15 C 311/2025

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno bytem Adresa žalované pro 18 324,19 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v části o zaplacení částky , částka, zastavuje.

II. Žaloba, podle které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, , dále jen „smlouva“, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne , datum, prostřednictvím komunikace na dálku zadáním unikátního SMS kódu nahrazujícího vlastnoruční podpis žalované. Žalobkyně dne , datum, vyplatila žalované zápůjčku ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala žalobkyni zaplatit celkem částku ve výši , částka, včetně nákladů zápůjčky spočívajících v obchodním úroku ve výši , částka, a administrativního poplatku ve výši , částka, , a to v 29 měsíčních splátkách po , částka, a v 30. závěrečné splátce ve výši , částka, . Splatnost první splátky byla sjednána na , datum, . Jelikož žalovaná na splátky hradila pouze částečně a nikoliv včas, ocitla se tak v prodlení, pročež, žalobkyně v souladu se smlouvou a obchodními podmínkami úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Žalobkyně má za to, že jí s ohledem na výše uvedené vznikl nárok na zaplacení dlužné částky ve výši , částka, skládající se z neuhrazené jistiny zápůjčky ve výši , částka, , z neuhrazených obchodních úroků ve výši , částka, , z dlužných administrativních poplatků ve výši , částka, , z úroku z prodlení ve výši , částka, , ze smluvních pokut do zesplatnění v částce , částka, , ze smluvních pokut od zesplatnění v částce , částka, a z náhrady nákladů na upomínání a účelně vynaložených nákladů z důvodu prodlení žalované ve výši , částka, . Žalobkyně dále požadovala zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní opakovaně marně písemně vyzývána k úhradě dlužné částky, naposledy prostřednictvím zástupce žalobkyně předžalobní výzvou, avšak žalovaná na uvedené výzvy nijak nereagovala a rovněž ničeho nezaplatila.

2. Přípisem zdejšího soudu ze dne , datum, byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení přípisu doplnila svá tvrzení ohledně skutečnosti, jakým způsobem zkoumala při poskytování úvěru žalované úvěruschopnost žalované, a označila důkazy k doplněným tvrzením. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení doplnila tak, že posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, když se nespoléhala pouze na údaje tvrzené žalovanou, ale sama aktivně prověřovala požadavky k doložení těchto tvrzení. Žalobkyně zejména zkontrolovala žalovanou v insolvenčního rejstříku, centrální evidenci exekucí a databázi neplatných dokladů. Od žalované vyžádala tři poslední výpisy z účtu, tři výplatní pásky, vyplněný formulář příjmů a výdajů. Žalobkyně využila scoringový systém, který vyhodnocuje příjmy a výdaje zejména z výpisů z účtu. Některé položky systém koriguje koeficienty – např. krátkodobé „payday“ úvěry jsou brány jako zatížení, které může být konsolidací nahrazeno levnější půjčkou žalobkyně a kontokorent se nezapočítává jako úvěr. Žalovaná neuvedla žádné další pravidelné výdaje (nájemné, výživné) a tyto nevyplývají ani z výpisů. Z poskytnutých dokladů žalobkyně vyhodnotila příjem žalované ve výši , částka, . Průměrné měsíční výdaje po scoringu činily , částka, . Rozdíl tedy představoval , částka, . Po započtení nové průměrné splátky , částka, zbývalo žalované , částka, , což žalobkyně považovala za dostatečnou rezervu k pokrytí ostatních výdajů, přičemž životní minimum již bylo jednou zohledněno. Na základě toho stanovila splátku v uzavřené smlouvě pouze , částka, měsíčně.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, proti žalobě proto ničeho nenamítala, omluvila se z jednání nařízeného na dne , datum, a souhlasila se zaplacením dlužné částky a projednáním bez její přítomnosti.

4. Oba účastníci řízení souhlasili s projednáním věci bez jejich přítomnosti.

5. Aniž bylo ve věci jednáno, vzala žalobkyně podáním ze dne , datum, žalobu částečně zpět, a to co do zaplacení částky , částka, . Soud tedy rozhodl dle ustanovení § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen o.s.ř.), kdy soud řízení zastaví, pokud byl návrh vzat zpět, a řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil. Dle ustanovení § 96 odst. 3, 4 o.s.ř. dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nevyžaduje se souhlas ostatních účastníků se zpětvzetím návrhu. V souladu s § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. se žalobkyni nevrací odpovídající část zaplaceného soudního poplatku, neboť nepřevyšuje částku , částka, .

6. Z listinných důkazů předložených účastníky řízení má soud za zjištěný následující skutkový stav:

7. Ze smlouvy č. , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne , datum, bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala žalované poskytnout zápůjčku ve výši , částka, na bankovní účet č. , č. účtu, a žalovaná se zavázala jí uhradit celkový dluh ve výši , částka, , kdy byl sjednán úrok ve výši 27 %, RPSAN činilo 115,5% a administrativní poplatek činil , částka, . Žalovaná se pak zavázala celkovou částku splativ v 30 měsíčních splátkách po , částka, a v 30. splátce ve výši , částka, . Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky pro poskytování spotřebitelského úvěru a sazebník žalobkyně. Podle článku 9. smlouvy se žalovaná a žalobkyně dohodly, že v případě, že se žalovaná ocitne v prodlení se splácením jakékoliv splátky nebo její části, je žalobkyně oprávněna účtovat žalované smluvní pokutu dle sazebníku. Podle článku 10. smlouvy byla žalobkyně oprávněna vyúčtovat žalované náhradu účelně vynaložených nákladů, které žalobkyni vzniknou v důsledku prodlení žalované a které zahrnují zejména náklady na odeslání upomínek, náklady spojené s elektronickou komunikací prostřednictvím zpráv SMS/MMS a emailových zpráv, personální náklady v souvislosti s upomenutím a jednáním s žalovanou telefonicky či osobě, hotové výdaje na telefonní komunikaci či případnou osobní komunikaci (včetně nákladů na dopravu), náklady na posouzení dalšího postupu při vymáhání dlužné částky a obdobné náklady, které jsou opodstatněné, přiměřené a účelně vynaložené vzhledem k okolnostem prodlení žalované. Výše sjednaných náhrad účelně vynaložených nákladů souvisejících s prodlením žalované je uvedena v sazebníku. Podle článku 11. smlouvy byla žalobkyně v případě, že žalovaná včas nesplní povinnost uhradit splátku v termínu splatnosti dle splátkového kalendáře a/nebo smlouvy, a to ani v dále uvedené lhůtě 30 dnů, oprávněna celou zbývající, doposud neuhrazenou jistinu poskytnutou na základě smlouvy zesplatnit.

8. Z dokumentu Elektronický výpis informací ze systému uzavírání smluv on-line prostřednictvím Klientského centra ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná požádala distančním způsobem dne , datum, o poskytnutí úvěru ve výši , částka, na 30 měsíců. Úvěrová smlouvy byla uzavřena elektronicky , datum, v 15:57:51 po zadání jednorázového SMS kódu. Byla sjednána úroková sazba ve výši 27 % p.a., RPSN činilo 111,5 %, celkem se žalovaná zavázala k úhradě částky , částka, , a to v 29 měsíčních splátkách po , částka, a 30. splátky ve výši , částka, . První splátka byla splatná dne , datum, . Žalobkyně ověřila, že žalovaná není v exekuci (CEECR) ani není v insolvenci (ISIR).

9. Ze standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalované byly před poskytnutím úvěru poskytnuty informace o úvěru, které byly blíže specifikovány v předchozích dvou odstavcích.

10. Ze sazebníku úroků, poplatků a smluvních pokut žalobkyně ze dne , datum, soud zjistil, že výše administrativního poplatku činila částku , částka, měsíčně, výše úroku 27 % ročně a výše smluvních pokut byla stanovena 0,5 % denně z aktuální výše dlužné splátky v případě prodlení se splacením splátky nebo její části a ve výši 0,1 % denně z výše celkové částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení po zesplatnění dluhu.

11. V čestném prohlášení o příjmech a výdajích ze dne , datum, žalovaná uvedla čistý měsíční příjem ve výši , částka, ze zaměstnání u , právnická osoba, . s tím, že je v zaměstnání od dubna 2021, splácí půjčky ve výši , částka, měsíčně, má průměrné měsíční výdaje ve výši , částka, a náklady na bydlení (včetně energií a vodného/stočného) ve výši , částka, , je svobodná a bez závazků, bydlí u rodičů a je vyučená.

12. Z výpisu z běžného účtu žalované č. , č. účtu, za období od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu činil , částka, , konečný zůstatek pak částku , částka, , přičemž na kreditní obrat za období činil částku , částka, a debetní obrat pak částku -, částka, , přičemž byla identifikována výplata žalované v částce , částka, za duben 2024, částka , částka, za květen 2024 a částka , částka, za červenec 2024, vše od společnosti , právnická osoba, ., kdy i přes nadstandardní příjmy žalované za období byly ve výši identifikovány další mikroúvěry od nebankovních poskytovatelů.

13. Z výplatní pásky žalované za výplatní období 05/2024 soud zjistil, že na bankovní účet žalované byla vyplacena částka , částka, .

14. Z výplatní pásky žalované za výplatní období 06/2024 soud zjistil, že na bankovní účet žalované byla vyplacena částka , částka, .

15. Z výpisu z běžného účtu žalobkyně č. , č. účtu, bylo zjištěno, že dne , datum, na účet žalované č. , č. účtu, zaslala žalobkyně částku , částka, , a to pod VS , var. symbol, .

16. Z výzvy k úhradě dlužných splátek a informace o zesplatnění doposud neuhrazené jistiny pro případ jejich neuhrazení ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná byla v jejím obsahu vyzvána žalobkyní k úhradě dlužné částky splátek v celkové výši , částka, , která se skládala z částky jistiny ve výši , částka, , částky úroků ve výši , částka, , náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, , poplatků ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, do , datum, a současně byla upozorněna na to, že pokud dlužnou částku neuhradí do , datum, , zesplatní žalobkyně celou zbývající doposud neuhrazenou jistinu zápůjčky, a to ke dni , datum, .

17. Z oznámení o zesplatnění zápůjčky ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno, že s ohledem na její aktuální prodlení s úhradou pohledávek vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce prohlásila žalobkyně tímto v souladu s ustanovením článku 13., právnická osoba, podmínek, resp. článku 11. smlouvy o zápůjčce, celou zbývající, doposud neuhrazenou jistinu zápůjčky za splatnou ke dni , datum, , a že současně byla vyzvána k úhradě dluhu ve výši , částka, do , datum, .

18. Z vyčíslení pohledávky vyplývající ze smlouvy č. č. , hodnota, ke dni , datum, bylo zjištěno, že obsahuje přehled výše úhrad a nezaplacených částek žalovanou, přičemž celková částka ve výši , částka, skládající se z neuhrazené jistiny zápůjčky ve výši , částka, , z neuhrazených obchodních úroků ve výši , částka, , z dlužných administrativních poplatků ve výši , částka, , z úroku z prodlení ve výši , částka, , ze smluvních pokut do zesplatnění v částce , částka, , ze smluvních pokut od zesplatnění v částce , částka, a z náhrady nákladů na upomínání a účelně vynaložených nákladů z důvodu prodlení žalované ve výši , částka, .

19. Ze splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalovaná uhradila žalobkyni toliko první splátku dne , datum, ve výši , částka, .

20. Z předžalobní upomínky ze dne 19. 6. bylo zjištěno, že žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši , částka, do , datum, .

21. Ze sdělení žalované a výpisu z jejího účtu číslo , č. účtu, bylo zjištěno, že žalovaná dne , datum, uhradila žalobkyni částku , částka, , jinak žalovanou částku nesporovala.

22. Z výše uvedených listin soud učinil závěr o skutkovém stavu:

23. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o zápůjčce č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , které byly téhož dne vyplaceny na účet žalované. Žalovaná se zavázala celkově uhradit částku , částka, v 30 měsíčních splátkách dle splátkového kalendáře, přičemž součástí sjednané ceny zápůjčky byl úrok ve výši 27 % ročně, tj. v částce , částka, administrativní poplatek ve výši , částka, a poplatky a smluvní pokuty vymezené v sazebníku. Žalovaná uhradila žalobkyni pouze první splátku ve výši , částka, dne , datum, , čímž se následně dostala do prodlení s úhradou dalších splátek. Žalobkyně ji proto dne , datum, vyzvala k doplacení dlužných splátek ve výši , částka, s upozorněním na možnost zesplatnění celé jistiny. Jelikož žalovaná dluh neuhradila, žalobkyně ke dni , datum, zápůjčku zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částky. Z vyčíslení pohledávky ke dni , datum, vyplynulo, že celkový dluh žalované činil , částka, , skládající se z neuhrazené jistiny, úroků, administrativních poplatků, úroků z prodlení, smluvních pokut a náhrady nákladů spojených s upomínáním. Po podání žaloby žalovaná dne , datum, uhradila žalobkyni částku , částka, , přičemž zbytek nároku nezpochybňovala. Žalobkyně však nijak nedoložila zejména výdaje žalované na bydlení a ostatní potřeby, když tvrzené výdaje žalované jsou v příkrém rozporu s předloženým výpisem z účtu žalované, kdy tvrzené výdaje jsou do , částka, měsíčně, avšak faktické výdaje žalované byly průměrně ve výši , částka, měsíčně, a to včetně dalších úvěrů u mimobankovních společností.

24. Po právní stránce soud posuzoval věc podle právní úpravy obsažené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen „o. z.“, a v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, dále jen „ZoSÚ“, neboť v daném případě jde zjevně o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 ZoSÚ a § 420 a § 1810 a násl. o. z.

25. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

26. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

27. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

28. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

29. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

30. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

31. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

32. Podle § 122 odst. 1 ZoSÚ může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 3 tohoto ustanovené souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však , částka, .

33. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

34. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

35. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

36. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

37. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

38. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

39. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

40. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

41. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

42. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Jeho ustanovení § 87 pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (či zápůjčku) sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ), přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti.

43. Stejně tak v rozhodnutí pod sp. zn. III ÚS 4129/18 Ústavní soud ČR judikoval, že „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z „objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“44. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného zapůjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny jako např. rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost.

45. S ohledem na shora uvedené soud posoudil předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou (a to i přes skutečnost, že žalobkyně zčásti zkoumala úvěruschopnost žalované výpisy z bankovního účtu, výplatní páskou a vyplněním dotazníku), neboť je zjevné, že žalovaná má sice příjem ze zaměstnání, nicméně jsou u ní důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitelský úvěr splácet, když měla žalobkyně k dispozici výpisy z účtu žalované pouze za tři měsíce předcházející poskytnutí zápůjčky, které však nemohly vést ke kladnému zhodnocení úvěruschopnosti žalované. Z žalobkyní předložené dokumentace k posouzení úvěruschopnosti není vůbec zřejmé, jaké náklady měla žalovaná v době uzavření smlouvy, natož zda byla schopna zapůjčené prostředky vrátit byť v měsíčních splátkách, případně zda měla například prostředky k tvorbě úspor nebo k úhradě mimořádných vydání. Jelikož žalobkyně nikterak nezkoumala a neprověřila výdaje žalované (např. nájem, běžné výdaje či splátky jiných úvěrů), nemohla tak získat správnou představu o majetkové situaci žalované, a nemohla tak řádně poměřit příjmy s výdaji a zjistit, zda je vůbec žalovaná schopna úvěr splatit. Poskytovatel úvěru je vždy povinen posoudit schopnost spotřebitele zapůjčené peněžní prostředky splácet, a to na podkladě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V případě, že z výsledku posouzení úvěruschopnosti nevyplývají důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, úvěr poskytne, jinak je smlouva neplatná, a to absolutně.

46. Jak již bylo výše konstatováno dotčená smlouva o zápůjčce je s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nesplnila podmínky § 86 ZoSÚ, absolutně neplatná. Faktem je, že žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalované peněžní prostředky v částce , částka, , které jí však žalovaná po podání žaloby, tj. dne , datum, v plném rozsahu vrátila, když na účet žalobkyně byla připsána částka , částka, . Soudu tak nezbylo než žalobu ve zbylé části, tj. v části o zaplacení částky , částka, zamítnout, neboť se jedná o úroky, administrativní poplatky a smluvní pokuty z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru a tyto tak nelze přiznat (výrok II.).

47. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když účastníci řízení měli úspěch přibližně stejný.