15 C 293/2020

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr Martinou Svobodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žaloba, podle které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 10% ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 10% ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 10% ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 10% ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 10% ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 10% ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 10% ročně od [datum] do zaplacení, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 89,99 % ročně, a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od [datum] do zaplacení, tj. úrok za poskytnutí úvěru ve výši 89,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru ve výši 89,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru ve výši 89,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru ve výši 89,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru ve výši 89,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru ve výši 89,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka] a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 89,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka], se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum], na základě které žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši [částka], které se žalovaná zavázala spolu s úrokem ve výši efektivní úrokové sazby ve výši 138,16 % ročně splácet ve 30 měsíčních splátkách, každá ve výši [částka], a to od září [rok]. Žalovaná uhradila jedenácti splátkami celkem částku [částka], následně se však dostala se splácením do prodlení. Úvěr byl zesplatněn ke dni [datum]. Ještě před zesplatněním úvěru v důsledku prodlení žalované s úhradou čtyř splátek však vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut ([částka] za prodlení s každou splátkou o 30 dní) podle bodu 6.1. smlouvy o úvěru v celkové výši [částka] (4 x [částka]) a podle bodu 6.2. smlouvy o úvěru právo i na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované s úhradou 7 splátek v celkové výši [částka] ([částka] za prodlení s každou splátkou o více než 15 dnů). Ke dni zesplatnění úvěru, tj. ke dni [datum], se celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru, přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, staly součástí nové jistiny úvěru ve výši [částka], splatné téhož dne. Žalovaná následně uhradila ještě celkovou částku ve výši [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaná tuto novou jistinu ve výši [částka] v den zesplatnění nezaplatila, žalobkyně s odkazem na bod 6.5. smlouvy o úvěru požadovala zaplatit i smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny, avšak toliko k datu vyhotovení žaloby, celkem tedy částku ve výši [částka]. Dále žalobkyně požadovala uhradit i úrok za poskytnutí úvěru počítaný z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ([částka]) v nominální roční úrokové sazbě 89,99 % ročně. Před poskytnutím úvěru žalobkyně posoudila schopnost žalované řádně hradit úvěr, a to na základě dokladů a informací jednak získaných od žalované (např. příjmové doklady, prohlášení žalované), a jednak také z informací získaných z různých databází (např. [příjmení], NRKI apod.). Žalobkyně po posouzení výše uvedeného uzavřela, že žalovaná je úvěruschopná. Dlužnou částku žalovaná neuhradila ani po předžalobní výzvě ze dne [datum].

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nebyla schopná splácet dlužnou částku, neboť přišla o zaměstnání a neměla dostatek finančních prostředků.

3. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu (registr nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru) ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně je nositelkou povolení k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.

4. Z výpisu záznamů z registru [příjmení] vyhotoveného ke dni [datum] soud zjistil, že žalovaná nemá v tomto registru žádný záznam. Z listiny„ hodnocení klienta“ ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně počítala s průměrným čistým měsíčním příjmem žalované ze zaměstnání ve výši [částka], jejími měsíčními výdaji v celkové výši [částka] ([částka] bydlení, [částka] životní minimum) a rezervou ve výši [částka]; volné zdroje žalované tak měly činit [částka] měsíčně. Dále bylo z této listiny zjištěno, že žalobkyně zaznamenala údaje o zaměstnání žalované, a to zejména identifikaci zaměstnavatele žalované a údaj o tom, že pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou, žalovaná je svobodná a s nikým nevede společnou domácnost. Z předsmluvního formuláře soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované informace zejména o druhu spotřebitelského úvěru, o celkové výši spotřebitelského úvěru a o podmínkách jeho čerpání, o době trvání spotřebitelského úvěru, o zápůjční úrokové sazbě a o celkové částce, kterou má žalovaná zaplatit. Z listiny označené jako„ Prohlášení klientů, informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru“ ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná zejména prohlásila a potvrdila, že se seznámila s veškerými informacemi podle § 92 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, že si je vědoma, jaká je sjednaná výše úroků za úvěr, souhlasí s ní a považuje ji za přiměřenou, že nemá žádné splatné dluhy vůči jakékoli třetí osobě či státu, že se nenachází v úpadku nebo ve stavu hrozícího úpadku podle zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, a že veškeré údaje i informace poskytnuté jsou pravdivé a úplné.

5. Z potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance bylo zjištěno, že žalovaná je zaměstnankyní [právnická osoba] [právnická osoba], její průměrný příjem za období od [datum] do [datum] činil [částka]. Výpisem z účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že žalované byla na její účet zaměstnavatelem vyplacena dne [datum] mzda ve výši [částka] a dne [datum] mzda ve výši [částka].

6. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované na její žádost finanční prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit v 30 měsíčních splátkách po [částka]. Ve smlouvě je žalovaná mj. identifikována číslem účtu [bankovní účet], na který mají být finanční prostředky poukázány. Mezi stranami byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 138,16 % ročně. Ve smlouvě bylo sjednáno, že žalobkyně má nárok na smluvní pokutu v částce [částka] za každé prodlení žalované s uhrazením splátky v délce 30 dnů (čl. 6 smlouvy), jakož i nárok na úhradu nákladů vzniklých prodlením žalované s úhradou splátky o délce 15 dnů v částce [částka] (čl. 6 smlouvy). V případě prodlení žalované s úhradou splátky v délce 65 dnů mělo dojít tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru (čl. 6 písm. b) smlouvy). Ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru měly stát součástí nové jistiny úvěru a žalovaná byla povinna uhradit tuto novou jistinu žalobkyni nejpozději v den zesplatnění (čl. 6 smlouvy). Dále bylo ujednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí včas novou jistinu úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru (čl. 6 smlouvy).

7. Z oznámení o schválení úvěru [číslo] ze dne [datum] spolu se splátkovým kalendářem včetně dodejky bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalované, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru [číslo]. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne [datum] byla z bankovního účtu č. [bankovní účet] poukázána částka ve výši [částka] na bankovní účet [bankovní účet], [variabilní symbol]. Z karty klienta vyhotovené dne [datum] soud zjistil, že žalovaná na výše uvedený úvěr uhradila osmnáct splátek v celkové výši [částka].

8. Z výzev k zaplacení ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] bylo soudem zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě splatných splátek úvěru, smluvních pokut a příslušenství podle smlouvy o úvěru. Žalobkyně současně upozornila žalovanou na možnost zesplatnění celého úvěru v případě jejího prodlení s úhradou kterékoli splátky trvající 65 dnů. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovanou o zesplatnění úvěru, a to ke dni [datum], přičemž současně vyzvala žalovanou k úhradě v tomto oznámení specifikovaných dlužných částek.

9. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně zaslala následujícího dne žalované předžalobní výzvu k úhradě dlužných částek.

10. Z vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek ze dne [datum] vyhotoveného [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [příjmení], znalcem z oboru ekonomika, odvětví peněžnictví a pojišťovnictví, specializace bankovnictví, pojišťovnictví, úvěry, trh pohledávek, soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti nutné pro rozhodnutí ve věci samé.

11. Přípisem zdejšího soudu ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení přípisu prokázala, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení ničím nedoložila.

12. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně poskytla na základě uzavřené smlouvy žalované dne [datum] finanční prostředky ve výši [částka] při úrokové sazbě 138,16 % ročně, které se žalovaná zavázala vrátit včetně úroku v 30 měsíčních splátkách po [částka]. Před uzavřením smlouvy žalovaná předložila část výpisu z osobního účtu a potvrzení o příjmu. Žalovaná splátky úvěru řádně a včas nehradila, proto došlo v souladu se smlouvou k jeho zesplatnění. V důsledku prodlení vyúčtovala žalobkyně žalované smluvní pokuty. Žalovaná uhradila jedenácti splátkami celkem [částka], po zesplatnění úvěru dále uhradila [částka].

13. Vzhledem k tomu, že ke sjednání poskytnutí půjčky došlo po 1. 1. 2014, je nutno v souladu s § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen „o. z.“, na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z.

14. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

15. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

19. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Jeho ustanovení § 9 pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (či zápůjčku) sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017, č. j. 23Co 365/2017-53), přičemž k absolutní neplatnosti je soud s odkazem na § 588 o. z. povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti.

22. Stejně tak v rozhodnutí pod sp. zn. III ÚS 4129/18 Ústavní soud ČR judikoval, že„ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“ 23. S ohledem na shora uvedené soud posoudil předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, neboť žalobkyně svá tvrzení ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované řádně nedoložila. Z předložených příjmů nelze dojít k závěru, že žalovaná byla schopna svůj dluh splácet. Žalované jako spotřebiteli byl spotřebitelský úvěr poskytnut, aniž by byly řádně zkoumány její příjmy i výdaje. Žalobkyně tak s odbornou péčí neposoudila úvěruschopnost žalované, zda je schopná spotřebitelský úvěr splácet. Z výše citovaného ustanovení ZoSÚ vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je vždy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnuté peněžní prostředky splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen zapůjčené prostředky vrátit, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně.

24. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného zapůjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny jako např. rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost.

25. Jak již bylo výše konstatováno dotčená smlouva o spotřebitelském úvěru je s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nesplnila podmínky § 9 odst. 1 ZoSÚ, absolutně neplatná. Faktem ovšem je, že žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v částce [částka]. Žalovaná však žalobkyni dosud uhradila celkem částku [částka], na úkor žalobkyně se tak bezdůvodně neobohatila. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně byla v řízení zcela neúspěšná a žalované dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.