15 C 326/2021

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 80 800 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 80 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 80 800 Kč od 28. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 832 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se touto žalobou domáhá zaplacení shora uvedené částky s tím, že je příspěvková organizace zřízená zastupitelstvem hlavního města Prahy, která je na základě Zřizovací listiny v platném znění je žalobce oprávněna hlavním městem Prahou k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti, hlídání. Dne 3. 12. 2020 provedl žalobce odtah motorového vozidla registrační značka tak, jak je uvedeno v protokolu o odtahu číslo. Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozované žalobkyní. Odtah by proveden podle ustanovení § 45 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Žalobkyně se pokusila písemně kontaktovat žalovanou, kdy mu zasílala oznámení o odtahu vozidla, jeho umístění na odtahovém parkovišti, informovala ji o částce za odtah a jejím navyšování za každý další den parkování vozidla na parkovišti žalobkyně a vyzývala ji k úhradě částky za odtah a parkovné dle příslušného nařízení hlavního města Prahy Cenu za nucené odtahy a parkovné na parkovišti provozované žalobkyní stanoví příslušné nařízení hlavního města Prahy Cena za odtah je tedy určena dle nařízení platného a účinného v den odtahu, parkovné je pak počítáno za každý započatý den vždy dle příslušného nařízení, které je v tento den platné a účinné. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Žalovaná do dnešního dne ničeho neuhradila. Dluh žalované je tedy tvořen částkou za odtah ve výši 1 900 Kč, částkou 250 Kč za první až třetí den střežení (parkovné), částkou 400 Kč parkovného za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den po provedeném odtahu vozidla a 50 Kč parkovného za každý den následující po sto osmdesátém dni po odtahu vozidla. Celková výše dlužné částky tedy k dnešnímu dni činí 80 800 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, karty vozidla a protokolu o odtahu má soud za prokázané, že dne 3. 12. 2020 provedl žalobce odtah motorového vozidla registrační značka. Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozované žalobkyní. Žalobkyně se pokusila písemně kontaktovat žalovanou, kdy mu zasílala oznámení o odtahu vozidla, jeho umístění na odtahovém parkovišti, informovala ji o částce za odtah a jejím navyšování za každý další den parkování vozidla na parkovišti žalobkyně a vyzývala ji k úhradě částky za odtah a parkovné dle příslušného nařízení hlavního města Prahy Cenu za nucené odtahy a parkovné na parkovišti provozované žalobkyní stanoví příslušné nařízení hlavního města Prahy Cena za odtah je tedy určena dle nařízení platného a účinného v den odtahu, parkovné je pak počítáno za každý započatý den vždy dle příslušného nařízení, které je v tento den platné a účinné. Dluh žalované je tedy tvořen částkou za odtah ve výši 1 900 Kč, částkou 250 Kč za první až třetí den střežení (parkovné), částkou 400 Kč parkovného za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den po provedeném odtahu vozidla a 50 Kč parkovného za každý den následující po sto osmdesátém dni po odtahu vozidla.

4. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 23. 2. 2021 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Žalovaná do dnešního dne ničeho neuhradila.

5. Dle § 45 odst. 1 zák. 361/2000 Sb., o silničním provozu, kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit; neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace.

6. Dle § 19b odst. 1 věta prvá zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, je-li to nezbytné pro naplnění dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel dle § 19a, je vlastník komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě.

7. Dle § 19b odst. 2 věta prvá zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, bylo-li dopravní značení na pozemní komunikaci umístěno alespoň 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel, nese náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo odstavit.

8. Dle § 6 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, je místní komunikace veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce. Podle § 9 odst. 1 téhož zákona je vlastníkem místních komunikací obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí.

9. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně provedla v souladu s § 19b odst. 1 věty první zákona č. 553/1991 Sb. dne 16. 9. 2019 technický úkon odtah vozidla, jehož provozovatelem byla v té době žalovaná, která byla tak povinna uhradit náklady s tímto spojené nahradit. Vzhledem k tomu, že předmětné vozidlo bylo zaparkováno na místní komunikaci v územním obvodu Hlavního města Prahy, bylo k provedení odtahu oprávněno hlavní město Praha, které toto zajišťuje prostřednictvím žalobkyně, jakožto příspěvkové organizace jím zřízené. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá konkrétně z čl. 2 zřizovací listiny. Cena úkonu byla dána nařízením Rady hlavního města Prahy číslo ze dne 12. 2. 2013. Dluh žalované je tedy tvořen částkou za odtah ve výši 1 900 Kč, částkou 250 Kč za první až třetí den střežení (parkovné), částkou 400 Kč parkovného za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den po provedeném odtahu vozidla a 50 Kč parkovného za každý den následující po sto osmdesátém dni po odtahu vozidla. Celková výše dlužné částky tedy k dnešnímu dni činí 80 800 Kč.

10. Z těchto důvodů shledal soud žalobu za zcela důvodnou a žalovanému uložil zaplatit žalobkyni dlužnou částku včetně zákonného úroku z prodlení, na který má žalobkyně nárok v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 832 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 232 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.