15 C 367/2021

Plný text

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 10 363,71 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 363,71 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 363,71 Kč od 3. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. rozsudku z titulu neoprávněného odběru a následně též neoprávněné distribuce plynu. Žalobu odůvodnila tím, že je provozovatelem distribuční soustavy v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“) a na základě smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy, uzavřené mezi ní a obchodníkem s plynem, je žalobkyně povinna zajišťovat pro obchodníka s plynem distribuci plynu do odběrných míst dle smluv uzavřených mezi obchodníkem s plynem a odběrateli. Žalovaný, jakožto odběratel, neoprávněně odebíral plyn na odběrném místě na adrese [adresa], [PSČ] [obec], v období od 7. 11. 2019 do 31. 12. 2019, když neměl v tomto období uzavřenou smlouvu na dodávky plynu s jakýmkoliv obchodníkem s plynem ani smlouvu o zajištění služeb distribuční soustavy s žalobkyní. Tímto jednáním žalovaného byla žalobkyni, jakožto provozovateli distribuční sítě, způsobena škoda, o čemž byl žalovaný vyrozuměn oznámením o neoprávněném odběru a distribuci plynu ze dne 14. 11. 2019, RR [číslo] U. Množství neoprávněně odebraného plynu je rozdílem uvedených konečných stavů měřidla [číslo] ke dni ukončení dodávky plynu do odběrného místa, tj. 7. 11. 2019, kdy konečný stav měřidla byl 9 355 m³, a ke dni 31. 12. 2019, kdy došlo k faktickému ukončení odběru plynu, s konečným stavem měřidla 10 036 m³. Neoprávněným odběrem plynu byla žalobkyni způsobena škoda v celkové výši 10 363,71 Kč, jež byla žalovanému vyúčtována fakturou [variabilní symbol] ze dne 18. 6. 2020, splatnou dne 2. 7. 2020, a to za 681 m³ zjištěného množství neoprávněně odebraného plynu. Výše škody byla vyčíslena v souladu s ceníkem žalobkyně za neoprávněně odebraný plyn, postup vyčíslení vyplývá z vyhlášky č. 108/2011 Sb., v platném znění, kterou se provádí energetický zákon. Tato faktura byla žalovanému doručena, avšak žalovaný na ni nikterak nereagoval. Žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho ani poté, co byl k zaplacení vyzván předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne 13. 8. 2020.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z žádosti o ukončení distribuce plynu soud zjistil, že žádost byla podána obchodníkem s plynem, společností innogy [právnická osoba] (dále jen obchodník s plynem) prostřednictvím webové aplikace„ On-line servis PDS“, že obchodník s plynem dodával plyn na základě„ smlouvy o sdružených službách dodávky plynu s obchodníkem s plynem“ do odběrného místa EIC [anonymizováno], [adresa žalovaného], a že dne 17. 10. 2019 požádal žalobkyni z důvodu neplacení o ukončení distribuce plynu do tohoto odběrného místa, a to s účinností od 18. 10. 2019.

4. Z protokolů o servisních zakázkách na odpojení dodávky pro neplacení bylo zjištěno, že se žalobkyně dvakrát pokusila demontovat měřící zařízení (plynoměr) na odběrném místě, oba pokusy o odečet a odpojení z 23. 10. 2019 a z 31. 10. 2019 byly ale pro nepřítomnost žalovaného neúspěšné.

5. Z oznámení o neoprávněném odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu ze dne 14. 11. 2019 soud zjistil, že žalobkyně žalovanému oznámila ukončení dodávky plynu pro odběrné místo na adrese [adresa žalovaného], s účinností ke dni 7. 11. 2019 s tím, že pro nepřístupnost měřidla nebylo možno ukončit dodávku plynu a počínaje dnem 8. 11. 2019 bude jakákoliv další distribuce kvalifikována za neoprávněnou distribuci ve smyslu ustanovení § 74 odst. 4 písm. a) a c) energetického zákona. Žalobkyně zároveň žalovaného upozornila, že plyn spotřebován za dobu neoprávněné distribuce bude považován škodu způsobenou žalobkyni, jakožto provozovateli distribuční soustavy.

6. Z přílohy souhrnného daňového dokladu [číslo] za období od 16. 2. 2019 do 7. 11. 2019 soud zjistil, že konečný stav měřidla na odběrném místě na adrese [adresa žalovaného], byl ke dni 7. 11. 2019 9 355 m3.

7. Z daňového dokladu k faktuře [číslo] soud zjistil, že za období od 8. 11. 2019 do 31. 12. 2019 byla na odběrném místě na adrese [adresa žalovaného], spotřeba plynu 681 m3, resp. 7 237,57 KWh, a že pro dané odběrné místo byla za toto období účtována částka 10 363,71 Kč za množství neoprávněně odebraného plynu. Splatnost faktury byla stanovena na den 2. 7. 2020. Výše ceny za neoprávněnou distribuci byla určena dle ceníku za neoprávněnou distribuci a neoprávněný odběr plynu žalobkyně pro rok 2019. Určení množství neoprávněně odebraného plynu bylo provedeno odhadem dle příslušné vyhlášky č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu, v platném znění (dále jen vyhláška nebo příslušná vyhláška).

8. Z plné moci udělené dne 9. 8. 2017 žalovaným, z emailové komunikace ze dne 22. 5. 2020 a z čestného prohlášení ke smlouvě o připojení k distribuční soustavě ze dne 20. 1. 2020 je zřejmé, že žalovaný byl odběratelem plynu na odběrném místě na adrese [adresa], a že od 1. 1. 2020 je k odběrnému místu přihlášena jiná osoba. Informativní výpis z katastru nemovitostí soud jako důkaz neprováděl, neboť má z provedených důkazů skutkový stav za zjištěný.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 13. 8. 2020 soud zjistil, že před podáním žaloby žalobce zaslal žalovanému prostřednictvím emailu výzvu k úhradě dlužné částky v celkové výši 10 363,71 Kč a téhož dne zaslal prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému předžalobní upomínku s výzvou zaplatit neuhrazenou částku 10 363,71 Kč. Na výše uvedené upomínky nebylo ze strany žalovaného žádným způsobem reagováno.

10. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: obchodník s plynem ukončil pro odběrné místo na adrese [adresa], [PSČ] [obec], dodávky plynu s účinnosti ke dni 7. 11. 2019. Jelikož nebylo možné provést v odběrném místě demontáž měřidla a žalovaný na odběrném místě stále odebíral plyn, docházelo od 8. 11. 2019 v odběrném místě k neoprávněnému odběru a distribuci plynu, o čemž žalobkyně žalovaného písemně informovala. K ukončení neoprávněného odběru a distribuce plynu došlo až dne 31. 12. 2019, kdy byl k odběrnému místu přihlášen nový odběratel. Žalovaný neoprávněně odebral celkem 681 m3, resp. 7 237,57 KWh, plynu a žalobkyní byl vyúčtován fakturou [číslo] dle ceníku žalobkyně a příslušné vyhlášky, částkou 10 363,71 Kč, se splatností dne 2. 7. 2020. Žalovaný na tuto částku ničeho nezaplatil, přestože byl k zaplacení upomínán žalobkyní a právním zástupcem žalobkyně.

11. Podle § 74 odst. 1 písm e) bod 2 energetického zákona neoprávněným odběrem plynu je a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřený plyn, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele nebo obchodníka s plynem, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti nebo příslušenství nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno plynárenským podnikatelem nebo jehož připojení jím nebylo schváleno, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém plynovodu nebo na zařízení distribuční soustavy, zařízení přepravní soustavy, zařízení pro výrobu nebo těžbu plynu nebo zařízení pro uskladňování plynu, g) odběr plynu bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.

12. Podle § 74 odst. 2 energetického zákona v případě, že při změně dodavatele plynu probíhá odběr plynu v odběrném místě zákazníka po dobu kratší než 10 pracovních dnů bez smluvního subjektu zúčtování evidovaného pro odběrné místo zákazníka, nejedná se o neoprávněný odběr plynu a odpovědnost za odchylku nese budoucí subjekt zúčtování.

13. Podle § 74 odst. 3 energetického zákona neoprávněnou přepravou plynu je a) využití služby přepravy plynu bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) využití služby přepravy plynu při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností, c) využití služby přepravy plynu uskutečněné v rozporu s podmínkami obsaženými v [příjmení] provozovatele přepravní soustavy.

14. Podle § 74 odst. 4 energetického zákona neoprávněnou distribucí plynu je a) využití služby distribuční soustavy bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) využití služby distribuční soustavy při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností, c) využití služby distribuční soustavy uskutečněné v rozporu s podmínkami obsaženými v [příjmení] provozovatele distribuční soustavy, d) využití služby distribuční soustavy bez umožnění přístupu k měřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného plynového zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.

15. Podle § 74 odst. 5 energetického zákona neoprávněným uskladněním plynu je a) uskladnění bez uzavřené smlouvy na uskladnění plynu nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou na uskladnění plynu, b) uskladnění při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností. Neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynu se zakazují. Při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu. Při neoprávněné přepravě plynu, neoprávněné distribuci plynu nebo uskladnění plynu je osoba, která neoprávněně využívá službu přepravy plynu, službu distribuční soustavy nebo uskladnění plynu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu.

16. Podle § 119 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem, provozovatel distribuční soustavy provede na žádost dodavatele plynu ukončení dodávky plynu při neoprávněném odběru plynu u odběrného místa zákazníka kategorie maloodběratel a domácnost do deseti pracovních dnů ode dne požadovaného ukončení dodávky plynu, kdy doba deseti pracovních dnů začíná běžet dnem požadovaného ukončení dodávky plynu včetně; v případě, že se nepodaří provozovateli distribuční soustavy ukončit dodávku plynu z důvodu nepřístupného měřidla a neposkytnutí součinnosti zákazníka při ukončení dodávky plynu, má se za to, že nastává účinek ukončení dodávky od patnáctého pracovního dne ode dne požadovaného ukončení dodávky plynu včetně; v případě, že nastane účinek ukončení dodávky podle předcházející věty, provede provozovatel distribuční soustavy k tomuto datu výpočet předpokládané výše spotřeby plynu podle právního předpisu, který upravuje měření plynu15), a tento výpočet předá dodavateli plynu a operátorovi trhu u odběrných míst, která byla prostřednictvím kódu označena pro jednotlivé zasílání dat operátorovi trhu.

17. Podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu, ve znění pozdějších předpisů, při neoprávněném odběru plynu určí množství neoprávněně odebraného plynu provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru plynu.

18. Podle § 9 odst. 9 vyhlášky množství neoprávněně odebraného plynu zjištěné podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavců 3 až 6 je přepočteno na energetické jednotky (kWh nebo MWh) pomocí spalného tepla uplatňovaného provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy pro srovnatelný případ smluvně oprávněného odběru.

19. Podle § 9 odst. 10 vyhlášky výše náhrady škody při neoprávněném odběru plynu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebraného plynu zjištěného podle odstavce 1 nebo vypočteného podle odstavců 3 až 6 a přepočteného na energetické jednotky podle odstavce 9 složkami ceny podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru plynu, přičemž cena neoprávněně odebraného plynu je složena z a) dvojnásobku nejvyšší denní hodnoty operátorem trhu zveřejněné hodnoty Indexu OTE POTE za měsíc předcházející měsíci, ve kterém došlo ke zjištění neoprávněného odběru; cena v EUR/MWh se převádí na Kč/MWh denním kurzem EUR/CZK vyhlašovaným Českou národní bankou v aktuálním plynárenském dni D; pokud není denní kurz k dispozici, použije se hodnota denního kurzu v nejbližším bezprostředně předcházejícím dni D-n, kdy byla hodnota denního kurzu publikována, b) ceny za distribuci plynu podle kategorie zákazníků a ročního odběru plynu, c) ceny za přepravu plynu do domácí zóny1, pokud je samostatně stanovena, nebo odběrného místa zákazníka přímo připojeného k přepravní soustavě, d) ceny za činnost zúčtování operátora trhu, e) daně z přidané hodnoty a daně z plynu.

20. Podle § 9 odst. 11 vyhlášky výši náhrady škody za neoprávněný odběr plynu lze rovněž stanovit písemnou dohodou mezi provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy a zákazníkem nebo osobou, která měla z neoprávněného odběru plynu prospěch nebo se na takovém prospěchu podílela. Náhrada škody stanovená tímto způsobem nesmí být vyšší než náhrada vypočtená podle předchozích odstavců.

21. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen o. z., škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

22. Podle § 1723 odst. 2 o. z. ustanovení o závazcích, které vznikají ze smluv, se použijí přiměřeně i na závazky vznikající na základě jiných právních skutečností.

23. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

25. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný odebíral plyn po ukončení smlouvy na odběr plynu s obchodníkem s plynem, čímž vznikla škoda žalobkyni, jakožto provozovateli distribuční soustavy, a žalobkyně tak má nárok na náhradu způsobené škody. Z provedených důkazů vyplynulo, že žalovaný čerpal neoprávněně plyn v období od 7. 11. 2019 do 31. 12. 2019 v celkovém množství 681 m3, resp. 7 237,57 KWh, čímž způsobil žalobkyni škodu stanovenou v souladu s vyhláškou č. 108/2011 Sb. částkou 10 363,71 Kč. Splatnost vyčíslené škody za neoprávněnou distribuci a odběr plynu byla stanovena na základě daňového dokladu [číslo] s datem splatnosti dne 2. 7. 2020. Žalovaný však na uvedený dluh ničeho nezaplatil.

26. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od 3. 7. 2020 do zaplacení, jak žalobkyně požadovala.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 363,71 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

28. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.