15 C 323/2021

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 83 918,34 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 83 918,34 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 71 119,22 Kč od 9. 7. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 17 937,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 83 918,34 Kč spolu s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, s tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, (dále jen„ příjmení“), uzavřel dne 1. 10. 2014 se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž podkladě byly žalované příjmení poskytnuty peněžní prostředky ve výši 120 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku v pravidelných měsíčních splátkách po 3 152,74 Kč, a to vždy k 12. dni v měsíci počínaje dnem 12. 11. 2014. Strany si sjednali úrokovou sazbu ve výši 22,60 % ročně a pro případ prodlení žalované s úhradou splátek smluvní pokutu dle sazebníku. Nedílnou součást smlouvy tvořily všeobecné obchodní podmínky právnická osoba a Sazebník. Žalovaná své splátky řádně a včas nesplácela, příjmení proto využila svého práva sjednaného v čl. I odst. 45 všeobecných obchodních podmínek a pohledávku žalované, kterou tvořila jistina úvěru ve výši 71 119,22 Kč, smluvní úroky ve výši 5 365,37 Kč, smluvní poplatky ve výši 1 488 Kč a úroky z prodlení kapitalizované částkou 184,49 Kč, s účinností ke dni 8. 7. 2019 zesplatnila. Žalobkyně se stala věřitelem žalované na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s příjmení dne 16. 6. 2020, žalované byla změna na straně věřitele oznámena dopise ze dne 29. 6. 2020. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou odeslanou dne 29. 6. 2020, avšak žalovaná na výzvu nijak nereagovala a ani dlužnou částku nezaplatila. Vzhledem k výše uvedenému žalobkyně požadovala zaplacení částky 83 918,34 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 71 119,22 Kč od 9. 7. 2019 do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, proti žalobě proto ničeho nenamítala. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet anonymizována dvě slova (dále jen Smlouva), všeobecných obchodních podmínek a sazebníku poplatků platného od 1. 4. 2013 soud zjistil, že dne 1. 10. 2014 společnost právnická osoba ve smlouvě označená jako„ příjmení“ uzavřela s osobou celé jméno žalované, rodné číslo, bytem adresa, PSČ obec, ve smlouvě označená jako„ Klient“, smlouvu sjednávající vzájemná práva a povinnosti při poskytování spotřebitelského splátkového úvěru příjmení jméno, že se příjmení zavázala poskytnout Klientovi úvěr ve výši 120 000 Kč s datem prvního čerpání 1. 10. 2014, že se Klient zavázal úvěr vrátit formou 84 měsíčních splátek obsahujících též pojištění, a to ve výši 3 152,74 Kč, splatných vždy k 12. dni v měsíci, počínaje dnem 12. 11. 2014, že roční úroková sazba byla sjednaná ve výši 22,60 % ročně, a že se Klient zavázal vrátit celkovou částku 234 554,61 Kč. Dle čl. III bodu 2. Smlouvy se Klient zavázal úvěr hradit formou zápočtu na bankovní účet č. bankovní účet, dle čl. III bodu 7. si strany sjednaly smluvní pokutu pro případ nepravidelného, neúplného nebo nesprávného splácení úvěru ve výši 5 % z nesplacené jistiny, minimálně však ve výši 1 000 Kč, při opakovaném prodlení pak smluvní pokutu ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných dle Smlouvy po dni prohlášení úvěru za splatný. Dle čl. IV se Klient seznámil s rámcovou pojistnou smlouvou č. anonymizováno číslo, kterou uzavřela příjmení s pojišťovnou, a podpisem Smlouvy Klient vyjádřil souhlas s pojištěním schopnosti Klienta splácet poskytnutý úvěr. Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník, se kterými Klient podpisem Smlouvy vyjádřil souhlas.

4. Z výpisu z účtu 2020 k bankovnímu spojení č. bankovní účet ze dne 17. 6. 2020 soud zjistil, že přehled reflektuje a zachycuje nesplacenou část jistiny úvěru, zaúčtování poplatků, smluvních pokut z prodlení a pojištění. Z výpisu dále soud zjistil, že dlužná částka 83 918,34 Kč představuje neuhrazenou jistinu ve výši 71 119,31 Kč, splatný smluvní úrok ve výši 5 365,37 Kč, splatný úrok z prodlení z jistiny ve výši 5 475,18 Kč, splatný úrok z prodlení z úroků ve výši 470,57 Kč a splatné poplatky, pojištění a pokuty v celkové výši 1 488 Kč.

5. Z oznámení o zesplatnění ze dne 10. 7. 2019 adresované Klientu na adresu uvedenou ve Smlouvě soud zjistil, že příjmení tímto prohlásila úvěr Klienta a veškeré další dosud nesplatné pohledávky z úvěru nebo jejich část za splatné ke dni 8. 7. 2019, a že Klient byl vyzván k okamžitému jednorázovému splacení celého jeho závazku vůči Bance, přičemž celková výše závazku činila částku 78 157,08 Kč.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, z potvrzení o úplatě a z protokolu číslo – Protokol o předání smluv, soud zjistil, že dne 16. 6. 2020 byla uzavřena mezi společností právnická osoba, IČO, jakožto Postupitelem a žalobkyní jako Postupníkem, smlouva o postoupení pohledávek, podle které přešly pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Ta je tak ve věci aktivně věcně legitimována. Z o oznámení o postoupení pohledávek soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 25. 6. 2020.

7. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 29. 6. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla řádně vyzvána k úhradě svého dluhu před podáním žaloby, přičemž dle podacího archu došlo k odeslání výzvy téhož dne.

8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

9. Ke sjednání smluv došlo po 1. 1. 2014, soud proto v souladu s § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen „o. z.“, na právní posouzení věci použil úpravu tohoto zákona. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

12. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalované splatnou pohledávku ve výši odpovídající nárokované částce. Žalovaná čerpala poskytnuté peněžní prostředky ve výši 120 000 Kč a zavázala se vrátit poskytnutou částku 84 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3 152,74 Kč vždy k 12. dni v měsíci, počínaje dnem 12. 11. 2014, a zaplatit úrok ve výši 22,60 % p.a. a také související poplatky. Právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek splnila, když žalované poskytla úvěr, avšak žalovaná nikoliv, jelikož poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácela a dostala se s hrazením splátek do prodlení. Jelikož žalovaná nereagovala na výzvu právní předchůdkyně žalobkyně k zaplacení vzniklého dluhu, využila ta svého práva a úvěr ke dni 8. 7. 2019 zesplatnila. Po prohlášení úvěru za splatný vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na úhradu sjednané smluvní pokuty, jež byla sjednána v souladu s § 2048 o. z. a její výši soud nepovažoval za nepřiměřenou. Po zesplatnění úvěru právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalované oznámena. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené podle § 1879 a násl. o. z. Dlužná částka nebyla uhrazena ani poté, co žalobkyně prostřednictvím svého zástupce zaslala žalované předžalobní výzvu. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by na pohledávku cokoli zaplatila, ve sporu zůstala zcela pasivní, a proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně o nezaplacení dlužné částky.

13. Soud proto podané žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 83 918,34 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 71 119,22 Kč od 9. 7. 2019 do zaplacení. Úrok z prodlení byl přiznán v souladu s § 1970 o. z., přičemž jeho výše byla mezi stranami smlouvy sjednána dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 937,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 357 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 83 918,34 Kč sestávající z částky 4 460 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 2 230 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 050 Kč ve výši 2 530,50 Kč.

15. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.