15 C 309/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 23 944 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyni se vrací část zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, .

IV. Soud vyzývá žalobkyni, aby do 10-ti dnů sdělila číslo účtu, na který má být soudní poplatek vrácen.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhala na žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru, který byl žalované poskytnut společností , právnická osoba, ., IČ: , Anonymizováno, , se sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), a to na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Na základě Smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně dne , datum, bezhotovostně žalované finanční prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit dle podmínek Smlouvy s příslušenstvím, a to do 30 dní od jeho poskytnutí. V souladu s ustanovením Článku II. odst. 1 Smlouvy činí výše řádného úroku částku , částka, . Za poskytnutí úvěru se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně společně s poskytnutou částkou úvěru uhradit poplatek ve výši , částka, , stanovený v Článku II. odst. 1 Smlouvy. Žalovaná porušila svoji povinnost, když poskytnutý úvěr včetně příslušenství nesplatila tak, jak se zavázala ve Smlouvě a dostala se tak do prodlení s jeho úhradou. Z důvodu prodlení žalované s plněním dle Smlouvy delším více jak 14 dní, vznikla žalované povinnost uhradit poplatek za administraci prodlení ve výši , částka, . V souvislosti s prodlením žalované, byla tato právní předchůdkyní žalobkyně upomínána k úhradě jejího dluhu, a to formou SMS a emailových zpráv a písemných výzev k úhradě dluhu, kdy dle smlouvy byla žalovaná povinna uhradit , částka, za odeslanou upomínku prostřednictvím SMS zprávy, , částka, za odeslanou upomínku prostřednictvím e-mailu, , částka, za odeslanou písemnou výzvu k úhradě dluhu. Žalovaná byla právní předchůdkyní žalobkyně upomínána všemi výše uvedenými způsoby, kdy v souvislosti s touto činností vznikla žalované povinnost uhradit částku , částka, za upomínky formou SMS a e-mailových zpráv a částku , částka, za upomínky formou písemných výzev k úhradě dluhu. Žalované dále vznikla, z důvodu prodlení, povinnost uhradit smluvní pokutu dle Smlouvy, ve výši 0,1 % za každý den prodlení z nesplacené jistiny úvěru. Smlouva limituje výši smluvní pokuty toliko do výše součinu čísla , hodnota, a celkové výše úvěru. Žalobkyně nicméně po žalované uplatňuje smluvní pokutu ve výši , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku vyplývající ze Smlouvy postoupila na společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , která tuto pohledávku postoupila na žalobkyni. Žalovaná ničeho neuhradila ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně.

2. Usnesením zdejšího soudu č.j. , spisová značka, ze dne , datum, bylo řízení částečně zastaveno, a to co do zaplacení zákonného úroku z částky , částka, od , datum, do zaplacení a co do zaplacení částky , částka, , neboť žalobkyně vzala v této části svou žalobu zpět.

3. Přípisem zdejšího soudu ze dne , datum, byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení přípisu doplnila tvrzení, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, a označila důkazy k prokázání doplněných tvrzení. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, nijak nedotvrdila ani nedoložila.

4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, v řízení zůstala zcela pasivní.

5. Soud z listin předložených žalobkyní zjistil následující skutkový stav a má za prokázané následující:

1. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, číslo , hodnota, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě, níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši , částka, a žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně splatit tuto částku spolu s příslušenstvím, které spočívalo v úroku ve výši , částka, a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , tj. celkovou částku , částka, do , datum, . Sjednaný úrok činil 36,5% p.a, RPSN pak 5 395,58%. Smluvní strany si ve smlouvě, a to v čl. VI., dále sjednaly, další poplatky, které budou žalované účtovány pro případ opožděných plateb, tj. poplatky za administraci prodlení, smluvní pokutu, poplatky za odeslané upomínky. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně.

1. Z předsmluvního formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru byly zjištěny tytéž parametry poskytnutého úvěru, podrobně specifikované v předchozím odstavci.

2. Potvrzením o provedené platbě od , právnická osoba, . bylo prokázáno, že na účet žalované číslo , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, byla přijata od právní předchůdkyně žalobkyně částka , částka, .

3. Ze screenshotu zaslaných SMS bylo zjištěno, že žalované bylo na její mobilní telefon číslo , tel. číslo, v období od , datum, do , datum, zasláno celkem , hodnota, SMS, kterými byla upomenuta o zaplacení svého dluhu.

4. Ze screenshotu zaslaných emailů bylo zjištěno, že žalované bylo na email , e-mail, v období od , datum, do , datum, zasláno celkem , hodnota, emailů, kterými byla upomenuta o zaplacení svého dluhu.

5. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky , částka, , a to do 5 dnů od obdržení tohoto dopisu.

6. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky , částka, , a to do 5 dnů od obdržení tohoto dopisu.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, . a další právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou z výše uvedené úvěrové smlouvy byla postoupena na společnost , právnická osoba8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, a žalobkyní včetně seznamu postoupených pohledávek zbylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou z výše uvedené úvěrové smlouvy byla postoupena na žalobkyni.

9. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, včetně poštovního podacího archu z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě částky , částka, , a to do 7 dnů od odeslání výzvy.

10. Z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nijak nerozporovala, má soud za prokázané, že žalovaná na úvěr nezaplatila ničeho.

11. Z listin předložených žalobkyní učinil soud závěr o skutkovém stavu:

12. Dne , datum, uzavřela žalovaná prostřednictvím prostředků komunikace na dálku se společností , právnická osoba, . smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě jí byl poskytnut úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala uvedenou částku vrátit spolu s úrokem a poplatky v celkové výši , částka, (jistina, úrok , částka, , poplatek za poskytnutí úvěru , částka, ) do , datum, . Sjednaný úrok činil 36,5 % p.a., RPSN 5 395,58 %. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, které obsahovaly ujednání o dalších poplatcích pro případ prodlení. Žalovaná byla opakovaně upomínána k úhradě dluhu prostřednictvím SMS, e-mailů a písemných výzev, přičemž výše požadované částky postupně narůstala v důsledku smluvních sankcí a poplatků (, částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, ). Pohledávka z uvedené smlouvy byla postupně postoupena nejprve na společnost , právnická osoba, , a následně na žalobkyni, což vyplývá ze smluv o postoupení pohledávek ze dne , datum, a , datum, . Žalovaná na poskytnutý úvěr neuhradila žádnou částku, což nebylo ze strany žalované nijak zpochybněno.

13. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

14. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen „ZoSÚ“, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

17. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

18. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

19. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-, právnická osoba, . vs. GK, v řízení o předběžné otázce (dále jen jako „rozsudek SDEU“), rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46 rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. S ohledem na tento závěr Soudního dvora Evropské unie je nutné § 87 odst. 1 ZoSÚ vykládat tak, že následkem porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, ke které je povinen soud přihlédnout z úřední povinnosti, nikoli až k námitce spotřebitele.

21. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

22. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

23. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

25. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

26. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

27. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

28. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.

29. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

30. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Jeho ustanovení § 87 pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (či zápůjčku) sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ), přičemž k absolutní neplatnosti je soud s odkazem na § 588 o. z. povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti.

31. Stejně tak v rozhodnutí pod sp. zn. III ÚS 4129/18 Ústavní soud ČR judikoval, že „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z „objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“32. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného zapůjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny jako např. rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost.

33. S ohledem na shora uvedené soud posoudil předmětnou úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou, neboť žalobkyně svá tvrzení ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyní žalobkyně nejen ani netvrdila, ale ani nijak nedoložila. Povinností poskytovatele spotřebitelského úvěru je porovnání a analyzování příjmové a výdajové stránky žalované, resp. posouzení, zda majetková situace žalované je dostatečná k poskytnutí úvěru v dané výši. Právní předchůdkyně žalobkyně však žádným způsobem nezjišťovala příjmy ani výdaje žalované, natož aby je porovnávala. Soud musí konstatovat, že pokud údaje o majetkové situaci žalované nebyly řádně zjištěny, ani ověřeny, nemohly být právní předchůdkyní žalobkyně, ani řádně vyhodnoceny. Právní předchůdkyně žalobkyně zcela rezignovala na svou povinnost zjistit skutečnosti k majetkové a finanční situaci žalované. Žalované jako spotřebiteli byl spotřebitelský úvěr poskytnut, aniž by byly řádně zkoumány její měsíční příjmy a výdaje, právní předchůdkyně žalobkyně tak s odbornou péčí neposoudila úvěruschopnost žalované, zda je schopna spotřebitelský úvěr splácet. Z výše citovaného ustanovení ZoSÚ vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je vždy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnuté peněžní prostředky splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen zapůjčené prostředky vrátit, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně.

34. Jak již bylo výše konstatováno, dotčená smlouva o spotřebitelském úvěru je s ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila podmínky § 86 ZoSÚ, absolutně neplatná a s ohledem na tuto skutečnost vzala žalobkyně svůj návrh v části zaplacení úroku a dalších poplatků zpět a řízení bylo v této části zastaveno, jak vyplývá z bodu 2 odůvodnění tohoto rozsudku. Faktem ovšem je, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , které jí žalovaná nevrátila. Žalovaná se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně, bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky , částka, žalobkyni také vrátit. (výrok II.).

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když úspěch účastníků v řízení byl přibližně stejný – žalobkyně svým částečným zpětvzetím zavinila, že řízení muselo být zastaveno v části o zaplacení částky , částka, , přičemž jí bylo vyhověno v části o zaplacení částky , částka, . Proto soud rozhodl, jak je ve výroku II. uvedeno.

36. Lhůta pro splnění povinnosti uložené žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť nebyly zjištěny okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší, a to i vzhledem k pasivitě žalované v řízení.