15 C 280/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 89 579,68 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, podle které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 21,39 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným nadepsanému soudu dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne , datum, s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“, poté, co právní předchůdkyně žalobkyně ověřila její schopnost splácet spotřebitelský úvěr, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná peněžní prostředky převzala v hotovosti, což stvrdila podpisem smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s částkou ve výši , částka, , která představovala součet kapitalizovaných úroků za poskytnuté peněžní prostředky ve výši , částka, , s úrokovou sazbou ve výši 21,39 % ročně, odměnu za zpracování ve výši , částka, a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, , celkem , hodnota, měsíčními splátkami po , částka, , přičemž poslední splátka byla sjednána na , datum, . Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, naposledy uhradila splátku dne , datum, a celkem uhradila částku , částka, . Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky, právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky. Ke dni , datum, jistina činila částku , částka, a dlužný poplatek částku , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni, a to s účinností ke dni , datum, . O postoupení pohledávky byla žalovaná písemně informována. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek , datum, činila výše pohledávky za žalovanou částku ve výši , částka, . Žalovaná již neuhradila ničeho a nadále zůstala žalobkyni dlužna celkovou částku , částka, , sestávající se z jistiny ve výši , částka, a dlužného poplatku ve výši , částka, , dále kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , úrok ve výši 21,39 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení. Před podáním žaloby žalobkyně písemně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, ani na základě této výzvy žalovaná nereagovala a zůstala žalobkyni dlužna žalovanou částku.

2. Vzhledem k tomu, že žalovaná je státní občankou Ukrajiny s povoleným pobytem na území České republiky, zabýval se soud nejprve posouzením pravomoci a použitelností právního řádu. Postupoval přitom podle článku 48 odst. 5 mezinárodní smlouvy o právní pomoci mezi Českou republikou a Ukrajinou vyhlášenou v České republice pod číslem 123/2002 Sb. m. s., podle kterého má pravomoc k řízení o smluvním závazku justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo nebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. Jestliže se účastníci na použitelném právu neshodli, řídí se vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou případů uvedených odst.

3. Z uvedených ustanovení vyplývá, že je dána pravomoc (mezinárodní příslušnost) soudu České republiky a věc je třeba posoudit podle českého právního řádu.

3. Přípisem zdejšího soudu ze dne , datum, byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení přípisu doplnila svá tvrzení ohledně skutečnosti, jakým způsobem posuzovala její právní předchůdkyně při poskytování úvěru žalované její schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a označila důkazy k prokázání doplněných tvrzení. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, doplnila tak, že vycházela z prohlášení žalované uvedeného v kartě zákazníka, které následně ověřovala oproti dokladům vyžádaným od žalované. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Na podporu svých tvrzení předložila rozsudek Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, .

4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

5. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaná se ve věci nevyjádřila, ačkoli jí byla výzva k vyjádření řádně doručena, soud tedy předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), a proto rozhodl bez nařízení jednání.

6. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav:

7. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, a žalované vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, (souhrnný poplatek se sestává z úroku, poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru a nákladu právní předchůdkyně žalobkyně na komfortní a flexibilní splácení) a pojistným za doplňkové pojištění ve výši , částka, , a to v 24 měsíčních splátkách, přičemž výše každé splátky od první po předposlední činila , částka, a poslední činila , částka, , když splatnost poslední splátky byla stanovena na , datum, . Celková dlužná částka, kterou byla žalovaná na základě této smlouvy povinna zaplatit, činila částku ve výši , částka, . Výše úrokové sazby činila 69 % ročně. Podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že peněžní prostředky převzala v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřenou dne , datum, a smluvními podmínkami smlouvy o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalované především porovnáním jejích měsíčních příjmů a výdajů. Žalovaná uvedla, že žije v nájmu, má vysokoškolské vzdělání, je vdaná, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě a pracuje na plný úvazek jako uklízečka ve společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, . Žalovaná dále uvedla, že pobírá čistý měsíční příjem ve výši , částka, , což mělo být právní předchůdkyní žalobkyně ověřeno pracovní smlouvou a dvěma výplatními páskami (nedoloženo), další čisté příjmy domácnosti činí , částka, , dále že nemá zápůjčku u jiné společnosti, ani úvěr z kreditní karty, a že její odhadované měsíční výdaje činí částku , částka, (prokázáno zákaznickou kartou - žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, ). Žalovaná dosud uhradila v jednotlivých splátkách částku v celkové výši , částka, (prokázáno tabulkou umoření ze dne , datum, , žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že by uhradila více, než tvrdí žalobkyně).

8. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou ze dne , datum, postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, odeslaným dne , datum, (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , výpisem ze seznamu postupovaných pohledávek ze dne , datum, , oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, a podacím lístkem ze dne , datum, ).

9. K zaplacení dlužné částky byla žalovaná vyzvána dopisem zástupce žalobkyně ze dne , datum, , odeslaným téhož dne. Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a ničeho nezaplatila (prokázáno výzvou zástupce žalobkyně k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, včetně podacího lístku ze dne , datum, ).

10. Výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně doložila svou procesní subjektivitu (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku).

11. Po právní stránce soud posuzoval vztah mezi účastníky podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen „ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi žalobkyní a žalovanou je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až § 3 ZoSÚ a § 420 a § 1810 a násl. o. z.

12. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

15. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

16. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

17. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

19. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

21. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

22. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

23. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

25. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Jeho ustanovení § 87 pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ), přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti.

26. Stejně tak v rozhodnutí pod sp. zn. III ÚS 4129/18 Ústavní soud ČR judikoval, že „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z „objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“27. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného zapůjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny jako např. rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost.

28. S ohledem na shora uvedené soud posoudil předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, neboť žalobkyně svá tvrzení ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované řádně nedoložila. K výdajům žalované nebyly předloženy při žádosti o úvěr žádné doklady. Žalobkyně soudu nepředložila žádný důkaz, který by prokazoval, že informace uvedené žalovanou v žádosti o spotřebitelský úvěr, byly úvěrujícím pořízeny a uchovány tak, jak vyžaduje § 78 ZoSÚ. Neověřené údaje nemohly podat pravdivý obraz o majetkové situaci žalované a o její schopnosti úvěr splácet. Z předložených důkazů tak nelze dojít k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně při poskytnutí spotřebitelského úvěru ověřovala příjmy a výdaje žalované například pracovní smlouvou, výplatními páskami, nájemní smlouvou, ač toto uvádí v žalobě, případně v zákaznické kartě, a že žalovaná byla schopna svůj dluh splácet. Žalované jako spotřebiteli byl spotřebitelský úvěr poskytnut, aniž by byly řádně zkoumány její příjmy a výdaje. Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně v insolvenčním rejstříku zkoumala a ověřovala, zda není s žalovanou vedeno insolvenční řízení. Právní předchůdkyně žalobkyně tak s odbornou péčí neposoudila úvěruschopnost žalované, zda je schopna spotřebitelský úvěr splácet. Z výše citovaného ustanovení ZoSÚ vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je vždy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnuté peněžní prostředky splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen zapůjčené prostředky vrátit, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně.

29. Jak již bylo výše konstatováno, dotčená smlouva o spotřebitelském úvěru je s ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila podmínky § 86 ZoSÚ, dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ absolutně neplatná. Faktem ovšem je, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , které jí žalovaná v plném rozsahu nevrátila. Žalovaná se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky , částka, (zapůjčených , částka, po odečtení žalovanou vrácených , částka, ), také vrátit (výrok I.).

30. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené podle § 1879 a násl. o. z. postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni a žalovaná byla o změně věřitele právní předchůdkyní žalobkyně vyrozuměna. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována, jelikož žalovaná ani po změně věřitele svého dluhu svůj postoj k vrácení zbylé části bezdůvodného obohacení nezměnila.

31. Soud proto žalobě co do žalobkyní požadované částky, o níž se žalovaná bezdůvodně obohatila, s odkazem na § 87 ZoSÚ vyhověl. Žalobě ale soud nevyhověl v ostatních nárocích s ohledem na neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru (výrok II.). Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z nevrácené částky bezdůvodného obohacení úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to z částky , částka, od , datum, do zaplacení, jak žalobkyně požadovala.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., a to tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalované, která byla ve věci převážně úspěšná, žádné náklady řízení nevznikly, jak vyplývá z obsahu spisu (výrok III.).

33. Lhůta pro splnění povinnosti uložené žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.