15 C 362/2023

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 17 993,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 993,60 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 16 539 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o úvěru [číslo] kterou s žalovaným uzavřela dne [datum] za pomoci prostředků komunikace na dálku prostřednictvím své internetové stránky [webová adresa]. Žalovaný na internetové stránce žalobkyně nastavil požadovanou výši úvěru a dobu jeho trvání, vyplnil žádost o úvěr a souhlasil s podmínkami úvěru. Žalobkyně poté provedla identifikaci žalovaného prostřednictvím služby [právnická osoba] UAB (sídlem [adresa], Litva, registrované pod [číslo]) a prověřila úvěruschopnost žalovaného z majetkových poměrů žalovaného a jeho lustrací v dostupných registrech. Poté žalovaný potvrdil souhlas s uzavřením smlouvy prostřednictvím svého klientského profilu. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník žalobkyně. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného z výše jeho čistého měsíčního příjmu a výdajů, zjištěním počtu členů jeho domácnosti a lustrací v bankovních a nebankovních registrech klientských informací, centrální evidenci exekucí, ISIR a neplatných dokladů MV ČR. Na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] peněžní prostředky v celkové výši 13 000 Kč na účet žalovaného č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 510 Kč a poplatkem ve výši 29 Kč za sjednanou volitelnou službu„ Informační SMS servis“. Úvěr byl splatný dne [datum]. Žalovaný žalobkyni poskytnutou částku spolu s poplatky řádně a včas nevrátil, proto byl o úhradu jeho dluhu upomínán předžalobní výzvou odeslanou mu dne [datum]. Žalobkyně má za to, že jí s ohledem na výše uvedené vznikl nárok na zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 13 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 510 Kč, poplatku za službu„ Informační SMS servis“ ve výši 29 Kč, na úrok z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 16 539 Kč od [datum] do zaplacení a na smluvní pokutu ve výši 1 454,6 Kč.

2. Přípisem zdejšího soudu ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení přípisu doplnila svá tvrzení ohledně toho, jakým způsobem žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, nedoplnila.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Z žalobkyní předložených listinných důkazů, a to souhlasu se zpracováním osobních údajů, údajů o spotřebitelském úvěru, smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, všeobecných obchodních podmínek a sazebníku soud zjistil, že žalovaný a žalobkyně uzavřeli dne [datum] za pomoci prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 13 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet], který byl žalovaný oprávněn při splnění smluvních podmínek opakovaně čerpat. Žalovaný se při jednorázovém čerpání úvěru zavázal splatit žalobkyni částku 16 539 Kč, tj. jistinu společně s poplatkem za sjednání úvěru – při čerpání celého úvěrového limitu ve výši 3 510 Kč a s poplatkem za službu„ Informační SMS servis“ ve výši 29 Kč. Výše úrokové sazby činila 0 %. Úvěr byl splatný dne [datum]. Před uzavřením smlouvy byl žalovaný seznámen s právy a povinnostmi vyplývajícími z uzavírané úvěrové smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky platné od [datum] a sazebník platný od [datum] žalobkyně, který stanovoval poplatky za sjednané služby spojené s úvěrem. V článku 6.4 všeobecných obchodních podmínek a čl. 3 sazebníku bylo ujednáno, že v případě, že se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou dlužné splátky, je žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení, kdy uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout limit 0,1 % z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení.

6. Z fotokopie občanského průkazu žalovaného, autorizace ověření totožnosti, obecných principů posuzování úvěruschopnosti a identifikovaných příjmů soud zjistil, že žalobkyně ověřila totožnost žalovaného, přímým náhledem ztotožnila bankovní účet žalovaného a prověřila úvěruschopnost žalovaného ověřením jeho příjmu. Žalobkyně dle svých pravidel prověřování úvěruschopnosti klientů zjistila čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 11 754 Kč a dále, že ve společně hospodařící domácnosti žijí dvě osoby s příjmem. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba] pak soud zjistil, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela z pravidelných měsíčních výdajů žalovaného na půjčky ve výši 2 000 Kč a na bydlení ve výši 5 000 Kč, z dalších nezbytných výdajů ve výši 2 000 Kč, z ostatních zbytných výdajů ve výši 1 000 Kč, z ověřeného čistého měsíčního příjmu žalovaného ve výši 11 754 Kč, z čistého měsíčního příjmu uvedeného žalovaným ve výši 25 000 Kč, z rezervy pro výdaje ve výši 500 Kč, z vypočítaných minimálních výdajů ve výši 4 645 Kč, z disponibilního příjmu ve výši 4 700 Kč, a že žalobkyně uzavřela, že má žalovaný„ úspěšné“ posouzení úvěruschopnosti.

7. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že dne [datum] poskytla žalobkyně na účet žalovaného č. [bankovní účet] peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč.

8. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně řádně vyzván k úhradě jeho dluhu před podáním žaloby s tím, že na svůj dluh neuhradil ničeho.

9. Žalovaný nerozporoval tvrzení žalobkyně, v řízení netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni na svůj závazek něčeho uhradil.

10. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, a podle zákona [číslo] Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen„ ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi žalobkyní a žalovaným je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 ZoSÚ a § 420 a § 1810 a násl. o. z.

11. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

13. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

14. Podle § 122 odst. 1 ZoSÚ může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 3 tohoto ustanovené souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

15. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

17. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

19. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl prostřednictvím elektronických prostředků (§ 562 odst. 1 o. z.) právní vztah založený smlouvou o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. o. z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování a tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládal § 86 an. ZoSÚ, když řádně zjistila výši příjmu a výdajů žalovaného, a dle smluvního ujednání žalovanému úvěr skutečně poskytla, avšak žalovaný svůj závazek vyplývající ze smlouvy nesplnil a úvěr ve stanovené době nesplatil. Výše žalované částky 17 993,60 Kč, představující dlužnou jistinu a smluvní pokutu, nebyla v řízení nijak rozporována. Smluvní pokuta byla mezi stranami smlouvy sjednána v souladu s § 2048 o. z. a její výše, kterou žalobkyně požaduje, nepřekračuje omezení stanovená v § 122 ZoSÚ. Soud proto žalobě zcela vyhověl. Právo žalobkyně požadovat zákonný úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti dluhu, tj. od [datum] do zaplacení.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a. t.”, z tarifní hodnoty ve výši 17 993,60 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Aplikace § 14b a. t. je v daném případě zcela na místě, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Advokát žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu.

21. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.