15 C 323/2021

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 83 918,34 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 83 918,34 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 71 119,22 Kč od 9. 7. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 17 937,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 83 918,34 Kč spolu s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, s tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ [příjmení]“), uzavřel dne 1. 10. 2014 se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž podkladě byly žalované [příjmení] poskytnuty peněžní prostředky ve výši 120 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku v pravidelných měsíčních splátkách po 3 152,74 Kč, a to vždy k 12. dni v měsíci počínaje dnem 12. 11. 2014. Strany si sjednali úrokovou sazbu ve výši 22,60 % ročně a pro případ prodlení žalované s úhradou splátek smluvní pokutu dle sazebníku. Nedílnou součást smlouvy tvořily všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] a Sazebník. Žalovaná své splátky řádně a včas nesplácela, [příjmení] proto využila svého práva sjednaného v čl. I odst. 45 všeobecných obchodních podmínek a pohledávku žalované, kterou tvořila jistina úvěru ve výši 71 119,22 Kč, smluvní úroky ve výši 5 365,37 Kč, smluvní poplatky ve výši 1 488 Kč a úroky z prodlení kapitalizované částkou 184,49 Kč, s účinností ke dni 8. 7. 2019 zesplatnila. Žalobkyně se stala věřitelem žalované na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s [příjmení] dne 16. 6. 2020, žalované byla změna na straně věřitele oznámena dopise ze dne 29. 6. 2020. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou odeslanou dne 29. 6. 2020, avšak žalovaná na výzvu nijak nereagovala a ani dlužnou částku nezaplatila. Vzhledem k výše uvedenému žalobkyně požadovala zaplacení částky 83 918,34 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 71 119,22 Kč od 9. 7. 2019 do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, proti žalobě proto ničeho nenamítala. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [anonymizována dvě slova] (dále jen Smlouva), všeobecných obchodních podmínek a sazebníku poplatků platného od 1. 4. 2013 soud zjistil, že dne 1. 10. 2014 společnost [právnická osoba] ve smlouvě označená jako„ [příjmení]“ uzavřela s osobou [celé jméno žalované], [rodné číslo], bytem [adresa], [PSČ] [obec], ve smlouvě označená jako„ Klient“, smlouvu sjednávající vzájemná práva a povinnosti při poskytování spotřebitelského splátkového úvěru [příjmení] [jméno], že se [příjmení] zavázala poskytnout Klientovi úvěr ve výši 120 000 Kč s datem prvního čerpání 1. 10. 2014, že se Klient zavázal úvěr vrátit formou 84 měsíčních splátek obsahujících též pojištění, a to ve výši 3 152,74 Kč, splatných vždy k 12. dni v měsíci, počínaje dnem 12. 11. 2014, že roční úroková sazba byla sjednaná ve výši 22,60 % ročně, a že se Klient zavázal vrátit celkovou částku 234 554,61 Kč. Dle čl. III bodu 2. Smlouvy se Klient zavázal úvěr hradit formou zápočtu na bankovní účet č. [bankovní účet], dle čl. III bodu 7. si strany sjednaly smluvní pokutu pro případ nepravidelného, neúplného nebo nesprávného splácení úvěru ve výši 5 % z nesplacené jistiny, minimálně však ve výši 1 000 Kč, při opakovaném prodlení pak smluvní pokutu ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných dle Smlouvy po dni prohlášení úvěru za splatný. Dle čl. IV se Klient seznámil s rámcovou pojistnou smlouvou č. [anonymizováno] [číslo], kterou uzavřela [příjmení] s pojišťovnou, a podpisem Smlouvy Klient vyjádřil souhlas s pojištěním schopnosti Klienta splácet poskytnutý úvěr. Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník, se kterými Klient podpisem Smlouvy vyjádřil souhlas.

4. Z výpisu z účtu 2020 k bankovnímu spojení č. [bankovní účet] ze dne 17. 6. 2020 soud zjistil, že přehled reflektuje a zachycuje nesplacenou část jistiny úvěru, zaúčtování poplatků, smluvních pokut z prodlení a pojištění. Z výpisu dále soud zjistil, že dlužná částka 83 918,34 Kč představuje neuhrazenou jistinu ve výši 71 119,31 Kč, splatný smluvní úrok ve výši 5 365,37 Kč, splatný úrok z prodlení z jistiny ve výši 5 475,18 Kč, splatný úrok z prodlení z úroků ve výši 470,57 Kč a splatné poplatky, pojištění a pokuty v celkové výši 1 488 Kč.

5. Z oznámení o zesplatnění ze dne 10. 7. 2019 adresované Klientu na adresu uvedenou ve Smlouvě soud zjistil, že [příjmení] tímto prohlásila úvěr Klienta a veškeré další dosud nesplatné pohledávky z úvěru nebo jejich část za splatné ke dni 8. 7. 2019, a že Klient byl vyzván k okamžitému jednorázovému splacení celého jeho závazku vůči Bance, přičemž celková výše závazku činila částku 78 157,08 Kč.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, z potvrzení o úplatě a z protokolu [číslo] – Protokol o předání smluv, soud zjistil, že dne 16. 6. 2020 byla uzavřena mezi společností [právnická osoba], [IČO], jakožto Postupitelem a žalobkyní jako Postupníkem, smlouva o postoupení pohledávek, podle které přešly pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Ta je tak ve věci aktivně věcně legitimována. Z o oznámení o postoupení pohledávek soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 25. 6. 2020.

7. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 29. 6. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla řádně vyzvána k úhradě svého dluhu před podáním žaloby, přičemž dle podacího archu došlo k odeslání výzvy téhož dne.

8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

9. Ke sjednání smluv došlo po 1. 1. 2014, soud proto v souladu s § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen „o. z.“, na právní posouzení věci použil úpravu tohoto zákona. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

12. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalované splatnou pohledávku ve výši odpovídající nárokované částce. Žalovaná čerpala poskytnuté peněžní prostředky ve výši 120 000 Kč a zavázala se vrátit poskytnutou částku 84 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3 152,74 Kč vždy k 12. dni v měsíci, počínaje dnem 12. 11. 2014, a zaplatit úrok ve výši 22,60 % p.a. a také související poplatky. Právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek splnila, když žalované poskytla úvěr, avšak žalovaná nikoliv, jelikož poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácela a dostala se s hrazením splátek do prodlení. Jelikož žalovaná nereagovala na výzvu právní předchůdkyně žalobkyně k zaplacení vzniklého dluhu, využila ta svého práva a úvěr ke dni 8. 7. 2019 zesplatnila. Po prohlášení úvěru za splatný vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na úhradu sjednané smluvní pokuty, jež byla sjednána v souladu s § 2048 o. z. a její výši soud nepovažoval za nepřiměřenou. Po zesplatnění úvěru právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalované oznámena. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené podle § 1879 a násl. o. z. Dlužná částka nebyla uhrazena ani poté, co žalobkyně prostřednictvím svého zástupce zaslala žalované předžalobní výzvu. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by na pohledávku cokoli zaplatila, ve sporu zůstala zcela pasivní, a proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně o nezaplacení dlužné částky.

13. Soud proto podané žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 83 918,34 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 71 119,22 Kč od 9. 7. 2019 do zaplacení. Úrok z prodlení byl přiznán v souladu s § 1970 o. z., přičemž jeho výše byla mezi stranami smlouvy sjednána dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 937,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 357 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 83 918,34 Kč sestávající z částky 4 460 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 2 230 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 050 Kč ve výši 2 530,50 Kč.

15. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.