15 C 300/2024

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 17 225 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se v části, podle které je žalovaná povinna zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, částku ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, částku ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, částku ve výši , částka, , částku ve výši , částka, , částku ve výši , částka, , částku ve výši , částka, , zastavuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným nadepsanému soudu dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“, smlouvu o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne , datum, peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná se v souladu s čl. II. odst. 1 smlouvy zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s částkou ve výši , částka, , která představovala součet úroků ve výši , částka, a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , do 30 dní od poskytnutí peněžních prostředků, tj. do , datum, . Žalovaná však porušila svoji povinnost řádného splacení úvěru do , datum, a dostala se tak do prodlení s jeho úhradou. Z důvodu prodlení žalované s plněním dle smlouvy delším více jak 14 dní vznikla žalované v souladu s čl. VI. odst. 1.3.1. smlouvy povinnost uhradit právní předchůdkyni žalobkyně poplatek za administraci prodlení ve výši , částka, . V souvislosti s prodlením žalované byla žalovaná právní předchůdkyní žalobkyně upomínána k úhradě jejího dluhu, a to formou SMS zpráv, e-mailových zpráv a písemných výzev k úhradě dluhu, v důsledku čehož vznikla žalované v souladu s čl. VI. odst. 1.3.2. smlouvy povinnost uhradit právní předchůdkyni žalobkyně částku , částka, za upomínky formou SMS zpráv a emailových zpráv a částku , částka, za upomínky formou písemných výzev k úhradě dluhu. Žalované dále vznikla z důvodu jejího prodlení s plněním dle smlouvy povinnost uhradit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu dle čl. VI. odst. 1.2.1. smlouvy ve výši 0,1 % za každý den prodlení z nesplacené jistiny úvěru, kterou žalobkyně požaduje po žalované uhradit ve výši , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou na společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , která tuto pohledávku postoupila na společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , která následně danou pohledávku postoupila na žalobkyni. O postoupení pohledávky byla žalovaná písemně informována. Před podáním žaloby žalobkyně písemně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, žalovaná na tuto výzvu nijak nereagovala a zůstala žalobkyni dlužna žalovanou částku.

2. Přípisem nadepsaného soudu ze dne , datum, byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení přípisu doplnila svá tvrzení ohledně zjištění úvěruschopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr a ke svým tvrzením označil důkazy. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, doplnila svým podáním ze dne , datum, tak, že soudu sdělila, že žádnými důkazy o posouzení schopnosti žalované splácet úvěr nedisponuje, neboť tyto neobdržela od postupitele pohledávky úvěru. Žalobkyně dále svým podáním vzala žalobu částečně zpět, a to co do zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, co do částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení představující neuhrazený řádný úrok, co do částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení představující neuhrazený poplatek za poskytnutí úvěru, co do částky , částka, představující neuhrazené poplatky za upomínky formou SMS zpráv a e-mailových zpráv, co do částky , částka, představující neuhrazený poplatek za administraci prodlení, co do částky , částka, představující neuhrazené poplatky za upomínky zasílané písemnou formou a co do částky , částka, představující neuhrazenou smluvní pokutu z prodlení. Žalobkyně tak nadále požaduje pouze dlužnou jistinu ve výši , částka, . Výrokem II. tohoto rozsudku soud řízení v rozsahu zpětvzetí částečně zastavil podle § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“. V souladu s § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. se žalobkyni nevrací odpovídající část zaplaceného soudního poplatku, neboť nepřevyšuje částku , částka, .

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, tvrzení žalobkyně tak nerozporovala, přestože jí byla žaloba řádně doručena dne , datum, v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř., a dne , datum, vhozena do domovní schránky na adrese trvalého pobytu žalované.

4. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.

5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění, z nichž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:

6. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, , na jejímž základě poskytla žalované dne , datum, peněžní prostředky ve výši , částka, , a to převodem na bankovní účet žalované č. , č. účtu, , a žalované vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s úroky ve výši , částka, a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, do , datum, . Celková dlužná částka, kterou byla žalovaná na základě této smlouvy povinna zaplatit, činila částku ve výši , částka, . Výše úrokové sazby činila 36,50 % ročně a byla pevně stanovena po celou dobu splácení jistiny úvěru. Smluvní strany si ve smlouvě dále sjednaly, že dle čl. VI. odst. 1.3.1. smlouvy je v případě prodlení žalované s jakoukoli splátkou úvěru delší než 14 dní žalovaná povinna uhradit právní předchůdkyni žalobkyně jednorázově poplatek za administraci prodlení ve výši , částka, , dále že dle čl. VI. odst. 1.3.2. smlouvy je v případě nesplacení úvěru žalovaná povinna uhradit právní předchůdkyni žalobkyně dodatečné náklady spojené s pozdním splácením úvěru, a to , částka, za odeslanou upomínku prostřednictvím SMS zprávy, , částka, za odeslanou upomínku prostřednictvím e-mailu, , částka, za odeslanou písemnou výzvu k úhradě dluhu, a dále že dle čl. VI. odst. 1.2.1. smlouvy musí žalovaná zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení z nesplacené jistiny úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru 273002 uzavřenou dne , datum, , všeobecnými obchodními podmínkami, předsmluvním formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a potvrzením o provedené platbě ze dne , datum, ). V souvislosti s prodlením žalované byla žalovaná právní předchůdkyní žalobkyně opakovaně upomínána k úhradě jejího dluhu, a to deseti upomínkami zaslanými prostřednictvím SMS zpráv, deseti upomínkami zaslanými prostřednictvím e-mailových zpráv a dvěma písemnými výzvami k úhradě dluhu (prokázáno výpisem odeslaných SMS zpráv, výpisem odeslaných e-mailových zpráv, výzvou k uhrazení pohledávky ze dne , datum, a předžalobní výzvou k uhrazení pohledávky ze dne , datum, ). Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svoji pohledávku za žalovanou na společnost , právnická osoba, (dříve , právnická osoba, ), IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , která pohledávku za žalovanou postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , která následně danou pohledávku postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky č. , hodnota, ze dne , datum, , smlouvou o postoupení pohledávek 02/23 ze dne , datum, a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek). O postoupení pohledávky na žalobkyni byla žalovaná informována oznámením ze dne , datum, odeslaným téhož dne v rámci a společně s předžalobní výzvou zástupce žalobkyně s lhůtou k plnění dluhu žalované do sedmi dnů od odeslání předžalobní výzvy (prokázáno předžalobní výzvou ze dne , datum, včetně oznámení o postoupení pohledávky a podacím lístkem ze dne , datum, ). Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a ničeho nezaplatila (žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že by právní předchůdkyni žalobkyně nebo žalobkyni něčeho uhradila). Dle předložených listinných důkazů není patrno, jak a zda vůbec právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru.

7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

8. Soud posuzoval vztah mezi účastníky podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen „ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až § 3 ZoSÚ a § 420 a § 1810 a násl. o. z.

9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

12. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

13. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

14. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

19. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

22. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Jeho ustanovení § 87 pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ), přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti.

23. Stejně tak v rozhodnutí pod sp. zn. III ÚS 4129/18 Ústavní soud ČR judikoval, že „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z „objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“24. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného zapůjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny jako např. rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost.

25. S ohledem na shora uvedené soud posoudil předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, neboť žalobkyně svá tvrzení ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované řádně nedoložila. Z předložených důkazů nelze dojít k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala příjmy a výdaje žalované, a že žalovaná byla schopna svůj dluh splácet. Žalované jako spotřebiteli tak byl spotřebitelský úvěr poskytnut, aniž by byly řádně zkoumány její příjmy a výdaje. Právní předchůdkyně žalobkyně tak nemohla vůbec znát finanční situaci žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně tak s odbornou péčí neposoudila úvěruschopnost žalované, zda je schopna spotřebitelský úvěr splácet. Z výše citovaného ustanovení ZoSÚ vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je vždy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnuté peněžní prostředky splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen zapůjčené prostředky vrátit, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně.

26. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

27. Jak již bylo výše konstatováno, dotčená smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně je s ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně v rozporu s § 86 odst. 1 ZoSÚ nezkoumala úvěruschopnost žalované a přesto jí úvěr poskytla, dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ absolutně neplatná. Faktem ovšem je, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , které jí žalovaná v plném rozsahu nevrátila. Žalovaná se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně, bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky , částka, (jistina úvěru ve výši , částka, , na níž žalovaná neuhradila ničeho), žalobkyni vrátit. Soud proto žalobě co do žalobkyní požadované částky ve výši , částka, , o níž se žalovaná bezdůvodně obohatila, s odkazem na § 87 ZoSÚ vyhověl (výrok I.).

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., a to tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když byli účastníci ve sporu úspěšní přibližně stejně (výrok III.).

29. Lhůta pro splnění povinnosti uložené žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.