15 C 339/2022

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částky 69 336 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, podle které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 59 396 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 59 396 Kč ve výši 11,75 % ročně od datum do zaplacení, částku 9 940 Kč, úrok ve výši 86,09 % p.a z částky 47 075,59 Kč od datum do datum ve výši 2 361,70 Kč, úrok ve výši 8,5 % p.a z částky 47 075,59 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky 227 174 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne datum domáhala na žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví rozsudku z titulu smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne datum, na základě které poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 53 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši nominální úrokové sazby 86,09 % ročně v 48 měsíčních splátkách po 4 076 Kč. Součástí všech splátek byla vedle splátky jistiny úvěru a úroku za poskytnutí úvěru i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalované splácet úvěr ve výši 132 Kč. Žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet na základě dokladů a informací získaných od žalované, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti a dalších zdrojů. Sjednané splátky však žalovaná včas a řádně nehradila, a proto žalobkyně svoji pohledávku vůči ní zesplatnila ke dni datum (v důsledku prodlení o délce 65 dnů se splátkou číslo splatnou dne datum). Do zesplatnění uhradila žalovaná žalobkyni v jednotlivých splátkách celkem částku 81 800 Kč. Žalobkyni současně vzniklo právo na uhrazení smluvní pokuty v celkové výši 998 Kč, tj. smluvní pokuty 499 Kč za splátku číslo s jejichž úhradou se dostala žalovaná do prodlení v délce 30 dní. Žalobkyni dále vzniklo právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 1 200 Kč, tj. nákladů 200 Kč za splátku číslo s jejichž úhradou se dostala žalovaná do prodlení v délce 15 dní. Ke dni zesplatnění činila dlužná jistina 56 802,26 Kč sestávající z dosud nesplacené jistiny a přirostlých nesplacených úroků. Žalované dále vznikla povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny, ke dni vyhotovení žaloby se jedná o částku 9 940 Kč. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení částky 59 396 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 11,75 % ročně od datum do zaplacení, částky 9 940 Kč, úroku ve výši 86,09 % p.a z částky 47 075,59 Kč od datum do datum ve výši 2 361,70 Kč, úrok ve výši 8,5 % p.a z částky 47 075,59 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky 227 174 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky.

2. Žalovaná se proti žalobě bránila odporem dne datum, v němž uvedla, že neuznává žalovanou částku, neboť je samoživitelka, která sama vychovává čtyři děti, a její finanční prostředky jsou nedostačující. Dále žalovaná uvedla, že s dětmi bydlí sama v pronajatém bytě a její náklady za nájem, elektřinu a vodu, jakožto i na potřeby jejích čtyř dětí, jsou vysoké. Požádala proto výše nadepsaný soud, aby k její situaci s dětmi v této věci přihlédl.

3. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru číslo ze dne datum, přílohy číslo k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru číslo přihlášky do pojištění, oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru číslo včetně splátkového kalendáře, z informačního dokumentu o pojistném produktu„ pojištění schopnosti splácet“ a z prohlášení klienta bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované na její žádost finanční prostředky ve výši 53 000 Kč a pojištění schopnosti splácet úvěr. Celková částka, kterou měla žalovaná vrátit, činila 189 312 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit v 48 měsíčních splátkách po 4 076 Kč, zahrnujícími pojištění. Ve smlouvě je žalovaná mj. identifikována číslem účtu bankovní účet, na který mají být finanční prostředky poukázány. Mezi stranami byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 86,09 % ročně. Ve smlouvě bylo sjednáno, že žalobkyně má nárok na smluvní pokutu v částce 499 Kč za každé prodlení žalované s uhrazením splátky v délce 30 dnů (čl. 6 smlouvy), jakož i nárok na úhradu nákladů vzniklých prodlením žalované s úhradou splátky o délce 15 dnů v částce 200 Kč (čl. 6 smlouvy). V případě prodlení žalované s úhradou splátky v délce 65 dnů mělo dojít tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru (čl. 6 smlouvy). Ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru měly stát součástí nové jistiny úvěru a žalovaná byla povinna uhradit tuto novou jistinu žalobkyni nejpozději v den zesplatnění (čl. 6 smlouvy). Dále bylo ujednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí včas novou jistinu úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru (čl. 6 smlouvy).

4. Z oznámení o schválení úvěru číslo ze dne datum spolu se splátkovým kalendářem včetně dodejky bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalované, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru číslo.

5. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne datum byla z bankovního účtu č. bankovní účet poukázána částka ve výši 53 000 Kč na bankovní účet č. bankovní účet, variabilní symbol.

6. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu (registr nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru) ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně je nositelkou povolení k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.

7. Z výpisu záznamů z registru příjmení vyhotoveného ke dni datum soud zjistil, že žalovaná má v tomto registru záznam týkající se splátkového prodeje a spotřebitelského úvěru (včetně bezúčelového), tento dluh byl však dne datum zaplacen. Z výpisu záznamů z registru NRKI vyhotoveného ke dni datum soud zjistil, že žalovaná má počet bodů 347, což odpovídá kategorii vyšších bodů do interního Score Card, menší riziko, lepší segment klientů.

8. Z listiny„ hodnocení klienta“ ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně zaznamenala údaje o tom, že žalovaná pobírá rodičovský příspěvek ve výši 13 750 Kč měsíčně a dále že má ostatní příjmy (příspěvky na výživu nezletilých dětí) ve výši 4 000 Kč měsíčně. Žalovaná dále uvedla, že má náklady spojené s péčí o čtyři děti v domácnosti ve výši 6 500 Kč měsíčně, dále náklady spojené s bydlením ve výši 1 500 Kč měsíčně a celkem výdaje ve výši 11 410 Kč měsíčně. příjmení zdroje žalované tak měly činit 5 340 Kč měsíčně. Dále bylo z této listiny zjištěno, že žalovaná je rozvedená a že se svými čtyřmi dětmi bydlí sama u rodičů. Z předsmluvního formuláře a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované informace zejména o druhu spotřebitelského úvěru, o celkové výši spotřebitelského úvěru a o podmínkách jeho čerpání, o době trvání spotřebitelského úvěru, o zápůjční úrokové sazbě a o celkové částce, kterou má žalovaná zaplatit. Z listiny označené jako„ prohlášení klienta, informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru“ ze dne datum soud zjistil, že žalovaná zejména prohlásila a potvrdila, že se seznámila s veškerými informacemi podle § 92 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“), že si je vědoma, jaká je sjednaná výše úroků za úvěr, souhlasí s ní a považuje ji za přiměřenou, že nemá žádné splatné dluhy vůči jakékoli třetí osobě či státu, že se nenachází v úpadku nebo ve stavu hrozícího úpadku podle zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, a že veškeré údaje i informace poskytnuté jsou pravdivé a úplné. Žalobkyně dále uvedla, že prověřila, že žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, žalovaná neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný (souhlas s kopírováním a uchováváním občanského průkazu či jiného průkazu totožnosti ze dne datum), zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající se žalovanou, doporučil úvěr ke schválení.

9. Z výpisů z účtu žalované č. 2019, č. 2019 a č. 2020 za období od datum do datum a z fotokopií rozsudku č. j. 25 Nc 2165/2012-17 ze dne 1. 11. 2012 a rozsudku č. j. 25 Nc 1622/2014-14 ze dne 30. 6. 2014 soud zjistil, že žalované byla na účet pravidelně každý měsíc zasílána částka výživného ve výši 4 000 Kč.

10. Z oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory ze dne datum a z detailu přehledu transakcí za období od datum do datum soud zjistil, že žalované byl dne datum, dne datum a dne datum na účet pravidelně každý měsíc zasílán rodičovský příspěvek vždy ve výši 13 750 Kč.

11. Z oznámení žalobkyně o provedeném odkladu splátek spolu s upraveným splátkovým kalendářem ke smlouvě číslo ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyhověla žádosti žalované o bezúplatný odklad splatnosti původní splátky číslo s tím, že po dobu odkladu této splátky, tedy od datum do datum, neběžel úrok za poskytnutí úvěru.

12. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaná uhradila do zesplatnění celého úvěru ke dni datum žalobkyni v jednotlivých splátkách celkem částku 81 800 Kč.

13. Z výzev k zaplacení ze dne datum a datum bylo soudem zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě splatných splátek úvěru, smluvních pokut a příslušenství podle smlouvy o úvěru. Žalobkyně současně upozornila žalovanou na možnost zesplatnění celého úvěru v případě jejího prodlení s úhradou kterékoli splátky trvající 65 dnů. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovanou o zesplatnění úvěru, a to ke stejnému dni, přičemž současně vyzvala žalovanou k úhradě v tomto oznámení specifikovaných dlužných částek.

14. Z předžalobní výzvy ze dne datum včetně podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu k úhradě dlužných částek.

15. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně poskytla na základě uzavřené smlouvy žalované dne datum finanční prostředky ve výši 53 000 Kč při úrokové sazbě 86,09 % ročně, které se žalovaná zavázala vrátit včetně úroku v 48 měsíčních splátkách po 4 076 Kč, zahrnujícími pojištění. Před uzavřením smlouvy žalovaná předložila část výpisů z osobního účtu (výpisy z účtu č. 2019, č. 2019 a č. 2020) a potvrzení o příjmu (přehled transakcí). Žalovaná splátky úvěru řádně a včas nehradila, proto došlo v souladu se smlouvou k jeho zesplatnění. V důsledku prodlení vyúčtovala žalobkyně žalované smluvní pokuty. Žalovaná uhradila do zesplatnění celého úvěru ke dni datum žalobkyni v jednotlivých splátkách celkem částku 81 800 Kč.

16. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětná smlouva byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena platně, a to s ohledem na to, zda byla před uzavřením této smlouvy zkoumána schopnost žalované sjednávaný úvěr splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 86 odst. 1 a § 78 odst. 1 z. s. ú., neboť soud nepochyboval o tom, že citovaná smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu z. s. ú., kdy na straně jedné vystupuje žalobkyně coby poskytovatel a na straně druhé žalovaná coby spotřebitel.

17. Žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti žalované uvedla, že provedla lustraci žalované v evidencích a ověřila její příjem prostřednictvím výpisů z účtu žalované, které i doložila, jak je uvedeno výše. Soud má za prokázané ověření a zkoumání příjmové stránky žalované za období od listopadu 2019 do ledna 2020, kdy byla na účet žalované pravidelně každý měsíc připsána částka výživného ve výši 4 000 Kč, a za období od prosince 2019 do února 2020, kdy byl na účet žalované zaslán rodičovský příspěvek vždy ve výši 13 750 Kč, nicméně žalobkyně netvrdila ničeho o zkoumání výdajů žalované. Pokud žalobkyně nezkoumala žádnou složku výdajů žalované (např. nájem, běžné výdaje či splátky jiných úvěrů), nemohla získat správnou představu o majetkové situaci žalované, a nemohla tak řádně poměřit příjmy s výdaji a zjistit, zda je vůbec žalovaná schopna úvěr splatit.

18. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že ve věci nebylo prokázáno, že by žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, tedy skutečnost, zda je žalovaná schopna poskytnutý úvěr splatit. Ve věci tudíž nebylo prokázáno, že by žalobkyně dostála povinnosti stanovené v § 86 odst. 1 z. s. ú., který vyžaduje prověřování příjmové i výdajové stránky žalované, a že by tak splnila podmínky, za nichž bylo možné úvěr žalované poskytnout. Soud proto předmětnou smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou.

19. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

20. Podle § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

21. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

23. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

24. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

26. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

27. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú. je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

28. Podle § 3 odst. 1 písm. d) z. s. ú. se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

29. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

30. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

31. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne datum ve věci sp. zn. C číslo, OPR- právnická osoba GK, v řízení o předběžné otázce (dále jen jako„ rozsudek SDEU“), rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. S ohledem na tento závěr Soudního dvora Evropské unie je nutné § 87 odst. 1 z. s. ú. vykládat tak, že následkem porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, ke které je povinen soud přihlédnout z úřední povinnosti, nikoli až k námitce spotřebitele.

32. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

33. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

34. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Jeho ustanovení § 9 pak postihuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017, č.j. 23 Co 365/2017-53), přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.

35. Ústavní soud ČR přitom v nálezu ze dne datum, sp. zn. III ÚS 4129/18, zdůraznil, že„ …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy, … Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“ 36. Zadlužování jednotlivců není podle názoru soudu jen problémem jednotlivce, ale negativně působí na celou společnost. Z uvedeného důvodu judikatura i zákon trvá na tom, aby úvěrující pečlivě hodnotili úvěruschopnost úvěrovaného, a to aktivním zjišťováním informací k této otázce a jejich následným odpovědným vyhodnocením, tak aby úvěrovaní nepadli do dluhové pasti.

37. Jak již bylo výše konstatováno dotčená smlouva o spotřebitelském úvěru je s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nesplnila podmínky § 9 odst. 1 z. s. ú., absolutně neplatná. Faktem ovšem je, že žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v částce 53 000 Kč. Žalovaná však žalobkyni dosud uhradila celkem částku 81 800 Kč, na úkor žalobkyně se tak bezdůvodně neobohatila. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně byla v řízení zcela neúspěšná a žalované dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.