15 C 362/2021

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 19 994,19 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 994,19 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 159,82 Kč, s úrokem ve výši 23,99 % ročně z částky 19 905,19 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 905,19 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobce na žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši 19 994,19 Kč s tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobce, společností [právnická osoba], uzavřel dne 15. 10. 2019 Smlouvu o vydání kreditní karty [číslo] na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobce žalovanému úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty, vyčerpaná část úvěru byla přitom na základě smlouvy úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 23,99 % ročně. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splácet čerpaný úvěr povinnou měsíční minimální splátkou z čerpaných prostředků. Současně byl žalovaný dle obchodních podmínek povinen hradit bance veškeré poplatky a náklady spojené s vydáním a užíváním kreditní karty, přičemž výše a druh všech poplatků byl stanoven Ceníkem účinným k datu jejich splatnosti. Dle obchodních podmínek byly úroky, poplatky a vzniklé náklady banky splatné pravidelně měsíčně vždy k datu splatnosti povinné minimální splátky. Žalovaný předmětný úvěr nehradil řádně a včas a dostal se do prodlení s jeho splácením, právní předchůdkyně žalobce proto předmětný úvěr zesplatnila ke dni 18. 10. 2020. Právní předchůdkyně žalobce postoupila svou pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] a. s., a to na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 2. 2021. Společnost [anonymizováno] [právnická osoba] dále postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobce, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 3. 2021, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný neuhradil žalobci ničeho, ač byl k zaplacení jeho dluhu vyzván předžalobní výzvou. Žalobce po žalovaném požadoval zaplacení nesplacené jistiny úvěrového rámce ve výši 19 905,19 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 159,82 Kč, úroku 23,99 % ročně z částky 19 905,19 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % z částky 19 905,19 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení.

2. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Chorvatské republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť osoba, která má bydliště na území některého členského státu, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. V daném případě měl být závazek žalovaného splněn na území České republiky, a proto může být žalovaný žalován u soudů České republiky a české soudy jsou příslušné k projednání a rozhodnutí ve věci.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Z návrhu na uzavření Smlouvy o vydání kreditní karty [anonymizováno] [číslo] Protokolu o převzetí kreditní karty/PINu, Všeobecných obchodních podmínek, Produktových podmínek pro osobní úvěry [právnická osoba] a ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby soud zjistil, že společnost [právnická osoba] ve smlouvě označená jako„ [příjmení]“ uzavřela s žalovaným dne 16. 10. 2019 Smlouvu o vydání kreditní karty [anonymizováno] [číslo]. Žalovaný je ve smlouvě označen občanstvím, rodným číslem, datem narození, kontaktní adresou a telefonním číslem. [příjmení] se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému kreditní kartu a úvěrový limit k této kartě ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky z úvěru splácet spolu se zápůjční úrokovou pevnou sazbou ve výši 23,99 % a měsíčním poplatkem za správu karty ve výši 50 Kč, a to měsíční splátkou ve výši 3,2 % z celkové dlužné částky, minimálně však ve výši 200 Kč. V případě, že by Klient vyčerpal celý úvěrový rámec najednou, měl Bance zaplatit částku v celkové výši 23 198,92 Kč ve splátkách dle splátkového kalendáře, jenž je součástí smlouvy. [příjmení] byla oprávněna v případě prodlení splácení odepřít žalovanému čerpání úvěru, případně prohlásit za splatné dosud nesplacené částky úvěru, [příjmení] byla v tomto případě oprávněna přičítat k nezaplacené jistině úvěru úrok, poplatky a smluvní pokutu dle Ceníku a žalovaný byl povinen platit úrok z prodlení ve výší stanovené právním předpisem.

6. Ze souhrnného výpisu z účtu Kreditní karty vedeného na jméno žalovaného má soud za prokázané, že žalovaný čerpal prostřednictvím kreditní karty v období od 24. 10. 2019 do 29. 5. 2020 finanční prostředky žalobkyně, a to až do výše úvěrového rámce, nesplácel však úvěr dle smluvních podmínek a žalobkyně tak oprávněně požaduje žalovanou částku.

7. Z prohlášení o okamžité splatnosti a výzvy k uhrazení dluhu ze dne 20. 10. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobce z důvodu prodlení se splacením úvěru prohlásila celý čerpaný úvěr včetně úroků za okamžitě splatný a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 22 154,01 Kč k témuž dni. Dle přehledu podacích čísel ze dne 25. 3. 2021 bylo prohlášení o okamžité splatnosti a výzvy k uhrazení dluhu odesláno žalovanému dne 26. 1.2020 na jím uvedenou kontaktní adresu.

8. Z potvrzení úplaty, z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 19. 3. 2021, z podacího archu a rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 2. 2021 má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla z právní předchůdkyně žalobce postoupena na [právnická osoba] a.s., a že to právní předchůdkyně žalobce oznámila žalovanému dopisem odeslaným dne 19. 3. 2021. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 4. 2021 ve spojení se seznamem odeslaných oznámení o postoupení pohledávek z téhož dne dokládají postoupení pohledávky na žalobce, který je tak ve věci aktivně věcně legitimován.

9. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne 21. 4. 2021 a z podacího archu soud zjistil, že žalovaný byl řádně vyzván k úhradě svého dluhu před podáním žaloby, přičemž k jejímu odeslání na českou i chorvatskou adresu uvedenou ve smlouvě došlo dle podacího archu téhož dne.

10. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobce uzavřela s žalovaným na základě jeho žádosti dne 16. 10. 2019 Smlouvu o vydání kreditní karty STYLE [číslo] na jejímž základě právní předchůdkyně žalobce poskytla žalovanému kreditní kartu a úvěrový rámec k této kreditní kartě ve výši 20 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal, svůj závazek ze smlouvy řádně a včas neplnil, jelikož se dostal opakovaně do prodlení se splácením úvěru. Právní předchůdkyně žalobce proto prohlásila celý poskytnutý úvěr ke dni 20. 10. 2020 za okamžitě splatný a tuto skutečnost žalovanému písemně oznámila. Právní předchůdkyně žalobce po zesplatnění úvěru převedla pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] a.s. a ta poté pohledávku převedla na žalobce. Žalovaný na jeho dluhu nezaplatil ničeho ani poté, co k tomu byl právním zástupcem žalobce ve výzvě k plnění vyzván.

11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

12. Pro určení rozhodného hmotného práva se použije Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). Toto nařízení se použije pro smlouvy uzavřené po 17. 12. 2009. Použití hmotného práva České republiky vyplývá z článku 4 odst. 1 písm. b), podle kterého je u smluv o poskytování služeb rozhodným hmotným právem právo státu, na jehož území má obvyklé bydliště poskytovatel služby. V dané věci má (a v době uzavření smlouvy měla) banka bydliště (sídlo) na území České republiky.

13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „ o. z.“, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

15. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

18. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalovanému splatnou pohledávku ve výši odpovídající nárokované částce. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na pohledávku cokoli zaplatil, ve sporu zůstal zcela pasivní, a proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně o nezaplacení částky.

19. Soud proto podané žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 19 994,19 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 159,82 Kč, s úrokem ve výši 23,99 % ročně z částky 19 905,19 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 905,19 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení. Úrok z prodlení byl přiznán v souladu s § 1970 o. z., přičemž jeho výše byla mezi stranami smlouvy sjednána dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 994,19 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

21. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně rozhodl soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění je dána § 160 odst. 1 o.s.ř.