný dostane do prodlení. Poslední splátka byla uhrazena v květnu 2024, následné výzvy k plnění zůstaly bez odezvy. Žalobkyně proto dne datum odstoupila od smlouvy, čímž se úvěr stal splatným ke dni datum. K tomuto datu se dlužná částka skládá z jistiny ve výši částka, z kapitalizovaného úroku ve výši 23,76 % p.a. za období od května do srpna 2024 v částce částka, z kapitalizovaného úroku ve výši 12, 75% p.a. za období od srpna 2024 do května 2025 v částce částka, z úroku z prodlení ve výši 12,75 % p.a. za období od září 2024 do května 2025 v částce částka a poplatků ve výši částka. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Smlouva o postoupení pohledávky nabyla účinnosti dnem datum. Žalobkyně se tak domáhá zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění ze dne datum.

2. Přípisem zdejšího soudu ze dne datum byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dnů od doručení přípisu doplnila svá tvrzení ohledně skutečnosti, jakým způsobem posuzovala právní předchůdkyně žalobkyně při poskytování úvěrů schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a dále, aby označila důkazy k doplněným tvrzením. Žalobkyně svá tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, doplnila tak, že žalovaný na žádosti o poskytnutí úvěru ze dne datum o revolvingový úvěr s rámcem částka uvedl měsíční příjem částka od zaměstnavatele právnická osoba, což bylo ověřeno výpisy z účtu žalovaného, kde se příjmy za březen až květen 2018 pohybovaly mezi částka a částka. Žalovaný dále uvedl náklady na bydlení částka a ostatní výdaje částka. Výpisy z účtu ukázaly pravidelné platby za služby Microsoft Store, Spotify a Netflix ve stokorunových částkách. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřil a závazky žalovaného v registrech CCB a vlastních systémů, kde zjistila jeden další úvěr se splátkou částka. Na základě dostupných údajů a vlastního ekonomického modelu (vycházejícího z dat ČSÚ) byly měsíční výdaje domácnosti stanoveny na částka. Dále byl žalovaný ověřen pomocí veřejně dostupných rejstříků, tj. v registru vedených exekucí, v insolvenčním rejstříku a databáze MV ČR, přičemž nebyl nalezen negativní záznam. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného porovnáním jeho příjmů (částka) s životními náklady (částka) a splátkou jiného úvěru (částka). Výpočtem dospěla k platební kapacitě částka, což bylo dostatečné pro měsíční splátku úvěru ve výši částka. Žalovaný měl na běžném účtu pravidelně dostatek prostředků, účet nevykazoval záporné zůstatky a úvěr splácel více než 5 let.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, v řízení zůstal zcela pasivní.

4. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“, na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř.

5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byl zjištěn následující skutkový stav:

6. Z úvěrové smlouvy č. hodnota ze dne datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně, uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě mu poskytla úvěrový rámec ve výši částka, s možností navýšení až na částka. Na základě této smlouvy poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši až do výše částka k přímému čerpání a žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5% z aktuálně čerpané dlužné částky počínaje červnem 2018, kdy v rámci této splátky byla hrazena jistina úvěru i přirůstající úrok v sazbě a RPSN činilo 30,5%. Úvěr byl sjednán za účelem financování nákupu zboží (drobné černé elektro) prostřednictvím zprostředkovatele Alza CZ a.s., přičemž částka prvního čerpání činila částka, kterou se žalovaný zavázal uhradit pravidelnou měsíční splátkou ve výši částka po dobu 10 měsíců, s pevnou roční úrokovou sazbou 8,99 % a RPSN 9,37 %, přičemž první splátka byla splatná datum a následující byly splatné vždy k 17. dni v kalendářním měsíci. Úvěr je splácen bankovním převodem, a klient se zavázal hradit i měsíční poplatek za rezervaci úvěrových zdrojů ve výši částka. Smlouva rovněž obsahuje ustanovení o sankcích za prodlení – smluvní pokuta 0,1 % denně z částky dlužné splátky, poplatek za upomínku částka, a náklady vymáhacího procesu částka. Doba trvání úvěru byla sjednána jako neurčitá, s možností opakovaného čerpání a úprav úvěrového rámce. Úvěr měl být splácen bankovním převodem z účtu žalovaného. Nedílnou součástí smlouvy byly produktové podmínky právní předchůdkyně žalobkyně.

7. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum bylo zjištěno, že žalovanému byl schválen revolvingový úvěr a parametry poskytovaného úvěru.

8. Výpisem k úvěrovému účtu žalovaného číslo hodnota u právní předchůdkyně žalobkyně za květen 2018 bylo zjištěno, že byla ověřena částka prvního čerpání ve výši 13 139 u zprostředkovatele Alza CZ a.s., s tím, že úvěrový rámec žalovaného činí částka, žalovaný má k využití částku částka a minimální splátka ke dni datum činí částku částka.

9. Z transakční historie k úvěrovému účtu číslo hodnota u právní předchůdkyně žalobkyně za období od datum do datum bylo zjištěno, že z ní není zřejmé kdy a kolik poprvé žalovaný čerpal úvěr, ale podává se, že k první splátce úvěru došlo dne datum v částce částka. Následně smluvní vztah funguje bezproblémově, první smluvní pokuta za zpoždění s platbou splátky je žalovanému účtována dne datum. Pokuta byla žalovaným uhrazena a nadále bylo možno smluvní vztah charakterizovat jako bezproblémový. Dnem datum však začíná období platební delikvence žalovaného, kdy jsou žalovanému opakovaně ukládány smluvní pokuty za zpoždění a též opakovaně ukládány náklady za upomínkování a náklady na vymáhání. Ke dni datum bylo žalovaným na úvěrové smlouvě celkem uhrazeno částka, k témuž dni činila dlužná částka částka.

10. Výpisy z úvěrového účtu žalovaného číslo č. účtu za období od datum do datum bylo zjištěno, že žalobkyně od postoupení pohledávky vedla úvěrový účet žalovaného pod uvedeným číslem, dále celková dlužná částka ke dni datum činila částku částka, jeho úvěrová kreditní karta byla zablokována, minimální částka splatná dne datum činila částku částka a skládala se z částky částka na prodlení a z částky částka řádné měsíční splátky. Ke dni 31. 8 2024 činila celková dlužná částka částka, přičemž z této částky tvořila jistina částku částka, úroky částka a poplatky částka. Poslední zaznamenaná splátka proběhla 15. 5., resp. 19. 5 2024, kdy byly uhrazeny dvě částky po částka. Od té doby nebyla provedena žádná další úhrada, ačkoliv byly nadále účtovány úroky a náklady spojené s prodlením. Platební delikvence žalovaného tak začala fakticky od června 2024, kdy již nebyla uhrazena ani minimální splátka. Úvěrový rámec zůstává částka, ale částka k čerpání je nulová, což značí plné vyčerpání úvěru.

11. Z účetních podkladů (podklady pre súdne konanie) žalobkyně ze dne datum bylo zjištěno, že ke dni datum byl úvěr zesplatněn a celková dlužná částka činila částku částka, přičemž z této částky tvořila jistina částku částka, úroky částka a poplatky částka.

12. Z dopisu žalobkyně ze dne datum bylo zjištěno, že tímto žalobkyně zaslala žalovanému poslední výzvu k úhradě dlužné částky ve výši částka a oznámila mu podmíněné odstoupení od úvěrové smlouvy ke dni datum, nebude-li uvedená částka uhrazena.

13. Dopisem žalobkyně ze dne datum oznámila žalobkyně žalovanému, že na jeho úvěrovém účtu č. č. účtu nebyla splacena pohledávka ve stanoveném termínu, pročež k tomuto dni nabylo účinnosti odstoupení žalobkyně od úvěrové smlouvy a k tomuto dni je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku částka. Uvedená částka se každým dalším dnem, kdy nebude uhrazena, navyšuje o úroky a úroky z prodlení.

14. Z předžalobní upomínky ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby žalobkyní vyzván k úhradě celkové dlužné částky ve výši částka do datum.

15. Ze smlouvy o postoupení portfolia (pohledávek) ze dne datum, včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena ze společnosti BNP Paribas právnická osoba, akciová společnost na žalobkyni. Ta je tak ve věci aktivně věcně legitimována.

16. Z výpisu k úvěrovému účtu za listopad 2023 bylo zjištěno, že mimo jiné, tím právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení portfolia (pohledávky) žalobkyni s tím, že splátku úvěru splatnou dne datum má již hradit do právnická osoba., tj. na účet číslo č. účtu.

17. Žalovaný žalovanou částku nijak nesporoval.

18. Z listin předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

19. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě úvěrové smlouvy č. hodnota ze dne datum, revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši částka, žalovaný tento úvěr čerpal poprvé dne datum ve výši částka, kdy tento úvěr se žalovaný zavázal uhradit pravidelnou měsíční splátkou ve výši částka po dobu 10 měsíců, s pevnou roční úrokovou sazbou 8,99 % a RPSN 9,37 %. Při dalším čerpání měl být úvěr splácen pravidelnými měsíčními splátkami, jejichž výše činila minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně však částka, se splatností vždy k 17. dni v měsíci. Smluvená roční úroková sazba činila 23,76 % p.a. a RPSN činilo 30,5%. Úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána porovnáním jeho příjmů a výdajů. Žalovaný však poskytnutý úvěr řádně a včas nehradil, žalobkyně proto využila svého oprávnění, úvěr ke dni datum zesplatnit. Po zesplatnění úvěru žalovaný již žalobkyni neuhradil ničeho. Žalovaný tak zůstal právní předchůdkyni žalobkyně dlužen částku jistiny částka spolu s příslušenstvím. Žalovaný dlužnou částku nijak nerozporoval. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzván naposledy dopisem žalobkyně ze dne datum, žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a ničeho nezaplatil. Úvěr byl po dobu několika let splácen bez větších problémů, první smluvní pokuta byla zaznamenána až v lednu 2021 a následně uhrazena. K výraznému zhoršení platební morálky došlo od března 2023, kdy začala platební delikvence, která se projevila opakovaným účtováním sankcí a nákladů na vymáhání. Ke dni datum činila celková dlužná částka částka, přičemž do té doby žalovaný uhradil celkem částka. Po postoupení pohledávky na žalobkyni byla žalovanému zaslána výzva k úhradě a následně oznámeno podmíněné odstoupení od smlouvy ke dni datum, pokud nebude uhrazena částka částka. K úhradě nedošlo, a proto žalobkyně ke dni datum od smlouvy odstoupila. K tomuto dni činila celková dlužná částka částka, z čehož jistina činila částka, úroky částka a poplatky částka. Poslední splátky úvěru byly zaznamenány v květnu 2024, od června 2024 již žalovaný nehradil ani minimální splátky. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě celkové částky částka, přičemž tuto částku nijak nesporoval.

20. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

21. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

22. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen „ZoSÚ“, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

23. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

24. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

25. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

26. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

27. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

28. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

29. Podle § 2048 věty prvé o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

30. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

31. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od datum, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

32. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena podle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

33. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalovanému splatnou pohledávku z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum, sjednané v souladu s § 2395 o. z. ve výši odpovídající nárokované částce, neboť právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne datum revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši částka, žalovaný tento úvěr čerpal poprvé dne datum ve výši částka. Úvěr měl být splácen pravidelnými měsíčními splátkami, jejichž výše činila minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně však částka, se splatností vždy k 17. dni v měsíci. Smluvená roční úroková sazba činila a RPSN činilo 30,5%. Žalovaný však poskytnutý úvěr řádně a včas nehradil nejdéle od datum, kdy neuhradil ani minimální splátku. Žalobkyně proto využila svého oprávnění od úvěrové smlouvy odstoupit a úvěr ke dni datum zesplatnit. Po zesplatnění úvěru žalovaný již ničeho nezaplatil. Úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána porovnáním jeho příjmů a výdajů, tedy v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 ZoSÚ. Jistina je tak i po zesplatnění nadále úročena úrokem z úvěru ve výši 12,75 % ročně a zároveň úrokem z prodlení v zákonné výši. Již za trvání úvěrového vztahu právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené podle § 1879 a násl. o. z. Dlužná částka nebyla uhrazena ani poté, co žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na pohledávku cokoli dalšího zaplatil, ve sporu zůstal zcela pasivní, a proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně o nezaplacení dlužné částky.

34. Soud proto podané žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši částka, včetně kapitalizovaných úroků ke dni zesplatnění a poplatků za vymáhání (smluvní pokuty), která byla ujednána v souladu s § 2048 o. z. a její výše je obvyklá. Dále soud uložil žalovanému zaplatit úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení (výrok I.), neboť úroky z prodlení byly přiznány v souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., ve znění účinném od datum.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka představující částka za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

36. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebyly zjištěny okolnosti, a to i vzhledem k naprosté pasivitě žalovaného, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.