15 C 353/2021

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částky 47 502 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 47 502,34 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 50 158,00 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 643,69 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 46 728,00 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 1 499,19 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 39 868,00 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 566,46 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 36 438,00 Kč ve výši 8,25% ročně od [datum] do zaplacení, dále úrok za poskytnutí úvěru ve výši 15,02 % p.a., a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od [datum] do zaplacení, tj. úrok za poskytnutí úvěru ve výši 15,2 % p.a. z částky 39 261,59 Kč od [datum] do [datum] ve výši 14 891,23 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 15,2 % p.a. z částky 35 872,04 Kč od [datum] do [datum] ve výši 4 281,72 Kč a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 15,02 % p.a. z částky 32 442,04 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 148 176,00 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení úrok za poskytnutí úvěru ve výši 57,28 % p.a., a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od [datum] do zaplacení, tj. úrok za poskytnutí úvěru ve výši 58,1 % p.a. z částky 39 261,59 Kč od [datum] do [datum] ve výši 14 891,23 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 58,1 % p.a. z částky 35 872,04 Kč od [datum] do [datum] ve výši 4 281,72 Kč a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 58,1 % p.a. z částky 32 442,04 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 554 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví rozsudku z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum], na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši efektivní úrokové sazby 101,79 % ročně v 36 měsíčních splátkách po 3 430 Kč. Součástí všech splátek byla splátka jistiny úvěru a úroku za poskytnutí úvěru. Žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti a dalších zdrojů. Sjednané splátky však žalovaný včas a řádně nehradil, a proto žalobkyně svoji pohledávku vůči němu zesplatnila ke dni [datum] (v důsledku prodlení o délce 65 dnů se splátkou [číslo] splatnou dne [datum]). Do zesplatnění uhradil žalovaný žalobkyni v jednotlivých splátkách celkem částku 54 880 Kč. Žalobkyni současně vzniklo právo na uhrazení smluvní pokuty v celkové výši 1 996 Kč, tj. smluvní pokuty 499 Kč za splátky [číslo] s jejichž úhradou se dostal žalovaný do prodlení v délce 30 dní. Žalobkyni dále vzniklo právo na náhrad nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 2 000 Kč, tj. nákladů 200 Kč za splátky [číslo] s jejichž úhradou se dostal žalovaný do prodlení v délce 15 dní. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka za žalovaným 46 162,04 Kč sestávající z dosud nesplacené jistiny a přirostlých nesplacených úroků. Žalovanému dále vznikla povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny, ke dni vyhotovení žaloby se jedná o částku 11 064,34 Kč. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení částky ve výši 36 438,00 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 50 158,00 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 643,69 Kč a zákonného úroku prodlení z částky 46 728,00 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 1 499,19 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 39 868,00 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 566,46 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 36 438,00 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, dále částky ve výši 11 064,34 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 72,3 % p. a., a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od [datum] do zaplacení, tj. úroku za poskytnutí úvěru ve výši 72,3 % p. a. z částky 39 261,59 Kč od [datum] do [datum] ve výši 14 891,23 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 72,3 % p. a. z částky 35 872,04 Kč od [datum] do [datum] ve výši 4 281,72 Kč a úroku za poskytnutí úvěru ve výši 72,3 % p. a. z částky 32 442,04 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 148 176 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Slovenské republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť osoba, která má bydliště na území některého členského státu, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. V daném případě byl závazek žalovaného částečně plněn a měl být splněn na území České republiky, a proto může být žalovaný žalován u soudů České republiky a české soudy jsou příslušné k projednání a rozhodnutí ve věci.

4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému na jeho žádost finanční prostředky ve výši 50 000 Kč. Celková částka, kterou měl žalovaný vrátit, činila 123 480 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit v 36 měsíčních splátkách po 3 430 Kč, splatných vždy nejpozději 17. dne každého kalendářního měsíce. Ve smlouvě je žalovaný mj. identifikován číslem účtu [bankovní účet], na který mají být finanční prostředky poukázány. Mezi stranami byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 101,79 % ročně. Ve smlouvě bylo sjednáno, že žalobkyně má nárok na smluvní pokutu v částce 499 Kč za každé prodlení žalovaného s uhrazením splátky v délce 30 dnů (čl. 6 smlouvy), jakož i nárok na úhradu nákladů vzniklých prodlením žalovaného s úhradou splátky o délce 15 dnů v částce 200 Kč (čl. 6 smlouvy). V případě prodlení žalovaného s úhradou splátky v délce 65 dnů mělo dojít tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru (čl. 6 písm. b) smlouvy). Ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru měly stát součástí nové jistiny úvěru a žalovaný byl povinen uhradit tuto novou jistinu žalobkyni nejpozději v den zesplatnění (čl. 6 smlouvy). Dále bylo ujednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí včas novou jistinu úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru (čl. 6 smlouvy).

5. Z oznámení o schválení úvěru [číslo] ze dne [datum] spolu se splátkovým kalendářem včetně dodejky bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru [číslo].

6. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne [datum] byla z bankovního účtu č. [bankovní účet] poukázána částka ve výši 50 000 Kč na bankovní účet 0 [bankovní účet], [variabilní symbol]. Z karty klienta vyhotovené dne [datum] soud zjistil, že žalovaný na výše uvedený úvěr uhradil šestnáct splátek v celkové výši 54 880 Kč.

7. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu (registr nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru) ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně je nositelkou povolení k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.

8. Z výpisu záznamů z registru [příjmení] vyhotoveného ke dni [datum] soud zjistil, že žalovaný nemá v tomto registru žádný záznam. Z výpisu záznamů z registru NRKI vyhotoveného ke dni [datum] soud zjistil, že žalovaný má maximální počet bodů do interní [anonymizována dvě slova], nízké riziko, nejlepší segment klientů a má tak dobrou platební morálku.

9. Z listiny„ hodnocení klienta“ ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně počítala s průměrným čistým měsíčním příjmem žalovaného ze zaměstnání ve výši 37 000 Kč, jeho měsíčními výdaji v celkové výši 12 605 Kč; volné zdroje žalovaného tak měly činit 23 395 Kč měsíčně. Dále bylo z této listiny zjištěno, že žalobkyně zaznamenala údaje o zaměstnání žalovaného, a to zejména identifikaci zaměstnavatele žalovaného a údaj o tom, že pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou a žalovaný je svobodný. Z předsmluvního formuláře a z prohlášení o splnění informační povinnosti úvěrujícího soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému informace zejména o druhu spotřebitelského úvěru, o celkové výši spotřebitelského úvěru a o podmínkách jeho čerpání, o době trvání spotřebitelského úvěru, o zápůjční úrokové sazbě a o celkové částce, kterou má žalovaný zaplatit. Z listiny označené jako„ Prohlášení klientů, informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru“ ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný zejména prohlásil a potvrdil, že se seznámil s veškerými informacemi podle § 92 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, že si je vědom, jaká je sjednaná výše úroků za úvěr, souhlasí s ní a považuje ji za přiměřenou, že nemá žádné splatné dluhy vůči jakékoli třetí osobě či státu, že se nenachází v úpadku nebo ve stavu hrozícího úpadku podle zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, a že veškeré údaje i informace poskytnuté jsou pravdivé a úplné.

10. Z pracovní smlouvy, z vyúčtování mzdy žalovaného za období květen a červen 2019 a z výpisu historie účtu bylo zjištěno, že žalovaný je zaměstnán ve [právnická osoba] a. s. na dobu neurčitou jako operátor výroby s měsíčními příjmy v rozmezí od 32 399 Kč do 44 758 Kč.

11. Z výzev k zaplacení ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] bylo soudem zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě splatných splátek úvěru, smluvních pokut a příslušenství podle smlouvy o úvěru. Žalobkyně současně upozornila žalovaného na možnost zesplatnění celého úvěru v případě jejího prodlení s úhradou kterékoli splátky trvající 65 dnů. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovaného o zesplatnění úvěru, a to ke stejnému dni, přičemž současně vyzvala žalovaného k úhradě v tomto oznámení specifikovaných dlužných částek.

12. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně zaslala následujícího dne žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužných částek.

13. Z vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek ze dne [datum] vyhotoveného Mgr. [jméno] [příjmení], Ph.D., [příjmení], znalcem z oboru ekonomika, odvětví peněžnictví a pojišťovnictví, specializace bankovnictví, pojišťovnictví, úvěry, trh pohledávek, soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti nutné pro rozhodnutí ve věci samé.

14. Přípisem zdejšího soudu ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení přípisu prokázala, zda a jakým způsobem žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení doložila důkazy, které jsou již spisem a dále doložila informativní výpisy z bankovního účtu průkaz totožnosti žalovaného, povolení k pobytu žalovaného a jeho čestné prohlášení, že není osobou politicky exponovanou.

15. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně poskytla na základě uzavřené smlouvy žalovanému dne [datum] finanční prostředky ve výši 50 000 Kč při úrokové sazbě 101,79 % ročně, které se žalovaný zavázal vrátit včetně úroku v 36 měsíčních splátkách po 3 430 Kč. Před uzavřením smlouvy žalovaný předložil pracovní smlouvu, část výpisu z osobního účtu a vyúčtování mzdy. Žalovaný splátky úvěru řádně a včas nehradil, proto došlo v souladu se smlouvou k jeho zesplatnění. V důsledku prodlení vyúčtovala žalobkyně žalovanému smluvní pokuty. Žalovaný uhradil šestnáct splátek, celkem 54 880 Kč.

16. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

17. Dále se soud zabýval otázkou použití hmotného práva na daný případ. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) se použije pro smlouvy uzavřené po [datum]. Použití hmotného práva České republiky vyplývá z článku 3 bodu 1. (volba práva), eventuálně článku 4 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle kterého je při neexistenci volby práva dle článku 3 rozhodným hmotným právem právo státu, na jehož území má obvyklé bydliště osoba, která poskytuje službu. V dané věci má žalobkyně, resp. původní věřitelka, která pro žalovanou účet vedla, sídlo na území České republiky.

18. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 1968 o.z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

20. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Podle § 1802 o.z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

22. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

23. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

24. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

25. Žalobkyně a žalovaný si v uzavřené úvěrové smlouvě ujednaly úrok ve výši 101,79 % ročně. Tuto výši je nutno poměřovat hledisky významnými pro úsudek o jejím souladu (rozporu) s dobrými mravy. Již v poměru k právní úpravě účinné před [datum] vytýčil tato hlediska Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, podle něhož v souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce spokojí – bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník – s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny, a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá zhodnotit běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.

26. Na tomto stanovisku setrvává Nejvyšší soud i nadále – viz např. 26 Cdo 1587/2015: V rámci zjišťování skutkového stavu nezbytného pro posouzení přiměřenosti úrokové sazby smluveného úroku je potřeba vycházet z obvyklé úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů a půjček v době uzavření konkrétních smluv, a to s přihlédnutím k okolnostem daného případu. Pokud smluvený úrok víc než desetinásobně převyšuje průměrnou výši úroků, uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček v době jejich sjednání, jedná se o ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy.

27. Obvyklá výše úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů domácnostem na spotřebu bez účelového určení v období července 2019, kdy došlo k podpisu úvěrové smlouvy, činila 15,02 % ročně, jak soud zjistil z přehledu úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v tuzemsku uveřejněného Českou národní bankou. Jestliže si žalobkyně a žalovaný ujednaly úrok více než 6 x vyšší, než v rozhodné době dosahovala obvyklá výše úroku, je zřejmé, že ujednání o výši úroku podstatně převyšovalo obvyklou úrokovou sazbu a ocitlo se v rozporu s dobrými mravy, a proto bylo neplatné (§ 580 o. z.). Rozpor tohoto ujednání je přitom se zřetelem k rozdílu ve výši ujednaného a obvyklého úroku zcela zřejmý, a proto jde o neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu (§ 588 o. z.).

28. Neplatnost ujednání o výši úroku však nevede k neplatnosti smlouvy o úvěru jako celku, protože toto ujednání lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy (§ 576 o. z.). Je tomu tak proto, že namísto neplatného ujednání o úroku nastoupí povinnost žalovaného zaplatit úrok ve výši stanovené podle § 1802 o. z., dle něhož platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem, mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Nelze přitom usoudit, že by k uzavření smluv o úvěru nebylo došlo, kdyby některý z účastníků řízení rozpoznal včas neplatnost ujednání o výši úroku.

29. Smluvní úrok ve výši 101,79 % ročně byl sjednán v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně v žalobním návrhu požadovala smluvní úrok snížený na výši 72,3 % s tím, že tato odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě, soud ale akceptoval obvyklou výši úroků 15,02 % ročně, a proto výrokem II. rozsudku zamítl žalobkyní požadovaný úrok 57,28 % (72,3 % - 15,02 %) ročně, a to z částky 39 261,59 Kč od [datum] do [datum] ve výši 14 891,23 Kč, dále z částky 35 872,04 Kč od [datum] do [datum] ve výši 4 281,72 Kč a z částky 32 442,04 Kč od [datum] do zaplacení.

30. V souladu s doposud uvedeným soud výrokem I. uložil žalovanému povinnost k úhradě částky ve výši 47 502,34 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 50 158,00 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 643,69 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 46 728,00 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 1 499,19 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 39 868,00 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 566,46 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 36 438,00 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, dále úrok za poskytnutí úvěru ve výši 15,02 % p.a., a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od [datum] do zaplacení, tj. úrok za poskytnutí úvěru ve výši 15,2 % p.a. z částky 39 261,59 Kč od [datum] do [datum] ve výši 14 891,23 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 15,2 % p.a. z částky 35 872,04 Kč od [datum] do [datum] ve výši 4 281,72 Kč a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 15,02 % p.a. z částky 32 442,04 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 148 176,00 Kč. Úroky z prodlení byly přiznány v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 554 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 376 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 47 502 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.

32. Žalovaný má povinnost zaplatit přiznanou částku s příslušenstvím, tj. i s úroky z prodlení a náhradu nákladů řízení ve lhůtě zákonné – tři dny od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 o.s.ř.), přičemž náhradu nákladů řízení je povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem (§ 149 o.s.ř.).